Tomie

Bizarní a nechutné příběhy mě bavily, přesně tenhle typ hororu od Itóa mám ráda. Zaujaly mě hlavně různé pokusy zjistit, co všechno Tomie dokáže. Škoda jen, že se víc neotevřel její původ a vznik, i když Itó často nechává věci otevřené a nutí čtenáře si je domyslet.

Některé části se ale začaly opakovat a trochu mě unavovaly. I tak mě bavila jeho kresba, atmosféra a nápady. Překvapilo mě, jak velký fenomén Tomie je a kolik filmů podle ní vzniklo

Ani po 4 rokoch od môjho prvého prečítania tohto masívneho omnibusu nemením svoje hodnotenie a plných 5 hviezdičiek tomu udeľujem. Keďže som si to dal na dva dni, čakám, že aj tej noci budem mať z Tomie nočné mory, lebo minulú noc som veru mal. Je to veľmi silný komiks, poriadne brutálny a strašidelný a Džundži Itó aj tu ukazuje, prečo ho mám rád. Je nepríjemný, desivý a napriek určitej podobnej schéme, veľmi originálny. Ani pri jednom príbehu som nemal pocit, že by sa niečo opakovalo. Veľká, mohutná a silná pecka. Neviem sa už dočkať, kedy si dám Špirálu alebo Balóniky obesencov. Odporúčam len otrlým čitateľom a silným žalúdkom, pri niektorých obrazoch mi nebolo dvakrát príjemne, ale vôbec mi to nevadilo. Dajte si toto chutné menu.

Nevím no....ani jsem to nedočetla, protože se příběh stále opakuje dokolečka a vůbec mě to nebaví. 1 hvězdička za kresbu...

V porovnání s dalšími mangami od Ita mi dějově Tomie přijde slabší a trochu repetetivní.

Itó v nejslabší formě. Děj se neustále opakuje a je to strašně otravné, nudné. Slabší 3*.

Tomie v porovnání s ostatními komiksy od Džundži Itó je krapet slabší. nejen obsahově ale i graficky. Vysvětlení je na konci knihy - první příběh byl nakreslen již v ranných autorových letech - cca kolem roku 1986. Od druhé poloviny knihy jsou příběhy mnohem zajímavější a napínavější, takže celkově 80%

Tomie? Jen "tomie"? Proč ne třeba laparotomie, thoraktomie, apendektomie, cholecystektomie...? Protože v Tomii naleznete tak nějak všehochuť všech krvavých operačních výkonů... "Tomé" pochází z řečtiny a znamená "řezat", což je vcelku trefné - nedivil bych se, kdyby se tím autor neinspiroval. Pozoruhodná manga variace na stejné téma - motiv krásné a marnivé ženštiny, která téměř vždy brutálně zahyne, aby se posléze opět obrodila (a nejen v jediném vyhotovení) působí až ostinátně. A přesto každý příběh začíná z jiné perspektivy a nedá se mu upřít originalita. Obdivuji autorovu fantazii - v Japonsku se zřejmě inspiroval skutečnými událostmi - vždyť potkat za denního světla ďábly, démony, sukúby, duchy, neohrožené bojovníky či uhrančivé krásky s barevnými hřívami jistě není nic neobvyklého...

(SPOILER) Je to manga rozhodně uhrančivá, krvavá a brutální, a v některých částech až děsivě skvělá, avšak s přibývajícími přečtenými stranami začala být lehce repetitivní. Dle mého názoru by jí neuškodilo, kdyby byla tak o čtvrtinu kratší, protože některé kapitoly jakoby se "vykrádaly navzájem" a už to pak prostě nebylo ono. Přivítala bych osobně např. více kapitol zaměřených na to, jak se přemnožené Tomie navzájem snaží zlikvidovat (což se objevilo v podstatě jen na malou chvíli na konci knihy) než to, jak po ní/nich muži neustále prahnou.

Stojí to za to.

Je znát, že je to prvotina. Podobně jako ve Spirále cyklus povídek, ale nějak mě to nechytlo, asi i kvůli podivné kresbě.

