Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6968
1392
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Baby z Vlčáku, ako hovorievame Vlčiemu vrchu, osade na vrchole východnej stráne nad Žítkovou, dones nepresvedčíte, že bez červenej stužky, náramku či šnúrky na ruke sa dá čeliť urieknutiu. A keď vás niekto uriekne, končí sranda. Na Žítkovú si ešte pred desiatimi rokmi chodilo dávať veštiť kopec Trenčaniek a po návrate ešte zopár dní nevedeli myslieť na nič iné. Vždy som to bral s úsmevným porozumením lenivých agnostikov, ale niekde na pozadí bzučal mierny šum pochybností o mojom prístupe. Najmä, keď niektoré z veštieb neboli úplne vzdialené toku vecí budúcich.
V každom prípade Žítková a súvisiace osady Vyškovec, Vápenice a Lopeník je kus nádherného horského sveta, ktorý určite skrýva svoje tajomstvá lepšie, ako dediny v údoliach. Tučková tento svet a jeho mystiku zachytila s nepopierateľnou zručnosťou a i určitou odvahou. Napriek dramatickosti deja, má knižka i svoju osobitú poetiku.
Za mňa určite 5 hviezdičiek.
Po dlouhé době jsem se rozhodla dát šanci české próze a vlastně to nedopadlo vůbec špatně. Na knize mě hodně zaujaly barvité popisy tamějších tradic a rituálů, zatímco úryvky z archívů jsem často překočila. A ten konec byl opravdu hodně silný.
Ačkoliv tento žánr není úplně mým šálkem kávy, rozhodně je to ze současné české tvorby jedna z těch lepších věcí.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Nečetla jsem jen příběh. V mysli se mi tvořily obrázky krajiny, kde se děj odehrával. Cítila jsem, jak je mnohdy Dora osamělá. Všechny její křivdy a bezmoc. Viděla jsem Jakoubka i Surmenu. Vrátily se mi vzpomínky na mé dětství a všechny ty prázdniny, které jsem trávila u babičky na Pováží. Cesta do té malé vesnice v horách trvala z Brna skoro pět hodin. Zastávka Uherské Hradiště, Uherský Brod, Starý Hrozenkov, Trenčín a Považská Bystrica. Každé ráno babička roztopila šporhelt a bylo jedno zda je léto nebo zima. Vařila na něm polívku a pagáče. Stejně jako Surmena. Kniha tak pro mě dostává osobní rozměr. Ženy v tomto kraji měly těžký život. Samá práce a jen v neděli návštěva kostela. A každý druhý chlap ožrala. Když jsem pročítala některé záznamy StB o sledování bohyň, bylo mi zle. Kam až člověka může dohnat "angažovaný spolupracovník". Nebezpečná rudá rakovina. Tato kniha popisuje skutečný život. I když se tomu nemusí chtít věřit a i když tomu možná mnozí nevěří.
Kniha, kterou jsem po dlouhé době naprosto hltala, a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Příběh, který se retrospektivně prolíná. Naprosto mě uchvátilo, že příběh je de facto poskládaný ze spisů z nacistických archivů a spisů StB. A jak všechno do sebe krásně zapadá. A pak také nenávist každého režimu, jak někdo dokáže měnit své politické přesvědčení jen proto, aby se pomstil někomu na něco, za co si mohl sám. Jak se dá pár hloupě poskládanými slovy zničit celý lidský život. A také to, že před svým osudem se nedá utéct a rodinné prokletí vás stejně nakonec dožene. Doporučuji!
Neuvěřitelné, ohromující a taky strašné čtení.
Jak je to všechno lidské a pořád stejné, vášeň, závist, nenávist, láska.
Na tuhle knihu nezapomenu stejně jako na Gertu Schnirch.
Knihu jsem si koupila už dávno a dlouho jsem se odhodlávala než jsem se do ní pustila. Letos dozrál čas a nelituju, byla skvělá.
S ohledem na to, že se děj odehrává v místě, ve kterém jsem občas trávil prázdniny, přečetl jsem tuto knihu opravdu s nadšením (nevím jestli pro tuto knihu vhodné slovo...), ale opravdu hezky zpracované.
Nemám slov....kniha se mi moc líbila.Zajímavé počteníčko.....klobouk dolů autorce.
Léčitelé, bylinkáři ... příroda. Senzačně zpracované, čtivé s ponechanou syrovostí doby. Chuť se vypravit do popisovaných míst a nalézt klid a pryč od současného ruchu a elektroniky (to sedí, jak bych to sem mohla takto napsat, že?)
Po přečtení velmi kladných recenzí a věhlasu, kterého kniha dosáhla, jsem se velmi natěšeně pustila do čtení - kniha mě však zklamala. Velmi kladně hodnotím zajímavý námět a autorčinu nesmírnou píli shromažďování informací včetně jejich pečlivého poskládání do příběhu. Líbilo se mi i vykreslení jednotlivých postav.
Forma psaní a prokousávání se dokumenty z archivů a záznamy StB mě však dost nudily. Když jsem se chýlila ke konci, pořád jsem čekala, že "něco přijde", nedostavilo se však nic a po zaklapnutí knihy mi hlavou prolétla pouze myšlenka... "A to má být vše?"
Dávám tři hvězdičky, neboť kniha je opravdu přepečlivě napsaná a jistě si najde své čtenáře, já se k ní však již nevrátím.
Oooooo jak já byla bláhová. Uvěřila jsem a naprosto podlehla tady uveřejněným a vesměs pochvalným recenzím. Těšila jsem se jak malé dítě na kornout zmrzliny. Místo toho jsem dostala rozbředlý polárkový dort nudné chuti, kterým jsem se musela prokousávat a který se táhnul místy jako turecký med. Škoda, protože po této zkušenosti, kdy jsem opravdu přeskakovala o několik stránek této autorce už nedám žádnou šanci. A jednu hvězdičku dávám alespoň za námět, i když i to je moc.
