Zhroucený čas
Blake Crouch
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433385/bmid_zhrouceny-cas-RQI-433385.jpg
4
331
88
Realita je rozvrácená. Zprvu se to tvářilo jako nemoc. Epidemie, která se šíří neznámými prostředky, a jež dohání své oběti k šílenství vzpomínkami na život, který nikdy nežili. Ale za běsněním, které obchází svět, nestojí žádný patogen. Je to jen první šoková vlna, uvolněná ohromujícím objevem – to, co je v ohrožení, nejsou naše mysli, ale samotná struktura času. Detektiv Barry Sutton se v New Yorku dobírá pravdy, zatímco ve vzdálené laboratoři si neurovědkyně Helena Smithová zatím neuvědomuje, že ona sama drží klíč k tomuto tajemství… A nejen to, i prostředky, jak s tím bojovat. Barry i Helena budou muset společně čelit svému nepříteli dříve, než budou oni i svět samotný uvrženi do stále rostoucího chaosu.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Laser-books (Laser)Originální název:
Recursion , 2019
více info...
Přidat komentář
Od autora jsem v roce 2020 přečetl knihu TEMNÁ HMOTA, která se mi hodně líbila a tuto knihu jsem hodnotil mezi 10 TOP nejlepších knih, které jsem přečetl v roce 2020. Těšil jsem se na knihu ZHROUCENÝ ČAS a doufal jsem, že bude stejně dobrá jako Temná hmota, ale bohužel jsem byl z knihy zklamaný. Popravdě řečeno se mi kniha moc nelíbila a v některých okamžicích jsem si říkal, jestli vůbec budu schopný dočíst tuto knihu. Některé části mne nudily a nutil jsem se do čtení, ale stále jsem dával knize šanci. Někdy jsem se ztrácel, jindy mi bylo celkem jedno, jak to celé skončí. Kniha má 5 částí včetně epilogu. Poslední části byly o něco lepší než předcházející, ale pokud celkově zhodnotím knihu, tak mne tato kniha neoslovila a pro mě to byla asi ztráta času. Asi půjdu proti proudu, poněvadž kniha má vysoké hodnocení, ale v mém případě si stačilo knihu přečíst jen jednou a už bych se k ní nikdy nevracel. Věřím, že hodně čtenářům se kniha bude líbit a budou příběhem nadšeni a nedají na knihu dopustit. Cestování časem je lákavé, ale mně to bohužel moc nebavilo. V poděkování autor píše, že „Rekurze byla nejtěžší knihou, jakou jsem doposud psal.“
V knize se vyskytují 2 dějové linie. V jedné dějové linii vystupuje detektiv BARRY a v druhé vědkyně HELENA. Postupem času se osudy našich hrdinů střetnou. Na některých místech se vyskytují části k zamyšlení o kvantové fyzice a také o tom, co by se stalo, pokud bychom změnili tok dějin a jaký by to mělo celkový dopad na lidstvo. Na počátku každé části se objevovaly citáty od různých autorů vztahující se tematicky ke knize, což se mi líbilo. Závěr byl předvídatelný. Knihu hodnotím na 50 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Myslím, že rovnováha je pro lidi, kteří netuší, proč jsou mezi živými.
Čas je iluze, konstrukt vytvořený lidskou pamětí. Minulost, přítomnost a budoucnost neexistuje. Všechno se odehrává teď.
Ale nehrajete si na Boha i ve chvíli, kdy neuděláte nic, i když máte možnost zasáhnout?
No, byla to jízda přátelé. Pomalejší rozjezd, ale o to rychlejší dojezd.Být to zfilmované tak střih střídá střih...a na konci se vám bude točit hlava.
Toto je už moje druhá kniha od stejného autora a i u této knihy jsem měl pocit, že sleduji šachovou partii. Ze začátku rychlé banální tahy, které směřují k rozestavění figur a pak se najednou ocitnete ve fázi, kdy už můžete obdivovat krásu logiky, kdy vás začnou tahy překvapovat a nejste schopni domýšlet, kam hráči směřují. Pro mě byla pekelná druhá čtvrtina knihy, kdy začalo skákání v čase a kdy jsem se ztrácel. Tuhle část jsem opravdu musel přetrpět. Od půlky už zase měla kniha fantastický spád a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Závěr jsem si sice užil, ale když jsem o něm den přemýšlel, tak mi přišel nelogický. Kniha Temná hmota od stejného autora mi přeci jenom přišla lepší.
Skvělý námět..u postav jsem měla trochu problém s vcítěním se do jejich logiky, hlavně u těch klíčových...
určitě si od autora přečtu i jiné dílo....
Tak je to tady, konečně zase kniha, které můžu dát plný počet bodů!
Já tyhle teorie miluju, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že ne vždycky se to autorovi povede.
