Vejce a já
Betty MacDonald
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I , 1945
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha. Krásně humorně zpracovaná, opravdu se u ní dá zasmát. Autorka popisuje velice těžký život plný práce, nesnází a těžkostí, které sama prožívá. Měla jsem při čtení pocit, že bych raději měla jít něco dělat - než jen sedět a číst si!!!
"Moc se s tím nepiplejte, mužští sežerou všechno.Čuňata"
Taky jsem měla takovou bábinku-moje babička byla taky trpělivá,netrpělivá, laskavá, přísná,vtipná, smutná, moudrá, pošetilá, pověrčivá, pobožná, předpojatá a hlavně taky byla moc milovaná. Druhá moje babička ta to je přesně popis "drahébabičky" z knížky. A samozřejmě jsem ji v dětství taky milovala, naučila mě mít ráda knížky, Výsledek výchovy mých babiček je naprosto stejný, jako popisuje Bety- jeden den vytírám štvíry v linoleu a jsem schopná uvařit "majstrštyk", že by i Retigová zaplesala- druhý den se klidně projdu doma v botech a obědu uvařím něco rádoby podobno jídlu, ale jíst se to nedá.....
Tuhle knihu jsem četla už před pěknou řádkou let, ale vzpomněla jsem si na ni velmi jasně relativně nedávno a znovu po ní sáhla. Nejsem zemědělský typ, ale byla jsem okolnostmi nechtěně donucena jeden den hlídat malou farmu. Mým jediným úkolem bylo ráno vypustit drůbež, nasypat jim připravenou stravu a večer je zase zavřít - s tím, že jsou zvyklí si sami zalézt do budovy a já jenom zavřu dveře. Jak prosté. Jenže večer mi chybělo deset perliček i s kohoutem. Už se nikdy nenašly. Proto vím, že komu není shůry dáno, ať se ani nepokouší. Milá Betty, jak dobře ti rozumím.
Vejce a já je důvod, proč dát na babiččiny rady, moje babička má totiž vkus a když mi doporučila tuhle knížku, nešlápla vedle.
Bylo to fajn. Ten humor mě baví. A škoda mých ideálů o životě na samotě, které knížka strhává. =)
Díky autorce jsem si připadala jako pořádný lenoch. Když si představím ten život na samotě, kde skoro nic nefunguje, určitě to ve mně budí respekt! A za nic na světě bych nechtěla takové sousedy..už při pomyšlení na ně se mi dělala husí kůže.Brr. Vtipně napsaná kniha, určitě jen doporučuji.
Betty, ani si neumíš představit, jak moc jsi mi touto knihou pomohla, když jsem přijela na finskou samotu coby au-pair do sektářské rodiny se sedmi dětmi (z nichž jedno mělo Downův syndrom), kde jedinou mou spřízněnou duší byl jejich pes (ale i ten byl "ňákej divnej"), kde se ze mně stala ze dne na den super hospodyně (protože co jiného mi zbývalo), naučila se žehlit oblečení bez žehličky, mluvit beze slov a vařit pro deset hladových krků, rozdělávat oheň v sauně, řídit sněžný skůtr, kuchat čerstvě zabitá zvířata a přesvědčila se, že nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.
Sice jako audiokniha, ale výborné. Hodně jsem se nasmála a jsem spokojená i s přednesem Jaroslavy Adamové.
Naprosto skvělá kniha. Vtipně popisovaný příběh ženy. Úplně ze života. Moc se mi líbila a doporučuji ji prakticky kažrému
Moc hezky napsaný příběh o zajímavé farmě a sousedech z hor. Vyprávění se mi moc líbilo a hlavní hrdinka mi byla sympatická. Hodnotím ale jako průměr, i když ve své době musela být kniha na vrcholu.
Tato kniha se mi velmi líbila, oslovil mne podobný náhled na svět jako má (měla) autorka. Přečteno za chvíli, fakt super ;-)
Četla jsem už před deseti lety a teď jsem se ke knize vrátila a jsem znovu nadšená. Miluji autorčin smysl pro humor!!!
Chtěla jsem si tuhle knížku přečíst před patnácti lety, když mi bylo třináct a moje maminka mě od toho odradila - jsem ráda. Vejce a já je knížka pro ženy, který už si něčím v životě prošly, nejlépe manželstvím, je psaná s ohromnou nadsázkou, ironií a humorem, což mě naprosto dostávalo. Hlavně historky o debilním sporáku a ještě debilnějším manželovi, já bych teda Boba hnala za sedmero hor :-D Nicméně, su dítě z dědiny, město nesnáším, musím tu zatím žít, takže v průběhu četby mě přepadala obrovská touha sbalit si igelitku, popadnout děti a jít bydlet na farmu.... Jen ty slípky bych asi neměla :-D Přemlouvala jsem k tomu manžela a nechtěl - škoda. Třeba si dá říct za pár let, až budu číst knížku znova :-) Knížka je skvělá, vtipná a trošku hořkosladká, má u mě pět hvězdiček :-)
Velmi milé a úsměvné čtení s krásným popisem krajiny a osob. Když jsem ji četla před více než dvaceti lety poprvé, soucítila jsem s ní a nenáviděla množství zavařenin, zeleniny a ovoce, samotu, drsnou přírodu ... Dnes jsem jí vše záviděla...
Po dlouhých letech jsem si znovu "střihla" drahou Betty a musím konstatovat, že mě zaujala a bavila ještě mohem, mnohem více, než když jsem jí četla poprvé, v letech mého počínajícího mládí. Vypravěčský talent, vtip, schopnost podat přímo hrůzné situace s nadhledem, vykreslit je věrně a současně i trochu je bagatelizovat, nelitovat se - to všechno jsou atributy, které dělají tuto knihu výjimečnou. Její první kapitoly o dětství a mládí mi připomínají oblíbený Tymián Marcela Pagnola, ale ty další jsou už z tvrdšího materiálu, včetně jakýchsi až sociologických postřehů o zvycích, rituálech a vrozené i vynucené omezenosti farmářských žen, o absurdním postavení Indiánů včetně jejich postupné totální degenerace (jak se o tom úžasně píše i v knize Čarování s láskou).
Myslím, že tato kniha patří do zlatého fondu i díky tomu, jak je její příběh svázán ze svou dobou a prostředím, a přesto vypovídá o něčem nadčasovém, velmi lidském a vesměs - ve všech kulturách a dobách -pochopitelném.
(Nemohu se ubránit dojmu, že anotaci k zdejšmu vydání z roku 2008 od vyd. Argo psala nějaká žákyně 6. třídy ZŠ do svého pečlivě vedeného čtenářského deníku. Zasloužila by si za to jedničku, ale rozhodně ne zveřejnění na Databázi knih.)
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
Kniha Vejce a já je v
Právě čtených | 63x |
Přečtených | 4 637x |
Čtenářské výzvě | 987x |
Doporučených | 326x |
Knihotéce | 1 105x |
Chystám se číst | 716x |
Chci si koupit | 68x |
dalších seznamech | 14x |
Vtipná knížka u které jsem si odpočinula.