Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428786/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-ztx-428786.png
4
2076
2076
Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Já se u téhle knížky neuvěřitelně... nudila...
Bylo to jak poškrábaná deska, jedna otáčka tam a pak o čtyři drážky zpět. Věci, co byly ještě před patnácti lety běžné a konali jsme je podvědomě, nyní musíme rozebírat, pitvat, analyzovat - abychom je snad pochopili...? Nějak mě ta kudrlinkatá nálož mouder a filozofie neoslnila. A zřejmě nezbytné kvóty zdůrazňující migraci a rasu v kladném tónu, to tedy také nemusím.
Potěšila mě překladatelka svojí invencí o uvozovkách. A pak zase ne, co je špatného na slůvku šatna?
Tahle sbírka divných lidiček mě nijak nepobavila, nedojala ani nenadchla. Moje chyba, asi jsem na ně byla až příliš natěšená.
Nic lepšího jsem za poslední dobu nečetla. Od prvních stran je příběh čtivý, do posledních dojemný. Obsahuje těžkosti běžných dnů, moudrosti života, což dovedu nejvíce ocenit. Obětavost a hlavně pospolitost lidstva, ikdyž je každý zcela odlišný - což je v dnešní době zvláštností.
Do kolen mě dostaly hlavně “autobiografické prvky”, vzalo mě to za srdce.
Tak tady půjdu asi trochu proti proudu. Tak do půlky knihy jsem pana Backmana obdivovala, jak dokáže do tak malého prostoru vměstnat toliko životního moudra, od druhé půlky jsem jej za to samé již proklínala.
Na mě byla kniha až moc filozofická. Zřejmě mám zcela jiný smysl pro humor, než sám autor. Já se moc nesmála, spíš jsem byla smutná. Proč jen teď, naprosto všude a všichni, vyzdvihují páry stejného pohlaví? Jak jsou skvělí a dokonalí… Lepšího rodiče nenajdete! Ááách! Zato současná klasická manželství mohou dospět jedině k rozvodu, nešťastným dětem a bezdomovectví! Bože, kam ten svět spěje!!!
Kniha mi přijde až nesmyslně zamotaná. Záměrem autora zřejmě bylo udržet čtenáře v určitém napětí, ale u mě to nefungovalo. Nutkání k přeskakování odstavců bylo místy až nesnesitelné. Z mnoha důvodů jsem se těšila na závěr a samotné rozuzlení, ale až takový happy end jsem nečekala.
Poznatek z knihy?
Ano, šanci a porozumění máme dát i blbcům. I blbec může zrovna procházet těžkým životním obdobím;)
Mám si prý přečíst Medvědín, prý je lepší ;)
Tahle kniha je jedním slovem úžasná! Dá se toho o ní říct strašně moc, ale myslím, že čím míň o ní před čtením víte, tím líp. Nicméně pár věcí bych přeci jen ráda zmínila. Za prvé nenechte se odradit tou příšernou obálkou. Za druhé v anotaci se píše, že je to bláznivá komedie, tím se taky nenechte odradit. Bláznivé to sice je, ale tak krásně bláznivé, párkrát se asi usmějete, ale není to nic trapně, rádoby vtipného. Za třetí, asi nesedne každému. Ať už stylem vyprávění na přeskáčku, i když to má svůj důvod a podle mě je to geniálně poskládané, a nebo i typickým Backmanovským neustálým odkazováním na lidskost, což třeba mě ale naopak přijde úžasný. Nicméně, i když každému pravděpodobně nesedne, je to škoda, protože tohle je zrovna jedna z těch, kterou by si podle mě měli přečíst úplně všichni! Tato kniha je totiž zase jednou ta, ke které se ještě několikrát vrátím.
Děkuju, děkuju, děkuju! Tohle bylo absolutně skvělý.
Nejsme v tom sami! Každý si občas říká: "Ježíši, co mám teď udělat??? Co by na mém místě udělal příčetný člověk?"
Jo, jsme střeva. Všichni. Ale zasloužíme si pochopení.
Po každé knize od autora si myslím, že jsem četlo to nejlepší a pak přijde další kniha je je ještě lepší.
