Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24434/bmid_vejce-a-ja-MKB-24434.jpg
4
2868
2868
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I , 1945
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha. Autorka vyloučila moji představu, že ženské nedovedou napsat humornou knížku. Betty jsem si zamilovala, procházela s ní její strasti a radosti (málokteré) na slepičí farmě. Popis prostředí a jednotlivých postav je nezapomenutelný. Řezala jsem se smíchy, některé pasáže si pamatuji nazpaměť a knížku čtu, když je mi úzko. Zatím vždycky pomohla.
Tohle jsem četl před lety a už tenkrát mne to nijak neoslovilo. Věřím, že autorka má své příznivce, ale já jsem mezi ně, bohužel, cestu nenašel.
Nejhorší kniha co jsem kdy četla!
Nulový námět, který vás ničím nezaujme.
Postavy nudné, žádné zajímavé vlastnosti. Nejsou sympatické.
Kniha má 268 stran, které většinou přečtu za dva dny. Tentokrát byla kniha tak špatná, že jsem ji četla skoro dvacet dní a do čtení jsem se musela nutit.
Dlouhé kapitoly (samozřejmě o ničem), příběh jsem skoro nevnímala, zbytečně dlouhé odstavce.
Hlavní hrdinka dokonce oslovuje sporák.
Pokud má kniha nějaké poselství, úplně mě minulo. Nechápu, proč autorka tuto knihu napsala. Kdo chce číst nudný příběh o slepicích?
V anotaci je uvedeno, že autorka příběh vypráví s humorem. Zasmála jsem se u toho JEDNOU. Dvacet stran před koncem. Ani to u mě bohužel nic nezachránilo.
Marně jsem čekala na nějakou pointu. Příběh skončil stejně tak nudně jako začal.
O téhle knize jsem už vícekrát slyšela (v kladném smyslu) a získala jsem dojem, že snad patří do povinné četby každého průměrného čtenáře. Tak jsem se do ní nadšeně pustila, četla a čekala, kdy to okouzlení přijde.
Autorka je místy vtipná - mistryně přirovnání. A přehánění. Celkově jsem knize na chuť ale nepřišla a kdybych ji vynechala, tak nemám pocit, že bych o něco zásadního přišla.
Knížka napsána geniálním způsobem. Ovšem děj lze jen těžce převyprávět, ztratí tak veškeré své kouzlo.
Originální, vtipná, odpočinková knížka, už chápu, když o této knížce všichni mluvili jako o klasice, opravdu by si měl přečíst každý, nebo alespoň každá žena :-)
Výborné,i když nemám ani zahrádku,natož farmu-ta kniha nemá chybu.Optimistická,veselá,bere život s nadhledem a i vlastní nezdary popisuje nakažlivě vtipně.
Skvělá knížka! Musím říct, že jsem si Betty a styl jejího vyprávění naprosto zamilovala. Pohodová, nenáročná knížka, u které člověk může prostě jen vypnout, popíjet čaj a radovat se z toho, že strasti v podobě krmení kuřat, na něj druhý den ráno nečekají.
Vejce a já? Miluji tuhle knížku, Betty dokáže vše napsat s takovým humorem o jakém se vám ani nesnilo. Skvělé čtení na špatnou náladu, ale pozor! Záleží na překladu!
Knížka, ke které se vracím a vracet budu. Vždy jednou za čas mám chuť si přečíst ,,jen pár stránek" a zastavím se až na konci knihy :) Babička mi ji dala do ruky už někdy v páté třídě. Smála jsem se tehdy a směji se dodnes, díky dvěma dětem nyní s opravdovým pochopením. Betty vypráví způsobem, při kterém by si čtenář nejraději vše zažil na vlastní kůži. Vedle nádherné přírody klidně i nepříjemné vstávání za tmy, krmení slepic, ke kterým si nikdy nenašla cestu a zatápění ve věčně stávkujícím Sporáku.
Ráda se vracím k přečteným knihám a tato po tolika letech opět nezklamala. Příjemné, zábavné a vtipné čtení pro chvíle oddychu.
Především však po letech, kdy se ke knize vracím, obdivuji styl autorčina podání - svěžest, sebeironii, laskavě ironický pohled na své okolí i na sebe a jak už jsem uvedla, vtip. Myslím, že právě toto některým současným spisovatelům chybí.
Milé a celkem vtipné čtení o životě na farmě, který byl v tehdejší době o dost těžší než dnes. Městská dívka je vržena na farmu, kde se de facto učí vše za pochodu. Oceňuji, jak se na vše snaží dívat s nadhledem, i když jí muselo být často velmi krušno. Co mě bavilo nejvíc, byla rodina Kettlových, sousedi typu 'to fakt nechceš'. :D
Ve své podstatě kniha pojednává o (pro hrdinku) ne zrovna příjemných věcech, ale je napsána s tak laskavým a vtipným nadhledem, že si ani příliš nepřipouštíte, jak se ta městská, moderní žena mohla cítit mezi slepicemi na místě bez věcí, na něž byla zvyklá. Líbil se mi autorčin kousavý humor, obzvláště poznámky a postřehy směřované na mužskou část populace jsou velmi nadčasové :).
Líbí se mi autorčin humor. Skvělé napsaná kniha u které sr nebudete nudit. Ještě lepší je však pokračování. Tady z té trochu čišela hořkost s zklamání. Ale jen trošku.
Velmi krásně popsaný život ženy v Americe v předválečném období. Ženy, která je zvyklá na městský život a má ráda společnost lidí. A ženy, která se najednou se svým manželem ocitne na, v podstatě, opuštěné farmě mimo "civilizaci".
Kdysi mi jí doporučila známá prodavačka v knihkupectví (byla to podpultovka), a dodnes nelituji :-) Dá se číst pořád dokola ._)
Byla to moje první kniha ve formě memoáru, ale čtení jsem si užila. Mnohdy jsem se dokázala s Betty ztotožnit ("můj výkon se podobal šrapnelu - nejlepší tam, kde nezasáhl"). Navíc mám do budoucna v plánu zřídit si malinké hospodářství s několika slepicemi, a tak jsem si při čtení první poloviny knihy představovala, jak mi to asi půjde. Líbilo se mi, že v druhé polovině knihy byly různé aspekty života na farmě zaznamenány v tematicky rozdělených kapitolách a vyprávění tak nebylo úplně chronologické. Během čtení jsem se musela mnohokrát pousmát a těším se, že si knihu přečtu někdy ještě jednou.
Štítky knihy
humor zfilmováno venkov autobiografické prvky pro dívky farmáři vejce dívčí romány
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Knihu jsem objevila jako malá. Přečetla jsem ji asi 50x za svůj život. Naposledy, když jsem ležela v nemocnici, nemohla se hýbat a nemohla spát. Velmi mi pomohla. Jen mi nedělaly dobře ty pasáže, kde líčila, co vše mají k jídlu, co chovají, pěstují a sklízí, a jak může být rozšafná v počtu vajec..., jelikož nemocniční strava se nedala pozřít a já měla pořád hlad :-)
Humor, nadhled, lidskost, laskavost, láska, odhodlání.... Ano, já si myslím, že by měla být v povinné literatuře každé ženy a nestydím se za to. V žádné větě nenajdete sebelitování, stěžování si, naopak, hrdinka se pere s životem s úsměvem se vším, co k tomu patří, stejně jako její rodina, hl. babička i maminka. Ve všech knihách je cítit to souznění.