Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481887/bmid_z-krve-a-popela-Mvn-481887.jpg
4
1408
1408
Z krve a popela / Z krvi a popola série
1. díl >
Poppy byla už od narození vyvolena, aby svět přivedla do nové éry, a její život tak nikdy nepatřil jen jí. Na ramenou jí teď leží budoucnost celého království, sama však neví, zda o to vůbec stojí. A když do jejího života vstoupí zlatooký strážce Hawke, který má zajistit její Povznesení, Poppyin osud a povinnost se propletou s jejími touhami a potřebami. Poppy začne zpochybňovat vše, v co kdy věřila – a Hawke ji uvede v pokušení vyzkoušet zakázané…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
Fragment (ČR)
Originální název:
From Blood and Ash , 2020
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se opravdu těšila a byla mírně zklamaná. Nemít tak vysoká očekávání, zklamaná bych nebyla. Ze začátku se mi nedařilo začíst. Naštěstí to druhá polovina vykompenzovala, kde se děj konečně rozjel a moc mě to bavilo.
Ještě bych vytkla neustále se opakující slova Panna, bohové, bagančata - pro mě rušivý efekt “už zase?”
Hlavní hrdinka je Panna. To je to nejdůležitější, co o ní potřebujeme vědět, jelikož je nám to v každé kapitole připomenuto tak 50x. Samozřejmě je to ubohá oběť, která se nemůže bránit. Je zapotřebí tajemný cizinec, který jí otevře nové obzory a naučí ji novým věcem. Včetně těch, díky kterým jsme ušetřeni těch 50 připomenutí. Některé části byly napsány vcelku dobře, například vysvětlení o vzniku kravenů. Příběh se ke konci více rozjel, ale na druhý díl mě to nenalákalo. Hawke je příliš nesympatický a Poppy příliš neslaná nemastná na to, abych se k nim ještě někdy vracela.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nejlepší Humbook knihu 2021 jsem čekala nějaký naprostý wow efekt, kdy si sednu na zadek a bude to mnou rezonovat. A to se tedy úplně nestalo…
Příběh mě zpočátku docela zaujal, stejně jako ústřední dvojice a jejich zakázaná přitažlivost, do toho sadističtí šlechtici, ujetá náboženská pravidla, tajemná mlha a kraveni.
Ale od “velkého” odhalení a zrady (a pardon Poppy je kapku ducha mdlého, co se týče důvtipu), se jela tuctová linka vlkodlaci/ upíři, zajímavý náboženský prvek se rozpliznul úplně do ztracena (“Jasně, Poppy, byla to všechno jen zástěrka, to neřeš..”).
Vztah hlavních hrdinů podkopává to, že jsou neustále spolu, není tam žádné odloučení, prostě se jen hašteří ve stylu “Asi ho miluju, ne, vlastně je to hajzl, nenávidím ho..”
Nevím no, čekala jsem víc..
Hodně lidí si tady stěžuje, že Poppy některé věci dojdou o 200 stránék později a je naivní, ale přesně to jsem na ní měla ráda, je tak daleko víc uvěřitelná. Naopak nesnáším ty hrdinky, které všechno umí, všechno zvládají a mají bezchybný instinkt. Co se Hawkeho týče, bavil mě, ale mezi mé knižní crushe se ROZHODNĚ nepočítá.
Až na některá hluchá místa byla kniha super.
Velmi povedené a čtivé pojednání o jednom zprofanovanovaném druhu, nyní výjimečně v nepopulární a dokonce záporné roli. Souhlasím s komentářem níže, který mě pobavil, že Poppy se divila a celý svět koulel očima. Ano, Poppy nebyla v tomhle nejostřejší tužka v penále, ale dohnala to jinými kvalitami. Z počátku jsem se knihy obávala, ale zbytečně. Za sebe určitě doporučuji, dokonce souhlasím i s přirovnáním k S. J. Maas, které mě ostatně jako jediné donutilo knihu přečíst, protože to je pro mě mistrině v tomto žánru. Na plných pět to není, ale velice slušné čtyři dám ráda, protože jsem byla opravdu zvědavá, co se bude dít dál.
Ze začátku jsem se nemohla začíst. Chodila jsem kolem knihy týden, než jsem ji znovu vzala a zkusila to znovu, nicméně po přetrpění se mi kniha líbila a rozhodně potřebuju další díl k odkrytí otázek, co tahle kniha vyvolala. Už z jiných recenzí jsem měla načteno, jak je kniha předvídatelná, proto jsem se snažila moc nepřemýšlet nad vývojem, prostě jsem děj nechávala plynout :) Závěrem jsem ráda, že jsem knihu i přes její, někdy až ultra záporné recenze přečetla a dala tomu šanci. Myslím, že kniha sedne jen někomu a komu sedne, ten toho litovat rozhodně nebude :)
Za mě spokojenost. Příběh fajn, erotické romány nečtu, ale tady se ty scény nějak daly.
