Umrlčí cesta

Umrlčí cesta https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/295917/bmid_umrlci-cesta-0Y8-295917.jpg 4 823 823

Pokud byste někoho zabili, pamatovali byste si to. Nebo snad ne? Na opuštěnou pláž na hebridském ostrově Harris moře vyplaví neznámého muže. Je těžce podchlazený a sotva naživu. Neví, kdo je, ani jak se tam dostal. U sebe má mapu takzvané Umrlčí cesty. Netuší, kam ho zavede, ale ví, že se po ní musí vydat. Detektiv George Gunn vstupuje na břeh ostrůvku ležícího dvacet mil západně od Vnějších Hebrid se zlou předtuchou. Na skále tu byl nalezen muž utlučený k smrti a detektiv musí zjistit, kdo to udělal a proč. Dospívající dívka leží ve svém pokoji v Edinburghu a zoufale se snaží zjistit pravdu o smrti svého otce, průkopnického vědce. Čím víc se dozvídá o povaze jeho výzkumu, tím víc tuší, že za jeho zmizením stál někdo jiný. Umrlčí cesta sleduje tři nebezpečné cesty k šokující pravdě — a ke zjištění, že nevědomost nás může stát život.... celý text

Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: , Host
Originální název:

Coffin Road , 2016


více info...

Přidat komentář

papillionnek
17.02.2017 5 z 5

Peter May + Hebridy = dokonalá detektivka. Zajímavá zápletka,bez zbytečné omáčky,přečteno jedním dechem. Podle mě je pan May jedním z nejlepších současných autorů detektivek.

kristyna.b
10.02.2017 4 z 5

skvělé počtení, od začátku do konce napínavé, zápletka skvěle vymyslená


Ivana11
01.02.2017 5 z 5

No tak to bylo parádní, já toho spisovatele fakt můžu. Žádné zbytečné popisy, čtivé a zajímavé až do konce.

Karborund
29.01.2017 5 z 5

Návrat ke kořenům.Po projížďce Francií a Čínou jsme zpět doma na Hebridách.Kniha s vůní kouřící rašeliny, nezkrotného větru a moře plné bouří to je to co dělá P.Maye panem spisovatelem, navíc s velmi dobrou kriminální zápletkou.Nikdy by mě nenapadlo, že takový drobní tvorové jakým jsou "obyčejné" včely, můžou být alfou a omegou našeho žití.Kniha byla velká laskomina.Bravo

stepanka000
29.01.2017 4 z 5

Když čtu knížky Petera Maye z Hebrid, pokaždé mám chuť tam odjet. Popisu ostrovů se prostě nedá odolat. Tak aspoň prohlížím fotky na internetu :) Zápletka byla tentokrát možná trošku krkolomná, ale děj měl rozhodně spád. Knížka mě nezklamala.

demlice
29.01.2017 5 z 5

Líbilo se mi to... a dost... Hlavně dobře hodnotím téma včel. Ještě jsem o nich nečetla... No a navíc dokonale propracovaný děj, kdy jsem začala pochybovat, jestli můj oblíbenec, v podání hlavního hrdiny, vážně nepochybil... :-)

raty
27.01.2017 5 z 5

Skvělé čtení od začátku až do konce. Zajímavý námět, prostředí i hlavní hrdina.

kyslikova
22.01.2017 5 z 5

Tak tohle je "starý dobrý May". Je to kombinace Skály a Pána ohně.... moc dobrá kombinace!

jendoslav
18.01.2017 5 z 5

Peter May tam, kde je nejsilnější: na Hebridách, v příběhu střídajícím dvě dějové linie (a ich-er formu) a končící dramatem za divoké bouře. Ano, May se trochu opakuje (ne-li přímo vykrádá), některé pasáže jsou méně uvěřitelné, postava inteligentní, ale asociální Karen moc originality nepobrala (zjevně nejsem jediný, kdo si vybavil Lisbeth)... Jenže mám pro Maye a jeho vypravěčský talent slabost, takže jsem opět posledních 150 stran dočítal na jeden zátah hluboko v noci, abych se pak ráno při vstávání proklínal, takže jasných 5*.

orson
13.01.2017 5 z 5

Opět jedna z lepších Mayovek. Skvělá myšlenka - hlavní hrdina ztratí paměť, takže ani on, ani vy nevíte, kdo to je a jestli spáchal to, co si myslí, že spáchal. Osobně mám ale raději příběhy, kde jsou těmi nepříteli jednotlivci a ne velká spiknutí nadnárodních korporací...

