Utrpení knížete Sternenhocha
Ladislav Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/3006/mid_utrpeni-knizete-sternenhocha-KMf-3006.png
4
823
116
Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku 20. století, "jenž by se byl dozajista stal nástupcem Bismarckovým, kdyby Osud nebyl vrhl na jeho cestu mohutnou osobu Helgy-Démony". Kniha vychází s ilustracemi předního českého grafika Vladimíra Kokolii.... celý text
Přidat komentář
Člověku by se chtělo říct: Čím se asi tak Klíma při psaní této knihy sjížděl…? Musel to být kvalitní matroš… No, ať to psal pod vlivem čehokoliv, nebo s úplně čistou hlavou, tohle je teda fakt nářez. Vyšinutý kníže a jeho pošahaná žena…k tomu výčitky svědomí ženoucí knížete do extrémních situací…perverzní, drsné, groteskní…jedinečné. Určitě ne každému ta kniha sedne, ale že jde o něco v naší literatuře v takovémto rozsahu ojedinělého, to je zcela nepopiratelné.
Šmarjájozefe, co sem komu proved, taková nehoráznost! V průběhu četby jsem nabyl silného dojmu, hraničícího s jistotou, že Klíma v opiovém oparu louskal Meyrinka a lehounce mu z toho hráblo. Jakoby to celé sesmolil natruc, jako šlápotu do ksichtu všemu, s ústřední touhou ve stylu „Táhněte do pr*ele, už abych nebyl člověk!“ A hlavní antihrdina je teda taky něco. Ani se snad neodvažuji hodnotit. Jen tady pod čarou. ostýchavé 4****
Už dlouho jsem takto dlouho nemusel přemýšlet, co vlastně o knize napsat. Utrpení knížete Sternenhocha je jedna z nejvíce rozporuplných knih, které jsem četl. A přece je výborná, až na některé trochu zdlouhavé pasáže.
Klíma je sice temný a zvrácený a jen pro opravdu silné nátury, ale jeho humor nemá chybu.
Toto groteskní romaneto Ladislava Klímy jsem vůbec, ale vůbec nepochopil, takže se zdržím jakéhokoliv komentáře! Budiž mi připsáno k dobru (vzhledem k mé pokoře, že když něčemu nerozumím, nemusí to být chybou autora a k hlubokému přesvědčení, že každý si může psát jakkoliv si usmyslí - vždyť je moje chyba, pokud si to přečtu), že dávám tomuto psychopatickému dílku jednu hvězdičku a nepošlu jej mezi brak! Tento filosofický paskvil řadím mezi Kafkův Proces a Bainbridgeové Watsonova obhajoba. Nemůžu si pomoct - pokud někdy přečtu ještě horší výplod, určitě to zde v komentáři později doplním...
"Nechci se stát: JSEM! a ne něčím, ale VŠÍM. Není lidské velikosti, kterou bych neviděl pod sebou a hříčkou svou. Má vůle dělá a bude dělat se vším všecko. Zaškatulkují-li mne jednou mezi briganty nebo filozofy, řeknou-li, že jsem nebyl nic, nebo bůh, nebo prase, - lidské ubohosti to jen! Jsem ten, který jsem, dělám, co chci, chci bezmezně vše!"
Vlastně ani nevím co jiného jsem měl čekat. Burlesek tohoto typu mi pod rukama šlo tolik, že přemýšlím, proč jsem to vůbec četl. Snad očekávání něčeho převratného, jiného. Smůla, překvapení ani na konci, ani nakonec žádné. Ze začátku zajímavý nástup, chvíli mě bavil, ale jen chvíli Klímův slovník (pár věcí k pousmání), pak to spadlo do filosofických žvástů a šmytec. Vypadá to, nějak jsem asi přetrénovaný "hnusem a zvrácenostmi" podobných knih. Bolí mě z toho celý tělo a člověk k tomu... :-)
A zařadit to do žánru "Literatura česká - Horory"!, snad ne. To už tam můžeme narvat i všechny realisty :-)
"...vždyť, nehledě k mému rodu a bohatství, mohu o sobě směle říci, že jsem krasavec, přes některé své vady, např. že měřím jen 150 cm a vážím 45 kg, že jsem skoro bezzubý, bezvlasý a bezvousý, trochu též šilhavý a značně pajdavý; ale i slunce má své skvrny."
