Traja kamaráti
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103567/bmid_traja-kamarati-c95-103567.jpg
5
3189
357
V románe Traja kamaráti, podávajúcom plastický obraz Nemecka s príznakmi nástupu fašizmu a jeho morálneho úpadku, Remarque opäť stvárňuje základné ľudské pocity, pre ktoré sa oddá žiť aj v tých navonok najneznesiteľnejších situáciách. Priateľstvo muža k mužovi pod ironickou šibeničnou maskou, neštítiace sa nijakých obiet, a lásku dvoch mladých ľudí, nemenej obetavú ako priateľstvo a navyše bohatšiu o to nevypovedateľné, krehké a silné zároveň, čo spája dvoch milencov narodených ako tí shakespearovskí „pod nešťastnou hviezdou“ dvadsiateho storočia. Azda práve tento večný návrat tematiky starej ako svet je napriek pochmúrnemu ladeniu a prostému deju bez efektných zauzlení dôvodom, prečo po tomto príbehu čitatelia radi siahajú dodnes. Nemeckošvajčiarsky prozaik a dramatik Erich Maria Remarque (vl. m. Erich Paul Remark, 1898 Osnabrück - 1978 Porto Ronco) bol príslušníkom generácie, ktorú hneď zo školských lavíc poslali do zákopov prvej svetovej vojny. Svetový úspech dosiahol románom Na západe nič nové (1928). Po jeho pokračovaní Cesta späť (1931) nasledoval svetoznámy román Víťazný oblúk (1946). Z obdobia druhej svetovej vojny čerpajú diela Iskra života (1952), Čas žitia a čas umierania (1954). Do predvojnového Nemecka je situovaný román Čierny obelisk (1956). Z ostatných čitateľsky príťažlivých diel treba spomenúť Nebo nepozná obľúbencov (1961) a Tiene v raji (1971). Remarquov úspech sa nezakladá len na napínavom deji, ale najmä na pôsobivej charakterizácii postáv, odrážajúcej životnú filozofiu doby a mladých ľudí prežívajúcich takmer existenciálne jej otrasy.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
Taký smutno pekný príbeh. Vzorový príklad Stratenej generácie.
Remarque píše veľmi obyčajne. Úplne bežné príbehy ľudí z davu. Ale veľmi vnímavo, takže čitateľ sa dozvie veľa o dobe a prežívaní práve tých bežných občanov, ich subjektívne postoje.
Pekná kniha. Mám v pláne vrhnúť sa aj na ďalšie diela E.M.Remarqua.
Má první kniha od Remarque a zřejmě i má nejoblíbenější. Musím přiznat, že jsem ji četl někdy v 15 letech, takže mě hodně zasáhl romantický příběh o nešťastné lásce. Na knize také oceňuji to, že se odehrává mezi válkami, což je pro mě trochu odlehčující téma, než jiné Remarqueho knihy, které jsem četl, a které se odehrávají během války. Naši tři kamarádi jsou úžasní a já si je všechny zamiloval. Tato kniha je i přes temný tón hospodářské krize, boje mezi komunisty a nacisty o moc, mou nejoblíbenější od daného autora. Remarque je pro mě srdcovou záležitostí a Tři kamarádi ještě více.
Nechci se více rozepisovat, protože jedinou recenzi, kterou jsem dostal, byla přímo od mamky, když jsem si jí bral z její knihovničky, se slovy “prostě si to přečti a neptej se
Jednou na gymnáziu jsem dělal anketu mezi širokým okolím, známými, přáteli, spolužáky, rodinou, jaká kniha je jako první napadne, když se řekne Remarque. Počítal jsem s tím, že vyhraje buď Na západní frontě klid anebo Tři kamarádi. Anketa skončila anekdoticky - vyhrála žádná :-) První zmíněnou jsem četl před lety, ke Třem kamarádům jsem se dostal až letos v rámci jedné čtenářské výzvy. Nepovažuji ji za tolik čtivou jakou např. svoji srdcovku Nebe nezná vyvolených, na druhou stranu dokázal Remarque velmi výstižně uchopit některá nadčasová témata, jimž dominuje přátelství a láska. Nedivím se, že si tento román získává čtenáře po celém světě i bezmála po sto letech.
Tohle byla jedna z prvních knih od Erich Maria Remarque. Objevila jsem ho ve 14, pamatuji, že ji měl děda na dovolené v Německu. Neměla jsem co číst. Zcela mě pohltila a od té doby jsem vyhledávala všechny knihy tohoto autora. Některé jsem po dočtení začala číst znovu. Je to má srdcovka.
skutočne klenot medzi príbehovými knihami..posledný romantik, ako o sebe Remarque hovoril sa blysol strhujúco nostalgickým príbehom na temnom pozadí nastupujúceho hitlerovského Nemecka. tento autor je u mňa boh písania , niet čo dodať. Kniha mi pomáhala a bavila pár desaťročí.
Moje nejoblíbenější a jedna z nejlepších knih, které vůbec kdy byly napsány. A taky jediná kniha, u které jsem bulela jak želva. To asi mluví za vše, škoda, že můžu dát max 5 hvězdiček :D.
Četla jsem již několikrát. Moje srdcovka, krásný příběh. Kniha má čestné místo v mé knihovně.
Četla jsem ji na střední škole a i když si moc nevybavuju děj /vlastně jen návrat z války a sanatorium pro nemocné tuberkulózou/, zůstal ve mně pocit něčeho hodně silnýho. Jo a zajímalo mě, jak chutná calvados.
Co na to říct, Remarque je prostě REMARQUE :-))) Pro mladé čtenáře, kteří jsou zvyklí na dějově akční romány, doporučuji trpělivost - budou za ní odměněni krásným hluboce lidským příběhem.
