Barva kouzel

Ve světě, který leží na krunýři obrovské želvy, se vydává na cestu rozverná, temperamentní a neuvěřitelně výstřední výprava. Setkáte se s lakomým a naprosto neschopným čarodějem Mrakoplašem, naivním turistou Dvoukvítkem, jehož Zavazadlo za ním běhá jako pes na stovce malých nožiček, s draky, kteří existují, pokud na ně opravdu věříte, a samozřejmě dojdete až na okraj této podivné planety....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/45_/452/uzasna-zemeplocha-barva-kouzel-JvN-452.jpg 4.32133
Série:

Úžasná Zeměplocha (1.)

Originální název:

The Colour of Magic (1983)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (220)

Přidat komentář
vonMalik
11. července

Známý o ní mluvil, vychvaloval ji a já se nadchla, ale po přečtení tápu. Asi mě úplně neuchvátila, ale příběhy Mrakoplaše a Dvoukvítka jsou super. Po přečtení komentářů tady dám Zeměploše ještě jednu šanci.

Hadati
02. července

Vždy, když se mě někdo zeptá, jakou první Zeměplochu by si měl přečíst, tak mu doporučuji Soudné sestry nebo Stráže! Stráže! Důvodem je, že v těchto pozdějších knihách má Terry Pratchett svůj svět vymyšlený a neodchyluje se od charakteristiky svých postav. Barva kouzel je spíše než románem souborem povídek, které na sebe lehce navazují. Celý příběh tohoto románu je skečovitý a cílí více na humor, než na ucelený příběh. V první kapitole se seznámíte se základy zeměplošského světa, který by se dal považovat za parodistický odraz toho našeho. Také se zde seznámíte s (anti)hrdinou Mrakoplašem a turistou Dvoukvítkem. Druhá kapitola je parodií na Lovecraftova Ctulhu a třetí se zase velmi podobá Drakenům z Pernu od McCaffreyové. Poslední kapitola se pak odehrává na okraji Zeměplochy. Všechny tyto kapitoly jsou spojené postavami Mrakoplaše a Dvoukvítka, kteří tato dobrodružství zažívají po celé Zeměploše. Jedná se také o jediný zeměplošský román, který má otevřený konec, proto je vhodnější mít rovnou po ruce i druhý díl Lehké fantastično, abyste mohli ve čtení hned pokračovat. Pokud máte pocit, že vás Barva kouzel příliš neoslovila, zkuste dát Zeměploše další šanci a přečtěte si Soudné sestry (pokud vás více vábí parodie na Shakespeara) nebo Stráže! Stráže! (pokud dáváte spíše přednost noirovským detektivkám). Až poté můžete říct, že Zeměplocha není světem pro vás.

slaska77
29. května

Jedna z mála knížek, které jsem kvůli své naplánované manuální práci musela absolvovat v audio verzi. Rozhodně ale nelituji, verze čtená přímo panem Kantůrkem je prostě úžasná. Miluju "packala" Mrakoplaše a jeho rozhovory se Smrtěm, zbožňuju slovní hříčky (takové poji-štěnic se mě bude držet asi hodně dlouho) a těším se na další díly. Audio kniha byla doplněna o půlhodinový rozhovor s panem Kantůrkem, který vypráví, jak se dostal k překladům a jak je těžké dělat překlad na poli fantasy literatury. I tento rozhovor bych všem vřele doporučila. Trochu mě mrzelo, když jsem viděla počty hvězdiček zde udělených, ale ať si každý dává, jak to za sebe cítí:-) Já za pět kousků.

