To je on! O té, co si říkala Toyen

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

To je on! – Tři slova, ze kterých možná vzniklo umělecké jméno surrealistické malířky Toyen. Jméno stejně záhadné, jako byla sama. Jako by za sebou stále zametala stopy. Svá svědectví tak o ní podali jiní. Malíř Jindřich Štyrský, se kterým vytvořila celoživotní uměleckou dvojici. Židovský básník Jindřich Heisler, kterého až do konce války skrývala ve své žižkovské garsonce, protože odmítl nastoupit do transportu. Její přátelé z Devětsilu Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert nebo Karel Teige. Nebo francouzští surrealisté, když v r. 1947 odešla do pařížského exilu. Díky těmto svědectvím, ale i na základě pátrání v archivech v Česku a ve Francii, napsala Milena Štráfeldová její beletrizovaný životopis. Příběh Marie Čermínové, rodačky z pražského Smíchova, kterou sám André Breton zařadil mezi deset nejvýznamnějších světových umělců 20. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467127/to-je-on-o-te-co-si-rikala-toyen-1nb-467127.jpg 4.333
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha To je on! O té, co si říkala Toyen

sadlo
26. července

Skvělé! Jako všechny knihy paní spisovatelky. Četba její tvorby mně dělá velikou radost , poučení. Je vidět, že paní Milena čerpá z archivů, její znalosti jsou úžasné. A její čeština je prostě na jedničku, při čtení vás děj zaujme a čtete a čtete.

knihovniceVS
06. července

Zvláštní příběh, zvláštní kniha.
První čtvrtina pro mě byla nerozluštitelná, až příliš snová, s tím jsem fakt bojovala. Chytila jsem se až později, u normálnějšího, víc souvislého děje. Asi víc dokážu ocenit reálie. Kniha byla zajímavá, to ano, ale přiznám se, že toto beletristické zpracování mě příliš nenadchlo. Anebo jsem byla až příliš natěšená...
Čtvrtá hvězda je spíš za kvalitu než za dojem.


lapagerie
28. června

Ráda jsem se začetla, vždyť o Toyen toho víme vlastně tak málo. Známe její dílo, životopis, přátele. Ale ona samotná je pořád tajemstvím. A i nadále zůstane.

Lo3ce
23. června

Toyen byla bezesporu pozoruhodná a výjimečná osobnost. Tahle knížka o ní ale bohužel není můj šálek kávy. Nevím, co si o knize mám myslet. Dřina? Zmatenost? Dřina! Zmatenost! Ale dočetla jsem a něco nového a zajímavého jsem se dozvěděla, tak vlastně ani nelituji :)

Bája89
22. června

Tento text jsem si hodně hýčkala a každé slovo si rozkošnicky vychutnávala. Toyen miluju už dlouhá léta. Tu její odvahu, drzost, sprostotu, svobodomyslnost a tajemno, které i po dočtení knihy setrvává. Možná se dokonce ještě víc prohlubuje. Autorka čtenářům nabízí takřka dokonalý beletrizovaný životopis, který je psaný tak, že se v něm dokáže orientovat dokonce i ten, kdo nemá nejmenší tušení o tom, co je surrealismus, artificialismus či poetismus. Je plný informací, a hlavně dobových souvislostí. Zároveň nám ukazuje dobu a osudy dalších významných postav, které se nám odhalují mnohem víc než hlavní hrdinka, která je tak trochu v pozadí. Na okraji. A přitom stále přítomná, jako „ta z Batignolle“, která mě osobně velmi bavila. Dokonce i oba osudoví Jindřichové, "Štyrský a Heisler" jsou mnohem více dosažitelní.
Události jsou předkládány ve společenských, uměleckých, a hlavně politických souvislostech. Vše do sebe krásně zapadá a čtenář dostává velmi příjemný obraz doby, kterou si mnozí z nás příliš romantizují. První republika zkrátka nebyla tak idylická, jak nám ji ukazují filmy pro pamětníky.
Kniha je vymazlený skvost, na kterém jsou znát precizní rešerše a láska k tématu. Navíc je plná informačních intermezz, která doplňují a mnohdy dovysvětlují nejen dění, ale i chování, a pohnutky některých osobností. Snad jediné, co bych vytkal je absence překladu francouzských vět. Dnes už nám tento jazyk není tak blízky jako vrstevníkům Toyen. Stejně jako by bylo velmi příjemné, kdyby se v knize nacházely ukázky obrazů, grafik a fotografií, o kterých je řeč.
Přesto si až do konce Toyen uchovala svá tajemství. Je paradox, že i když měla tolik přátel, obdivovatelů a ctitelů, tak nakonec zůstala úplně sama.
„Jsem malíř smutnej.“

