Valčík na rozloučenou
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/895/bmid_valcik-na-rozloucenou-VjD-895.jpg
4
684
68
Do této černé románové frašky svedl autor několik postav: těhotnou svobodnou zdravotní sestru, jejího ženatého milence muzikanta, jeho krásnou a žárlivou ženu, honbu na zatoulané psy, výjev před potratovou komisí, mladou Američanku toužící po dítěti a jejího manžela stiženého strachem ze smrti, dále českého gynekologa, který domněle neplodné pacientky v lázních léčí injektováním svého vlastního semene, zakládá tím sbratření lidstva a za službu prokázanou zmíněným Američanům požádá, aby ho adoptovali a umožnili mu tím výjezd za hranice, a konečně někdejšího politického vězně, z něhož se těsně před legální emigrací stane vrah.... celý text
Přidat komentář
Knihu som čítala po NLB a Žertu, ale páčila sa mi rovnako. Krásne cynický Kundera :-)
„Co si myslíte, že je pro člověka nejvyšší požitek? Můžete hádať, ale hádala by ste špatně, protože nejste dost úpřimná. To není výtka, protože k úpřimnosti je třeba sebepoznání a k sebepoznání je zapotřebí věku.“
„Mít dítě znamená vyslovit absolutní souhlas s člověkem. Mám-li dítě, je to, jako bych řekl: Narodil jsem se, zkus jsem život a zjistil jsem, že je to natolik dobrý, že si zaslouží být opakován.“
„Když Bůh pobídl lidstvo, aby se milovalo a množilo, mínil tím, pane doktore, škaredé i krásné. Ostatně jsem přesvědčen, že estetické kritérium je od ďábla, ne od Boha. V Ráji nikdo ošklivost a krásu nerozlišoval.“
Romány Milana Kundery bych dělil do dvou skupin. Filozofické úvahy, kde děj není nijak důležitý a ukázky běžného (milostného) života, kde hraje děj hlavní roli. Valčík na rozloučenou patří do druhé skupiny. Jedná se o smutnou až zkaženou ukázku nežádaného těhotenství a příběh jedné, takové pilulky, která určí cestu k cíli. Moc se mi líbilo, jak pan Kundera znovu vystihl chování a rozhodování lidí v dané situaci.
Pro mě nejlepší Kunderova kniha bez jediného "hluchého" odstavce či slova. Klenot.
Typická Kunderovina. Po přečtení jsem měl asi na 14 dní o přemýšlení (a deprese) postaráno.
Málokdy se mi stane, aby mi v knížce nebyla sympatická ani jedna postava a hle - tady se to podařilo. Vlastně nevím co si o tom mám myslet. Pouvažuju nad tím u příštího Kunderova díla :-).
Tento román Milana Kundery jsem přečetla jako první a i po přečtení Žertu, Nesnesitelné lehkosti bytí a Směšných lásek pro mě zůstává číslem jedna. SKVĚLÁ kniha vynikajícího autora.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Román se mi hodně líbil, byla to velmi čtivá kniha. Zaujalo mě, jak je v knize nenásilně zobrazován obraz tehdejší doby: "...prožil zde kdysi honbu na lidi a včera viděl honbu na psy, jako by to bylo jedno a totéž představení v jiném obsazení. Namísto vyšetřovatelů a dozorců v něm vystupovali penzisté a namísto vězněných státníků boxer, voříšek a jezevčík...". Kundera umí výborně vyjádřit svůj názor a postoj, jeho knihy mají neoddiskutovatelný přesah.