Elman
09. května

Je bohužel znát, že se jedná o první knihu série, a i když to není autorova prvotina, kniha je nevyvážená a místy hodně chaotická. Příběh těžkopádně pluje vesmírem autorovy bohaté fantasie ani ne želvím, ale doslova šnečím tempem. Dobré nápady střídá nuda, nimrání se ve zbytečných detailech a postavách. To samé platí pro druhou knihu – Lehké fantastično. Kdybych to četl v patnácti, nic neřeším a skvěle se bavím, ale dnes mám na knihy vyšší nároky. Možná dvě a půl hvězdičky, víc ne.

postoran-CZ
18. dubna

Spousta lidí v mém okolí četlo nebo čte Pratchetta. Musel jsem to zkusit tedy taky. Začal jsem tedy první Zeměplošskou knížkou a ... Neoslovilo mne to. Nevím, asi mi ten humor nesedí nebo já nevím, čím to je. Dočetl jsem to celé, ale momentálně asi nemám chuť s Pratchettem pokračovat. Snad v budoucnu zkusím další. A snad jedině kvůli postavě Smrtě (je to správně vyskloňováno?), protože to byla na celém příběhu asi nejzajímavější postava.

icewind
13. dubna

Barvu kouzel jsem poprvé četl asi před...no....prostě hodně dávno a stále je to knížka, která rozhodně nikomu nic nedaruje zadarmo, některé pasáže jsem si musel i tentokrát dát několikrát po sobě, ale jinak mě tahla zběsilá jízda prostě baví. I když pravda někdy to opravdu připomíná výbuchy syrové magie v koncentrované podobě někde na úplném počátku ....ted pardon....na úplném Okraji :-)

martin9072
20. března

Na Pratchettův styl si člověk musí zvyknout. Než jsem se zorientoval, přijal autorovu hru na absenci kapitol a pár dalších drobností, s knížkou jsem bojoval. Ale potom si mě získala autorova skvělá ironie podtržená neméně skvělým překladem. Na 5* to není, Pratchett má lepší knížky a je vidět, že v prvních knihách cyklu Zeměplocha se dost hledá, nicméně 4* dám, pořád je to velmi nadprůměrná knížka. A mezi námi děvčaty, Mrakoplašovy příběhy mi k srdci zas tak nepřirostly, za mě jsou lepší knihy s čarodějkami a Městskou hlídkou...

Natique
18. března

Na knihu jsem byla dlouho zvědavá. Když jsem se k ní konečně dostala, vydržela jsem číst silou vůle asi do strany 114. Je vidět, že autor má bujnou fantazii a některé jeho představy mě okouzlily. Nicméně děj je pro mě příliš chaotický a styl vyprávění mně nějak nesedl.

Set123
10. března

V tomto případě vám možná budu připadat jako barbar, ale musím napsat svůj názor a ten je, jaký je.
K Zeměploše jsem se dostal poměrně nedávno a logicky jsem začal prvním dílem této série. Když jsem se čtením začal, považoval jsem knihu s tím svým „?“ a nebo „!“,za jedno z nejlepších literárních děl (V určitém ohledu), jaké jsem kdy četl. Problém nastal asi po 120 stranách této knihy. Tehdy mne kniha začala nudit a přes to, že jsem ji dočetl, musím uznat, že to pro mne bylo celkem utrpení.
Netvrdím, že se jedná o špatné dílo, pouze říkám to, že mě toto konkrétní dílo nesedlo.
Mohu však všechny Pratchettovi fanoušky uklidnit tím, že jsem dal sérii i druhou šanci a v několika dalších dílech, které jsem četl, jsem Prachettovi propadl.
Vzhledem k první necelé polovině, která mne opravdu bavila a užíval jsem si ji, přistoupím na hodnocení 3 hvězd.

Alex.rrr
05. března

Konečně jsem se dala do této úžasné série. Terryho si buď zamilujete nebo knihu odložíte a řeknete si, že nikdy víc. Já se přiznám, že jsem mu dala druhou šanci. Poprvé to byla spíše moje chyba, že jsem četla knihu vytrženou ze série a nezačala hezky od začátku. Možná pro lepší utváření fantazie bych doporučila i film. Samozřejmě je kniha mnohem lepší a obsáhlejší, ale trochu mi to pomohlo nastartovat pratchettovský svět v mé hlavě. Kniha mě bavila, správná dávka humoru a sakrasmu, vtáhla do děje a na to, jak je malinkatá, tak je napěchovaná různými zvraty. To si prostě musíte přečíst :)

Heřmis
01. března

Toto je taková knižní "soap opera". Prostě si čtete, někdy vás to baví hodně, někdy méně a hlavně není potřeba nad ničím přemýšlet. Zkrátka odpočinková literatura. Určitě je třeba vyzdvihnout pana překladatele, protože některá jména, názvy či obraty jsou skutečně perfektní.

mitsucz
27. února

Konečně se mi podařilo sehnat poslední knihy Úžasné Zeměplochy do sbírky takže po letech si přečtu celou tuhle fantastickou sérii znovu od prvního dílu. Málokdo mě dokáže pobavit jako Terry Pratchett.

