Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění , Ikar (ČR)Originální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četla jako druhé díle od Remarque a myslela jsem, že nic už nemůže překonat Na západní frontě klid. Ovšem Remarque píše stylem, který na mě pokaždé zanechá obrovský dojem. Příběh, který se zdá být obyčejným se vždy stane příběhem, který ve mě zanechá spousty emocí. Opravdu stojí za přečtení.
Přečetla jsem ji minimálně 3x a pokaždé jedním dechem. Dojemný milostný i přátelský příběh, který mi pokaždé nahnal slzy do očí. U žádné jiné knihy jsem nikdy nebrečela.
Klasika největší a obávám se, že dnes už i trochu překonaná. Nebo ne? Nejsem si jistá. Remarque je mistr, skvělý vypravěč, schopný vykouzlit úžasnou atmosféru, přesto mi přišel konec té knihy tak zvláštně useknutý a některé momenty v ději vlastně i zbytečné a k ústředními příběhu nepotřebné. A taky zůstávají otázky. Byl to milostný příběh nebo ne? Šlo o kamarády nebo ne? Tahle se vlastně pozná dobrý autor i kniha, když nad ní ještě po přečtení dlouho přemýšlíte, takže... minimálně jsem ráda, že jsem to konečně přečetla. Jeden ze čtenářských dluhů je splacen.
Opravdu krásný a dojemný příběh. Kniha se četla téměř sama, vše bylo poutavé, i když strašně smutné :-(
Jedna hvězda za to jejich neuvěřitelně užasné přátelství. Druhá za vtipné hlášky. Třetí za vílu Pat a její lásku k životu. Jinak tam na mě bylo moc aut, zbytečných postav, hospod, a příběh mě celkově moc neoslovil.
Můj oblíbený autor, který opět nezklamal. Příběh tří kamarádů, kteří se snaží žít v nelehké době po první světové válce v Německu. Do jejich života vstupuje přítelkyně jedno z nich, která se potýká se závažným onemocněním. Příběh s velmi hořkým koncem, který vykresluje krutou realitu té doby.
Skvelé prepojenie ľúbostného príbehu s vykreslením spoločenskej situácie v medzivojnovom Nemecku. Kniha je samozrejme veľmi smutná, ale dezilúzia je čitateľovi dávkovaná spočiatku len relatívne poskromne a dej pozvoľna graduje až k tragickému finále.
Nemožno zabudnúť na Remarquov cit pre vykreslenie postáv. Z pomerne slušného množstva ma však skôr než tie hlavné (Robert, Gottfried, Otto, Pat) zaujali predovšetkým vedľajšie - konkrétne Ferdinand Grau a Hasse. Najmä bez druhého menovaného by svedectvo o jednej zúfalej ére stratilo veľa zo svojej sily.
Přečteno po dlouhé době podruhé v rámci povinné četby mé dcery. Musím říct, že čím jsem starší, tím víc se mě příběh dotýká. Dceru kniha neuchvátila, ale dočetla a film se jí posléze líbil více. Jak napsala ddkk - opravdu lepší než učebnice dějepisu. Mezi světovou literaturu v rámci povinné četby rozhodně patří!
Příběh je skvělý, ale úplně mi nesedí vypravěčský styl Remarqua. Navzdory tomu měl příběh od autora ztracené generace přesně to, co jsem čekala, že mít bude. Bohužel stigmata války nic nevymaže. Z vyprávění rodinných příslušníků vím, že ne všem přeživším se podařilo začlenit do společnosti. Ti pak svůj život ukončili, sami a nešťastní. V této knize je vyobrazeno silné pouto přátel, které my, co jsme neviděli a nezažili hrůzy ve válce, neumíme pochopit. Skvělé, depresivní a svým způsobem nadějeplné.
Jedna z nejkrásnějších knih co znám. Měl by si ji přečíst snad opravdu každý...pak pochopí...
Už si málo pamatujeme (nebo dokonce málo víme), že se i ten náš evropský prostor před poměrně krátkou dobou neměl tak dobře jako se má teď. První světová válka a doba po ní byla mnohde otřesná...pojďme a čtěme - lidská paměť je krátká a takové knihy jako jsou ty od Remarqua jsou lepší než učebnice dějepisu.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Je to "nejohmatanější" kniha mého otce. Přestože už mě neuchvátila tolik, jako když jsem ji kdysi četla poprvé, má svou cenu. Měl by si ji přečíst každý, kdo si stěžuje na dobu, ve které žijeme.
Nádherný příběh a přestože je od poloviny hodně smutný, mám Tři kamarády nesmírně ráda ačkoliv poslední stránky pokaždé přes slzy nemůžu dočíst.
Klasika, ke které jsem se dostal po přečtení jedné s knih povinné četby – na západní frontě klid. Myslím, že ideální četba pro 15/16ti leté. Jistě někdy přečtu znovu, i když konec je pěkně smutný.
Krásný a jednoduchý příběh o přátelích na celý život. Takové si ve svém životě snad neumím ani představit a moc jim závidím.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Kniha Tři kamarádi je v
Právě čtených | 46x |
Přečtených | 5 247x |
Čtenářské výzvě | 524x |
Doporučených | 438x |
Knihotéce | 1 250x |
Chystám se číst | 722x |
Chci si koupit | 111x |
dalších seznamech | 19x |
Unikátne literárne dielo, ktoré muselo v čase jeho prvého vydania vzhľadom na jeho politický aj spoločenský podtext vyvolať veľký ohlas.
Z každej jednej vety, myšlienky, dokonale vyprofilovanej postavy a jej konania je cítiť, že autor presne vie o čom píše.
Kniha obsahuje množstvo posolstiev, ale najviac dominuje sila priateľstva.
PRIATEĽSTVO troch kamarátov zrodené uprostred kolujúceho utrpenia a smrti počas prvej svetovej vojny je jediná pozitívna vec, ktorú im táto vojna dala.
Priniesla im však aj štvrtého (ne)priateľa alkohol, ktorý im pomáhal zabúdať na ich vojnou pochované sny a plány do budúcnosti...
Iskričkou nádeje sa pre jedného z nich stálo priateľstvo k žene, ktoré prerástlo v lásku.
Nanešťastie táto iskrička tlela síce veľmi intenzívne, ale iba krátko a napokon definitívne zhasla.
Ostalo pevné a nezlomné priateľstvo, ale už iba dvoch kamarátov.
Ako romantickú dušu ma upútala ešte jedna vec a to, ako dokonale Remarque dokázal opísať milostný vzťah muža a ženy. K tomu, aby zaujal, nepotreboval opisovať žiadné patetické vyznania lásky ani detailné opisy milostných scén.