Záhada Modrého vlaku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Každý může zažít svou vlastní detektivku, tvrdí Hercule Poirot své náhodné spolucestující Katherine. Ani velký detektiv netuší, jak blízko je pravdě. V Modrém vlaku dojde k vraždě, jejímž motivem může být loupež, láska, nenávist… Zprvu široký okruh podezřelých se postupně zužuje, i když dlouho nemá jasno ani policie. Jen Hercule Poirot postupuje v případu a odhaluje falešné existence, falešné city i pokřivené vztahy. Ví, na koho se obrátit, kde získat důležité informace – díky své mezinárodní pověsti má také mezinárodní kontakty. Katherine prožívá nejdůležitější chvíle svého života. Nečekané zbohatnutí ji přivede do nejvyšší společnosti, v níž nejen zažije svou vlastní detektivku, ale také pozná lásku. A protože je to žena chytrá a vnímavá, zaujme samotného Poirota, jenž její lásku ochrání od všeho zlého, dokonce i od podezření z vraždy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/9747/big_zahada-modreho-vlaku-WkR-9747.jpeg 4.2383
Série:

Hercule Poirot 6.


Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi, Romány

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

The Mystery of the Blue Train, 1928


více info...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Kniha Záhada Modrého vlaku

milary
28. listopadu

Nesedělo mi to nějak.
Zprvu, jak jsem myslela, kvůli tomu, že jsem se musela nezvykle často vracet, abych si připomněla situaci, za které padlo to nebo ono tvrzení, místo, či identitu osoby. Moje nepozornost, říkám si. Ale ztrácela jsem nit i v Poirotově konání, přesunech a úvahách.
Uměle na mě působila míra jeho zaujetí pro "parťáctví" s Katherine. Jakkoliv to byla žena sympatická; zejména v závěru už pro mne jisté okamžiky jejich totožného vlnového naladění (občas neupřesněného verbálně) postrádaly logiku. A na tu já jsem u Poirota pes. A tady ten pes neskákal přes oves, ale - ztrativ pachovou stopu, proskákal se spletitou dějovou intrikou ku konci a...

Bezradně jsem nakoukla na komentáře a hned u marlowa našla odpověď.
Psychická autorčina nepohoda... Nikdy ten román (dle vlastních slov) neměla ráda...
Nechci si hrát na médium, já ale přesně tohle z textu cítila. Chlad, pres, mus, nelad...
Čímž vůbec nechci tvrdit, že by ten titul byl špatný (to bych si nedovolila).
Já mám ale ráda jinou Agathu - a asi i Poirota.

terimila
19. července

Pohodová dovolenková oddychovka na pár odpolední či večerů. Pěkné a pohodové čtení, laskavý Poirot, prostě klasika. Ale přiznám se, že ani ne týden po dočtení jsem si nemohla vzpomenout, cože jsem to vlastně četla za knížku. Takže... ne, co tak rychle vyprchá z hlavy, nemůžu ohodnotit nadprůměrem.


LahoferRose
30. března

Předem děkuji uživateli Marlowe za zajímavé objasnění situace, za které tuto knihu Agatha psala.

Co se týče příběhu, přišel mi až zbytečně překombinovaný. Hercule je však skvělý jako vždy a ani toto ho nezastaví. Nehodnotil bych Záhadu Modreho vlaku tak kriticky jako někteří, ale uznavam, že jiné knihy se mi libily více.

Velice smutné mi přišlo, že jediný, kdo po zavražděné osobě truchlil byl otec.

Feliska764
27. února

Moje oblíbená detektivka ze zajímavého prostředí společenské smetánky, která jezdí luxusními vlaky na Riviéru. Sympatická hlavní hrdinka a vševědoucí Poirot, který se ale chová velmi laskavě.

Elka252
11. února

Kniha byla trošku slabší než jsem od Agathy Christie čekala ale možná to bylo proto že jsem ji neustále srovnávala s Vraždou v Orient-Expressu. V první třetině jsem se ke čtení doslova nutila ale ve chvíli kdy přišel na scénu Hercule Poirot začne vše šlapat jako hodinky. Na knihách od této autorky se mi líbí jedna věc - nikdy netuším kdo je vrah. Ale tak to má asi být.

Starmoon
21.12.2020

Modrý vlak nie je Orion Expres. Príliš prekombinované a na Agathu Christie aj pomerne nudné čítanie. Pointa prekvapivá, ale keďže príbeh bol koncipovaný tak, že ma vlastne ani nezaujímalo, kto je vrahom, ostáva to pre mňa jedno zo slabších diel autorky.

Po prečítaní komentáru od užívateľa marlowe už chápem, prečo to pre mňa nebola stará dobrá poirotovka.

marlowe
18.11.2020

Celkově devátá autorčina kniha, šestá ze série "Hercule Poirot".

Přestože Agatha psala Modrý vlak v psychické nepohodě (v časovém presu nakladatelských termínů a bezprostředně po nervovém zhroucení, které ji postihlo, když se jí manžel přiznal k nevěře) a nikdy tenhle román neměla ráda, na textu to znát rozhodně není. Ve skutečnosti jsem byl mile překvapen, protože některé autorčiny předchozí knihy mě popravdě zaskočily svojí (až se to bojím vyslovit) béčkovostí. Ale tady do sebe všechno zapadá, ve vyprávění se objevují i náznaky humoru (…byla velice úhledně oblečena v černém, jen špičku nosu měla červenou), mile chvástavý Poirot je zase tím Poirotem, jakého nám Agatha představila hned ve svém prvním románu a jakého máme rádi – a nikoli akčním supermanem z Velké čtyřky. Upřímně mi úplně nesedl jen ten závěr (včetně výsledného resumé) – proto ta jedna hvězda dolů.

Jinak v románu se poprvé objevuje zmínka o fiktivní vesnici St. Mary Mead (bydlí v ní Katherine Greyová) – ale je otázkou, jestli je to tatáž víska, ve které později bydlela slečna Marplová.

A nacházíme zde i jednu zmínku o v tomto díle neviditelném Poirotovu příteli:

Když odešel, pravil Poirot: „Slyšela jste mě mluvit o mém příteli Hastingsovi? – To je ten, který řekl, že jsem lidská ústřice. Eh bien, mademoiselle, ve vás jsem potkal sobě rovného soupeře…"

80%

MilanCFC
25.07.2020

Musím přiznat, že po první třetině knihy, tedy do okamžiku vraždy (což byla bohužel poměrně dlouhá třetina...), bych musel souhlasit s autorčiným názorem, že jde snad o její nejhorší knihu. Četl jsem dál, protože jsem věřil, že se to prostě zlomí a že se vlastně dočkáme hlavního hrdiny. A jakmile se začalo vyšetřovat a bylo na scéně více samotného Poirota, Agatha byla zase ve svém živlu a celé se to rozjelo. V tom je autorka přebornice. Zakončení a rozuzlení mě pak ale zase trochu zklamalo. Nějak toho bylo moc, měl jsem pocit. Celkově tedy bych se podepsal pod několik komentářů níže, že jde o takový autorčin průměr.

1