Tohle bylo ovšem parádní. Hned od začátku vás to vtáhne a nepustí až do konce.
Není tam nic zbytečného a všechny teorie mi přijdou pro čtenáře dobře zakomponované a pochopitelné. (Já sice zbožňuju knihy Liou Cch'-singa, ale to aby si člověk vzal fyzikální příručku)
A jak nemám ráda jako hlavní hrdinu ženu, tak v tomhle mi postava Heleny (i Berryho samozřejmě) prostě sedla. Na nic si nehrála a nebyla to žádná uječená a ubulená hysterka nebo naopak macho!
Takže můžu jen doporučit!
No páni, já nemám slov.
Tak za prvé jsem se asi ocitla v úplně jiném časoprostoru - naposledy jsem se dívala na hodinky v půl 10 večer a pak se pohroužila do knihy (nebyla jsem ani v půlce)... A teď je skoro půlnoc a já knihu dočetla. Nemůžu uvěřit, že jsem dokázala na tak dlouhou dobu vypnout své vnímání okolí, ignorovat, jak u čtení sedím zkroucená a jen být zcela ponořená do děje. Teprve teď začínám cítit bolest zad i kyčlí ze špatného sezení.
A za druhé - ksakru já se snad začnu více zajímat o kvantovou fyziku. Sice jsem některé z těch vědecky znějících částí nepochopila napoprvé a musela si tu větu, či odstavec přečíst několikrát, ale ani tak nemůžu říct, že bych dokázala smysluplně někomu dalšímu interpretovat, o čem kniha pojednávala.
Ze začátku dění i v jeho průběhu se mi často vracel na mysl film s názvem "Zdrojový kód" - dokonce si myslím, že tohle spojení se jednou objevilo i v samotné knize.
Nicméně téma cestování časoprostorem je v posledních letech oblíbeným jak u filmařů, tak i spisovatelů, ovšem musím říci, že spisovatelské práce si stále cením více.
Musím uznat, Blakeu Crouchovi se povedlo neskutečně poutavé dílo, které dokáže své čtenáře přenést do naprosto jiné dimenze. Je to stále ještě trochu sci-fi, ale kdo z nás přesně ví, jaké pokusy se už provádějí ve zmiňovaném švýcarském výzkumném centru
Cern?! Ne, nechci tu rozebírat konspirační teorie, ale víme už, že čas je jen relativní pojem, a jak řekl Orwell, "Ten, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Ten, kdo ovládá současnost, ovládá minulost." Po tom, co vše jsem si už o kvantové fyzice zjistila, měl Orwell pravdu... Už je dokázáno, že pokud se částice změní v přítomnosti, změní se tím zároveň její minulost...
Jo, tohle byla jízda a úplně si to dovedu představit jako film nebo seriál. Blake umí, sice Pines je pořád nepřekonané, ale i tak super. Prostě, když vás knížka donutí čumět do tří do rána a hltat každé slovo... :-)
Ufff! Parádní knížka u které se opravdu zapotíte přemýšlením. Stejně jako u Temné hmoty jsem nadmíru spokojená a doufám v další knihy!
Ak som o Temnej hmote po dočítaní tri roky dozadu napísal, že je to také "sci-fi light", tak Zhroucený čas môžem bez obáv nazvať sci-fi hardcore. Ani nie tak v zmysle komplexnosti či náročnosti science zložky, ako skôr o naplnenom potenciáli premisy, ktorej nevyužitosť ma tak sklamala pri predchádzajúcej knihe. Akoby sa autor poučil, viac odviazal, jednoznačne toho viac naštudoval a aplikoval svoje znalosti tak neotrelo, originálne a pútavo, že 300 strán sa číta jedným dychom. Opäť nie je na škodu, že kniha nemá žiadne hluché miesta, vďaka nízkemu počtu strán nie je čas na odbočky, dej fičí nezadržateľnou rýchlosťou vpred a pozvoľné odkrývanie tajomstiev sa zrýchľuje až do zbesilého tempa na konci knihy. Scifi komponenty a mechaniky okolo fungovania spomienok sú takisto zručne napísané a uveriteľné (v rámci miery) a pri tej postupnej komplikovanosti deju sa aj čudujem, s akým prehľadom autor vykľučkoval z úskalí, ktoré si na stránkach sám vymyslel. Pre takéto príbehy čítam knihy.
Asi mi autorův styl prostě sedí. Zatím se mi od něho líbily všechny knížky a ani Zhroucený čas není výjimkou. Téma cestování časem není asi novátorské, ale i tak asi hodně vděčné. Knížka mne prostě bavila a zase budu netrpělivě čekat na další autorovo dílo.
První třetina pomalá, druhá zajímavá a závěrečná už poněkud nudná a předvídatelná. Podruhé bych ji určitě nečetl.
