Vzpoura deprivantů - O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci

Vzpoura deprivantů - O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25448/bmid_vzpoura-deprivantu-o-spatnych-lidec-vXf-25448.png 4 85 9

Život s deprivanty série

< 3. díl >

Populárně-vědecká publikace navazuje na předchozí knihy autorů z let 1996 (Vzpoura deprivantů: O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci; Galén) a 2001/2002 (Život s deprivanty I.: Zlo na každý den a Život s deprivanty II.: Základy stupidologie; obě Galén). Také v této knize se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení. Kniha hledá odpověď na otázku, kdo jsou lidé, o nichž hovoří současné zprávy sdělovacích prostředků, klinické zkušenosti i historické příklady, a proč se dopouštějí takových činů. Teoretická možnost, že tito lidé nejsou nemocní a nejde ani o poruchu osobnosti, ale o druh parazitní evoluční strategie a krajní variantu lidské normy, se zejména v posledních letech prohlubuje.... celý text

Komentáře (9)

Komentáře 9 Recenze 0

gutman
gutman
11.09.2023 4 z 5

Aktuální jednání v poslanecké sněmovněmne nás přimělo, vrátit se k Prof.nKoukolíkovi: Vzpoura deprivantů. Zlí liné nejsou jen Ti, kteří nám rozkopávají hračky nebo kradou Červenou Karkulku.
Znovu knihu otvírán, protože svět kolem ní ji aktualizuje.

Zorka
Zorka
07.01.2023 3 z 5

Od této knihy jsem měla velká očekávání, že mi přinese nové informace a mnohem více konkrétních případů dokazujících, jak se "rodí" deprivanti. Kniha je spíše teoretická, konkrétních příkladů je v ní na můj vkus velmi málo.


alef
alef
08.12.2022 5 z 5

„Jsi normální?“ … obyčejná a docela častá otázka, že?
Jenže … Co je to normalita? A … Kdo je normální?
Vlastně to jsou hodně těžké, filozofické, otázky.

Tahle knížka, jako i další od pana Koukolíka (jeho práci sleduji dlouhodobě) se pokouší povahu lidské normality pochopit, a rozlišit tak – co je ještě normální, a co už je patologické, zaměřila se proto na to – KDO – jsou ti, jež lidské normality nedosáhli, anebo o ní z nějakého důvodu přišli, a – PROČ – jich kolem sebe můžeme vidět, čím dál víc (jedna z tezí, které pan Koukolík v této publikaci obhajuje).

Lidská normalita je něco, co je hodně úzce spojené s našim citovým životem. Citová výchova je totiž základem pro to, abychom vyrostli v člověka normálního – prostě dětství je rozhodující pro to, jací budeme. Hodně, hodně, hodně, záleží na tom, jestli v dětství budete chápat svět jako bezpečné a zajímavé místo pro život – tedy, jestli budete mít normálně nastavenou citovou vazbu („niterné pocity, které získává dítě ve vztahu k matce“), nebo ne. Když to tak totiž není vznikají první patologické vazby – pak se stane, že dětské oči vidí svět jinak, jako místo nebezpečné, chaotické, kde je potřeba být neustále ve střehu, mít se před ostatními na pozoru – výsledkem je „trvalá útočnost“ nebo naopak „zmrznutí, či vypálení duševních možností“.
Pan Koukolík se pak v této publikaci docela podrobně zabývá tím, jak moc může být člověk „postižený“ („nepovedený“, „zmrzačený“ – ale – ne nemocný) v citové (a tedy i hodnotové - morální) oblasti (pozor, ne v intelektuální) – zastává tezi, že v současné době čelíme (v souvislosti se současným vývojem společnosti, kam a jak se ubírá) v nenápadných a často obtížně rozlišitelných podobách, přímo epidemii deprivantství! A tak se nemůžeme pak ani divit jejich rostoucímu vlivu na společenské instituce, kulturu, veřejné mínění, prostě na celý celospolečenský kontext – a z toho vyplývá spousta důsledků.

