Vegetariánka
Han Kang
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/331358/bmid_vegetarianka-dti-331358.jpg
4
836
211
Ten pocit syrového masa rozžvýkaného mezi mými zuby. Jonghje se jednoho dne probudí z krvavé noční můry a její život se začne dramaticky měnit. Ze všeho nejdřív přestane jíst maso. Ovšem v dravé patriarchální společnosti její náhlé vegetariánství a zejména neoblomný postoj, s jakým se vzepře svému muži i rodině, představuje pro její okolí ohromný šok. Jihokorejská autorka získala za román roku 2016 ocenění Man Booker International.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
채식주의자 (Čchesikčuidža) , 2007
více info...
Přidat komentář
První část mě téměř odradila, ale jsem ráda, že jsem tomu dala ještě šanci... působivý, silný příběh!
Osud korejské dívky, která se vzepřela tradičnímu způsobu života, porušuje pravidla chování slušné korejské dívky. Příběh se zdá neuvěřitelný, ale může být skutečný. Nikdo se o její pocity nezajímá, nikdo ji nechce pomoci. Všichni ji zatracují.
Druhá část knihy opět řeší vzájemné vztahy v rodině. Situace přeroste až do zvrácené podoby, barvitě vylíčené.
Třetí část se mi zdála zbytečná, nudná. Nic neřeší. Konec zůstává otevřený.
Zaujal mne doslov české překladatelky. Jižní Korea je pro nás dosud málo známá země.
Kniha se dobře četla.Zajímavý pohled na jinou kulturu.Pro nás už těžko pochopitelné.
Chtěla jsem si přečíst něco od této jihokorejské autorky. Velmi specifický styl a popsaná korejská společnost. Kniha se dobře četla.
Pokud milujete Murakamiho, je pro vás román Vegetariánka od jihokorejské autorky Han Kang něčím, co byste si určitě měli přečíst. Tématem knihy je potlačení ženské individuality a následné vzepření se konvencím. A všechno to začne zdánlivě nevinně. Hlavní hrdinka Jonghje odmítá jíst maso, nosit podprsenky či si dokonce odmítá na veřejnosti zahalovat hrudník. Najednou přestává dělat všechno, co od ní nejen společnost, ale třeba i její vlastní manžel, očekává. Což se samozřejmě, v Jižní Korei, kde jsou věci nastavené ještě trochu jinak než u nás v Evropě, nikomu nelíbí.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a může za to určitě i fakt, že je rozdělena na tři části, v nichž se pokaždé díváme na příběh očima někoho jiného.
Za mě teda skvělá kniha, která si těch pět hvězdiček rozhodně zaslouží!
O dálnovýchodní literatuře toho vím zoufale málo a až doteď mě to vlastně nijak zvlášť netrápilo. Jistě, jako mnozí jsem přečetla nějakého toho Murakamiho, viděla pár anime a tak, ale to jsme přeci jen ještě o kousek dál na východ. Při poslechu Vegetariánky mi ale hlubší povědomí o tamějším literárním kánonu krutě chybělo. Zabraňovalo mi posoudit kvalitu díla, jeho (ne)průlomovost, nedokázala jsem pořádně rozlišit, co všechno se skrývá za první vrstvou a já věřím, že se tam toho musí skrývat spousta.
Kdybych v to nevěřila a nesnažila se číst mezi řádky, musela bych dát o jednu až dvě hvězdy méně, a napsat, že je to pěkně nudná fantasmagorie o dost pošahaných lidech žijících v silně patriarchální společnosti, kde jsou ženy poslušné a hodné a sloužící a usmívajících se, pokorné a věrné, a když se vzepřou, dostanou prostě pár facek, kde čest je podstatnější než city a kde mohou pověry vést k (ne)jedné scéně tak drastické, že klidně vsadím vlastní klobouk, že pokud si z knihy nezapamatujete nic jiného, tahle scéna vám z hlavy jen tam nezmizí.
