To je on! O té, co si říkala Toyen

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici. Židovský básník Jindřich Heisler, kterého až do konce války skrývala ve své žižkovské garsonce, protože odmítl nastoupit do transportu. Její přátelé z Devětsilu Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert nebo Karel Teige. Nebo francouzští surrealisté, když v r. 1947 odešla do pařížského exilu. Díky těmto svědectvím, ale i na základě pátrání v archivech v Česku a ve Francii, napsala Milena Štráfeldová její beletrizovaný životopis. Příběh Marie Čermínové, rodačky z pražského Smíchova, kterou sám André Breton zařadil mezi deset nejvýznamnějších světových umělců 20. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467127/big_to-je-on-o-te-co-si-rikala-toyen-1nb-467127.jpg 4.2131
Nahrávám...

Komentáře (46)

Kniha To je on! O té, co si říkala Toyen

pepap
23. července

Toyen a jedna generace prodchnutá surrealismem.
Románové vyprávění života Manky Čermínové, ve světě a umění známé jako Toyen. V knize se postupně setkáte s celou plejádou umělěckých jmen jako její dlouholetý partner a kamarád, malíř Jindřich Štýrský, básník židovského původu Jindřich Heisler, členové Uměleckého svazu Devětsil, především Karel Teige, Vítězslav Nezval nebo Jaroslav Seifert, psychoanalytik Bohuslav Brouk nebo André Bretonem. Kniha je nádherným a přehledným průvodcem českou avandgardou a jejím propojením se světem, oslavou svobody a umělecké diskuse první republiky, budete uneseni a pohlceni tehdejší atmosférou. Vřele doporučuji.

Čičolina
19. července

Po knize jsem sáhla tak trochu ze snobismu a trochu z ostudy, že zná, jen pár obrazů z novin a nic moc nevím. A jsem spokojená moc. Spisovatelčiny dohady, jak to asi mohlo být jsou uvěřitelné a hlavně čtivé, nehoní se za sexuálními senzacemi a je k Mance i ostatním laskavá. Líbilo moc.


PoetickaM
29. května

Pro mě je to kniha vzpomínková. Přestože jsem se narodila o 60 let později, narodila jsem se jen o ulici blíž než Manka. Do činžáku,který už v té době nepatřil naší rodině. A měla jsem naprosto skvělou babičku (1906),která milovala umění a literaturu a tak jsem vlastně ten příběh znala a v 70.letech,kdy byl Smíchov ještě Smichovem jsem s ní prochodila všechna ta místa...
Milovala jsem obědy u Holubů,kostel sv Václava, a kafíčko ve Slávii a bylo mi líto, že ve škole o tom nemohu nic říct...
A já vlastně děkuji za návrat do dětství...

Lubošovo
26. května

Velmi povedené. Obvykle by mi vadily zasněné pasáže, které tvoří jakési "předěly" v textu, sem se to ale naprosto hodilo. Autorka převyprávěla malířčin život a dokázala zůstat objektivní, i když u spousty událostí musela hodně improvizovat. Klobouk dolů.

jankor
17. května

Tak jsem dočetla knihu, na kterou jsem byla zvědavá, protože až dosud jsem zhruba věděla jen to, že to byla kontroverzní osobnost .Nejdřív chci uvést, že mě ta kniha bavila a ještě víc tak první dvě třetiny, pak to hodně skáče v čase. Teď jsem si přečetla komentáře a porovnávám......myslím, že není správně napsat, že zemřela chudá, i když žila nakonec osamoceně, je třeba dočíst i doslov. Samozřejmě, že dnes je jiná situace co se týká ceny jejích děl. K její (jeho) "tajemné" sexualitě si troufám říci, že je jasné, že většinová osobnost to nebyla, ale nenarodila se v době, kdy by mohla s pravdou ven. Obrovské překvapení pro mne bylo, že je zde celkem podrobně popsána rodina Jindřicha Heislera a to mohu říci, protože jsem taky z Chrasti. Je vidět, že p. Štráfeldová skutečně pátrala v archívech. Ztotožňuji se s názorem, že kniha je spíše obrazem určitého uměleckého období, než vyloženě životopisem Toyen. Naopak na rozdíl od mnoha zde uvedených názorů mi vadila v knize "ta druhá", jejímiž úvahami autorka kapitoly proložila. Takže celkem vzato - tento životopis určitě doporučuji k přečtení, je to kniha hodná uznání, i když beletrizovaná.

