Veselí
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386002/bmid_veseli-0qh-386002.jpg
3
2405
686
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Od autorky již několikátá kniha, ale první, kterou jsem nedočetla. Vůbec mě to nechytlo.
Bábovky jsou super , ještě potom tak Osm, ale pak už to má jaksi sestupnou tendenci. Alespoň tedy za mě.
ještě knihu nemám dočtenou ( jsem asi v půlce) , ale už teď chci poděkovat autorce za její vznik :-) Moc se mi líbí, směju se u čtení nahlas :-D Je to hořkosladký příběh psaný samozřejmě s nadsázkou. Moc mě baví číst v mém rodném moravském nářečí. Číst o Veselí nad Moravou, kde to dobře znám, Kyjově, kde jsem studovala, Znorovech....no pro nás Moraváky rodáky je to pohlazení na duši :-)
Moje první a rozhodně ne poslední kniha od Třeštíkové. Moc se mi líbila.
Od promyšlené obálky, přes obsah až po hrdinku.
Narozdíl od většiny hodnotících, mně hrdinka připadala sympatická, sice nevěděla, co chce, ale kolik z nás to reálně ví? A to, že hledala lásku, kde se dalo, no co... Tak vystřídala víc chlapů. Popsání odchodu otce bylo velmi citlivě popsané. Mrzelo mě, že Eliška s rodiči neměla o něco lepší vztah, že se s nimi nemohla bavit o životě víc. Byly tam chvíle, kdy jsem se smála nahlas a chvíle, kdy mi bylo fakt smutno.
Děj byl celkově spíš smutnější, veselých chvilek tam ale bylo dost. Radky humor mě baví. Bylo zábavné pozorovat i osudy druhých lidí. Bavilo mě, jak děj jen tak plyne a my vnímáme vývoj osudu nejen hlavní hrdinky, ale i její rodiny a kamarádů.
Závěr hodnotím taky kladně, protože Eliška konečně dospěla.. sice se nedozvíme, s kým skončí, může nam to připadat neukončene, ale třeba skončí sama a zaměří se na sebe a na svou budoucnost.
Má druhá přečtená kniha od autorky a musím říci ,že se mi Tajemství líbilo o hodně více. Kniha to nebyla špatná ,ale líbila se mi více první půlka ,kde jsem se i zasmál, druhá půlka mě už tolik nebavila a chvílemi jsem to dočítal na sílu. Hlavní hrdinka mi moc sympatická nepřišla a to asi ovlivnilo mé celkové hodnocení knihy.
Jarka trhne hlavou. Dej mi svátek, na co si tu hraješ?Co jsi se tak nestarala o svojeho tatu, když pil?
Takto se Jarka rozohní ke konci knihy. Přiznám se, že je to delší čas, kdy jsem ji četla.
Cítím ale pořád ten pocit, když jsem ji dočetla. A kde byly ty mega vtipný pasáže? Kde je to, kvůli čemu jsem si ji koupila? Ano, tenkrát, před těmi pár lety jsem ještě měla od knih jakási očekávání. To se nemá dělat. A nejen s knihami. Někdy jsou to zkrátka příběhy, které nám do života přišly a mají zase odejít bez toho, aby v nás zanechaly kráter poznání a emocí. Ono celkově nářečí, Morava kolem Veselí to je prostě od mého Znojma už dál a tam to fičí jinak.
Kniha je jakousi sondou do duší, co život vzdáleně tuší.
Je to kniha o příchodech a odchodech. O návratech, shledáních i rozchodech a hledání. O tom, o jsme zapomněli. Nechali jsem to v pokoji u našich a odjeli jsme do velkého světa. Což může být třeba i jen metr za značkou, že tady tahle vesnice tu končí.
Za mrazivého nedělního odpoledne, až bude v chodu krb a v něm hromada dřeva, co praská a dává mi teplo až do buňky vezmu tuhle knihu a přečtu si ji znova. Po asi 5ti letech. Pak mi třeba bude připadat i vtipná.
Odpočinkové čtení. Příběh mladé holky z Jižní Moravy - takový normální život se vším co přináší......do toho místní nářečí a vesnická drbárna a škatulkování
žádný velký vzrůšo, ale i ta se to celkem dobře četlo, místy jsem se dost nasmála...
Celou knihu jsem byla zvědavá se kterým chlapem vlastně skončí, takže ten závěr mě celkem mile překvapil....
