Trhlina
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355445/bmid_trhlina-4EX-355445.jpeg
4
3834
3834
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tribeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina , 2016
více info...
Přidat komentář
Jsem ráda, že jsem před přečtením Trhliny o ní vůbec nic nevěděla, zaregistrovala jsem ji, zaujala mě obálka, ale do poslední chvíle jsem netušila ani, jaký žánr budu číst. To mi přiblížila až kamarádka těsně před čtením. A jak tak zpětně čtu reakce, bylo to to nejlepší, co mě mohlo při čtení této knížky potkat. Vědět na počátku co nejméně a teprve po přečtení zjišťovat další. A spekulovat, jestli na tom je aspoň kapička pravdy, nebo je to celé výborná mystifikace. Líbilo se mi, jak je atmosféra vystavovaná hodně jemně, pomalu, žádné šoky a přitom husí kůže se dostaví. Přistihla jsem se při tom, že dumám o tom, jestli bych se na Tribeč vydala a že mě to vlastně i láká, nebo mě tahle knížka natolik ovlivnila, že bych se toho bála. Jak někde řekl sám autor, hranice mezi fikcí a realitou je velmi tenká. Což asi nejlépe charakterizuje Trhlinu. Jak k ní kdo přistoupí, je už jen na něm. Vytkla bych možná pomalejší rozjezd, nějaké stránky ubrat by nevadilo. A druhá věc, za kterou jsem ráda, že jsem si ji přečetla ve slovenštině, krásný jazyk!
Děsivé,i když podobným věcem nevěřím,určitě nepojedu na Tribeč a nebudu zjištˇovat pravdivost.
Po přečtení této knihy mám pocit, že se mi v hlavě udělala trhlina... To jako vážně? Vážně jsem právě dočetla to, co si myslím??? A nebo frčím na nějakém tripu?
Jěště teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu na poslední desítky stran.
Mám pocit, že některé obrazce ze své hlavy budu dostávat složitě a dlouho. Tribeč mě lapil a moji skeptickou mysl rozcupoval na tisíc kousků...
To bylo něco...hned ze začátku nuda,hlavní postava byla divná,nebavilo mě číst o jeho problémech,děsný! Když už to vypadalo že se bude něco dít tak mi to najednou připadalo že čtu průvodce po horách,tak jsem začal přeskakovat,nejdřív jen věty a potom už i odstavce a pak byl konec.Příběhu nevěřím, s kamarádkou která mi to doporučila si ještě promluvím...,pokud jste hledali něco tajemného jako já, tak lepší volba je nějaký magazín o záhadách.
Kniha TRHLINA mě naprosto "roztrhala"! :) Nejen že jsem nedokázala přestat číst, mrazilo mě od začátku do konce a zhasnout večer lampičku byl vážně problém :) . At už je příběh pravdivý nebo ne, až půjdu do lesa jistě na něj vzpomenu.
Ufff... To jako opravdu? Nevím zda se mám smát, nebo brečet=》takové mám pocity bezprostředně po přečtení knihy. Možná bych byla raději, kdybych se o této knize nikdy nedozvěděla. Napsaná je skvělě, to jako jo, jen si můj mozek musí poradit, jak naložit s fakty a zda věřit všemu, co přečetl. Já nevím. Určitě ji nedoporučuji nikomu, kdo se bojí tmy a duchů... :-) jako já. Teď si týden budu číst o princeznach a zvířátkách a snad brzo zapomenu, ze nějaký Tribeč existuje! ... Uff
Není to sice žádné veledílo, ale velmi čtivá kniha si mě získala kadencí a atmosférou.
Pokud hledáte knihu, při které Vám bude běhat mráz po zádech, sáhněte po Trhlině.
Tak na to myslím dlouho nezapomenu, kniha ve mně zanechala spoustu silných dojmů. Z počátku trochu zdlouhavé, ale pak strhující, tajemné a děsivé. Nějaké informace o Tríbeči jsem si před čtením našla na internetu a byla jsem nadšená, že se tam určitě někdy musím podívat. Po přečtení knihy by mě tam už nikdo v období prosinec - březen nedostal. Je to fikce nebo skutečnosz? U knihy jsem seděla se zatajeným dechem, nic tak podobného jsem nečetla a po zásluze dostala na Slovensku Cenu čtenářů. Jestli máte rádi napětí a tajemno, určitě si přečtěte Trhlinu.
"Když jsem sledoval jeho horečnatou, ale marnou snahu, napadlo mě, že neovladatelná touha po logice a racionalitě je občas tím největším šílenstvím."
Nejděsivější kniha kterou jsem kdy četla. Zaryla se mi hluboko pod kůži a nepustila, dokud jsem nepřečetla poslední stránku. Stejně tak jak byl Igor posedlý jsem byla i já. . Děj byl neuvěřitelný a ačkoliv si člověk musí zachovávat racionalitu, mám před tím velký respekt. Nikdy jsem se při čtení tak nebála a nebyla si tak jistá že to zkutečně tak bylo. Bomba!
Role autora jako pouhého zprostředkovatele je skvělý nápad a jestli je to pravda nebo fikce, je mi úplně jedno. Strohý přepis komunikace s Igorem, odkazy na existující webové stránky a autorovy skeptické poznámky jsou velmi sugestivní a přispěly k mé rozpolcenosti ohledně autenticity příběhu. Přitom dohromady o nic nešlo - parta čtyř lidí (plus minus jeden) si vyrazila do hor, kde se pár lidí ztratilo. A já přitom měla splašený tep a při nečekaném zvuku jsem nadskakovala na židli. Tohle se Jozefu Karikovi vážně povedlo.