Po stylistické stránce je to bída. nemohla jsem se začíst, je to poněkud mdlé, myšlenkami i srdcem jsem byla pořád někde jinde než u právě čteného. Netáhlo mi to, bohužel, nesedlo.
O knize koluje mnoho plusů i minusů a bohužel nevybočím z řady. Tak to tak nějak smíchám. Styl psaní je neskutečně čtivý, a i když mě spoustu věcí štvalo, prostě jsem musela číst dál a zajímala jsem se o osud Poppy a Hawka. Toužila jsem zjistit, co jsou Povznesení skutečně zač... Vztah mezi protagonisty je skvěle popsaný a neustále graduje, chemie zde opravdu funguje. Bohužel hlavní hrdinka dle mého neoplývá velkou inteligencí a děj je velmi předvídatelný. Všechno víte už o 200 stránek dřív než ona, a to mě neskutečně vytáčelo. Také neustále omýlá to samé dokola, svoje pocity, nejistoty, myšlenky... Už si zkrátka přejete, aby na chvíli zmlkla. Poppy se tady charakterově zkrátka nikam moc neposouvá. Hawke je opět krásný, přitažlivý a neodolatelný muž. Naštěstí ale patřím k té skupině lidí, které nevadí o takových postavách číst, já si tu sexy mužnost velice užívám. On je jako postava už zajímavější a vždy mě baví to, co vypustí z úst. Co se prostředí týče, tak tady nenalézáme ve fantasy světě nic extra nového až na to, že z nějakého random důvodu je tam elektřina...Wtf? Ve starém fantasy světě elektřina? Bez jakéhokoliv vysvětlení, kde ji berou? No tak za to bych opravdu vraždila... Prostě vezměme moderní věc a šoupněme ji do fantasy příběhu, který absolutně není propojen s naším reálným světem.
Takže ano, kniha má mnoho negativ, ale za mě to částečně nahrazuje to napětí, které mě nutilo číst dál. Vlastně ani moc nedokážu vyjádřit, čím je to způsobené, protože když se na to racionálně podívám, kniha prostě nejak extra kvalitní, ale přesto jsem četla a četla a pak najednou?! Chci druhý díl, i když mi spousta faktů opravdu pije krev. Stále to pro mě zůstává trochu záhadou. Důležitým faktorem je ale rozhodně to, že se částečně navracím do mládí ke svým oblíbeným upírům. Takže i proto mám k příběhu poměrně silný a dobrý vztah.
Navykove to nebylo, jako Maasova uz vubec ne a eroticke sceny maji asi tolik smyslu, jako Helmut - opravar kominu. Pribeh jako takovy spatny nebyl, ale cele by se to dalo zabalit do mnohem mene stranek. Do cteni jsem se musela dost nutit, vetsinu casu se tam nic moc nedelo. A ac fakt nejsem puritanka, tak ty eroticke sceny na me pusobily, ze jsou tam vlozene hrozne nasilne, aniz by mely prirozenou navaznost na dej. Zvlast ten konec byl fakt uplne na hlavu v tomhle smyslu.
Miluju fantasy a miluju erotické romány. Tahle kniha to krásně spojila. Já jsem spokojená. Víc v mojí recenzi :).
Dávám 4,5 hvězdičky
Na tuhle knížku jsem se těšila opravdu dlouho, takže když jsem se k ní dostala, měla jsem ohromnou radost.
Narozdíl od ostatních si myslím, že tohle BYLO fantasy smícháné s romantikou.
Ale ke knize jako takové mám dvě výtky.
Zaprvé mi vadilo, že autorka neumí ale vůbec dělat překvapení. Upřímně to hlavní odhalení musel vidět i slepec. Takže zatímco Poppy byla hrozně překvapená, zbytek světa koulel očima.
A zadruhé mi kniha ale vůbec nepřišla čtivá. Nevím, jestli je to nesympatickým formátem, nebo samotným textem, ale čtení se chvílemi hrozně vleklo. Teda až na posledních sto stran, kde se to konečně parádně rozjelo.
Jinak jsem se absolutně zamilovala do Hawkea, který se připsal k mému už tak dlouhému seznamu hot mužské postavy. A Poppy mi taky přišla skvělá. A nejspíš to bylo taky tím, že jsem se do ní dokázala skvěle vcítit. Jinak jsem si jejich vztah zamilovala hned od první stránky.