Kniha Veselí -
Já co mám část rodiny též na Moravě jsem si knihu užila. Popisuje život lidí na dědině dokonale. Bez žádného filtru, falešnosti, pozlátka. Pokud vás někdo nemá rád, víno tom celá dědina.
Konec mi prisel až moc uspěchaný, ale jinak knížka byla fajn. Že života.
Autorku mám ráda, mám za sebou Bábovky, Osm.. paráda, není co dodat. Tak jsem se těšila na další knížku a dokonce i koupila. Ovšem zklamaná. Četla jsem na několikrát, některé pasáže jsem přeskakovala a nedočetla. Takže nehodnotím, ovšem knihu mám doma, tak jí za nějakou dobu třeba dám ještě šanci.
Z knihy mám rozporuplné pocity... Na jednu stranu jsem se nemohla odtrhnout a líbila se mi, ale na druhou stranu mi neseděl styl jakým je napsána... A konec mě tedy naštval
Mně se kniha moc líbila, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Zasmála jsem se, ale i poplakala. Líbily se mi popsané pocity hlavní postavy, její uvědomování ohledně vztahů a její vývoj nebo přešlapování na místě. Realitě dle mého přidávalo, že to nebyla typická hrdinka, která má jen klady, ale prostě člověk, který dělá chyby.
Typický a tisíckrát omílaný příběh o návratu na rodnou hroudu, ale to neznamená, že by to musel být brak a nuda. Je to brak, nuda to, dejme tomu, není. Příběh není ničím zvláštní a v hlavě neutkví.
Nic jsem od této knihy nečekala, protože z Bábovek jsem nebyla nějak extra nadšená, hledala jsem nějakou víkendovou oddechovku a rozhodně jsem nesáhla vedle. Smála jsem se, pobrečela jsem si, a mám nesmírnou radost z toho, že to neskončilo tím trapným koncem 'a žili spolu šťastně až do smrti'. Možná si mě kniha získala tím, že su taky z 'díry' na jižní Moravě, nářečí mě velice bavilo a perfektně k příběhu pasovalo. Chvilku jsem si říkala, jestli nás autorka doma neodposlouchávala, pár vět je jak přes kopírák :)
Moje první knížka od Radky Třeštíkové a nevím. Asi na tohle čtení ještě nemám věk, trochu mi vadil ten styl, jakým je to napsané a neuměla jsem se do příběhu úplně vžít, ale rozumím tomu, proč je paní Třeštíková tak oblíbená. Asi dám šanci ještě nějaké další knížce, Bábovky jsem viděla jako film a to se mi líbilo.
Od paní Třeštíkové moje 1 knížka. Neurazila, nepřekvapila, ale ani nenadchla. Dle části komentářů, i za mě taková oddechová kniha. Legrace, humor, nářečí... trochu smutku, nepovedené vztahy. Takové průměrné úsměvné čtení.
Kniha mě bavila, opravdu jsem se u ní smálo, přitom jsem čekala jakési rodinné drama. Ne, byla to příjemná oddechovka.
Tahle kniha se mi četla o poznání líp než Foukneš do pěny, je docela hezky napsaná. Příběh je to fajn, minimálně část z toho, co se dělo hlavní hrdince si prožije v životě každý sám. Ale přesto nemůžu říct, že by to byla kniha, ze které jsem si hodně odnesla.
Jak zde píše většina, taková oddychovka. Jako pustit si nějakou českou komedii ve stylu "Ženy to chtějí taky", pravděpodobně zapomenu, že jsem ji četla.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 | Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha Veselí je v
| Právě čtených | 48x |
| Přečtených | 3 854x |
| Čtenářské výzvě | 1 050x |
| Doporučených | 88x |
| Knihotéce | 586x |
| Chystám se číst | 502x |
| Chci si koupit | 81x |
| dalších seznamech | 15x |
Kniha Veselí je pro mě nejslabším dílem Radky Třeštíkové. Její knihy mám ráda, jsou čtivé, hravé, ze života, ale u Veselí jsem jaksi postrádala nějaký zajímavý děj, zápletku. Něco, co by z linie vyprávění takového normálního života na vsi hlavní hrdinky Elišky vybočilo. Jako u každého počinu Třeštíkové oceňuji její schopnost vžít se do rolí jednotlivých postav a dokonalý popis pocitů, osobitý humor a lehkost psaní, díky kterému je, i přes ne příliš originální děj, kniha čtivá.