Podobné knihy zrovna nevyhledávám, ale Trhlina mě dostala. Nejdříve se nic moc nedělo, záznamy vyprávění, nahrávky, to mě hnala do čtení hlavně zvědavost. Poslední třetinu knihy zvědavost vystřídal strach a já jej opravdu cítila. Byl kolem mě a prostupoval ke mně z lesa prostřednictvím stránek. Teď mám Tribeče plnou hlavu a sama nevím, čemu vlastně věřím. Ale je to asi jedno, protože správná odpověď zřejmě neexistuje. Kdo má rád při čtení napětí, tajemství a strach, ať si přečte Trhlinu !
Trhlina je moje první kniha od Kariky, takže nemám srovnání třeba se Strachem, jako řada jiných čtenářů. Netuším, jestli je to celé smyšlenka nebo skutečnost, případně něco mezi tím, ale na mě to fungovalo. Trochu to připomíná Blair Witch a u toho jsem se fakt bála. Představivost makala na plné obrátky a nejsem si jistá, že bych to chtěla vidět zfilmované. Tíživá atmosféra, postupující "šílenství", komora a chlapeček v modré větrovce. Těžko to dostávám z hlavy.
Na synův skoro nátlak a jeho nadšení z vánočního dárku jsem si přečetla a můžu říct, že už dlouho jsem od knihy neodtrhla do pozdních nočních hodin. A je fajn, že teď můžeme diskutovat a polemizovat... Já to vidím jako příběh zasazený do skutečně odehraných událostí a myslím, že Igor a spol neexistují, syn říká, že proč ne.... . Jen bych vytkla styl psaní, řekla bych takový jednoduchý jako od dítěte.
Mazaně koncipované: odkaz na druhého vypravěče a reálné nahrávky zvyšují hru na pravděpodobnost, navíc jsou omluvou pro stylistické a formulační nepřesnosti či neobratnosti (a že jich tam je). Začátek banální - návštěv zavřených blázinců je fakt v literatuře tohoto typu zu viel a často s lépe chycenou atmosférou - zato proklamované propojení s webovými stránkami a www odkazy funguje bezvadně. Co se týče napětí, kdo si počká, ten se dočká - hrůza nastupuje plíživě, ale poslední třetina je vcelku jízda a některé hororové situace nepříjemně zapamatovatelné (bez spoileru těžko jmenovat). Ne že bych si musela další autorovy knihy nutně sehnat hned zítra - ale pokud na ně někdy narazím, ráda si přečtu.
Kniha rozhodně zaujme již anotací - autor čtenářům klade zásadní otázku – jde o čistou fikci, legendu, nebo se děj zakládá na skutečných událostech? Už tato otázka vyvolává napjaté očekávání a navozuje se tím tajemná, mysteriózní, až nadpřirozená atmosféra. Zpočátku je kniha celkem poklidná, rozvláčná, ale čtenář podvědomě cítí, že s blížícím se koncem se děj bude silně zhutňovat, dokud neskončí dechberoucím vyústěním.
A to tady autor skutečně nabídl. Bohužel ne však v takové intenzitě, jako se mu to povedlo u předchozího románu Strach. A s tím já jsem bohužel trochu bojovala.
Z počátku jsem z knihy byla dost rozpačitá. Začátek knihy mi připadal až moc pomalý - nevtáhl mne to do děje tak rychle, jak jsem očekávala. První polovinu tvoří suché převyprávění vzpomínek, rozjezd se objevuje až v 2. půlce, ale pro mne to bylo bohužel příliš pozdě na to, abych ke knize víc přilnula, víc se v ději angažovala a aby to na mne více zapůsobilo.
I když kniha byla velmi solidně napsaná, v druhé polovině velmi čtivá s příjemně tísnivou atmosférou a skvělým vyústěním, zdála se mi o něco slabší než předchozí autorova kniha Strach. Každopádně pokud by autor napsal další mysteriózní román, ráda mu dám šanci. :)
Nečetl jsem od něj nic jiného a tak za mne skvělé čtení. Dokáže člověk přinutit číst i do brzkých ranních hodin. Ten pocit iracionálního strachu vyvolává dokonale. Scéna se světly na horách mne dostala, protože jako náruživý turista a lovec kešek jsem při sólo nočním přechodu Beskyd zažil úplně to stejné a dodnes to neumím vysvětlit. Knihu doporučuji :-)
Dobrý den. Kniha nebyla špatná. Účel vyvolání strachu splnila dokonalé, ale jsou tam zbytečné dlouhé a bezdůvodné pasáže. Trochu slabší jak předchozí kniha od autora.
Nevím, co si mám o příběhu myslet. Celkově se mi dobře četl, slabší byla jen prostřední část. Ale stalo se skutečně něco takového? Zažila skupina 3-5 lidí věci za hranicemi lidského chápání? Dá se najít nějaká bláznivá teorie s červími dírami? Nebo se nic z toho nestalo a neexistuje ani samotný Igor? Nechce se mi tomu věřit, avšak je tu stále Co když? Spoustu otázek, na které s největší pravděpodobností nenajdu nikdy odpovědi.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriál
Dobře tedy...kniha prečtená vrámci ČV2018, jinak bych po ní asi v knihkupectví nesáhla, ale musím přiznat, že mě čtení bavilo. A nejvíc asi představa, že by “legenda” mohla být pravdivá. Takže dávam 3 ⭐️ za pocit úzkosti, který zanechala. Kdybych neměla až nezdravý vztah ke Kingovi a jeho hororům, tak bych dala i čtvtou hvězdu...