Prečítané druhýkrát po asi 12 rokoch. Skvelá atmosféra nemeckého medzivojnového nihilizmu, hyperinflácie, alkoholizmu, prežívania zo dňa na deň a všadeprítomnej chudoby a nezamestnanosti na pozadí nastupujúceho fašizmu. Niektoré rozhovory medzi postavami sa mi zdali mierne gýčové, ale s prihliadnutím na dobu a tému to vo výsledku nevadí. Must-read snáď pre každého človeka.
PS: Asi nikdy som nevidel v knihe/filme postavy chlastať tak veľa ako Robby a spol., plánujem ochutnať ich kombo portského s rumom v pomere 1:1 :D
Tři kamarády jsem četl snad po třiceti letech podruhé a podruhé mě příběh dostal a překvapil. Remarquovským popisem
kamarádství tří mužů v poválečném Německu mi opět otevřel ten krásný pocit, který jsem si z prvního čtení stále pamatoval. Láska, přátelství i smrt - vše patří k životu... Už se těším až si ho dám ještě jednou..
Po letech znovu a opět skvělý pocit z velmi dobře zpracovaného příběhu na pozadí války. Je zajímavé, jak člověk vnímá knihu, když ji znovu přečte po mnoha letech. Vždycky se objeví nové skutečnosti...
Začalo to povinnou školní četbou a skončilo to láskou na první pohled. Tři kamarádi navždy budou mým prvním románem od Remarqua. Skvěle vykreslený život v poválečném Německu, jednoho velmi pevného přátelství a lásky. Ráda se ke knize jednou vrátím.
V poválečném chaosu v Německu po první světové válce se odvíjí příběh hlavního hrdiny a jeho dvou kamarádů. Autor ukázal, že v každém období lidského života, zejména při těžkostech, dokáží k sobě lidé najít cestu - navazovat přátelství a zamilovávat se. Moc hezky napsané protiválečné dílo. Kniha dává nejvíc tomu, kdo už má nějaké životní zkušenosti se svými životními trablemi.
Tohle je tak strašně krásné a tak strašně smutné! Příběh o lásce, životu a smrti, ale také obrovské naději. Realistický popis života tehdejší poválečné společnosti.
"Svět se nezbláznil. To jenom lidé."
(SPOILER)
Tuhle knihu jsem četl již před lety, ale musel jsem se k ní prostě znovu vrátit. Patří k mým nejoblíbenějším knihám nejen od Remarquea, ale k nejoblíbenějším knihám vůbec. Neskutečně silný román, který mě dostal již podruhé. I když už válka dávno skončila, lidé, kteří ji prožili, si nesou následky pozitivní (přátelství) i negativní. Těch negativních je samozřejmě daleko více. Smrt, hlad, bída, smůla, neštěstí, lhostejnost, málo peněz a beznadějné vyhlídky na budoucnost.
Velice výmluvný je přímý citát z knihy, který popisuje tehdejší víru v Boha a v život: "Oslněnýma očima jsem se zadíval k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil."
Remarque je pro mě král válečné literatury, protože psal romány nejen o době první světové a druhé světové války, ale válka je přítomná i v dílech, které nelíčí válku jako takovou, ale i její velice tragické následky obyčejných lidí. A musím jedním dechem dodat, že jsou tyto následky podobně silné a tragické jako přímo ty válečné.
To je ovšem kniha! Myslím, že jedna z NEJ, každopádně taková, kterou nemůžete přečíst jen jednou. Je tam toho tolik. Na začátku máte pusu od ucha k uchu a na konci kapesník v ruce. Typický Eriček: spousta citů, myšlenek, nálad, srandy a zážitků, a to vše v příběhu překrásného opravdového přátelství a hluboké lásky. Tato kniha se musí dotknout každé duše. Četla jsem 3x a nyní poslouchala jako audioknihu a jsem opět nadšena. Asi budu znít trochu maniakálně, ale vím, že si jí dám znovu. A vy snad taky, nebo ne?
Po letech znovu... A znovu Gottfried. To byl on, mého srdce šampión. Po něm už román spěje ke konci, stejně jako život mezi válkami spěje k té další.
Doporučuji posledním romantikům.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Traja kamaráti je v
| Právě čtených | 46x |
| Přečtených | 5 247x |
| Čtenářské výzvě | 524x |
| Doporučených | 438x |
| Knihotéce | 1 251x |
| Chystám se číst | 722x |
| Chci si koupit | 111x |
| dalších seznamech | 19x |
Tahle Remarquova knížka byla úplně jiná, než ostatní moje doposud přečtené, byla jiná i než očekávání od autora.
Ačkoli se pořád jedná o válečné téma, resp. meziválečné období, není tu popisována přímo válka a její masakry, ale všední společnost, která válku zažila a do další se řítí. Z toho vyvstávají postavy životem vyučené, které v běžném dialogu dávají důvěryhodnost a sílu životním pravdám jen tak mimo řečí sděleným.
Tři kamarádi také vybočují z mojí předchozí zkušenosti s EMR v tom, že dějová linka je výraznější než hloubka. Nejdřív mi přijde na mysl ta romance a nemoc, a až na druhém místě oddanost a lidská povaha.
S Pattinou nemocí jsem vzpomínala na Betty MacDonald, která tuberkulózu čtenáři předávala úplně jinak, bylo to zajímavé srovnání.
A propos, bezprostředně po dočtení jsem ještě poslechla audio Nebe nezná vyvolených od ČRo. A jak pro mě byly Tři kamarádi vybočující, tak s "Nebem" mi přišly málem identické. Máte někdo podobný pocit? Klidně mi napiště do zpráv :)