Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207123/bmid_vzpominky-na-jednu-vesnickou-tancov-azJ-207123.jpg
4
346
85
Dějištěm dvaceti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky o vesnickém fotbale. V několika povídkách se Hájíček dotýká témat, ke kterým se později vrátil ve svých románech. Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz. Povídkový výbor Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku dotváří obraz Jiřího Hájíčka jako autora vesnických románů a doplňuje tak jeho dosavadní prozaické dílo.... celý text
Přidat komentář
Povídky jsou řazeny od raných,až po vyzrálou tvorbu.
Sám za sebe mohu říct,že začátečnické mi přišly první dvě povídky.
Není jednoduché na pár stranách poskládat zajímavý příběh,aby vygradoval v pointu,,,
Pan Hájíček je příjemný vypravěč a jeho příběhy nenudí,,,
Děkuji za krásné zážitky při čtení jednotlivých povídek. Opravdu jsem se cítila vyprávěním vtažená do děje. Dokonalý popis situace, prostředí, pocitů a charakteristik jednotlivých osob je obdivuhodný. Také veliké množství použitých českých slov má opravdu vliv na tom, že se vám příběh pomalu "zfilmuje" v hlavě.
Bála jsem se toho, že se mi jednotlivé povídky pomotají, jak je budu číst postupně hned po sobě. Přestože nejde o román, ve kterém se děj a osoby rozvíjejí a jejich jméno vás provází po celý děj knihy, osudy lidí a rodin se mi nepopletli a každá na mne zapůsobila individuálně.
A ještě připíši jednu citaci z recenze, která je pro mne také důležitá a se kterou se stotožňuji:
V jedné ze svých povídek vytváří Hájíček obraz, který z mého pohledu dokonale ilustruje jeho autorské gesto: stařec se svou dcerou prosedí den co den celé dlouhé hodiny v pramici, která se líně posouvá po téměř nehybné hluboké řece. Oba upřeně civí do vody, na jejímž dně je utopená vesnice, kde kdysi žili. Tam dole jsou všechny ty nedobrovolně opuštěné domovy, sny, vzpomínky a staré křivdy. Hladina, na kterou se oba dívají, je však klidná. Podobně nechává Hájíček vyznít většinu povídek ve Vzpomínkách − to, co je na první pohled viditelné, je obyčejné, nenápadné. Skutečné tragédie zůstávají kdesi pod povrchem.
Jirko díky!!!
Povídky skrz na skrz "hájíčkovské", hlavními postavami jsou úplně obyčejní lidé a pojítkem povídek jsou samozřejmě jižní Čechy a venkovská identita. Jiří Hájíček umí psát uvěřitelně, poutavě, lidsky a píše tak i povídky.
Pro nás čtenáře jen škoda, že Jiří Hájíček nepíše víc románů. Příběhy vyprávěné na omezeném prostoru, jaký povídka poskytuje, v sobě totiž nesou něco víc, co by možná bylo třeba doříct, a co umí říct jen pan Hájíček.
Další velmi zajímavé dílo. Jedná se především o sebrané povídky z jeho dosavadních sbírek. Mnoho z nich jsem již četla. I tak mě podruhé čtené povídky chytly a nepustily. Jeho povídkové příběhy se čtou sami. I když jsou některé veselé a druhé smutné, jeho styl psaní nadchne a já osobně mám pocit, že musím přečíst všechny jeho knihy :) Jednoduše mě jeho psaní baví.
Štítky knihy
90. léta 20. století jižní Čechy venkovské povídky český venkov život na vesnici fotbal, kopaná
Část díla
- Anděl na půdě 2008
- Baladička 1998
- Baywatch 2008
- Bubny a dýmovnice 2007
- Dřevěný nůž 2004
Autorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Kniha Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 487x |
| Čtenářské výzvě | 70x |
| Doporučených | 24x |
| Knihotéce | 151x |
| Chystám se číst | 146x |
| Chci si koupit | 26x |
| dalších seznamech | 1x |
Tvorbu Jiřího Hájíčka mám ráda a byla jsem zvědavá i na tyto povídky. Líbily se mi hodně, on se opravdu umí vcítit do obyčejných lidí a popsat prostředí venkova hodně věrohodně.