Zajímavé téma. "Stroj času" v nové podobě. Určitě stojí za přečtení. Trochu mě jen vadil poněkud 'ženský' popis mezilidských vztahů, který mnohdy dějové lince dominuje.
Nedokáží říct, která kniha se mi líbila víc. Příběh jsem četla pomaleji a někdy se vracela zpátky, abych trochu vstřebala informace. Mám ráda knihy, filmy cestování časem je to výzva....
Všechno do sebe zapadá dokonale, doporučuji
Po Temné hmotě jsem se těšil na podobný nášup a dostal jsem ho se vším všudy. Crouch opět dokázal, že umí překvapit a vybudovat velmi zajímavý a chytlavý příběh.
Sledujeme dvě postavy v různých časových období. Detektiva, který vyšetřuje záhadnou sebevraždu, která se týká jakési epidemie a doktorku, která má velmi ambiciózní vizi pomoct se zachováním vzpomínek při Alzheimerově chorobě.
Postupně se dozvíme, že doktorka Helena opravdu přišla s něčím úžasným a zároveň děsivým. Odkrývání příběhu a jejich detailů je prostě velmi zábavné.
Příběh neskutečně graduje až se dostává do biblických rozměrů. Ale už toho radši moc neřeknu, protože bych Vám zkazil zážitek s této skvělé knihy. Já můžu říct jen jedno, Blaku těším se na další počin.
Knihu hodnotím 90%
No teda! Blake Crouch už od Pines opravdu ví, jak na mne. Zhroucený čas (kdoví, proč se to tak jmenuje, v originále "Recursion", což je podle wikipedie jistá programovací metoda) jsem si sám pro sebe zařadil do žánru "Knižní Krajní meze", do níž spadnou knihy s dějem vázaným obvykle na současnou realitu, v niž se objeví něco neočekávaného.
Nechci sice tvrdit, že autor vymyslel něco převratného, s čím v žánru časových fikcí dosud nikdo nepřišel, ale jeho biologický přístup k cestování časem považuji za poměrně originální. K tomu pak Crouch dodal "kingovskou" první polovinu knihy, v níž si postavy získají čtenářovy sympatie, aby jim pak autor začal dělat opravdu nepěkné věci. A od této části knihy mne v podstatě nešlo odtrhnout a zhltl jsem ji během pár hodin (fanoušek Kinga se nezapře). S tou druhou polovinou, kde už bylo vše propleteno a postavy hledaly, jak z toho všeho ven, už to bylo o něco horší, ale přesto mne mírný pokles pozornosti neodrazuje od plného počtu hvězdiček. A teď jsem rád, že jsem trochu nepochopitelně přeskočil Temnou hmotu, takže se brzy mohu těšit na další Crouchovu lahůdku. 95%
Stejně jako Temná hmota skvělé. Knihu jsem si užila. Chytré, skvěle napsané i dobře přeložené hard sci-fi.
Po "Temné hmotě" to Blake Crouch dokázal znovu. Naservíroval nám knížku, o které bych si chtěl povídat hodiny, ale zároveň Vám o ní vlastně skoro nic říct nechci. Cokoliv prozradit dopředu, by byla hrozná škoda. Opět je plná omračujících nápadů a opět je nečekaně lidská. Na jedné straně je to hard sci-fi vyžadující otevřenou mysl a plnou pozornost, na straně druhé je to zatraceně krásná a místy nevybíravě smutná (nejen) love story.
Tím jak všechny dílky skládačky dokonale zapadnou na svá místa, svojí melancholickou atmosférou a motivy jako jsou touha, vina a osudovost to má hrozně blízko k Netflixáckému "The Dark" (dokonce i těch 33 let, všimli jste si?). A nenechte se odradit, pokud Vás to hned nedostane do kolen, ono to přijde, nebojte...
(Škoda jen té změny názvu. Ona by tomu ta originální "Rekurze" slušela mnohem víc. Mimochodem píše se tak o knize i v "Poděkování" na konci, tak se zdá, že tu změnu udělal vydavatel až na poslední chvíli.)
Ač občasné ztrácení v textu v první třetině knihy lehce rušilo čtení. Na zbytek se vyplatilo počkat. Vyvrcholila očekávaně nečekaně :)
Štítky knihy
cestování časem americká literatura čas zkreslování vzpomínek sci-fi prolínání minulosti a současnosti retrospektivní vyprávění
Autorovy další knížky
| 2017 |  Temná hmota |
| 2020 | Zhroucený čas |
| 2018 |  Městečko Pines |
| 2019 | Městečko Pines 2 |
| 2020 | Městečko Pines 3 |
Kniha Zhroucený čas je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 414x |
| Čtenářské výzvě | 34x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 239x |
| Chystám se číst | 243x |
| Chci si koupit | 81x |
| dalších seznamech | 3x |
Skvělá kniha. Stejně jako Temná hmota dává dobrou zábavu i prostor k zamyšlení...