NočníDuha
20. února

Nepočítám-li Kuchařku stařenky Oggové, je tato kniha prvním setkáním s Terry Pratchettem. Bylo to fajn, bavila jsem se zvláště v okamžicích, kdy se na scéně objevil Smrť.
Na každé postavě je něco úsměvného a pravdivého, Terry byl, a věřím, že stále někde je (jak prokecla Krtice), skvělý pozorovatel lidských vlastností, jejichž použití mu nečinilo velké problémy. Už tu mám nachystané Lehké fantastično.

spilina
17. února

Nuda, zajímavý je Smrť, pár momentů mě i pobavilo,.Ale vleče se to, mám ji rozečtenou 2 měsíce a jdu radši dál.

TERRORDROME
14. února

Tak aj ja som sa konečne dopracoval k Pratchettovi a áno, je to pecka. Nejaký konkrétny cieľ deja to nemá, len séria bláznivých príhod v absurdnom svete zmeplochy ktorá je ako koláč na chrbtoch štyroch slonov na chrbte galaktickej korytnačky. Naivný a bezstarostný turista Dvojkvietok je na svojej vysnívanej ceste do Ankh Morkporku kde stretáva skrachovaného cynického čarodeja Mrakoplaša a po tom čo kvôli nim ľahne mesto popolom vydajú sa na cestu niekam preč a skončia až na kraji sveta v epicky psychotickom finále. Medzitým čelia rôznym vtákovinám a chobotinám, chápadlovým "bohom" či vymysleným drakom v prekotnom tempe ktorý miestami pripomína grotesky s Tomom a Jerrym kríženým s Monty Pythonom. Skvelé humorné opisy vecí a udalostí, hlášky a najviac sa mi páčil samotný Mrakoplaš neustále zázračne unikajúci Smrťovi, ktorý to nakoniec začne brať športovo. Plus neuveriteľná chodiaca truhlica ktorá nasleduje svojho pána ako buldozér a vždy keď sa objaví je to ako Terminátor na policajnej stanici. Ono sa to čítalo samo a tak je hodnotenie jasné.

Monika_cz
03. února

Jedna z mých velice oblíbených knih. Originální a naprosto úžasný svět Zeměplochy.

iška
03. února

Já fantasy nečtu a nebýt letošní čtenářské výzvy, asi bych po této knize nesáhla. Ale nakonec jsem se docela bavila.

Shashlick
31. ledna

I když se jedná o první zeměplošskou knihu, pro mě je již několikátá v pořadí. Je vidět, že si Pratchett svůj svět teprve osahává. Spíše než jeden velký příběh se jedná o řetězec situací, které nás provedou po velké části Zeměplochy i mimo ní.

Babsy
30. ledna

Jak já to mohla neznat!? Zeměplocha mě nadchla a rozhodně to není má poslední kniha této série. Pro mně náročnější na čtení, musela jsem se ze začátku opravdu soustředit a chvíli mi trvalo, než jsem si na styl psaní a textu zvykla.. ale stálo to za to. Krásný a humorný svět!! P.S. Dobrý návrh na dárek..První díl jsem tehdy dostala k Vánocům, další k narozeninám a takhle se opakuje až na pár vyjímek do teď. :-)

dennie3
28. ledna

Mé první seznámení se Zeměplochou a rozhodně ne poslední. Vtipné, chytré, plné fantazie, dobře napsané. Těším se na další díly! (štěstí, že jich je ještě tolik)

Eja423
26. ledna

Jelikož mám ráda fantasy, v knihkupectví jsem se rozhodla pro tohohle autora. Příběh je zajímavý a hodně chytlavý, začíná tím, že Morpork začne hořet. Postupně se dozvídáte, jak se to stalo, objevují se postavy, monstra od trolu,skřetů, obru, draků, čarodějů , bohů. Popsání každé části Zeměplochy, kterou má na zádech velká želva A Tuin se 4 slony. Celý rozsáhlý příběh je vtipně popsaný i scény kterých je tam hodně, každá postava má něco do sebe. Celkový dojem dobrý, už jsem se pustila do druhé knížky.

