Vyvolení

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Legendární román jednoho z největších amerických židovských spisovatelů. Autor ve své první velké próze ukazuje život židovské komunity v New Yorku ve čtyřicátých letech minulého století prostřednictvím patnáctiletého Dannyho, který se názorově rozejde se svým otcem, neochvějným stoupencem ortodoxní židovské náboženské tradice. Do jejich konfliktu vstupuje druhá světová válka a po ní boje o založení nového státu Izrael....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/15_/15683/vyvoleni-ZpC-15683.jpg 4.6123
Série

Vyvolení 1.

Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

The Chosen, 1967

více informací...


Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Vyvolení

Přidat komentář
InaPražáková
14. února

Důvěrné nahlédnutí do světa židovské ortodoxie, jak chasidské, ultraotodoxní, tak té, které by se dnes řeklo moderní ortodoxie, v době, kdy se stoupenci všech proudů vyrovnávali se skutečností holokaustu a vzniku státu Izrael, přičemž druhé bylo pro některé stejně problematické jako první. Šíři postojů k okolnímu dění ilustrují dvě rodiny a chlapec, který se narodil v jiném světě, než pro který má vlohy, a pohybuje se proto po tenké hranici mezi dvěma druhy zatracení, ztrátou rodiny a ztrátou sebe sama. Pro Potoka typicky je kniha plná soucitných lidí (jakkoliv se jejich láska někdy projevuje prapodivně) a vposledku moudrých rozhodnutí, která smiřují obě tradice.
Od prvního čtení před lety jsem zapomněla, jak zvláštní strukturu Vyvolení mají: Reuven se něco dozví nebo udělá, řekne to otci, ten se vyjádří, Reuven jeho komentář přetlumočí někomu jinému a s odpovědí jde znovu za otcem. Reuvenův otec, v podstatě duchovní ideál člověka, je moudrý komentátor - ostatně komentáře Talmudu jsou důležité téma knihy a otec je jejich znalec. To ale neznamená, že by postavy jen pronášely repliky, naopak, Potokovo umění přibližovat prostředí a vytvářet životné lidi s realistickými vnitřními konflikty mě nepřestává okouzlovat.

jankor
23.12.2019

Přečetla jsem se zvědavostí knihu i recenze zde. Tato tématika mě vždycky zajímala a taky jsem se obohatila o některé pojmy. Některé popisy ze života ortodoxních Židů jsou pro mě zarážející, rozhodně se s ní plně neztotožňuji, ale to je má věc. Za pro mě méně čtivá místa považuji začátek - pro mě zbytečně rozvleklý vznik přátelství a pak část týkající se vzniku Izraele (při obojím jsem přeskakovala). Jinak lze obdivovat oba hlavní hrdiny a vlastně pro mě je hrdinství žít v ortodoxní komunitě.

Jonny
09.09.2019

Z téhle knihy se cítím hlavně zmatený. Čtivá je. Myšlenky má hodnotné. A do toho židé. Snad je to umě popsaná rozporuplnost co mě tak mátlo.

mi-380
02.09.2019

Během krvavých událostí (WW2 a vznik státu Izrael) a sektářských konfliktů mezi chasidy a sionisty, sledujeme vývoj jednoho úžasného neobvyklého přátelství.
Uprostřed svobodomyslného amerického velkoměsta, v době nejhoršího válečného konfliktu, mohou příslušníci židovského národa po útěku z Evropy vydechnout a nebezpečí už nehrozí od Němců, Poláků, Ukrajinců a dalších evropských sousedů, omezení už si kladou sami. Naplno tu ožívají pojmy jako chasidismus, talmud, kabala, mizrachim, gematrie a spousta dalších, pro góje málo známých nebo přímo neznámých - požitek z četby je doplněn vydatným zdrojem poučení.
Žádný rychlý střih, naopak pouze několik důkladně propracovaných scén, které nám dávají možnost vstoupit do tohoto tajemného světa a něco málo z jejich myšlení i pochopit. Nuda se nekoná, naopak, každá scéna, každé setkání je plné vnitřního napětí a přirozené gradace.
Jen se mi nezdá, že se ti patnáctiletí chovají jako by jim bylo třicet. Ale možná, že díky vážné době a důsledné výchově to tak tenkrát opravdu bylo…
95% (115 hodnotích generuje průměr 92%)

