Zapečetěný čas

Zapečetěný čas https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31103/zapeceteny-cas-31103.jpg 5 22 2

Jediná filmově teoretická kniha Andreje Tarkovského. Nabízí srovnání s časopiseckou verzí některých svých kapitol v Tarkovského výboru Krása je symbolem pravdy (Camera obscura, Příbram, 2005).

Duchovní literatura Literatura naučná Umění
Vydáno: , Camera Obscura
Originální název:

Запечатленное время , 1984


více info...

Přidat komentář

Matty
25.09.2016 4 z 5

Umělec, který věřil. Tak bych jednou větou po přečtení Zapečetěného času charakterizoval autora kniha Andreje Arseňjeviče Tarkovského. Nesouhlasím se všemi jeho názory (zjednodušený pohled na rozdíly mezi východní a západní kulturou, rozporuplný přístup k herectví, vyzdvihování otce na úkor matky, odmítnutí strukturalismu a montážnických filmů), ale na základě knihy a zhlédnutých filmů ho plně respektuji jako filmaře i jako člověka s vyhraněnou životní filozofií.

Zápisky, na deník příliš rozsáhlé, na shrnutí režisérské metody příliš osobní, zrcadlí vývoj Tarkovského světonázoru směrem k většímu skepticismu vůči okolnímu světu a zároveň směrem k pevnější víře v umění coby prostředek, jak se přiblížit nekonečnosti (a jak bojovat proti materialismu). Tarkovského chápání úlohy umělce vyniká vzácnou čistotou. Nikoli bezelstností, ale upřímnou vírou, v dnešní době deziluze a cynismu pro někoho zřejmě obtížně pochopitelnou. Podobně na mne působí filmy Terrence Malicka.

Poznatky typu „smysl umění spočívá v překonání poznané pravdy“ v podání Tarkovského nepůsobí jako prázdné fráze. Je zřejmé, že jim věřil, neboť k nim došel na základě mnohaleté zkušenosti. Slova jako "krása", "harmonie" a "pravdivost" zpravidla nejsou třeba, snažíte-li se vystihnout nebeletristickou knihu, o Zapečetěném času bez nich ovšem psát nelze.

Kniha je díky péči nakladatelství Camera Obscura vybavená četnými poznámkami pod čarou (které místy jako kdyby byly určené čtenáři s nulovým kulturním rozhledem) a několika užitečnými přílohami, zejména rozsáhlou výběrovou bibliografií.

puml
08.07.2013 5 z 5

Výborná kniha, ve které Andrej Tarkovský dává esejistickým způsobem nahlédnout do práce režiséra. Zajímavé jsou především kapitoly o čase ve filmu, dále pak o vedení herců a v neposlední řadě také esej o filmu Oběť a závěrečné shrnutí ve kterém Tarkovskij shrnuje svůj filosofický pohled na dění ve světě a úlohu umělce v něm, kdy upozorňuje na stále větší nebezpečí materialismu a mizení spirituality a duchovních hodnot. Trefná je analýza soudobé společnosti, ve které jde podle Tarkovského především o dosažení "štěstí", což je ale v protikladu k umění jako takovému, neboť základem opravdové umělecké tvorby je podle Tarkovského spíše bolest, odříkání a askeze.

Jediná vada na jinak pečlivě zpracované knize je v jejím, podle mého, zbytečném nastavení o dalších cca 100 stran seznamu DVD disků, profilů, článků atd. Většinu toho si lze již dnes pohodlně najít na internetu, a je tak, podle mě, zbytečné rozšiřovat takto násilně knihu o dalších 100 stran nejrůznějších seznamů. Spíš bych ocenil případnou reflexi redaktora nebo esej o samotné knize a její kritické zhodnocení a její reflexe ve světě. Tohle množství seznamů a dat je určité specifikum nakladatelství, což osobně moc nechápu, ale jestli je to podmínka aby vycházely dál takovéto knižní skvosty, tak budiž...

Doporučuji.