Úzkostem bych dala i 6 hvězdiček, kdyby to šlo.
Není to kniha o úzkostech, ale hlavně o lásce a jejích podobách. Milují všichni, jen chvíli trvá, než se jejich láska projeví.
Moje první kniha od Backmana.. a jako vážně wau.
Knížka se čte velmi dobře, je v ní tolik krásných myšlenek. Příběh se někomu může zdát zvláštní, ale na konci pochopíte proč to tak je.. a že to vlastně je skvělé vymyšlené a člověka to až dojme.
Nemam slova jak tenhle pribeh popsat, nejlepsi bude kdyz si ho prectete sami...verim, ze takovy veci se stavaji.
Backman zase ukazal, ze proste umi
Naprosto skvělá kniha, na kterou jsem se moc těšila. Již od prvních řádků je zde bláznivý humor, který postupně přerůstá v hlubší nahlédnutí do pocitů všech zůčastněných. Při čtení jsem byla jako na houpačce, smích se obratem střídal se smutkem a pak opět smích, a tak pořád dokola. Bylo to laskavé, smutné, zábavné a dojemné, tak jak to umí jen Fredrick Backman. Je to prostě příběh o blbcích, jak řekl autor :)
Mile ztřeštěný, bláznivý příběh o jedné nepovedené loupeži, při které náhoda svede dohromady pár lidiček. A jak už to v životě bývá, každý z nich si v sobě nosí své smutky, úzkosti i strachy.
A pane Backmane, já se nejdříve divila, co jste to stvořil za ptákovinu :-), tolikrát jste mě rozesmál, jenže tolikrát jsem se musela zamyslet nad vašimi postřehy, tolik moudra a pravdy jste vyslovil, že jsem v závěru se slzami v očích knihu zavírala. Prostě tohle je backmanovská víra v dobro v lidech, a i kdyby to tak nebylo, za tu naději to stojí si přečíst......
Úžasná knížka! Zajímavě, byť možná trochu chaoticky, vystavěný příběh, rozmanité postavy s rozmanitými úzkostmi, se kterými se člověk snadno ztotožní.
Upřímně... jo, jako příběh jako takový je trochu ulítlý, ale při čtení jsem mnohokrát vyprskla smíchy a několikrát mi ukápla slza, častokrát mi autor mluvil z duše. Milé čtení, které zahřálo u srdce.
Tenhle Backman mě fakt bavil. Ještě se k němu určitě vrátím.
Opět další výborná kniha plná lidskosti i lidských slabostí.Příběh působí ze začátku trochu bláznivě ,ale pak do sebe vše dokonale zapadne.Kniha plná vtipu,nadsázky,ale i smutku.
Fredrik Backman je etablovaný autor, který má na kontě už řadu bestsellerů. Pro jeho práci je typické, že dokáže člověka rozesmát i dojmout třeba i jen v rámci jedné stránky. Nejinak je tomu v případě Úzkostí. Ty začínají sledem velmi humorných výslechů propuštěných rukojmích, z nichž jeden je větší blbec než ten druhý. Nikdo se na ničem neshodne, všichni působí zmateně a hlavně, nikdo nic neví, obzvlášť ne, kde je pachatel. Výslechové dialogy jsou přetínány nejrůznějšími odbočkami do minulosti některých z hrdinů a v druhé půlce se pak retrospektivně vracíme do onoho osudného bytu. V průběhu knihy postupně zjišťujeme, že skutečně nic nebylo tak, jak se zdálo být a humor pomalu ale jistě střídá melancholie a až filozofické úvahy nad každodenními útrapami života. V tento moment dílo skutečně dostojí svému názvu a dává vyniknout nejrůznějším úzkostným nebo až depresivním stavům hrdinů a příčinám, které k nim vedly. Backman zapracovává jednotlivá témata citlivě a byť volí útržkovitý styl odvíjení děje, nakonec kniha působí velmi kompaktně a drží při sobě jako správně seskládané puzzle. Objektivně se určitě bude Backmanovým příznivcům líbit, hodně mi připomněla třeba knihu Babička pozdravuje a omlouvá se. Subjektivně se však musím přiznat, že pro mě právě po velmi zábavné první půlce hodně ztratila dech. Filozofické úvahy jsem si moc neužívala, snad proto, že patřím ke šťastlivcům, a tak jsem s osudy hrdinů nesouzněla. Taky nejsem velký fanda takového toho dovedení všech postav ke správnému (dokonce až šťastnému) konci, závěr pro mě zůstává až příliš patetický. Nejkladněji tak hodnotím linku dvou policistů, tady Backman velmi dobře zpracoval generační postoje obou z nich. Román jsem si vychutnala v audiopodobě, o naraci se postaral Otakar Brousek ml., který se u zpracování jednotlivých hrdinů skutečně vyřádil. Pochválit je zapotřebí režijní práci, protože udržet intonaci tolika lidí muselo dát sakra práci. Audioknihu proto hodnotím kladně i když i tady se musím přiznat, že už to pro mě po půlce ztrácelo kouzlo.