_Peprmintka_
03. ledna

Mé první seznámení se světem Zeměplochy nedopadlo tak slavně, jak jsem si představovala. Místy jsem se ztrácela a pár stránek jsem si musela přečíst dvakrát, protože v zápalu čtení jsem sem tam ztratila pozornost a nevěděla jsem, co vlastně čtu. Občas jsem si nedokázala představit, co to vlastně autor popisuje a vzhledem k té opěvovanosti celého Pratchettovského světa si troufám odhadovat, že budou i lepší díly, než tento. Přesto mě svět pohltil svou ztřeštěností a neskutečným smyslem pro humor a parodii, se kterou se opravdu žádná jiná kniha měřit nemůže. Copak je vůbec možná nemilovat Zavazadlo?! Celkově nejsem zklamaná, jen mi chvíli trvalo, než jsem si přivykla na styl psaní a humor na každé stránce. Po celou dobu jsem žasla nad autorovou představivostí a fantazií a Barvu kouzel jsem si užila. Jen věřím, že mezi dobrodružstvími Zeměplochy na mě čeká ještě pár o chlup lepších děl.

teeyinka
17.12.2017

Barvitý jazyk, ještě barvitější fantazie a dechberoucí svět, který autor vytvořil už v roce 1983! Takoví lidé se rodí jednou za sto let.

marili
11.12.2017

První kniha od Pratchetta a určitě ne poslední. Zeměplocha je úžasná. Barva kouzel je napínavá.

Torgal
24.11.2017

Môj prvý Pratchett a hoci sa chystám aj na ďalšie knihy, Barva kouzel ma príliš neohromila. Zábavných pasáží a potrhlo originálnych nápadov je samozrejme dosť, avšak príbeh ma veľmi nechytil. Kniha na mňa pôsobí dojmom voľne prepojených poviedok v ktorých podarená dvojica Mrakoplaš a Dvoukvítko zakopávajú o švihnuté postavičky a dostávajú sa do šialených situácii. Nemajú pritom žiadny cieľ a idú kam ich Osud zaveje. Uvidíme ako sa to vyvinie v ďalších knihách, zatiaľ je to za 6/10.

SteveV
21.11.2017

Zeměplochu mám velice rád, první seznámení s ní jsem měl právě díky Barvě kouzel cca před 15 roky. Shodou okolností jsem se teď konečně dostal k audioknize, kterou jsem dostal k Vánocům cca před dvěma roky. Snad to bude tedy začátek mé opětovné cesty Zeměplochou.
Jak mě kniha po té době zaujala?

Je na ni znát, že to ještě není ta Zeměplocha, na kterou se člověk postupem času zvykl. Aby ne - v roce 1983 Zeměplocha teprve vznikala a Zeměplošský styl psaní Terryho Pratchetta se teprve tříbil. Tato kniha je ryzí parodií (v tom nejlepším slova smyslu!) na hrdinské fantasy, zatímco postupem času se totiž Sir Pratchett dostal v knihách Zeměplochy spíše k parafrázi našeho světa.
Už v Zeměplošské prvotině je ale naprosto zjevné, že Terry má úžasné vyjadřovací schopnosti a fantazie autora nezná mezí. Těch nápadů, které do díla dokázal vměstnat, to je neuvěřitelné. Mě osobně nejvíc zaujala Zeměplošská řešení foťáku nebo hodinek. V první knize se také objeví dvě z mých nejoblíbenějších postav celé Zeměplochy - Smrť a Zavazadlo. (Je úžasné, kolika různými způsoby a jak neuvěřitelně zábavně lze popsat Zavazadlo neomylně se snažící se dostat za svým pánem!)
I ty momenty Deus ex machina, které v knize jsou, jsou cokoliv, jen ne očekávaným řešením situace.