Ono je samozřejmě dost obtížné už jen to, stanovit, co je a není normální – vlastně ani nejde vyjádřit v tomto smyslu nějakou „absolutní“ definici – že něco je nebo není absolutně správné, takže, ať chcete, nebo ne, nevyhnete se určité relativizaci (mimochodem v současnosti dost probírané téma – člověk se diví, co vše dnes může být relativní ¨) – a před přílišnou relativizací právě pan Koukolík varuje (před představou, že všechny sociokulturní skupiny je možné pochopit jen zevnitř – být jejich členem, tudíž je zvnějšku nelze ani posuzovat, a taky, že si jsou všechny „absolutně“ rovné). Pan Koukolík totiž poukazuje na to, že sice všechny společnosti, od prvopočátku, mají společné a stejné neurobiologické a vývojově psychologické základy – o tom se nelze přít, ale přesto je nelze postavit na jednu rovinu (právě ve smyslu sociokulturního relativismu) – pokud bychom totiž na to přistoupili, pak bychom pod pojem „normální“ museli zařadit např. i nacistický stát zrovna tak jako athénskou demokracii, schizofrenie by byla jen věcí dohody, nebo „sadistický vrah by jen vyjadřoval svou osobnost a právo na svobodu“, atd. ...
Člověk má ale evolučně dané, že je tvor morální – ať už chce, nebo nechce (měla by to být naše evoluční výhoda – umět rozlišovat mezi tím, co je dobré a co zlé), a tak, když chcete uvažovat o tom, jaké chování je nebo není normální, narazíte na společensky různě nastavená kritéria rozlišování a pochopení důsledků lidských činů – tedy na morálku.
A tak jako různě rozlišujeme mezi krásou a ošklivostí (máme různé představy), nebo mezi tím, co je nám příjemné a co není, tak různě chápeme /individuálně, ale hlavně v rámci jednotlivých společenských uskupení/ i otázku toho, co ještě je možné považovat za normální jednání a co už ne.
Pokud o tom totiž začnete přemýšlet, brzy vám dojde, že je opravdu nemožné ve vztahu právě k normálnosti něco stanovit a považovat to pak za „absolutní“ a tedy, že budete prostě muset více méně relativizovat, protože samozřejmě, a tomu se nevyhnete, vždycky záleží na rozdílnosti sociokulturních skupin, a ne každou dokážete tak úplně pochopit, to je fakt.
Takže, jak z toho ven?
No, pan Koukolík říká, že samozřejmě každá společnost měla, má a bude mít svou vlastní stanovenou normalitu, a tím pádem i stanovenou svou hranici pro patologii. Historicky je dané, že lidské společnosti buďto toho byly schopny, v této oblasti rozlišit a stanovit si, co je a není normální, nebo ne – jenže pak samy sebe těžce poškozovaly, a následně většinou zanikly!
Současný vývoj společnosti, podle něj, vede k dalšímu z mezníků - ve skrytých a často obtížně rozlišitelných podobách je v současnosti deprivantství globálně na vzestupu – jako důsledek současného směřování civilizace, stačí se rozhlédnout kolem sebe, deprivanti totiž vidí, jako jediný smysl bytí - samoúčelnou moc! – jako prostředek kontroly nad lidmi a světem (úplně stačí poslechnout si, nebo přečíst každodenní zprávy).
Tahle posedlost mocí vychází z jejich potřeby absolutní kontroly nad něčím, co je pro svou složitost (a to dnešní svět je) nepředvídatelné a nekontrolovatelné – příčinou pak je (další z tezí pana Koukolíka) – „nevyvinutost, poruchy vývoje, zmrzačení nebo amputace niterného základu normality“ – tedy deformace základního celoživotního procesu, který v sobě každý člověk má (je evolučně daný – do vínku nám totiž byly mj. dány schopnosti fantazie a tvoření).
Takže pozor na iracionální rozhodnutí – ovlivněná médii, správně volenými polopravdami, jež upoutávají naši pozornost – a vytvářejí neexistující souvislosti, kombinují informace vzájemně rozporné, apod. – a to především u jedinců, jejichž citová výchova neproběhla tak, jak by měla.

