Zločin a trest

Zločin a trest https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51373/bmid_zlocin-a-trest-Qd5-51373.png 4 2698 2698

Děj se odehrává v Petrohradě ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdina student Rodion Romanovič Raskolnikov je velmi chudý a právě z nedostatku peněz je nucen odejít ze studií. Rodion žije v zatuchlém pronajatém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale přesto nemá zájem si najít nějakou poctivou práci. Aby dokončil školu, chce se jeho sestra provdat za bezcharakterního boháče Lužina. Rodion je zásadně proti a sestře sňatek rozmluví. Rodina napadají hrůzné myšlenky, jak lehce přijít k penězům... Dostojevského styl vyprávění je ale natolik sugestivní a naléhavý, že jen málokdo odolá poněkud zvrácenému kouzlu Raskolnikova uvažování. Kniha patří k základním kamenům moderního evropského písemnictví a je určena každému čtenáři krásné literatury.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Originální název:

Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije) , 1866


více info...

Přidat komentář

whiterose
23.06.2013 4 z 5

Výborná kniha, není zrovna jednoduchá a nedá se doporučit každému, ale mě zaujala dost. Naprosto perfektně jsou popsány pocity hlavního hrdiny, až jsem měla místy pocit, jakobych byla součástí děje.
Určitě se to nedá doporučit někomu, kdo má rád propracovaný děj, protože tady nejde o žádný složitý děj, většina knihy je zaměřená na psychologii postav.

Lady Dracula
19.06.2013 5 z 5

Toto dílo mě nadchlo. Sice je delší, ale úžasně propracované. Krásně popsána psychologie člověka, do detailu rozebrané jeho myšlenky. Obdivuji se Dostojevskému. Tohle by si měl přečíst každý.


Thanyss
18.06.2013 5 z 5

Zpočátku jsem měla z téhle knížky dost obavy, ale řekla jsem si, že když už jsem zvládla odmaturovat s otázkou kritický realismus, tak bych měla zvládnout i Zločin a trest. A zvládla jsem, i když se rozhodně nejedná o jednoduché čtení. Předně pro mě jsou dost těžká ruská jména a po dočtení knížky jsem byla schopná si zapamatovat tak akorát Raskolnikova.

Co se týče děje, jedná se o mistrovsky popsané myšlenkové pochody a chování jedince, který se odhodlá spáchat vraždu na člověku, jehož život podle něj nemá pro společnost valnou cenu. Raskolnikov se domnívá, že jej nikdo nemůže odhalit, ale s postupem času je štván svými vlastními myšlenkami a nakonec dojde zaslouženému trestu.

Kniha je dle mého i názorným obrazem ruské společnosti té doby, kterou zobrazuje bez jakýchkoli příkras, ale o tom už realismus přeci je.

Toda
12.06.2013 5 z 5

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Perfektně popsaná lidská psychika, tíha svědomí a síla čisté lásky. Bravo!

Nibiru
11.06.2013 5 z 5

Knihu jsem četla jako studentka v rámci povinné četby a na rozdíl od většiny jiných, kteří na ni nadávali, na mě zapůsobila dost hlubokým dojmem. Asi to bylo proto, že jsem vždy byla spíše přemýšlivý, zádumčivý typ, takže ani duševní rozpolcenost hlavního hrdiny mi nebyla nepříjemná.
Nemusím knihy Tolstého, ale Dostojevskij se mi líbí.

Klamm
03.06.2013 5 z 5

Skvěle vystižená gradace trýznivého svědomí.
85%

Lamička
01.06.2013 5 z 5

Miluji ruské romány a tenhle se řadí k jedním z nejlepších, které jsem kdy četla. Skvěle propracovaná psychologie postav i atmosféra románu, která vás vtáhne do děje. Rozhodně doporučuji přečíst.

takjinak
21.05.2013 5 z 5

Čtení knihy Zločin a trest je pro mě stěží popsatelný zážitek... ta hloubka!

hladko
17.05.2013 5 z 5

V kolika dnech se vlastně Zločin a trest odehrává? Tuším, že to nebude o moc víc než týden. A vzhledem k tomu, že se jedná o téměř pětisetstránkové dílo, dá se z toho snadno vyvodit, jak detailně a hluboce se Dostojevskij dokáže ponořit do myšlenkových pochodů svých postav. A dechberoucí, propracovaná psychologie jednotlivých charakterů, tedy především studenta Raskolnikova, je opravdu nosnou konstrukcí románu a příkladně ukazuje, jak ohromně složitá a nejednoznačného výkladu hodná je duše člověka. Protože vrah není pouze vrahem. Může být i spasitelem. Může být dobrým bratrem i špatným synem, altruistou i egoistou, obětavým milovníkem i sociopatem, polopomatencem nebo bezbřehým bláznem. Každá pravda za sebou táhne tisíce kontextů a žádná není jednoduchá. A tak jsem nahlédl do Dostojevského studánky člověčí duše a z její hloubky se mi zatočila hlava.

