Ukolébavka
Chuck Palahniuk
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2011/bmid_ukolebavka-OQW-2011.jpg
4
408
48
Novinář Carl Streator, který pro místní plátek píše sérii článků o syndromu náhlého úmrtí nemluvňat, si povšimne, že na místech, kde k nim došlo, se obvykle vyskytuje kniha Básně a říkanky celého světa. Na straně 27 je v knížce neškodná říkanka, uspávanka. Ve skutečnosti jde o šamanskou formuli, která po přednesení, dokonce i v duchu a na dálku, v mžiku zabíjí. Carl se vcelku náhodně seznámí s Helen, která podniká v realitách - prodává domy, v nichž straší. Společně s její asistentkou Monou, z níž se vyklube čarodějnice, a s chlapíkem přezdívaným Ústřice, který ani neskrývá svůj negativní vztah ke světu a lidem, se vydávají na cestu. Na cestu po Spojených státech, aby po knihovnách ničili všechny výtisky inkriminované knihy. Při tom však sami říkanku používají a zanechávají za sebou mrtvé. Carl možná trpí mesiášským komplexem, ostatní ale na záchranu světa rozhodně nemyslí; jde jim o moc a peníze, chtějí ovládat druhé. Časem zjišťují, že formule je pouhopouhou součástí celé knihy kouzel, takzvaného grimoáru, a v té chvíli se z nich stávají necitelné bestie. Chuck Palahniuk v románu pracuje s hyperbolou a nadsázkou. Představuje pokřivenou společnost zmanipulovaných konzumentů, kteří nejsou schopni prožívat vlastní život, a proto žijí životy hrdinů oblíbených televizních seriálů. Ukazuje jedince, kteří se ocitají v bludném kruhu mediální zábavy, oddávají se moderním kultům a všelijakým zástupným činnostem, jen aby nemuseli přemýšlet sami o sobě. Ani ve čtvrtém česky vydávaném románu Palahniuk své příznivce nezklame: společně s vyšinutými postavami tu nechybí charakteristický autorský styl plný sarkasmu, černého humoru, jízlivostí a sprosťáren.... celý text
Přidat komentář
Mně se Ukolébavka líbila hodně. Většinou mám u Palahniuka raději první část, ve které si připravuje půdu a filozofuje o civilizaci. Většinu jejích nešvarů pojmenovává velmi přesně, až z toho někdy mrazí. Ve druhé půlce knih už myšlenky většinou cyklí a opakuje, plus přidá nějaké takové zběsilé rozuzlení příběhu. To už mě tak nebaví, ale i z toho se dá vyzobat leccos dobrého. Ukolébavka není výjimkou, takže si spíš myslím, že u jednotlivých Chuckových knih jde hlavně o to, jak komu právě sedne téma, případně prostředí. Mimochodem, v pátek jedeme do Ústí do Činoheráku na Klub rváčů. Nejezdí s tím nikam na zájezdy, tak pokud to chcete vidět, musíte zajet tam. Ale opravdu to stojí za to. Pro mě jedno z nejlepších divadelních představení vůbec. Už jedu potřetí, přes celou republiku :-D
Palahniuk ve své plné kráse, zbožňuju jeho styl psaní, přijde mi takový svěží, neokoukaný, správně praštěný.. Říkám: Jednou přečíst nestačí. Říkám: Všichni s tou jejich tichofobii, hlukomanii..
Moje první knížka od Palahniuka a musím říct, že se mi četla dobře. Určitě zkusím něco dalšího.
Velká lítost, že dílo mě neuchvátilo tolik jako jeho zbylé. Tím u mě ale neklesá v ceně :)
...Ústřice vyhlíží z okna auta a říká: "Nenapadlo vás někdy, že Adam a Eva byli prostě dvě štěňata, který Bůh vyhodil z baráku, protože se nechtěli naučit čistotě?" Stáhne dolů okno a pach vletí dovnitř, smradlavý teplý vítr z mrtvých ryb, a on přeřvává vítr a říká: "Možná jsou lidi jenom aligátoří mazlíčci, co Bůh spláchnul do hajzlu."...
...V mém bytě stropem otřásá nějaká rychlá hudba. Stěny si špitají zjančenými hlasy. Buď u sousedů ožila prokletá staroegyptská mumie a snaží se je všechny oddělat, anebo koukají na film. Pod podlahou někdo řve, štěká tam pes, třískají dveře, zpěvavě vyvolává dražitel. Tohle se vydává za civilizaci. Lidé, co by jaktěživi nevyhodili smetí z auta, kolem vás klidně projedou s vřeštícím rádiem...Právě ti lidé, co by nikdy nepoužili herbicidy nebo insekticidy, klidně kropí sousedy ze sterea skotskou dudáckou kapelou. Čínskou operou. Country... Shora skrz strop někdo vyštěkává slova písně. Tihle lidé, co potřebují, aby pořád hrála televize nebo rádio. Tihle lidé, co se strašně bojí mlčení. To jsou moji sousedé. Ten zvukoholismus. Ta tichofobie....
Zo začiatku ma to moc nechytalo, možno mi tam chýbala jeho brutalita a "zvrátenosť" ale potom som sa do toho dostal a bola skvela ako zatial vsetky co som cital, tak zaujimavo spracovany námet mesiastva moze napisat len on, skoda ze je oproti inym tato kniha dost v uzadi a povazovana ze jednu zo slabsich kedze by to malo byt prave naopak
Pro mě zatím nejslabší Palahniuk, co jsem četl. Zajímavý příběh, ale kniha mi připadla celkem těžkopádná. Tentokrát postavy ne pozoruhodné, spíše odporné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Klub rváčů |
| 2009 |  Snuff |
| 2007 | Strašidla |
| 2010 | Neviditelné nestvůry |
| 2012 | Prokletí |
Kniha Ukolébavka je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 568x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 15x |
| Knihotéce | 217x |
| Chystám se číst | 105x |
| Chci si koupit | 16x |
Co by na konstruktivní destrukci řekl Ježíš? Napadlo vás to někdy? Pokud ano a nyní máte pocit, že je pro vás o tomto tématu řečeno úplně vše, pak jste ještě nečetli Chucka Palahniuka. Otázky, které tu jsou každý den, jen my o nich nechceme ani slyšet a už vůbec o nich přemýšlet jsou v této knize zpracovány klasickým Palahniukovským stylem, který vás rozhodně chytne... no za srdce asi ne, ale za jinou část těla určitě. Upřímně, teď už nemůžu jíst svíčkovou a nepředstavovat si Jidášku, tu zrádkyni vlastního rodu anebo vajíčko bez toho, aniž bych viděla ty zjizvené slepice bez zobáků. Takže číst jen na vlastní nebezpečí, ale to následné domnělé vykoupení za to stojí. A to se ani nemusíte jít udat. A ještě jedna věc. Klacek a kámen kosti ti zláme, ale bacha na slova, bacha na ně.