A pro ty ostatní? – použije kritické myšlení jako obranu!
Mozek je nejsložitějším orgánem lidského organismu, je tvořitelem naší osobnosti, ale pozor, je také zdrojem iracionality a myšlenkových chyb .

lazarus
lazarus
04.06.2019 2 z 5

O špatných lidech jsem se teda moc nedozvěděl. Doufal jsem v trochu větší "pitvu" lidského myšlení co se týče zmetků. Ovšem tady jde prakticky o seznam těch zlých lidí - viz.wikipedie a články typu, Hitler a podobní. Žádná na rozumném základě postavená studie, prostě jen mnoho slov a písmen jež napadají i mě při vyřčení diktátor, vrah, zmetek. Takových knížek je na trhu mraky a žádná nic neřeší a a ni řešení nenabízí. Je mnoho spisovatelů jež dokáží podobná individua specifikovat mnohem přesněji a pro laika pochopitelněji. Závěr: knížka mě nic nedala, spíše ukradla čas. Dle mého laického, světa psychologie neznalého rozumu, dost zvláštní argumentace místy. Už jen ti deprivanti - Jungmanovina pana spisovatele mě připomíná podobné autory rádoby populárních publikací nových objevů a dojmů. Jednoho takového už u nás máme. Biologa, parazitologa.....

A myšlenka kde se v lidech bere zlo? To tahle knížka vážně nějak řeší? To opravdu ani náhodou. Pokud se někdo chcete zabývat tímto tématem a jste naprostí začátečníci jako já, jděte na to od lesa. Carl Sagan. To je to zaklínadlo - Draci z ráje a dále. To je člověk jenž dokáže pojmenovat lidské myšlení a jeho vývoj pro laika. Protože v dracích alespoň něco pochopíte a donutí vás to k zamyšlení. Deprivanti ani náhodou. V nich jde totiž jen a jen o teorie.

Viky007
Viky007
21.03.2018 5 z 5

Skvěle a hlavně poutavě sepsaná kniha o tom, kde se v lidech bere zlo. Nejzajímavější mi přišla kapitola o poruchách osobností a pak o důležitosti citového pouta v životě. A líbilo se mi, že se v celé knize objevují praktické příklady. Akorát posledních pár kapitol jsem tak trochu přetrpěla - na mě už to bylo moc vědecké - ale stejně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

milan2310
milan2310
27.02.2018 3 z 5

Zajímavé, ale z argumentů či prezentovaných dedukcí v některých pasážích (většinou v cca závěrečné třetině knihy) mám rozporuplné pocity.

Godžaver
Godžaver
31.10.2017 5 z 5

Skvělá kniha, rozhodně stojí za přečtení, člověku pomáhá pochopit chování druhých. Leckde z toho mrazí, jak je pravdivá.

ksuia
ksuia
27.03.2017 2 z 5

Každé téma je na jednu celou knihu :)

Vesmich
Vesmich
30.01.2017 5 z 5

Dnes už se jedná o téma, které je vcelku známé, ale v době, kdy kniha vyšla, to byla dost bomba a téma tak originální a "nové", až se v zúčastněných a angažovaných hlavách rozbřeskávalo!

Štítky knihy

zlo psychologie člověk - chování, etologie člověk a společnost

Autoři knihy

Jana Drtilová
česká, 1940

Kniha Vzpoura deprivantů - O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci je v

Právě čtených4x
Přečtených112x
Čtenářské výzvě6x
Doporučených13x
Knihotéce45x
Chystám se číst116x
Chci si koupit29x
dalších seznamech3x