Miluju povídky, miluju horory a miluju, když se povídkové horory vzájemně tematicky prolínají. Tomie má tohle všechno a ještě něco navíc. Třeba to, že je to báječně zpracovaná manga. Je to sice špalek, takže v posteli ji raději nečtěte, ale užijete si každou stranu, pokud milujete divné, twisted a zvrácené příběhy.

Mangu můžu jen doporučit.
V každé kapitole se autorova snad nejznámější postava Tomie objeví jinak stará, na jiném místě a s jinými lidmi ale vždy se jí někdo pokusí zabít...
Junji Itó jako vždy dokáže tenhle hororový bizár úžasně ztvárnit až vám z toho bude lézt mráz po zádech.

Spirálu stranou, Itó si mě získal svou povídkovou tvorbou. Pro jeho styl se myslím kratší forma hodí lépe a příběhy lépe vyniknou. Snad proto mě pro to propojení Tomie lehce zklamala a prvních cca sto stránek, obsahujících tři úzce propojené příběhy, jsem dokonce zvažoval, že to odložím. Pak se to nakonec zlepšilo, nastoupily samostatnější/uzavřenější příběhy a taková POMSTA, JEZÍRKO POD VODOPÁDEM, VRAŽDA či VLASY jsou parádní věci. Negativem je v podstatě neustálé opakování zápletky, jen tu a tam (viz jmenované příběhy) okořeněné svěžím a originálním nápadem. Asi je chyba sdružení všech příběhů do jedné knihy. Rozházené různě po časopisech by samostatně působili asi lépe a důrazněji. Tomie jako postava je fajn, její sobeckost, namyšlenost a nekompromisní rozkazovačnost je v jistém pokrouceném a zvrhlém ohledu až sympatická. A když se příběh rozjede a dojde (zpravidla) na nože nebo dřevěné válečky, je to fajn. Faktem je, že několikadílná filmová série v určitých částech a scénách působí mnohem lépe a jestli tohle budu ještě někdy dávat, tak s velkými odstupy po jednotlivých příbězích.

No dalo mi to zabrat...stejně jako všichni ti chudáci v příběhu, jsem ke konci taky měla chuť Tomii zahodit a roztrhat...ale nemohla jsem přestat číst :)

Je Tomie duch, když se zjevuje i po vlastní smrti? Asi ne. Je démon? Možná, protože její fotografie by tomu napovídaly. Ale v každém případě je Tomie stvoření, které se rozmnožuje buněčným dělením. A to tak, že z každého jejího kousku vyroste nová entita. Jelikož má podobu nebývale krásné slečny a pravděpodobně využívá i feromonů (nebo magie?), nebývá pro ní problémem přinutit muže, aby jí "z lásky" zabili a rozsekali na malé kousky. Zárodky nových Tomií. To, že dotyčného většinou psychicky a někdy i fyzicky zničí, je pro ní nepodstatné. Tomie je dalším z výplodů fantazií oplývajícího mozku japonského mistra hororu Džundži Itóa. Opět je základní idea postavena na jednoduché myšlence, kterou ale autor dokáže posunout do bizarních rovin. To podtrhuje kresba, která na první pohled působí možná trochu amatérsky, ale při bližším prozkoumání překvapí smyslem pro detail a je tedy si na ní potřeba trochu zvyknout.

Po přečtení, jsem svou crush rozsekal na malé kousky a čekal až se každý z nich promění zpátky v ní ať jich mám co nejvíce. Bohužel se tak nestalo. Mám pocit, že je to celé jen fikce

Takovýto komiks jsem ještě nečetla... nebylo to špatné... ale jen ta samá smyčka události ve 20 kapitolách (až tedy ten konec) ...

Junji Ito je moje srdcovka, jeho horory miluju, jsou děsivé, jsou odporné a zarývají se pod kůži. Tomie je super, ale v jednu chvíli má člověk pocit, že už se hodně opakuje, což je škoda. Každá kapitola má sice něco nového, ale princip je pořád stejný. Až poslední tři kapitoly vypadají, že přijde nějaký zvrat a ty mě s tou úplně první bavily nejvíc.

Velice zajímavé ale.... Proč jsou všechny nejlepší knihy a seriály tak dlouhé???!!?!?