Han-nah
10. května

Ve škole máme Dějiny umění. Říkala jsem si, to není pro mě. Mě se obraz buď líbí nebo ne. Přednesem naší výborné lektorky a přečtením této hezké knihy jsem názor přehodnotila. Každý umělec vyjadřuje ve své tvorbě své já, pocity, vzpomínky, bolest apod. Zároveň mi kniha připomenula období , kdy jsem se připravovala k maturitě. Popis života umělců, jejich životy, umění, kavárenské povídání i o politickém dění v dané době a to u nás , ale i ve Francii, kde mnoho umělců čerpalo inspiraci.
Hlavní představitelka (Marie) Manka Čermínová - TOYEN. To jsem já, žena, která uspěla v mužském světě. Stylizovala se do mužského oděvu s krátkým účesem. Byla tajemná. To se týkalo i jejího intimního života. Měla celoživotního přítele Jindřicha Štýrského. Založili spolu jen pro ně dva směr "Artificialismus", kde oba pracovali se sněním, kombinací reálna s abstrakcí, kde hledali nové možnosti poetismu. Vyjadřovali pocity, vzpomínky, sny, smyslové vnímání a fantazii.
Žila jen pro svou tvorbu a obrazy a pocity na nich vyjádřené .
Toyen - malířka , ilustrátorka knih pro děti, ale i na tu dobu velmi odvážných erotických kreseb. Byla i spolutvůrce obrázkových průvodců Prahy, ale i její milované Paříže, kde v mládí se svým přítelem žila a tvořila, ale po válce se do Francie vrátila a tam i zemřela. Je popsáno její dětství i vzpoura proti rodičům, kdy se osamostatnila a šla za svým cílem. Stát se malířkou.
Tak, jako mnoho umělců, i když měla mnoho výstav, zemřela chudá. V dnešní době jsou její díla na aukcích vyvoláváná za neuvěřitelné ceny, ale takový je život .

Zdenas5
19. dubna

Autorka představuje tuto poměrně málo známou malířku prostřednictvím jejích přátel - Jindřicha Štýrského, s kterým tvořila uměleckou dvojici, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta , Karla Teigeho, ale i některých francouzských umělců. Hodně jsem se dověděla také o literární skupině Devětsil i Francii, v níž Toyen po své emigraci žila. Události předkládá v uměleckých, společenských, ale i politických souvislostech. Vše do sebe zapadá a získáme tak docela reálný obraz doby, která vůbec nebyla taková, jak nám ji představují některé starší filmy. I po přečtení však pro mě zůstává Toyen velmi tajemnou osobou. Je neuvěřitelné, že i když měla kolem sebe tolik přátel a ctitelů, zůstala sama, svými slovy: „Jsem malíř smutnej.“
Během čtení jsem knihu často odkládala, ne proto že by mě nebavila, ale abych si vyhledala doplňující informace a především fotografie umělců, ale i obrazů hlavně Toyen a Štýrského.
V poslední době díky knihám získávám nové informace o událostech a osobách, o nichž jsem nikdy neslyšela, nebo věděla jen velmi málo jako o Toyen.
Díky všem autorům, kteří mi rozšiřují obzory.

sgjoli
18. dubna

Musím říct, že z téhle knihy jsem nadšená a s radostí jsem s ní strávila letošní Velikonoce.
Vyhovoval mi styl, kterým byla publikace napsaná. Trochu jsem se toho žánru beletrizovaného životopisu obávala, ale nakonec jsem s Toyen strávila řádku pěkných chvil. Text se mi četl dobře, dokázal mne vtáhnout do sebe.
Za mne je tu skvěle zachycen dobový kontext. Kromě malířky Toyen tu potkáváme řadu lidí, s nimiž ona přicházela do styku, jak se s kým navzájem ovlivňovala, s kým se ideově nedokázala srovnat, jak ji ovlivňovalo dění ve společnosti, historie proplouvající kolem. A přitom Toyen jako člověk sama o sobě zůstává opředena řadou nezodpovězených otázek. Což knize dodává na určité tajemnosti, která mne okouzlovala. Mé znalosti výtvarného umění a jeho historie jsou mizivé, takže nedokážu říct, co všechno je případně dílem fabulace a co je pravdivé, ale ten obrázek, který mi kniha přinesla, si mne získal.
Zároveň si knihy vážím v tom smyslu, že mne přiměla se o tvorbu Marie Čermínové zajímat blíž - hledat si její obrazy, rozjímat nad nimi - momentálně bohužel pouze jen prostřednictvím internetu - ale snad i někdy v dohledné době i v reálu na nějaké výstavě. V tomhle ohledu mne kniha nenásilnou formou "dokopala" k tomu si rozšířit obzory v oboru malířství, o kterém vím skutečně pramálo. Při čtení jsem nedělala nic jiného, než si hledala tvorbu jak Toyen, tak Štyrského, Heislera a dalších. A hrozně moc jsem si to užila.
Nevím, do jaké míry může kniha oslovit čtenáře, kteří mají výtvarné umění či přímo Toyen "nastudované" nějak blíže, ale pokud je tohle pro vás téma nepoznané a tato malířka vás zajímá, za sebe určitě mohu doporučit.

1