Když budu věřit v metafory a příběhy za příběhy, jakože věřím, protože jsou určitě reálnější než třeba vodníci nebo klekánice, mám tu najednou silně feministický příběh o nezdolné vůli ženy, jež se rozhodne vzepřít zavedenému řádu a raději zemře, než aby se podvolila - a o tom, že podobné poselství se může velice snadno začít šířit dál. A jakmile zakoření, už není cesty zpět.
Vegetariánka je jednou z mála knih, které jsem měla raději číst na papíře než poslouchat v audioverzi - interpreti místy mluví tááák pomalu, muži čtoucí ženské postavy nechtěně sklouzávají místy k parodii a narátorka třetí části mě svým přednesem ("sestřííííííí") iritovala tak, že jsem měla sto chutí začít si škubat vlastní maso a nezvládala jsem se stoprocentně soustředit na děj. Určitě to nebude vadit každému, já z toho ale (jak příznačné) málem vykvetla.
Životní bod zlomu... Určitě už každého z vás někdy potkal. Mě dvakrát. Ten první jsem zažil zhruba před dvaceti lety. Potkal jsem po letech dobrého kamaráda a on mi položil jednoduchou otázku: ty ještě jíš maso? Následovala debata a já se jako lusknutím prstů stal vegetariánem a naprostým abstinentem. Následně pak i má žena i dcery. Trvalo to zhruba třináct let, než jsme se pomalými krůčky dostali zpět do „masitého“ režimu. Bylo to opravdu náhlé a okamžité rozhodnutí. A dodnes si pamatuji na rozporuplné reakce okolí. Na údiv manželky. Na její prohlášení, že ať si tedy vařím sám, když jsem tak chytrej… :_) Zejména rodina ze Slovenska to dlouho nemohla pochopit. Švagr plné sklípky vína a domácího páleného. Tchyně plné spíže klobás a dalších zabijačkových pochoutek. Nedělní oběd tam je obřad o několika chodech, zejména masitých. Myslím, že to nepochopili nikdy, ale naučili se to relativně tolerovat. Na ukázku pár replik, které mě nejvíce pobavily:
„… a to si nedáš ani rybu? Vždyť to není maso! To se jí v době půstu, přece…“
„… klidně si dej, tady tě nikdo neuvidí, nikdo to tvým kamarádům neřekne… “
„… jak nepiješ? Co je to za kecy! Tohle není alkohol, to je domácí…!“
„…a když nejíš maso, co teda vlastně jako jíš? Vždyť přece žádný pořádný jídlo bez masa neexistuje…!“
Takže jistě pochopíte, že jsem k této knize přistupoval docela s očekáváním. Jenomže jsem ji nakonec nedočetl. Ano – partner i rodina ženy, která se rozhodla nejíst maso, se chovají dle očekávání. Ta zkušenost je prostě stejná bez ohledu na místo, národnost, či kulturu. Ale zbytek příběhu mi prostě nesedl. Snad je to mým dlouhodobým rozpoložením, že nemám chuť číst podobné věci. Věci, co jsou plné nočních můr, plné krve a násilí… Asi bych si raději přečetl něco „civilnějšího“. Určitě bych se rád dozvěděl víc o jihokorejské kultuře, o zvycích, o pravidlech. Mám tento typ literatury vcelku v oblibě. Ale ne tímto stylem. Škoda…
Neobyčejná kniha, která mě okamžitě vtáhla do děje. Přes nahozené téma vegetariánství se dostáváme až do temných zákoutí lidské duše. Oceňuji i skvělý překlad.
Není u mě to úplně běžné, ale souhlasím s většinou mých předřečníků. Není tam žádná postava, která by byla aspoň zdánlivě normální a dalo se s ní ztotožnit. To je věc, která mi na knížkách většinou vadí, ale tentokrát jsem podlehl exotickému popisu života (těžko říci jak moc "obyčejného") na pro nás neobvykém asijském kontinentu. Navíc je knížka zatraceně dobře napsaná, autorka čtenáře uhrančivě, i když možná trochu prvoplánově, táhne na vařené nudli, tedy spíše fermentovaném zelí až k (ne?)zdárnému konci.