Takže abych to shrnula, další složitě vymyšlený fantasy svět jsem si oblíbila. A konec mě navnadil na další díl, na který se opravdu těším.
(SPOILER)
Podle ostatních recenzí tuto knihu buď miluješ a nebo nesnášíš. Protože se chystám na druhý díl, přečetla jsem si ji znovu.
Za mě jo. Opět jsem ji přečetla jakoby měla jen 150 stránek.
Poppy je postava, která je dobře vykreslená, její jednání je uvěřitelné vzhlem k tomu, co zažila. Její naivita pramení pouze z toho, že ji nebylo umožněno normálně žít. I přes to, se žít snaží a celou knihu boří zdi, které ji svazují. Její jednání je pochopitelné. Na závěr bych ji možná občas praštila, aby se jí rozsvítilo, protože některé scény jsou už trochu moc. Ale jinak je Poppy fajn.
Hawke... No co si budem... Valnou část knihy musí okouzlit všechny, vypadá jak má, říká přesně, co říkat má a i tak jedná. Je smělý a živočišný. Dělá vše, aby mohl Poppy dostat tam, kam potřebuje. Kdo Hawke je, asi úplným překvapením nakonec nebylo. Cas bude v dalším díle jistě opět velkým lákadlem, protože je zkažený a ve vší dokonalosti, nedokonalý. Ano, jeho postava je klišé, vždycky jsou takoví, ale my je takové prostě chceme.
Na knize se mi líbí chemie a fyzika mezi hlavními postavami. Přijde mi to tak nenucené, zkrátka fungují bez velkých zadrhelů a proto je to velice čtivé. Až tedy na závěr knihy, když jsem si říkala: Jako vážně?!
Svět vlkodlaků a upírů je vcelku ohraný. Tady ale zprvu vůbec netušíme. Povznesené nemáte rádi a to ani nevíte, co všechno o nich nevíte. Svět jako takový je dobře uchopitelný a všechny důležité věci se rozmotávají až na závěr knihy, kdy jsou prozrazeny Poppy, se kterou celý svět teprve objevujeme.
Jo za mě je to jako celek velmi funkční, příjemné, čtivé a zábavné
Skoro bych přísahala, že ještě včera/předevčírem v anotaci byla zmínka, že je tato kniha přirovnávána k dílům Sarah J. Mass nebo tak něco (což by možná vysvětlilo, proč to zmiňuje nejeden komentář). A jak tak čtu komentáře pod sebou, nedivím se, že někteří knihu chválí a jiní jsou naopak dost zdrženliví. Myslím, že to přirovnání k Maas byla/je chyba. Na mě to působí jako snaha se přiživit na někom již slavném, s čímž se pojí i fakt, že čtenář rozmlsaný díly Maas tuto sérii nemusí tolik ocenit (?).
Já se do série Z krve a popela pustila prostě ze zvědavosti, nezáleželo mi na tom k čemu je to přirovnané. Anotace na mě sice nepůsobila zrovna wow dojmem, ale říkala jsem si, že by autorka mohla překvapit. A i kdyby to byl spíš průměr, tak by třeba mohla mít dobře popsané jiskření hl. hrdinů, tak že bych si užila alespoň to.
Asi začnu tím, že osobně nejsem vůbec zklamaná. Šla jsem do toho s čistým štítem a myslím, že to dělá hodně. Souhlasím, že z velké části se tam vlastně nic velkého neděje. Že jen sledujeme Poppy, jak se prodírá svázaným životem, chvilku je taková a chvilku maková, hodně řeší sebe a jen sebe, a je velmi vznětlivá (ačkoliv hlavně tím "uraženeckým holčičím způsobem"). Hawke je trochu lepší, ačkoliv s jeho egem musí jen stěží projít dveřmi.
Všechny postavy, které jsou v knize víc, jsou bohužel poměrně ploché. Mají své povahy a manýry, ale přijde mi, že s tím autorka (snad jen zatím) neumí příliš pracovat. Že jim nedokáže dát uvěřitelnost, šmrnc, cokoliv díky čemuž by čtenář měl pocit, že to opravdu všechno prožívají. A hlavně díky čemu by mohl prožívat případné zvraty a číst s bradou až na zemi.
Ačkoliv se jedná o poměrně podstatné nedostatky, musím se přiznat, že mi to až tak moc nevadilo. Knihu jsem zhltla velmi rychle a rovnou se vrhla na druhý díl. Prostě mi to sedlo a i přes ty nedostatky jsem si dovedla příběh užít, ačkoliv mě zpočátku knihy dost rozčilovalo, co vůbec znamená být Panna a co jsou Povznesení zač. Sice se to člověk dozví, ale uvítala bych alespoň nějaké střípky hezky v průběhu a ne to všechno vybalit ke konci knihy.