Ale i Sternenhoch projde metamorfózou, stejně jako několikrát jeho Daemona a troufám si říci, že když bude chtít, i čtenář. Noblesně obhroublý humor a naturalistické pasáže. Kilometrový palác jako peklo, není-li peklem pro knížete spíš neschopnost zachytit, kdy se skutečnost přelévá do snu. Tenká kniha, ale co se toho do ní vejde...
Knihu jsem četla v patnácti a musím říct, že mě konečně něco upoutalo. Jinak nejsem knihomol, ale takové jako Utrpení knížete Sternenhocha nebo Božská komegie - Dante Alighieri, Miláček - Maupassant ty mě vždy dostanou. Řekla bych, že je zde skvělá popisnost, tudíž je čtenář vtažen do děje, i kdyby snad nechtěl.
❝Ta hrůzná noc! Za věčný ráj nechtěl bych ji znovu prožít! Byly děsnější její sny či insomnie? ... Ó, Helgo, má hvězdo strašlivá, kterou teprve teď, zavraždiv tě, vskutku miluju, - cos asi vytrpěla!❞
Ladislave Klímo, do pr - - e mně vskoč!
Jde to z Schopenhauera, jde to z Nietzscheho, jde to z chlastu, jde to z ničeho... Klíma bourá piedestal autora, jež mu jest (jeho slovy) u řiti, stejně jako veškerá vznešenost filosofických klasiků, namísto které žádá lopaty a rýče.
Forma "Sternenhošíčka" je v dějinách naší literatury něčím nevídaným!
Chlast, sen, Helga, padnout na zadek, hmota, vskočit do prdele.
S humorem šetří a pak vám urve bránici.
Naprosto geniální dílo ! Ta nechutnost a filosofické otázky ! Něco přesně pro mne! Ovšem, Klíma není pro každého. Jsou jen dvě věci - buď Klímu budete milovat, a nebo ho budete nesnášet! A já ho miluju ! Úžasné ! :)
Mám zcela stejnou zkušenost jako bezzink. A přes veškeré zvrácenosti se mi z nějakého zvláštního důvodu kniha líbila, ačkoli pervezní a nechutné věci nejsou to, co vyhledávám.
líbila se mi ta nechutnost a ta možnost představy, že by tohle mohla být realita...ženské jsou bláznivé svině :-))
Tohle je čtenářský oříšek a všechno, jen ne oddechová četba. Kdo má rád psychologické horory, ten bude spokojený.
Cetla jsem jeste na gymplu a v mych sladkych 17-ti letech me tato kniha dost vydesila..Prekvapilo me, ze to byla povinna cetba..:D Na druhou stranu, kdyz opomenu uchylarny, zvrhlosti, zvracenosti a ostatni zajimavosti knihy, ktere donutili me spoluzaky prestat spat a hrat piskvorky a poslouchat muj referat a uryvek z knihy s pusou dokoran, tak musim uznat, ze to melo smrc..Pamatuju si, ze jsem se u toho bud smala nebo kroutila hlavou..Rozhodne stoji tato silenost za precteni :)
Kniha je to skvělá a děsivá, často se dotýká i perverzí. Podle mě nejlepší kniha Ladislava Klímy, kterou budete buď nenávidět, nebo obdivovat. Já se přiřazuji k té druhé skupině. Je to zapomenuté geniální dílo stejně zapomenutého autora. Celá kniha je napsána skvělou Klímovou technikou, která je na hranici mezi prózou a poezií.
Nedoporučuji lidem, kteří požadují od knihy uvolnění a příjemnou zábavu, ti by se jí měli raději vyhnout.
Štítky knihy
zfilmováno šílenství experimentální literatura fiktivní deníky
Autorovy další knížky
| 2010 |  Utrpení knížete Sternenhocha |
| 1991 | Slavná Nemesis |
| 1990 | Svět jako vědomí a nic |
| 1989 | Vteřiny věčnosti |
| 1991 | Lidská tragikomedie |
Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 1 280x |
| Čtenářské výzvě | 55x |
| Doporučených | 79x |
| Knihotéce | 285x |
| Chystám se číst | 266x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 7x |
Tak trochu doháním resty ze střední. I když zrovna, tohle si nedokážu představit, že bych na střední četla. Vyžaduje to už určitou čtenářskou znalost a zkušenost. Občas jsem se smála, velmi často kroutila hlavou a Klímův dechberoucí popis pekla, to se prostě musí přečíst. Rozhodně to není oddechovka, dala mi sakra zabrat. Přesto můžu doporučit každému,kdo hledá netradiční přístup k jazyku v české literatuře.