Bruklinka
09.01.2017 5 z 5

Peter May jak má být :) Super!

Malarkey
08.01.2017 5 z 5

Musím říct, že Peter May mě svými příběhy z Hebridů vysloveně dostal. A Umrlčí cesta na tom není jinak. První půlku knížky jsem četl pomalu, abych si užíval tu poctivou, severskou atmosféru plnou větrných efektů, které ke mně z knížky přifoukly až do pokoje. Druhou půlku jsem už ale nevydržel a přečetl ji na jeden zátah. Ona totiž v podstatě půlka knížky vrcholí k závěrečnému rozuzlení. V půlce knížky se totiž osvětlí myšlenka celé knihy a celý ten námět se stane daleko více globálním, než bylo u předešlých knih z ostrova Harris popř. Entry, což není vůbec na škodu. I přesto, že jsem se dočkal známé atmosféry, jsem zároveň byl překvapen něčím novým, ne tolik rodinným a už vůbec ne okoukaným. Není více co dodat. Peter May se opět překonal.

katka.oo
08.01.2017 5 z 5

Výborně! Další velice zdařilá kniha od mého oblíbeného autora, zajímavé téma - včely. 5* Jen tak dále :-) Těším se na další :-)

aralka
02.01.2017 5 z 5

Pan May už zase jede :-) , jedním slovem paráda!! úžasně napínavá kniha, detektivka, která šlape a má i určitý přesah v tom, že se dozvíte různé zajímavosti o chovu včel a jejich významu pro lidstvo... postavy jsou pěkně vykreslené a jestli měla Karen nad postelí plakát Marylin Mansona nebo One Direction a jestli zesílila hudbu naplno nebo jen napolo, si myslím, že je úplně podružné..... podle mě je to moc pěkně napsané ....dávám pět hvězdiček.... akorát si myslím, že ten název Umrlčí cesta je dost matoucí...

ondrula
23.12.2016 3 z 5

Připadá mi, že Peter May ze čtenářských ohlasů zjistil, že zdaleka největší úspěchy doznal s Ostrovní trilogií, a proto se na Hebridy opět vrací. Hrozně to ale láme přes koleno. Jakoby nevěděl, jak rozehrát zápletku, přišel s laciným motivem amnézie. A spiknutí, vraždy a mezigeneračního konfliktu. To vše zasazeno do prostředí (takřka) arktického ostrovu Harris na mě vůbec nepůsobilo přesvědčivě. Stejně jako špatně dramaticky konstruovaný závěr knihy, když připitoměle zasáhne Deus ex machina. A ještě jeden detail - Peter May trpí jistou umanutostí postarších autorů neustále detailně vysvětlovat různé zacházení s výpočetní technikou, očividně aby dokázal, že drží krok s dobou.

Eidalon
20.12.2016 3 z 5

Peter May je dnes již můj velmi oblíbený autor. Mám za sebou jeho 12 knih v rozmezí necelých dvou let, každý další autorský počin očekávám v napětí. Je až k nevíře, kde se jeho knihy, tak skvělé, toulaly až do posledních 5 let zpět.

Peter má za sebou již 24 knih, první z nich byla napsaná již v roce 1978 (The Reporter). Na druhé straně mají čeští vydavatelé stále kde brát, neboť zdaleka ne všechny byly zatím přeloženy a vydány.

Umrlčí cesta je román spadající do tzv. samostatných děl. Tedy mimo Akta Enzo či čínské Thrillery a nebo Ostrovní trilogii. S tou má však Umrlčí cesta společné prostředí – ostrov Harris.

Kniha začíná, na scénu přichází hlavní hrdina, autor ho ale hned staví do nezávidění hodné role. Téma, kdy se hlavní hrdina, vyplavený mořem se ztrátou paměti nedovede rozpomenout na to, kde je a kým je, je již tak trochu vyčpělé, nic méně funguje.

Jste vtahováni do děje, kniha má ale pomalejší rozběh zabalený do mýtů a samoty, ale s dávkou napětí a tajemna.

Pak vstupuje na scénu druhá linie příběhu a v polovině to dostane ty správné grády, čtete a nemůžete přestat. Potenciál románu je hodně vysoko a slibuje famózní závěr, možností jak se děj může vyvíjet a kam dospět je spousta.