Z krve a popela je spíš fantasy romanťárna, než nějaká epická bomba. Ale jsem přesvědčená, že autorka má potenciál a že by se mohla dost zlepšit. Minimálně v tom, že vdechne svým postavám opravdový život a čtenářům bude trhat srdce na kousky, když se některé z oblíbených postav něco stane.
Na to, jak jsem se na knihu těšila, jsem od toho čekala něco jiného...mírně řečeno.
Uznávám, Maasová mě svými knihami poměrně rozmazlila a neměla jsem očekávat stejnou úroveň, ale to, že něco začne dít až na 300. straně, to jsem opravdu nečekala. Celou první polovinu knihy poměrně přesně popsala sama Poppy a stačil jí na to jeden odstavec: "Nemůžu oslavovat své narozeniny, protože je to bezbožné. Nesmím jít na piknik ani na večeři s ostatními, protože jsem Panna. Nemám dovoleno se bránit, protože by to bylo nevhodné. Ani neumím jezdit na koni. Mám zakázané téměř všechny knihy. Nemůžu se bavit ani s přáteli, protože mým jediným smyslem je posloužit království tím, že se odeberu k bohům." Poppy zkrátka nemůže vůbec nic a tak téměř 300 stran čteme jen nic neříkající monolog, do kterého občas zasáhne jeden z těch pěti lidí, se kterými může Poppy mluvit. Druhá půlka knihy to nijak zvlášť nezachrání.
Postavy mě v ničem nezaujaly, nejsou ničím nové. Poppy- naivní, poměrně tupá ale samozřejmě skvělá bojovnice. Hawke- hezoun s dolíčkem ve tváři, který je tak trochu bad boy a zabíjí, protože může. Ani jednomu jsem nepřišla na chuť. Všechny postavy jsou hrozně 2D, v podstatě to pro mě byly jen figurky, které mě štvaly.
Podruhé po této knize spíš nesáhnu a co se týče dalších dílů, ještě si promyslím, jestli s nimi chci ztrácet čas.
Závěrem? Pokud je vám 15 a nic podobného jste ještě nečetli, tak vás to asi bude bavit. Ale pokud si knihu chcete přečíst kvůli sloganu "pro fanoušky S. J. Maas", tak ji vraťte na poličku a běžte si znova přečíst Dvory.
Za mě 3* z 5 a to si nejsem moc jistá, za co.
Kniha přečtena hodně rychle a líbila se mi. Už se těším na druhý díl. Za sebe mohu čtenářům fantasy doporučit.
Po několika letech odkládám knihu nedočtenou, neměla jsem koule pokoušet štěstí a pozorovat, jak se mi s každou větou narovnávají mozkové závity. Hlavní hrdinka naivní, až by jeden zaplakal. Hlavní hrdina totální alfa. Ugh. Všichni jsou samozřejmě nejlepší šermíři/ lučištníci/ cokoliv, všichni působí nadrženě jako adolescenti, na žebříčku cringe to trumfne i Zloděje osudů. Nejsem fanda Maasové, ale její knihy mají alespoň zápletku a postavy nejsou tak trapně 2D. Škoda!
Podle recenzí jsem si nebyla jistá, jestli se mi bude knížka líbit, ale přečetla jsem jí na jeden zátah! Četla se snadno, děj ubíhal, postavy vyvolali přesně to co autorka zamýšlela :-) Za mě super!
Štítky knihy
zlo magie pro dívky romantika bohové prokletí pro dospívající mládež (young adult) království
Autorovy další knížky
| 2021 |  Z krve a popela |
| 2014 | Počkám na tebe |
| 2014 | Buď se mnou |
| 2015 | Zůstaň se mnou |
| 2014 |  Jako led |
(SPOILER) Autorka píše většinou erotické romány, a tak jsem se obávala, jak pojme fantazy příběh. Musím říct, že se jí to velmi povedlo.
Skvělá zápletka, úžasné postavy a velké myšlenky za příběhem nechyběly.
Poppy je Panna, bohy vyvolená. Žije od zbytku společnosti odstrčena a téměř nic ji není dovoleno. Před jejím Povznesením se začne mnoho dít. Nejprve ji v krátké době od sebe zemřou dva strážní, ale ona taky vnitřně roste a (samozřejmě) se zakouká do svého nového strážného. Ten ale není tím, za koho se vydává. Poppy zjistí, že celý její život byla lež, a musí se s tím vyrovnat.