Musím přiznat, že ač ani téma psychických chorob není můj favorit, jako exkurze to bylo zajímavé. Za mě letos největší objev v rámci témat knižní výzvy.
Znova skvělý výběr redaktorů nakladatelství Odeon. Vegetariánka je úžasným vhledem do nitra ženy s duševní poruchou, do jejího vnímání toho, jak se s její osobou sžívají její blízcí, jak je ovlivňuje nebo v případě jejího švagra fascinuje a nutí k "nezdravému" vztahu. Novela (nebo série novel) v sobě obsahuje bolest a rozpor, které v sobě nese každá žena, touhu vyhovět představě, kterou o ní má společnost. Myslím, že s podobnými problémy nebojují jenom Korejky, ale ženy obecně, i když se jejich společenské postavení vyvíjí. Rozdělení textu podle tří vypravěčských rolí mu dává zvláštní náboj. Sám název mě původně odradil, ale když jsem se do textu začetla, nemohla jsem jej odložit, což už se mi jako pracující matce často nestává :-). Vřele doporučuji.
U některých knížek si říkám, kolik se toho ztratilo v překladu...tady se možná našlo i něco navíc:)? Tak by se mi líbilo některé z nich poznat v originále (no, co už) ..a za ten bodypainting tleskám...
Depresivní kniha o postavení žen v (jižní) Koreji. Skvěle napsané, Man Bookerova cena.
Rychločtení. Námět zajímavý, četlo se mi to velmi dobře, ale bohužel nezanechalo žádný hlubší dojem a teď, po víc jak týdnu po přečtení, si jen těžko vybavuju, jaký jsem měla pocit.
Do veľkej miery napísané na efekt... autorka vie, čo zafunguje, čo a ako povedať, kedy pritlačiť na emócie, kedy prísť s erotikou. Postavy by si tiež žiadali dôslednejšie prepracovanie.
Odhliadnuc od toho som sa nechala pohltiť smutnou, snovou - až poetickou atmosférou a štýlom, ktorý hodnotím ako miestami veľmi vydarený - pôžitok z toho, ako to znie...
Někdo v komentářích píše, že už to na něj bylo „moc“, na mě to bylo málo. Asi jsem přesycený různými motivy, ale marně jsem čekal na nějaký nápad, který by to posunul výš a jinam než jiné knihy. Nějak tomu chyběla hravost a vztek. Ale melancholie třetí části byla fajn. (Čteno v překladu Petry Ben-Ari.)
Štítky knihy
zfilmováno vegetariánství Korea korejská literatura duševní poruchy, duševní nemoci Bookerova cena
Vegetariánka
Kniha Vegetariánka je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 112x |
| Čtenářské výzvě | 499x |
| Doporučených | 48x |
| Knihotéce | 267x |
| Chystám se číst | 407x |
| Chci si koupit | 74x |
| dalších seznamech | 9x |
Zvláštní kniha...četla se překvapivě vcelku snadno oproti mému očekávání. Ovšem příběh jako takový snadný není. Nejde o vegetariánství, příběh je alegorický -na vzpouru,touhu po svobodě, boj s konvencemi, rigidnost vztahů jak společenských,tak rodinných. Domnívám se,že příběh je aplikovatelný na kohokoli bez ohledu na stát/kontinent, neboť uvězněn může být kdokoli, ať už vlivem výchovy, společnosti,náboženství,rodinné situace nebo nemoci. A to mi určitě ještě unikly další roviny příběhu...Nejvíc mi přišla bezútěšná poslední část,která mi na rozdíl od některých čtenářů nepřišla slabší. Četla jsem v angličtině, takže mi bohužel unikl doslov (v anglické verzi není), určitě si ho ještě někde přečtu a možná tím objevím další mně utajené... Vegetariánka si jistě zaslouží čtenářskou pozornost i získanou cenu.