Andrej Tarkovskij

ruská, 1932 - 1986

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Zapečetěný čas
Zapečetěný čas
Deník 1970-1986
Deník 1970-1986
Krása je symbolem pravdy
Krása je symbolem pravdy
Andrej Rubľov
Andrej Rubľov

Nové komentáře u autorových knih

Krása je symbolem pravdy Krása je symbolem pravdy

„Hlboké, nevšedné (takpovediac z inej galaxie) myšlienkové pochody veľmajstra svetovej kinematografie. Ak by toto čítali dnešní režiséri, pochybujem, že by rozumeli, "o čom točí".“... celý text
— Stefan63

Deník 1970-1986 Deník 1970-1986

„pekné počteníčko, obzvlásť pre fanúšikov jeho filmu. Veľký človek..“
— Stefan63

Deník 1970-1986 Deník 1970-1986

„Zápisky z deníku jednoho z největších filmařů všech dob, který jsou skvělým náhledem do Tarkovského života, od roku 1970, až do jeho smrti. Upřímně bych nikdy nečekal, že mě bude čtení zápisků z deníků tak bavit, ale stalo se. 5*“... celý text
— honajz2

Krása je symbolem pravdy Krása je symbolem pravdy

„"V konečném účtování jsou slzy symbolem egoismu." Zapečetěný čas probudil můj zájem o názory Andreje Tarkovského. Sborník Krása je symbolem pravdy uvedenou knihu doplňuje a zároveň na režisérovu životní filozofii nabízí mírně odlišný pohled, k němuž Tarkovského v otištěných rozhovorech jemně popostrkávají tazatelé (z jejich převážně nekonfliktního přístupu vnímáte úctu ke zpovídanému). Také díky opakování určitých myšlenek budete mít pod dočtení přepečlivě připravené publikace (jde o její druhé, doplněné české vydání) více než jen tušení, jak Tarkovský chápal (svou) roli umělce, v čem podle něj tkvěla podstata filmu (rytmus) i smysl existence (zvítězit nad sebou). Inspirativní osobnost. Moudrý člověk. Geniální režisér.“... celý text
— Matty

Zapečetěný čas Zapečetěný čas

„Umělec, který věřil. Tak bych jednou větou po přečtení Zapečetěného času charakterizoval autora kniha Andreje Arseňjeviče Tarkovského. Nesouhlasím se všemi jeho názory (zjednodušený pohled na rozdíly mezi východní a západní kulturou, rozporuplný přístup k herectví, vyzdvihování otce na úkor matky, odmítnutí strukturalismu a montážnických filmů), ale na základě knihy a zhlédnutých filmů ho plně respektuji jako filmaře i jako člověka s vyhraněnou životní filozofií. Zápisky, na deník příliš rozsáhlé, na shrnutí režisérské metody příliš osobní, zrcadlí vývoj Tarkovského světonázoru směrem k většímu skepticismu vůči okolnímu světu a zároveň směrem k pevnější víře v umění coby prostředek, jak se přiblížit nekonečnosti (a jak bojovat proti materialismu). Tarkovského chápání úlohy umělce vyniká vzácnou čistotou. Nikoli bezelstností, ale upřímnou vírou, v dnešní době deziluze a cynismu pro někoho zřejmě obtížně pochopitelnou. Podobně na mne působí filmy Terrence Malicka. Poznatky typu „smysl umění spočívá v překonání poznané pravdy“ v podání Tarkovského nepůsobí jako prázdné fráze. Je zřejmé, že jim věřil, neboť k nim došel na základě mnohaleté zkušenosti. Slova jako "krása", "harmonie" a "pravdivost" zpravidla nejsou třeba, snažíte-li se vystihnout nebeletristickou knihu, o Zapečetěném času bez nich ovšem psát nelze. Kniha je díky péči nakladatelství Camera Obscura vybavená četnými poznámkami pod čarou (které místy jako kdyby byly určené čtenáři s nulovým kulturním rozhledem) a několika užitečnými přílohami, zejména rozsáhlou výběrovou bibliografií.“... celý text
— Matty

Přejít na knížky autora