Ty se ale nakonec bohužel nenaplní. V tom nejlepším se vše ubere nejkratší a nejsnazší cestou, záveř je dle mne již příliš jednoduchý, zkratkovitý. Tajemno zmizí, na několika stránkách vás vede pan May k závěru až příliš jednoduchému.

Škoda, potenciál příběhu měl mnohem navíc. Ještě za polovinou knihy jsem byl rozhodlý dát lepší čtyři hvězdy, nakonec končím na třech.

Kniha se mne přesto líbila, bohužel si ale neudržela nastavenou kvalitu. Pomalý začátek se stupňuje a slibuje mnohé, pak ale rychlý pád do konce příběhu. Vše je vysvětleno, objasněno, kniha končí k Vaší spokojenosti, ale . . .

Myšlenka a příběh měl mnohem navíc . . . dávám 3 hvězdy

lencin
19.12.2016 4 z 5

Dobrá,odpočinková kniha. A dozvíte se hodně i o životě včel

HaHa11
19.12.2016 4 z 5

Kniha by mohla mít podtitul …. aneb Ze života včel. Autorův rukopis je zde více než zřetelný - v Kritikovi jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o vínu, tady pronikáme do tajuplného světa včelích úlů, a ano – zase jsme povětšinou na ostrovech. Vnější Hebridy a ostrůvky kolem nich jsou místy, kde se splétají a rozplétají osudy několika postav, s jejichž identitou je to trochu složitější. Kdo za každou cenu trvá na přísné logice, ať jde o dům dál, kdo hledá zajímavý příběh (s již zmíněným naučným bonusem), je na správné adrese. Domnívám se, že britské prostředí sedí Mayovi lépe než francouzský (především) jih (Akta Enzo). Ve srovnání s trilogií z ostrova Lewis si však dovolím drobnou připomínku – zatímco osudy hrdinů zmiňované trojice knih přímo vycházejí z drsné ostrovní reality, v Umrlčí cestě je děj do místa tak trochu „implantován“.
Hvězdičky se dělit nedají, a tak zaokrouhlím směrem nahoru.

kuruteku
11.12.2016 5 z 5

Zdařilá kniha. Od začátku do konce. Až zpětně mi dochází podivnost Kareniných proměn - viz komentář Vilas1979. Zatím všechno, co jsem od pana Maye četl, mne nadchlo.

Vilas1979
08.12.2016 5 z 5

Další poctivý thriller od Petera Maye, tentokrát s poněkud matoucím názvem i obálkou, obojí vyvolává asociace, jež mají s tématem knihy pramálo společného. Maják by byl zcela jistě příhodnější, ale ten už se objevil na obálce Ostrova Entry. Každopádně opět navštívíme Hebridy a dozvíme se i něco málo o chovu včel. Stejně jako ostatní knihy autora, i tato se od prvních stránek čte velmi lehce, rychlému vtažení do děje napomáha ich forma a čtenář se tak ocitá v kůži muže, kterého vyplavilo moře a on zjišťuje, že ztratil paměť. Druhá dějová linie je pak vyprávěna z pohledu třetí osoby, tedy schéma, které May používá docela často. Ani v této knize autor nešetří popisy divoké přírody bičované nevlídným počasím, ideální čtení pro dlouhé podzimní večery. Knize není prakticky co vytknout, May nám opět dokazuje, že kriminální thriller z dalekého severu může být ke čtenáři laskavý a nemusí nutně obsahovat šokující drastické detaily. Pozastavil jsem se pouze u postavy Karen, skutečně by dívka s hodně nadprůměrným IQ nezapadající do kolektivu měla nad postelí plakáty One Direction? A svou následnou pubertální revoltu vyjádřila poslechem mainsteamové kapely Marilyn Manson? Na maximální hlasitost, samozřejmě. Nepochybuji o tom, že teenageři ve svém mladistvém hněvu poslouchají hudbu nahlas, ale skutečně to není maximální hlasitost, ač se to dospělým tak může jevit. A skutečně by se takto chytrá dívka nechala potetovat od hlavy až k patě? Nemluvě o tom, že v patnácti by jí to žádný příčetný profesionální tatér neudělal, daleko spíše by jí to rozmluvil. Karen je zkrátka ztělesněním těch nejotřepanějších klišé, uvěřitelná pro mne byla až v okamžiku, kdy ji autor jako mávnutím kouzelného proutku přestal stylizovat do Liz Salanderové a ona z obličeje odložila to železářství. Banalita a na výsledném hodnocení to vůbec nic nemění. Pět hvězd.