Kniha mě zasáhla jako málokterá. Krásný byť drsný příběh,ke kterému se opakovaně a ráda vracím. Velmi oceňuji autorčinu mravenčí píli. Výborná!!!
O knize jsem sice často slyšel vyprávět, ale před čtením jsem neměl žádná očekávání. O čem kniha je, jsem věděl pouze velmi přibližně. A i mě kniha hluboce zasáhla. Nečekal jsem, že zasazení příběhu do moravského venkova může být tak intenzivní. Možná proto, že ikdyž žádný folklór nedodržuji, tak mám k mé rodné krajině určitý citový vztah. Navíc jsem se v minulosti zabýval čarodějnictvím a magií, takže pro mě lidové tradice mají trochu jiný význam. A moderní psychologie si sama příliš neví rady s různými psychickými jevy a vírou. Vnímal jsem tak příběh možná trochu v širších souvislostech.
Podání příběhu bylo perfektní a hlavní postavy byly podány velmi lidsky a často až intimně. Samotný děj byl výborně sladěn s proniknutím do světa žítkovských bohyní a díky sugestivnímu podání se člověk až ocital ve zcela jiném, dnes již zaniklém světě. Příběh není přísně lineární, ale odvíjí se časově jak je potřeba pro hlubší ponoření do osudů a prožitků hlavní hrdinky. Sám nevím čím vším si mě příběh získal. Může za to můj vztah k jižní Moravě odkud pocházím? Nebo mé zájmy? Těžko říct, protože zážitek při čtení byl místy docela emocionální. Mám ve zvyku se do knih vžívat a zde to díky podání šlo velmi lehce a tak ve mě čtení vyvolalo spoustu různých emocí.
Pokud máte aspoň nějaký vztah k naší zemi, rozhodně doporučuju. Člověk se dozví něco o lidových tradicích, minulé době a zažije zajímavý lidský příběh. Řekl bych, že čím blíže bydlíte místu děje, tím více je vaší povinností si knihu přečíst. Jediné co se snad dá vytknout, že kniha ke konci i přes zlepšující se zápletku ztrácí na působivosti. Někomu též může vadit, že je kniha svým způsobem etnologicky a historicky naučná. Koho nezajímá naše historie a lidové tradice, bude se možná chvílemi nudit. 90%
Knihu jsem přečetla jedním dechem, pasáže ze záznamy STB mě nezaujaly, ale holt dřív byla taková doba....Viděla jsem i stejnojmenné představení ve Zlíně,které bylo trochu složitě podané a zmátlo mě.Příběh dost surově, ale snad pravdivě napsaný...Škoda, že už žádná bohyně na kopanicích není.I esesáci se jich báli...Je o nich také zmínka v mé oblíbené knížce z dětství Gabra a Málinka od Amálie Kutinové.
Byla jsem natěšená a to byla chyba. Čekala jsem dílo plné magie a mystiky. Místo toho jsem se musela prokousávat záznamy STB. Musela jsem hodně přeskakovat. Nuda.
Nikdy bych si nemyslela, ze me kniha s tematem nejakych bohyni v Ceskoslovensku s nadprirozenymi schopnostmi muze tak uchvatit. Neni to totiz jen pribeh s mysterioznim nadechem, neni to ani jen pribeh z dob komunismu, neni to ani jen roman o nekolika generacich zen.
Je to vsecko mistrne propojene dohromady a ja se nemohla odtrhnout od cteni.
Zitkovske bohyne jsem cetla az po Vyhnani Gerty Schnirch a v osobnim souboji techto dvou knih jsem jim nedavala moc sanci. Ale prekvapive - pro me byly bohyne mnohem lepsi.
Velmi vydařená kniha, originální tématem i způsobem zpracování. Velmi se mi líbil nápad pojmout ji tak trochu jako studii. Dokumenty z archivů navíc dodávají celé knize ještě další rozměr. Kniha je nejen pojednáním o žítkovských bohyních, u kterého je patrná autorčina znalost věci a pečlivé nastudování tématu, ale v širším měřítku je také ilustrací zla páchaného v různých obdobích historie. Za mě dávám palec nahoru a určitě doporučuji k přečtení.
Opravdu krásná a originální kniha - nádherně poeticky vykreslená krajina a svérázní lidé, doplněná o dobové dokumenty, což krásně doplňuje a podtrhává celý děj. Pátrání Dory mě ani na chvilku nepřestalo bavit, stejně jako ona jsem chtěla pořád vědět víc a víc. Jediná linie, která pro mě nebyla úplně dostatečně dovysvětlená, byl Surmenin vztah a její dvě děti... Ale to je jen osobní názor :-) Rozhodně doporučuji k přečtení a zamyšlení (kam se řítíme, když všechny tradice, které překonaly několik století (a v průběhu dějin byly vždy někým potlačované), vymírají. Škoda, že s postupujícím "pokrokem" je ničená víra v něco "nadpřirozeného", co vlastně nadpřirozené až tak není, protože schopnosti "bohovat" provázejí lidstvo už od nepaměti...
Výborná práce, studium a analýza informací kontinuálně s příběhy. Nejvíc mě ale bavil osud hrdinky: pěkně v náznacích, a děsivé vyústění...
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Další z těch knížek, po jejichž přečtení o ní musíte ještě dlouho přemýšlet. No za 14 dní jdu na to do divadla, tak jsem docela zvědavá, jak se jim takový silný příběh podaří ztvárnit :)