„Sakra,“ zabručel. „Samá smůla. Celej život.“ Položil kartu do jedné z řad na dece. „Vypadals, že si s tím tvým odstřelovačem nějak rozumíš, chlapče. Ty se s ním chceš skamarádit?“
„Je to příjemný člověk,“ řekl jsem.
„Jo? Hm, na takovýhle by sis měl dát bacha, chlapče. Dej si na ně opravdu pozor, slyšíš? Když tě jednou někdo sejme, tak má určitě něco za lubem. Starej Tony to zná. Buď opatrnej.“
„To byla vážně nehoda,“ řekl jsem.
„Jo?“
„Mohl jsem se tomu míči uhnout.“...
Pan Savo se na mě podíval. Tvář měl zarostlou tmavým strništěm a levé oko měl trochu oteklé a podlité krví. Černá páska, která mu zakrývala pravé oko, vypadala jako veliká krtčí kožešinka. „Když ti chce někdo jednu vrazit, tak nechce, aby ses mu uhejbal, chlapče. To znám.“
„Takhle to vážně nebylo, pane Savo.“
„Dobrá, chlapče. Dobrá. Starej Tony nemá rád fanatiky. To je všechno.“
„Myslím, že on není fanatik.“
„Ne? A proč chodí takhle oblečenej?“
„Oni se tak oblékají všichni. Patří to k jejich náboženství.“
„Dobrá, chlapče. Ale poslouchej. Ty seš hodnej kluk. Na tyhle fanatiky si dej pozor, to ti povídám. Ty sou nejhorší.“ Podíval se na kartu v ruce a zahodil ji. „Mizerná hra. Samá smůla.“ Sebral karty, sklepal je do balíčku a položil...

Acamar
07.08.2019

Fascinující obrázek o způsobu života rozdílných židovských komunit žijících vedle sebe v jedné čtvrti za období 2.světové války v New Yorku - jejich přístupu k judaismu i rodícímu se sionistickému hnutí, jejichž rozpory paradoxně jakžtakž setře vynořivší se krutá realita osudu evropských Židů. Fascinující nahlédnutí do podoby studia židovských chlapců, ve srovnání s nímž se dnešní systém výuky jeví jako směšně povrchní.
V druhém plánu (podobně jako v Ašeru Lvovi) o výjimečném nadání a vzpouře proti nalajnovanému předurčení daném otcem a celou komunitou, naštěstí s pozitivnějším závěrem, kdy otcovská představa o budoucnosti syna nepřevládne nad láskou k dítěti.

changaj
26.03.2019

O směrech v judaismu, o vztazích otců a synů, o závazcích a svobodě. Opět zvolné odvíjení děje, kde nic tu nic a v závěru vás Potok rozseká a pohne k slzám. Krása a laskavost, pochopení, respekt a láska ke všem zúčastněným osobám, jejichž předlohy autor určitě poznal osobně.

Koka
21.02.2019

Příběh o tom, co dovede - v dobrém i v zlém - ideový, náboženský fanatismus: vybudovat státy i cíleně ničit lidské vztahy, přátelství; vyburcovat k úžasným myšlenkovým výkonům, i nevratně poškozovat zdraví; myslet na spásu celého světa a současně ubližovat nejbližším ...
Chvílemi sem měla pocit, jako bych četla pomyslný předchozí díl této knihy:
https://www.databazeknih.cz/knihy/vzpominky-zidovskeho-extremisty-americky-pribeh-161996 , která mě před pár lety velmi zaujala.
V románu Vyvolení mě zas zaujalo, že když se američtí Židé dozvěděli, co se dělo s jejich blízkými za holocaustu v Evropě, končívali každý proslov přáním, které znělo asi takto: "nechť je prokleto a navždy zapomenuto Hitlerovo jméno, ať je jeho památka vymazána z povrchu země ..." - a pak to srovnám s dnešní situací, kdy není jediného dne, aby alespoň jedna nebo i tři čtyři televizní stanice nevysílaly nějaký dokument věnovaný Hitlerovi, kdy na této Databázi knih jsou zveřejňované nadšené komentáře k Hitlerovým knihám, a tedy propagované jeho myšlenky ... - co by asi autor Vyvolených, knihy napsané před více než 50 lety, k tomu napsal dnes?

Jizi
09.02.2019

Když se nějaká kniha drží v žebříčku best-sellerů The New York Times devětatřicet týdnů a celosvětově se jí prodá téměř tři a půl milionu (!) výtisků, něco to naznačuje.
Chaim Potok opět poodkrývá zavěs halící svět pro mě naprosto neznámý. Svět newyorské židovské komunity ve 40. letech minulého století. Svět, který by bylo snadné strčit do jednoho pytle. Jenže když dojde na víru, nic jako jeden pytel neexistuje, ani judaismus totiž není monolit.
Ale všichni jsou vyvolení. Chasidé s pejzy, progresivně studující židovští učenci a jejich děti, jejich synové, jejich pokračovatelé, kteří se snaží najít svou vlastní cestu, své vlastní místo a zároveň dostát všemu, co od nich jejich rodiny a komunity očekávají. A nakonec v tom uspějí, i když to bude cesta plná bolesti a nakonec i zcela nevyhnutelného zklamání. To vše v době, kdy v dálce za oceánem končí válka, koncentrační tábory vydávají své otřesné svědectví a ještě o kus dál se rodí nový stát Izrael.
Vyvolení jsou pro mě příběhem o tom, jak se věci v jednom okamžiku důležité (třeba takový baseball), mohou během času stát naprosto nepodstatnými, o tom, že věci, jež nám jsou přirozené, nejsou samozřejmé a jakou tragédií by pro nás bylo, kdybychom o ně přišli (třeba takový zrak). Je to příběh o nesmírné píli, síle, vůli, lásce, oddanosti a přátelství. A taky o pochopení a o tom, jak těžké, ba nemožné je nesoudit
a porozumět.

1