Acamar
18. června

Surrealismus, fascinující obrazy snově chaotického obsahu nevědomí, a jedna z jeho světových "ikon", neméně tajemná Toyen. O jejím soukromí se toho více neví než ví, s čímž se autorka vypořádala po svém ... přiznané fabulace, jak se co mohlo odehrát, se závěrem takhle to možná bylo, rámuje tím známým a pro život Toyen určujícím - zasazením do světa tehdejší české (a později francouzské) avantgardy, osudovými přátelstvími, nechává mluvit vzpomínky druhých, verše a obrazy ... nepřímou cestou vytváří imaginární portrét nekonvenční, silné, vyhraněné, ale také (i přes několik velmi blízkých kamarádství) osamělé ženy v téměř čistě mužském uměleckém světě.
Je to spíše hrubý nástin podstatných událostí jak cesty Toyen, tak surrealismu, potencionální odrazový můstek k dalšímu hledání.

-Pečivo-
13. června

Dobrý to bylo. Teď vím, kde Toyen vyrůstala, kde schovávala u Akropole Heislera ve vaně a proč malovala smutný umčo.

Já bych teda válku ve vaně nevydržel. To muselo bejt šíleně nepohodlný. 7/10. Jako bonus pomatení Víti Nezvala na vedlejší koleji na trase surrealismus - komunismus.

aralka
31. května

Naprosto skvělá záležitost! Jde o biografický román s různými faktografickými vsuvkami, díky kterým se čtenář lépe orientuje, s částečně vyfabulovanými příčinami, které vedly k důsledkům a událostem, které jsou ověřené... životní příběh, který nás provede od dětství svéhlavé holčičky Manky, přes její dospívání, kdy přijímá jméno Toyen, které jí vymyslel Jaroslav Seifert, přes dospělost, kdy si jde tvrdě za svým snem a je obklopena spoustou přátel až ke stáří, kdy světoznámá surrealistická malířka Toyen umírá v Paříži víceméně osamocena....líbilo se mi, že když si autorka není tak úplně jistá, jak přesně ke konkrétní události došlo, uvádí "mohlo to tak být" nebo "tak nějak se to mohlo stát"... dále moc pěkný nápad s dialogem se zemřelou "tou s Batignolles", který se prolíná celou knihou a čtenáři navozuje takový životní nadhled, pocit pomíjivosti života a vůbec celého lidského snažení a pachtění ... škoda, že nebyly uvedeny překlady francouzských vět, které se v knize objevují a také myslím, že by knize pomohly aspoň sem tam nějaké fotografie, vím, že to není vyloženě literatura faktu, ale spíše beletrizovaný životopis, ale nějaká fotopříloha by knihu ještě pozvedla.... autorka si dala velkou práci, knize určitě předcházely obsáhlé rešerše, aby všechny historické souvislosti "zapadly" na své místo a povedlo se to dle mého názoru dokonale!! Když to porovnám s nepovedenou knihou Barvy slečny Toyen, tak tato je o několik levelů výš, já jsem maximálně spokojená a všem kdo se zajímají o meziválečnou a poválečnou avantgardu určitě doporučuji!!!! :-)

1