Knihy pana Backmana mám opravdu rád. Lidské, humorné i plné smutku , prostě vše co přináší život
Backman mě opět dostal. Zmátla mě tedy anotace této knížky, protože jsem měla dojem, že se budu smát, až se budu za břicho popadat. Opak byl pravdou, zase jsem pobrekávala a i v dopravních prostředcích ronila slzy. Protože Fredrik Backman fakt umí udeřit přesně tam, kam má, zvlášť u mě se mu to daří velmi. Úzkosti a jejich lidé je samozřejmě i úsměvný příběh, nebo možná lépe řečeno praštěný, ale zároveň velice dojemný. Možná hlavně proto, že vypráví o obyčejných životech, které se někdy umí neskutečně zamotat. Možná proto, že je o obyčejných vztazích, které jsou ale pro konkrétní osoby velmi neobyčejné. Možná proto, že vykresluje lidi a jejich povahy tak, že máme občas dojem, jako bychom je znali v reálu. Fredrik Backman je prostě autor, který umí trefit hřebík na hlavičku. Přesně a úderně. 4 a půl *.
Úzkosti a jejich lidé je pro mě kniha plná pravd o rodičovství a dospělosti, které jsou podány s humorem a nadsázkou. Člověk se občas musí zastavit a zasmát se sám sobě, všichni jsme blbci a pro své děti děláme co můžeme :-)
Pestrá kniha o jedné zpackané bankovní loupeži, osobitých rukojmích, nerozlučných policistech, vševědoucích Stockholmácích, opičce, žabce a losovi. Byl to velice pěkný a netradiční příběh plný lidskosti, lásky a porozumění, který ve mně zanechal velice příjemné pocity.
Četla jsem všechny knihy Fredrika Backmana a u toho zůstane. O jeho mistrovství (chtěla jsem napsat genialitě, ale někomu by se to mohlo příčit), se ujišťuji při otevření každé další knihy. Stává se Vám taky někdy, že čtete a říkáte si ..., ještě zkusím zvládnout další kapitolu, ono se to třeba rozjede, zlepší, začtu se, tak ještě jednu kapitolu, ale jo tak tomu dám šanci do 50 ...100 ... 150 strany, přece to nevzdám? Mě si "Úzkosti" získali po přečtení druhé kapitoly, tj. přesně na straně 13 a je to stále lepší a lepší a lepší .... :)
A stává se mi ještě jedna věc, občas nedokážu přesně vyjádřit slovy co si myslím nebo cítím a v "Úzkostech" jsem našla mnoho, mnoho skvělých myšlenek, ale tahle mi přijde ...
str. 72
Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm sakra tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama . Pěstovat mýtus kolem své osoby umí každý, pokud na to má dost hnojiva, takže jestli tráva na druhé straně plotu vypadá zeleněji, asi bude plná sraček. Ale to je jedno, my už jsme se totiž naučili, že každý den musí být výjimečný. Každý den.
Štítky knihy
humor švédská literatura tajemství
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nejlepší kniha, kterou jsem v mém životě četla. Moc se mi líbila. Humorná, lidská, citlivá, všeříkající.