To je on!: O té, co si říkala Toyen

To je on!: O té, co si říkala Toyen https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467127/bmid_to-je-on-o-te-co-si-rikala-toyen-1nb-467127.jpg 4 199 61

To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici. Židovský básník Jindřich Heisler, kterého až do konce války skrývala ve své žižkovské garsonce, protože odmítl nastoupit do transportu. Její přátelé z Devětsilu Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert nebo Karel Teige. Nebo francouzští surrealisté, když v r. 1947 odešla do pařížského exilu. Díky těmto svědectvím, ale i na základě pátrání v archivech v Česku a ve Francii, napsala Milena Štráfeldová její beletrizovaný životopis. Příběh Marie Čermínové, rodačky z pražského Smíchova, kterou sám André Breton zařadil mezi deset nejvýznamnějších světových umělců 20. století.... celý text

Přidat komentář

petrarka72
19.05.2021 4 z 5

Beletrizované životopisy nevyhledávám; k románu jsem se dostala vlastně omylem, na doporučení přítelkyně (díky, Bobe!) a zakoupila jsem ho v domnění, že jde o dokument. Na druhé straně - mé znalosti o Toyen končily u životopisných dat a pár z dálky zahlédnutých ilustrací - a dospěla jsem do fáze, kdy mi to přestalo stačit.
Kniha Mileny Štráfeldové je po životě Manky Čermínové alias Toyen příjemným průvodcem. Věcně, ale se smyslem pro detail a atmosféru proměňující se doby a lidí v ní, zachycuje osobnost a okolnosti tvorby pozoruhodné malířky a múzy mnoha umělců. Líčí silnou osobnost, která v šestnácti odešla z domova a tvrdila, že nemá rodinu; hledající se mladou ženu, která provokovala už jen tím, jak existovala, rebelku od přirozenosti, jež promlouvala málokdy slovy, častěji svými obrazy; milovnici Paříže a surrealismu; věrnou přítelkyni - mimo jiné - Jindřicha Štyrského a Jindřicha-Henriho Heislera, Karla Teigeho a Bohuslava Brouka, Andrého Bretona a Bedřicha Feuersteina - a mnoha těch, kteří "umírali na srdce"; pamětnici poetismu, artificielismu, Erotické revue, přerodu Vítězslava Nezvala (a dalších - motto předposlední části, zachycující období 1939-1947 a vypůjčené od Karla Čapka, je vlastně příznačné pro celý příběh - motto, které zní: "Člověka nepředěláš, jenom se vybarví."); autorku s komplikovanou dráhou, začínající Šálky či Polštářem a končící Sedmi meči bez pochvy... Čtenář se seznamuje se společenskými, politickými a uměleckými souvislostmi od vzniku Československé republiky, přes meziválečná a válečná léta a komunistický převrat až po šedesátky až osmdesátky ve Francii - a dostává se mu mnoha informací, které nejsou obecně známy a navíc jsou kloubeny do celků, evokujících atmosféru té které doby nebo podstatu toho či onoho fenoménu. Osobně mě potěšil nesentimentální pohled na první republiku, některé poznámky jakoby "pod čarou" (o Devětsilu, například), přetrvávající tajemství, komentované "tou z Batignolle", přesné citace Štyrského snů - a mohla bych dlouho pokračovat...
Škoda jen, že se autorka omezila na stručné dodatky a rezignovala na poznámkový aparát (např. překlad francouzských vět by se mi hodil), nevím, proč v knize chybí obsah - a tu a tam mě napadlo, jestli životopis tak kontroverzní osobnosti přece jen neplyne příliš hladce... Což ale nic nemění na tom, že autorka odvedla respektuhodnou práci. Díky za ni.