Vegetariánka
Han Kang
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331358/bmid_vegetarianka-dti-331358.jpg
4
837
211
Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí ohromný šok. Jihokorejská autorka získala za román roku 2016 ocenění Man Booker International.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
채식주의자 (Čchesikčuidža) , 2007
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi líbila a nelíbila. Mám z ní velmi rozporuplné pocity. Jednání postav jsem místy nějak nechápal. Nerozuměl jsem, jaká symbolika je v tomto skryta. Všechny postavy byly vyšinuté. Hlavní hrdninka Jonghje a její důvody k vegetariánství jsou jaksi pro mě ne dostatečně silné, aby člověk dle toho jednal takto. Její setra se obětovala pro rodinu a nežije žádný život. Její manžel psych.narušený svou chlípnou představivostí. A manžel hlavní představitelky též není žádná sympatická postava. Je mi jasné, že mi spisovatel nemusí nabídnout nějakou postavu, se kterou bych ladil, ale chybí mi to... Závěr románu mě neuspokojil.
ufff.. no já nevím, ještěže jsem dopředu nevěděla do čeho jdu. Na jednu stranu vím o co autorce šlo, téma mi bylo blízké. A to na co poukazuje se v menší míře dá aplikovat na jakoukoliv kulturu, nejen tu jihokorejskou. Ať se společnost snaží tvářit sebevíc rovnoprávně, stále se více cení typicky mužské principy.
Ale prostě to až příliš tlačilo na pilu. Konání a představy všech tří hlavních hrdinů bylo opravdu chorobné.
Nevidím hodnocení na 100 %, ale líbila se mi hodně. Byla o hranicích svobody rozhodnutí o "svém" těle, životě.. o únavě manželství, konvencí... drsné. (ke konci jsem byla napjatá jako struna, zda Čiua opustí a zdrhne nebo ne ... uf, to byla jen malá linka pro matky..)
Čekala jsem, že kniha bude o vegetariánství, nakonec byla úplně o něčem jiném a i přesto se mi to líbilo.
PS: Kniha by se správně měla jmenovat "Veganka". Buď je to chyba překladu nebo autorky (?), nicméně špatné pojmosloví mě při čtení iritovalo.
Kam až může vyústit sebedestruktivní touha přestat být člověkem? Jonghje, která jde proti zajetým rutinám své rodiny a prostředí, v němž žije, si získala mé sympatie. Autorka píše podobným stylem jako Murakami - čtivá, šokující a přinášející převrat v našich myšlenkách.
Po knize jsem sáhla z jediného důvodu - sama jsem vegetariánka. Nakonec kniha ale byla úplně o něčem jiném, než jsem si myslela. Ze všech tří částí se mi asi nejvíce líbila část první. U třetí části mě to bavilo nejméně. Každopádně je to nevšední kniha, kdyby neměla takový název, asi se k takovému tématu ani nikdy nedostanu. Každopádně by mě zajímal pohled samotné vegetariánky. A jsem taky ráda, že takové zvyky ve společnosti nejsou u nás.
Bylo to nádherné. Příběh byl velmi šokující, jenže to bylo psané tak krásným jazykem, tolika krásnými přirovnáními, že jsem knihu nemohla ani na chvíli odložit. Myslím, že jsem si touto knihou otevřela brány k asijské literatuře.
Velké zklamání. Krásný překlad, psáno moc hezkým jazykem, nicméně obsah pro mě naprosto nijaký. Rozhodně jsem si byla jistá, že blázen je Jonghje a ne já. A celkově si myslím, že u této duševní choroby je jedno, na jakém místě na světě člověka postihne. Do blázince by šla nejspíš všude.
Komu by se tahle knížka mohla líbit?
1) Tomu, kdo má rád Murakamiho, protože autorský styl Han Kang je podobný.
2) Tomu, kdo má odvahu přečíst si něco netradičního.
3) Tomu, kdo má chuť bez drahé letenky zažít atmosféru Jižní Koreje.
4) Tomu, kdo odkládá knihu až po přečtení doslovu.
5) A taky tomu, koho zajímají díla oceněná Man Bookerovou cenou.
Jsem unešená ! Čekala jsem sociální drama kritizující zkostnatělost korejské společnosti, ale tohle naprosto překročilo má očekávání. Hlavní hrdinka se rozhodne ze dne na den stát vegetariánkou. Od toho okamžiku se všechno začne hroutit, nebo spíše všechno poškozené a překroucené se stane zjevným. První část příběhu je vyprávěná manželem hlavní hrdinky, on představuje tradiční pojetí společnosti a absence empatie a fantazie je zřejmá jako facka. V druhé části nahlédneme část jejího osudu očima švagra, kterého stravuje nekontrolovatelná vášeň (a jeho život následkem jejího naplnění zkolabuje) a poslední, nejkomornější část příběhu je vyprávěná starší sestrou. Hrdinka je v této fázi svého života již v péči psychiatrů a postupně opouští nejen své místo v lidské společnosti, ale i svůj život. Jak psala Káča Máča - na konci jsem nevěděla, jestli jsem blázen já, Jonghje nebo všichni okolo.
No upřímně hodně netradiční a zvláštní počtení. Nemám moc co dodat. Kniha vlastně vůbec o vegetariánství není. Jonghie se touží stát spíše brethariánkou a žije v léčebně.
