Valčík na rozloučenou

od:

Valčík na rozloučenou

Rafinovaně komponovaný román fraškovitého nadhledu. Románový příběh o lásce a smrti, lidské slabosti a sobectví, zasazený do prostředí socialistického státu po ukončení Stalinských čistek.

https://www.databazeknih.cz/images_books/89_/895/valcik-na-rozloucenou-895.jpg 4.4347
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Atlantis
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (28)

Přidat komentář
amaenium
13. února

Velmi zvláštní kniha. Všechny postavy měli něco svého, nejvíce mi přišel sympatický američan a nejvíce mě odpuzovala Růžena. Celá kniha je podle mě velmi nenásilně napsána a velmi dobře se čte. Některé činy, ač se mi zdály někdy spíše nepravděpodobné, byly stejně vsazeny tak, že člověk jim člověk lehko uvěří. Další velmi skvělá kniha od pana Kundery.

b_boccacci
18.02.2016

Nevím, co si o Milanovi myslet. Mám ho jako autora nenávidět, nebo milovat? Když čtu jeho knihy, jednou mám pocit, že jsem s ním ve svých myšlenkách absolutně ztotožněna, jednou bych nejradši knihu vzala a roztrhala nebo spálila (jak jsem to doposud udělala jen s těmi největšími braky). Každopádně k němu a jeho dílu chovám velice silné emoce. Uvidíme, co přinese další jeho dílo.

Makaa
09.02.2016

... Pan Spisovatel... opět nezklamal :)

Gagarin
17.11.2015

Začíná to jako banální historka z jednoho ospaléo maloměsta, nakonec je z toho velmi zábavné čtení s celou řadou skutečně zajímavých myšlenek: o nevěře, nenávisti, vlastenectví... Kundera fakt umí spojit příjemné čtení s myšlenkou i vtipem. Motiv honů na psi mi přišel skoro kafkovský. Mimořádně zajímavé jsou také oba doslovy v závěru tohoto vydání. Kundera v tom druhém vysvětluje například svou úspornou formu, univerzálnost místa i času děje a také to, proč u nás vycházely jeho knihy s takovým zpožděním.

"Touha po pořádku je zároveň touhou po smrti, protože život je ustavičné porušování pořádku. Anebo řečeno obráceně: touha po pořádku je ctnostná záminka, kterou si nenávist k lidem omlouvá své řádění. "

ziriant
16.11.2015

V doslovu Kundera píše, že má rád každou postavu z této knihy. Já jsem neměla ráda ani jednu, neztotožnila jsem se téměř s žádnými jejich pohnutkami a činy (snad kromě situace, kdy byla jedna nenápadná pilulka vložena někam, kam nepatřila - nebo možná právě patřila). Ale kniha se mi líbila, hltala jsem ji jako každou Kunderovu. A v tom je právě mistrovství autora.

Tozbee
21.10.2015

Úsměvné a přitom skličující. Hutný příběh bez balastu, jen slabě ukotvený v čase a místě, zato precizně vystavěný. Silná kniha, která člověka donutí nazírat situace optikou každé z osmi hlavních postav a přemýšlet nad nimi.

"Celé neštěstí je v tom, (...) že je člověk obklopen blbci. Copak já se mohu na někoho v tomto městě zeptat na radu? Inteligentní člověk se rodí do absolutního vyhnanství. Nemyslím na nic jiného, protože je to můj obor: lidstvo produkuje neuvěřitelnou kvantitu blbců. Čím hloupější jedinec, tím větší má chuť se množit. Dokonalí jedinci zplodí nanejvýš jedno dítě a ti nejlepší jako ty dojdou k názoru, že se vůbec množit nebudou. To je katastrofa. A já pořád sním o světě, kde by se člověk rodil nikoli mezi cizince, ale mezi své bratry."

-Daniela-
28.08.2015

Neztotožňuju se úplně asi se žádnou z postav, ale opět Kunderovy myšlenky rozváděné v různých částech románu jsou zajímavé a podnětné. Líbila se mi například slova o pořádku a touze lidí vše "uklidit" a dát do sterilního prostředí - přirovnává k nenávisti a smrti, naopak nepořádek (různorodost, rozmanitost, nepřesnost) znamenají život.

Cella
20.12.2014

Kunderova tvorba prý bývá označována za snobskou záležitost. Myslím, že takový názor nemá rozumný podklad. Kundera je, bez nadsázky, jediný, od jehož knih mě osobně neodradí žádná starost a které mě dokážou vtáhnout. Obsahují geniální filozofické úvahy pronášené živými postavami – což se dá na VNR krásně ukázat. Naprostým vrcholem příběhu pro mě byla "vražda" Růženy a Jakubův (ne)motiv k tomuto činu.

Ivaksa
25.09.2014

Naprostý brak. Jedna z nejhorších knih vůbec. Vypráví o zbouchnuté holce z lázní, kterou oplodnil nafoukaný muzikant a nyní se snaží s pomoci svých kumpánů jí donutit k potratu. Celý příběh je psán velmi plochým, až školácky jednoduchým slohem, dialogy jsou jalové, logika a chování postav absurdní. A hlavně, celým dílem se táhne obvyklý kunderovský komplex ošklivosti viděný optikou sexistických mužských postav.
Velice pokleslá literatura s velkým jménem.

ponelopa
07.06.2014

Velice čtivá a výjimečná kniha.