Samostatnou kapitolou je překlad páně Kantůrka. Plně po právu se o něm Sir, dokud si pro něj L.P. 2015 nepřišel Smrť, vyjadřoval v superlativech. No a audiokniha panem Kantůrkem namluvená - to je lahoda. (Jen ten Smrť by nemusel znít tak moc jako ze sudu - bylo tomu hůře rozumět.)

Proč ne pět hvězdiček? Asi je to mou sečtělostí Pratchettova díla a jsem prostě zvyklý mít tam i tu parafrázi Zeměplocha - náš svět. Protože to v pozdějších dílech jde Terrymu náramně. Krom toho musím nějak rozlišit výbornou knihu od naprosto vynikající, no ne? :-)

IVANA0123
14.11.2017

Můj první Pratchett. Na začátku jsem se trochu ztrácela - ty názvy a jména... Ale musím uznat, že hlavní dvojice - naivní a věčně vším nadšený Dvoukvítek a sobecky ustrašený mrzout Mrakoplaš jsou kouzelní. A abych nezapomněla na třetí důležitou "postavu", tak Truhlu s nožičkama, tak věrnou a poskytující vše co je kdy potřeba, tak tu bych brala hned. Asi mě čekají další výpravy po Zeměploše.

Helmutek
31.10.2017

Tak jsem se rozhod, že si všechny Pratchettovky přečtu hezky postupně, od začátku. Možná nakonec skončim u linií (Mrakoplašova, čarodějky, Elánius...), ale začátek u BK je jasnej. Barva kouzel byla první knížka, kterou jsem kdysi od Pratchetta čet, a tenkrát jsem z ní byl nadšenej - možná ale proto, že od tý doby jsem už několik dalších (podle mě lepších) pratchettovek přečet, mi napodruhý přišla přeci jenom slabší, než jsem čekal. Pořád je to dobrý intro do zeměplošskýho světa, neni ale lepším intrem než by byla téměř jakákoli jiná pratchettovka (minimálně začátky dějovejch sérií určitě). Takže kdo chce s Pratchettem začít, klidně timhle může, já bych ale doporučil třeba Stráže, stráže! (začátek line Hlídky) nebo Soudné sestry (linie čarodějek). Každopádně v Barvě kouzel je nejzajímavější snad ten kontrast cynickýho zbabělce a zkrachovalýho nýmanda Mrakoplaše a upřímně dobrosrdečnýho a naivního Dvoukvítka, kterej si všechny zvrácenosti Ankh-Morporku a okolí vykládá jako roztomilej folkór beztak převážně pořádanej místními vlídnými lidmi k pobavení turistů. K tomu máme Dvoukvítkovu kouzelnou stonohatou truhlu, která se pro páníčka rozkrájí (nebo když na to přijde, klidně rozkrájí někoho jinýho), namakanýho naolejovanýho hrdinu-kulturistu-primitiva barbara Hruna, ve vzduchu krystalizující koncentrovanou magii na samym okraji Zeměplochy a všeobecnou smůlu živenou znuděně zlomyslnym božstvem, a dohromady to dává příjemnou knížku popisující první část příběhu pokračující Lehkym fantastičnem. Je to pořád lepší, než na co by se zmoh téměř kdokoliv jinej (se mnou v čele), naštěstí ale Pratchett pozdějc napsal i lepší knížky.

Mayaku
30.10.2017

Trvalo dlouho, než jsem se k zeměplošné prvotině dostala. Sice jsem před lety náhodně několik příběhů ze Zeměplochy četla, avšak i přesto, že se mi styl líbil, nepřiměly mě se do série nějak hlouběji položit. I tak jsem nechtěla Zeměplochu odepsat a řekla si, že napříště začnu pěkně správně od začátku, a tak po dlouhé době konečně došlo na Barvu kouzel a musím říci, že Mrakoplaš s Dvoukvítkem mě naprosto okouzlili. Humor chvílemi trochu připomíná Adamse a já se celou dobu výborně bavila. Další díly si určitě nenechám ujít.

Mates84
19.10.2017

tak dlouho jsem se fakt nezasmala:-)jsem jedina komu Mrakoplas pripomina Rimmera?Kdo by ty kluky nemiloval:-)