Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8290
8290
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief , 2005
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka, všem dopuručuji, myslím, že je to knížka, na kterou člověk nezapomene.
Nevím čím to, ale poslední dobou se mi dostávají do ruky knihy zasazené do 2. světové války, aniž bych si to tak moc přála. Ale bez debat je to poutavé téma, člověk nemůže uvěřit, že tohle se vážně dělo.. Ale zpět ke knize. Byl to nádherný příběh. Opravdu krásný, milý, poutavý, jemný a usedavě smutný. Věřím, že je to kniha, která se mi bude v myšlenkách stále připomínat. Jen jedna věc mi nepasovala - byla to kniha bez překvapení, vypravěčka vždy napřímo řekla, co se stane. Ale také na to upozornila, že to tak dělává :) A smrti holt neporučíš :)
Skvělá a hrozně moc milá knížka :) :3. I když se téma 2.světové války může zdát vyčpělé a klišovité, autorovi se pomocí velmi originálních nápadů( vypravěčka, hlavní hrdinka, vedlejší postavy) podařilo vytvořit dílo, které je ve svém žánru jedinečné... Z pohledu jazyka to není sice tak úchvatné (i přesto se kniha výborně čte), ale těch emocí... Tolik radosti, smutku atd... Nádhera.
Ve zvláštním rozpoložení mne zanechala tato neobvyklá kniha. Zpočátku jsem byla nadšená a do doby příjezdu Maxe se mi knížka četla jedna radost a užívala jsem si originalitu a působivost slov a děje. Poté však pro mne paradoxně začala ztrácet dech a nezachránil to ani pěkný závěr, ve kterém byl pro mne poprvé naplno využit potenciál originální vypravěčky.
Co mne na knize rušilo bylo neustálé tlačení na pilu (rozuměj na emoce). Téměř každý odstavec končil téměř osudovou větou či sdělením, napovězením, naťuknutím. Raději si více domýšlím a dojímám se proto, že to tak cítím a ne proto, že bych zrovna v té chvíli měla. Bohužel proto na mne Zlodějka knih nezapůsobila natolik, abych uronila slzu. Což byl evidentně záměr.
Kniha se mi líbila. Nápad je to originální, udělat ze smrti vypravěče. Byly pasáže, které se mi nějak vlekly, ale převážně jsem hltala každé slovo. A dokonce jsem si u některé stránky pobrečela. Hodnotím jen 3/5 protože k dokonalosti něco scházelo...
Kniha je nepochybně čtivá a výběr vypravěčky velmi originální, jde tedy i o velmi originální pohled na válku. Nicméně po prvním nadšení přišlo zklamání - zdálo se mi, že autor až příliš často balancuje na hranici patosu a kýče. Druhá polovina textu jako by už sázela jen na emocionální vydírání, což mi přijde dost laciné. Text je skvěle přeložený, možná by mu slušelo zkrátit. Myslím, že za dva dny ve mně z té knihy už nezůstane vůbec nic. Škoda. Začátek vypadal velmi slibně. Ze stylistického hlediska hodnotím velmi kladně časté využívání personifikace, která (dle mého názoru) dávala textu onu originalitu mnohem více než volba vypravěčky.
Kniha, která snad i tomu největšímu necitovi musí po dočtení zákonitě sebrat dech a slova z úst.
Fantastický příběh vyprávěný netradiční vypravěčkou, 528 stran přečteno za pár večerů, ani jsem nevěděla jak, tak moc mě Zlodějka knih chytla za srdce.
Byla jsem unešena, přečetla jsem jedním dechem. Je však pravda, že až na druhý pokus, napoprvé mi nesedly vsuvky vypravěčky a obecně styl psaní. Ale pak na doporučení jsem se do toho pustila znovu a knížku už nepustila. Nevěřila bych, jak dokáže ironický pohled Smrti dodat událostem další perspektivu...Za mne úžasná kniha, po které se těžko pouští do jiné.
Teď jsem dočetla a ještě brečím... Skvělé... Vyprávění smrti mi naprosto sedlo, odlehčené, děsivé, poutavé... Příběh je strašně silný a vlastně už od začátku víme co se stane, ale stejně je zážitek z posledních stran naprosto strhující... Jsem okouzlena a zároveň zdrcena...
Pět bodů a kdybych mohla, tak klidně 10 :-). Je to nejzajímavější kniha, co jsem v poslední době četla. Neobvyklá vypravěčka, silný příběh, skvěle napsáno.
Velmi působivá a poučná kniha. Už jsem si ji pořídil i v původní anglické verzi, tak se těším na repete.
Jedna z nejlepších knih které jsem kdy četla. Nemám jí naprosto co vytknout a vřele doporučuji naprosto všem.
Zlodějka knih přináší velmi silný příběh, vedoucí ve svém závěru až k slzám...
Téma války a židovské otázky již bylo zpracováno nesčetněkrát, Zlodějka knih je ale jiná - nezaměřuje se totiž na samotný příběh válečných hrůz, krutostí a útrap. Zlodějka knih sleduje osud mladé německé dívky Liesel, díky níž se na všecko díváme jakoby z jiného úhlu pohledu, než jsme zvyklí. Liesel žije svůj vlastní život, raduje se z věcí, které nám zasazené do kontextu připadají absurdní, smutní z důvodů, jež se mohou zdát bezvýznamné. Postupně si ale stále hmatatelněji uvědomuje existenci bezpráví, zla, bezcitnosti a netečnosti kolem sebe, aby přistoupila k malým a nicotným, ale morálně velkým skutkům. Samotný příběh je plný velkých myšlenek, které ukazují, že v každé době existuje dobro a že i mezi těmi "zlými" jsou lidé s velkým srdcem.
To, co mě ke knize připoutalo, byl jednoznačně styl vyprávění. Hlavním vypravěčem a svým způsobem i hybatelem děje je totiž někdo (nebo spíš něco), co je za každých okolností neutrální, protože stojí nad námi všemi a měří všem stejným metrem. A právě díky tomuto opravdu netradičnímu podání je Zlodějka knih jedinečná a výjimečná.
Příběh o válce z prostředí něměckého města, který netypicky neukazuje utrpení vojáků na frontě ani Židů v koncentračních táborech, ale to, jak válku přežívá jedna obyčejná rodina. Hodně silné, na konci ukápla nejedna slzička.
Velice citlivě napsaná kniha o válce. V poslední době jsem četla několik knih z válečného období od mladých autorů a všechny byly strhujícím čtením. Což je dobře - nezapomínat na ty hrůzy a na to, že lidé samotní jsou schopni si dělat peklo sami sobě. V této knize má smrt více citu, než lidé samotní... Jsem ráda, že jsem na tohoto autora narazila a těším se na další jeho díla.
Nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla...a jediná, která mě dokázala rozplakat. Jakmile se pustíte do čtení, NELZE ji odložit. 528 stran přečteno jedním dechem.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Miluju ty knížky, po jejichž přečtení zůstanu nějakou chvíli jen sedět a přemýšlet. Třeba o tom, jak mám skvělý život, jako to bylo u téhle knížky. Najednou mi nepřipadá tak strašné, že jsem ve škole "od rána do večera", že jsem občas bez oběda. Najednou si připadám jako v ráji.
A taky miluju to, jak byla tahle knížka vyprávěná smrtí. Zpočátku jsem myslela, že to bude divné, morbidní a tak vůbec, ale... bez toho by to nebylo ono.
I když jsem ohrnovala nos nad obalem, je to jedna z těch nejlepších knížek, co jsem zatím četla. :)