"Sestři, stála jsem na rukách vzhůru nohama, z mého těla pučely listy, z mých dlaní vyrůstaly kořeny... Zavrtávala jsem se do země. Hluboko, bez konce. Z rozkroku se mi chystaly vykvést květy, a tak jsem roztáhla nohy, roztáhla je doširoka".
Její sestra o ni pečuje a touží po smrti, které nemůže dostát kvůli péči o sestru a o svého synka.
"Cítila smrt, která se k ní přiblížila na vzdálenost několika měsíců. Už dlouho nežije, ale umírá. Celý její život je vysilující život, která není nic víc než pouhý přelud nebo hra stínů. Smrt, která se otírala o její rameno, měla povědomou tvář blízkého člověka".
"Ten život je zvláštní věc. Ať se lidem stane cokoliv, třeba i ta nejstrašnější tragédie, oni přesto dál jedí, pijí, vyměšují, myjí se: žijí a dokonce ani neztratí schopnost se nahlas smát.
Tohle byla jednoduše pecka. Kniha, která se absolutně vymyká všemu dosavadnímu, co jsem kdy četla. Po knize jsem sáhla čiště ze zvědavosti, protože jsem sama vegetariánka. Ovšem do čeho mě následně autorka zatáhla se nedalo moc očekávat. Vlastně po celou dobu čtení přemýšlíte, jestli je něco špatně s vámi nebo s hlavní hrdinkou. Chápete ji, ale na druhou stranu si ťukáte na čelo. Soucítíte s ní, ale zároveň tak úplně nepobíráte její počínání a ptáte se neustále dokola spolu s ostatními postavami knihy: "Proč...?"
Nádherná sonda do jihokorejského fungování společnosti. Kromě toho stále dokola uvažujete nad tím, co se z tohohle sakra může na konci vyvrbit a na samotném konci nejste stejně o moc chytřejší, jen prostě uchvácení. Bylo úžasně vidět, jak má všechno svoje pravidla, místo, co se očekává od dokonalé manželky a pak stačí jeden menší radikální krok v podobě věty "nebudu jíst maso, zdál se mi sen..." a všechno se kompletně rozsype a navrch se ukážou pravé charaktery postav. Dokonalé.
Kniha mě zaujala hrozně moc. Ve finále jsem četla úplně jinou knihu, než jsem si myslela, že budu číst.
Krásné pojetí žen, mužů, společnosti v asijské kultuře, o životě a rodině .. kniha je mnohem hlubší než se na první pohled může zdát!
Kdyby se mě někdo zeptal, jaké knize je Vegetariánka podobná, tak vůbec nevím, co odpovědět. Nic podobného jsem ještě nečetla.
Kniha je rozdělená na tři části, z nichž v každé je vypravěčem někdo jiný, ale děj (pokud se to tak dá nazvat) se točí jen kolem Jonghje, naší vegetariánky.
Pro mě to byl opravdu zajímavý příběh ze zajímavého prostředí tradiční Jižní Korei a nebudu se tady tvářit, že postojům rodiny nebo i samotné Jonghje jako Evropanka rozumím. Je pravda, že zatímco první dvě části jsem zhltla na posezení, se třetí už jsem měla trochu problém a dočíst knihu mi trvalo trochu déle.
U této knihy naprosto chápu, že se rozhodně nebude líbit všem, ale já doporučuji pro jiný pohled na svět.
Skláním se před překladem, který je velmi čtivý. První dvě části protekly před očima jako voda, třetí část byla o kus náročnější, ale všechny stojí za to. Jsou napěchované nikdy neprojevenými emocemi, skrývanými myšlenkami a touhami. Chvílemi dost drsný vhled do vzdálené kultury, ke konci jsem měla úplně stažené hrdlo smutkem.
Pro mě upřímně jedno z těch těžších čtení, občas jsem se musela vracet na začátek odstavce a číst znovu, abych děj vstřebala. Zvláštní kniha, z úplně jiného prostředí a kultury. Chvílemi děsivá až bizarní. Ale jo, proč ne!
Štítky knihy
zfilmováno vegetariánství Korea korejská literatura duševní poruchy, duševní nemoci Bookerova cena
Vegetariánka
Téma knihy, kde se řeší vegetariánství, mne velmi zaujalo, přestože jsem věděla, že nepůjde o žádné verbování pro rozšíření vegetariánské komunity. Začátek se mi četl z celé knihy asi nejlépe. Pak začal děj stagnovat, za což asi mohl fakt, že mi žádná postava nepřirostla k srdci. Přestože taky maso nejím, Jonghje jsem příliš nerozuměla. Její manžel mi vyloženě lezl na nervy a švagr na mě působil slizce a uboze. Na jednu stranu má kniha demonstrovat očekávání jihokorejské společnosti od žen, na druhou stranu sestra Jonghje vede s manželem život úplně opačný a nikdo to tolik neřeší.
Jak už tu někdo zmínil, při čtení mne taky napadlo, že je překlad názvu knihy nesprávný. Vždyť se hlavní hrdinka kromě masa z jídelníčku zbavila taky kožených bot a matně vzpomínám, že nepila ani mléko. V jednom nebo dvou případech ale bylo zmíněno, že jedla něco s vajíčky, takže tím se musím přiklonit s pravdou k názvu překladatelky. Vegetariánství má mnoho podob, veganství by ale bylo v tomto případě ještě striktnější.
Závěr? Určitě mi čtení Vegetariánky rozšířilo obzory. Téma mi ale připadalo depresivní a celkově v tomto zpracování ne příliš zajímavé, abych se ke knize vracela.