Matiniela
17.03.2014

Přečetl jsem všechny knihy od Kundery, ale tato je moje nejoblíbenější. Krásně zamotavá lidské osudy a ukazuje jak někteří lidé mužou být odporní.

Ninusatko
29.01.2014

Prepletene ludske osudy, napinavy dej a prekvapivy koniec..Kundera opat nesklamal, plno krasnych myslienok, odporucam :) knihu som citala jednym dychom..

Jitkal
30.12.2013

Moje první kniha od Kundery se mi líbila a těším se na další.

Rousse
12.10.2013

Mám ráda Kunderův cynismus. Skvělá knížka.

Viaby
08.10.2013

V mojich očiach najlepšia Kunderova kniha.

LibriProhibiti
14.05.2013

Jednou bych si chtěla něco od tohohle člověka přečíst a říct si, že to byla blbost... Takhle mě jen vytáčí, že někdo může psát tak geniálně...

Najulka
16.02.2013

Vynikající kniha, která naprosto splnila má očekávání... je to má druhá kniha od Kundery ( před ní jsem četla Nesnesitelnou lehkost bytí) a opět jsem naprosto spokojená.. kniha je psaná velmi čtivě, krátké kapitolky neunaví.. dokonce mě tato kniha přivedla na nápad, zavést si sešit na citáty a úryvky z knížek, protože po sepsání všech zajímavých a trefných citátů a výroků mi to vyšlo na 6 stran menší A4 :) můžu vřele doporučit všem, co mají rádi Kunderův styl psaní :)

SPimy
31.12.2012

Na úvod - Kunderu moc nemusím. Intelektuální popis nitra postav, ve kterých se vesměs najde jen hnůj. Ale pravdou je, že tento román se čte lehce, shltnete ho. Román opravdu nabízí řadu témat, marně ale přemýšlím nad slovy jako je naděje, pravá láska, pravé přátelství, skutečná úcta ať už k druhému nebo k životu. Nemyslím, že jsou všichni takoví - bezvýchodní.

Miru
09.08.2012

Román, který je opět plný úvah, nutících k zamyšlení. Celé si to ale musí po přečtení takříkajíc "sednout".

dark.ma93
23.07.2012

Klasika! Obdiv autorovi! Děj nutí k přemýšlení!

Zuzvil
30.06.2012

román se mi velmi líbil, byla to velmi čtivá kniha. Zaujalo mě, jak je v knize nenásilně zobrazován obraz tehdejší doby: "...prožil zde kdysi honbu na lidi a včera viděl honbu na psy, jako by to bylo jedno a totéž představení v jiném obsazení. Namísto vyšetřovatelů a dozorců v něm vystupovali penzisté a namísto vězněných státníků boxer, voříšek a jezevčík..."

zuzulique
19.09.2011

Knihu som čítala po NLB a Žertu, ale páčila sa mi rovnako. Krásne cynický Kundera :-)

„Co si myslíte, že je pro člověka nejvyšší požitek? Můžete hádať, ale hádala by ste špatně, protože nejste dost úpřimná. To není výtka, protože k úpřimnosti je třeba sebepoznání a k sebepoznání je zapotřebí věku.“

„Mít dítě znamená vyslovit absolutní souhlas s člověkem. Mám-li dítě, je to, jako bych řekl: Narodil jsem se, zkus jsem život a zjistil jsem, že je to natolik dobrý, že si zaslouží být opakován.“

„Když Bůh pobídl lidstvo, aby se milovalo a množilo, mínil tím, pane doktore, škaredé i krásné. Ostatně jsem přesvědčen, že estetické kritérium je od ďábla, ne od Boha. V Ráji nikdo ošklivost a krásu nerozlišoval.“

Clash
04.09.2011

Romány Milana Kundery bych dělil do dvou skupin. Filozofické úvahy, kde děj není nijak důležitý a ukázky běžného (milostného) života, kde hraje děj hlavní roli. Valčík na rozloučenou patří do druhé skupiny. Jedná se o smutnou až zkaženou ukázku nežádaného těhotenství a příběh jedné, takové pilulky, která určí cestu k cíli. Moc se mi líbilo, jak pan Kundera znovu vystihl chování a rozhodování lidí v dané situaci.

Petkon
16.07.2011

Pro mě nejlepší Kunderova kniha bez jediného "hluchého" odstavce či slova. Klenot.

Jakubisko
15.07.2011

Typická Kunderovina. Po přečtení jsem měl asi na 14 dní o přemýšlení (a deprese) postaráno.

WEIL
26.06.2011

Oddechovější knížka od Milana Kundery.

Lemonie

Málokdy se mi stane, aby mi v knížce nebyla sympatická ani jedna postava a hle - tady se to podařilo. Vlastně nevím co si o tom mám myslet. Pouvažuju nad tím u příštího Kunderova díla :-).

Darsa

Tento román Milana Kundery jsem přečetla jako první a i po přečtení Žertu, Nesnesitelné lehkosti bytí a Směšných lásek pro mě zůstává číslem jedna. SKVĚLÁ kniha vynikajícího autora.