Tso
Samuel Beckett
Poslední zcela zásadní dílo Samuela Becketta, které se dosud neobjevilo v českém překladu. Tso je druhý Beckettův román (po Murphym), který byl napsán na konci války, ale vyšel v angličtině poprvé v Paříži roku 1953. Podobně jako Murphy je mnohavrstevným portrétem člověka, který sám je ztělesněním mnoha myšlenek a názorů, vyjadřujícím svébytnou filozofii o lidských možnostech v moderní době, ale zároveň je naprosto skvělým dílem humoristickým. Tso patří k Beckettovým nejčtivějším a nejopěvovanějším románům. ... celý text
Přidat komentář
S odstupem času se snažím chápat 'Tso' jinak, ale nejsem schopen jej vidět jako nic víc, než jeden velký žert vůči všem čtenářům. Otázkou je, zda Beckett byl až tak zákeřný a nebo jen sám pro sebe experimentoval s tím, jak moc slov a aspektů můžete napsat a rozebrat v co nejbanálnějším příběhu. Ve zkratce: Příběh o sluhovi (Tso), co přijde sloužit do domu pana Nitze (dialog: -Co? -Nic.) a po chvíli služby a podivných interakcích, odtamtud zase odejde. Neustále se tu mluví o alternativách, postavy se chovají jako vystřižené z nějakého experimentálního filmu, což je mi blízké, ale nikoliv takto ubíjejícím způsobem. Kupříkladu čtyři strany rozebírat, jakým způsobem a jak rozestavěno mohlo sedět tucet chlapíků na židlích, to byla i na mě příliš silná káva (minimálně v době čtení určitě). A i přesto je Beckett definitivně jeden z nejpozoruhodnějších spisovatelů nejen 20. století, což dokládá tím, že nad jeho dílem musím soustavně přemýšlet. Odér "všeho" v banalitách. Něco jako když da Vinci zkoumal přírodu a kloubil ji dohromady s vědou. A i u 'Tsa' vane nadále zajímavý, zvláštní, neopakovatelný odér. Škoda, že jsem se knihy tak zbrkle zbavil, přemýšlím totiž, že bych si ji přečetl v blízké budoucnosti znovu.
Četlo se to špatně a za odměnu se mi nedostalo ani srandy, ani myšlenek, ani jakéhokoli jiného obsahu. Prostě experiment, kde si autor ledacos vyzkoušel, kde si může i čtenář ledacos vyzkoušet, kde ale máloco je opravdu sdělné a smysluplné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Čekání na Godota |
| 1995 | Murphy |
| 1996 |  Molloy |
| 1994 | Konec hry |
| 1998 | Nepojmenovatelný |
Kniha Tso je v
| Přečtených | 32x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 26x |
| Chystám se číst | 25x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 3x |
Lze napsat absurdnější dílo? Při čtení mi přišlo, že je kniha jakýmsi sociálně-psychologickým experimentem (pokud tedy něco takového vůbec existuje), sledující, až kam je někdo ochoten knihu dočíst, aby byl považován za intelektuála. Román/dílo/kniha nepřináší žádné estetické/literární potěšení ani nový způsob přemýšlení.