jncz
15.05.2013

Poněvadž jsem příznivcem duchovna, psychologie a veškerých obdobných věd, kniha na mě až doposud působí velice silným dojmem. Při představě, čím vším si samotný velikán Dostojevskij za jeho pestrého života prošel je zcela nevídané..
Jak jistě všichni víte, ruští autoři vynikali jejich jedinečným popisem; není výjimkou ani Dostojevskij, samotný děj by se dal shrnout to 100 stan, všechno se točí okolo spáchání tak hrůzného činu Raskolnikovem. Zdlouhavé části byli někdy mírně "otravné" a možná by se dalo říci i nevhodné. Avšak autor měl naprosto mimořádné schopnosti, což měl na svědomí jeho pestrý život..
Těžko o tom mluvit, každému mohu jedině doporučit :))

Holden
10.04.2013 4 z 5

Psychologická próza, při jejímž čtení vás mrazí v zádech. Dostojevskij dokáže popsat pocity hlavního hrdiny tak přesně a výstižně, že se na chvíli citíte, jako byste Vy samotní byli součástí tohoto příběhu.

safirkaa
02.04.2013

tak tohle dílo se mi dostalo do rukou v rámci povinné četby. Začátek dobrý, ale místy má fakt zdlouhavé pasáže, kde jí člověk odkládá a těžko se k ní vrací. Nicméně za dočtení stojí.

Miken008
16.03.2013 5 z 5

Příběh studenta Raskolnikova, který si myslel, že dělá dobře, protože si myslel, že patří mezi skupinu lidí, která bojuje pro vyšší dobro a přitom konal jen zlo z hlediska své vlastní morálky. Jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četl. Musím věru přiznat, že číst Dostojevského mi dalo zabrat. Příběh sice není nějak extra složitý na pochopení, ani popisy zde nejsou nějak stěžejní. Jediné s čím každý musí počítat, když si Zločin a trest hodlá přečíst, jsou rozvleklé filozofické mentorování.
Jediná věc, která mi v celé knize vadila, byly táhnoucí se monology jednoho jedince na dvě stránky, poté popis toho co dělá na další stránku a na další dvě stránky odpověď toho druhého..uff.
Jak jsem napsal, kniha je to hodně silná, ale nedokážu si ji představit jako povinnou četbu pro všechny...přece né každý by ji strávil.

yvett
16.02.2013 5 z 5

Nejprve jsem měla snahu přečíst od Dostojevského Idiota, nepodařilo se... Druhým pokusem byl Zločin a trest... po velkém přemáhání a "prokousání" se přes první strany knihy můžu všem doporučit! Knihu jsem právě dočetla a nejen že mám pěkný pocit z ní, ale i sama ze sebe.
Kniha je poměrně rozsáhlá, což mnohé může odradit, ale stojí opravdu za to. Vnitřní monology Raskolnikova - psychologie této hlavní postavy a celého díla je víc než výborná. Hodnotím pěti hvěždičkami.

Kapis
02.02.2013 5 z 5

Asi nejzásadnější kniha všech dob, nečetl jsem nic silnějšího, od snu s vraždou poníka jsem se už od knihy neodtrhnul. Není a nebylo většího spisovatele než Dostojevskij.

tleming
01.02.2013 5 z 5

moje první kniha od Dostojevského. skvělá kniha. kniha, která mě přitáhla k ruské klasické literatuře, která je celkově úžasná.

monii
30.01.2013 5 z 5

Vykreslení psychologie Raskolnikova je neuvěřitelné. Když stál za dveřmi a stékal po něm pot hrůzou, že jej někdo zastihne při onom zrůdném činu, klepala jsem se taky. Když ležel v posteli, kde ho v horečkách pronásledovalo svědomí, cítila jsem, že se mi také zrychluje tep a zvyšuje teplota. Když šel po klidné ulici a neustále se rozhlížel na všechny strany, měla jsem pocit, že se za chvíli také stanu paranoidní. To vše způsobilo svědomí, které nás často chrání před nerozvážnými činy.. to stejné svědomí, které nás po jejich vykonání dovede na pokraj zoufalství.

Johanka 13
30.01.2013 odpad!

Dostojevskij je můj nej autor.Pořád mám některé jeho knihy nepřečteny,aby mě od něho ještě něco čekalo.Zločin a trest je neuvěřitelná kniha.

Petruše90
29.01.2013 5 z 5

Úžasné dílo :) Pro mě je Dostojevskij mistr, moje neoblíbenější kniha. Děj, popis psychiky postav, naprosto super :)

St. Jimmy
19.01.2013 5 z 5

Jeden z nejlepších románů vůbec. Co však dělá tohle dílo legendárním, není ani tak dějová linie, ale především naprosto dokonale vykreslený vnitřní boj hlavního hrdiny, který si svůj čin odůvodňuje teorií o silných jedincích, kteří v uskutečňování svých cílů mohou klidně překročit zákon... třeba i někoho zabít. O to hrůznější je Raskolnikův vnitřní boj poté, kdy zjišťuje, že jedním z těch „vyvolených“ pravděpodobně není. Nekonečné vnitřní monology bývají zajímavé jen tehdy, když se umí napsat, což se zde naštěstí Dostojevskému podařilo, stejně jako finální rozuzlení.