Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303766/bmid_tmave-steny-willardu-kc9-303766.jpg
5
1016
339
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind , 2013
více info...
Přidat komentář
Tušila jsem, že mě tento příběh bude bavit, ale zasáhl mě až natolik, že jsem si začala pomalu dohledávat fakta k Willardu a těch zajímavostí kolem! Myslím, že autorka nijak nepřeháněla, když nám líčila život v ústavu pro choromyslné.
Asi více mě bavila dějoví linka Clary, jejíž příběh byl vážně krutý a jako rodič si vůbec nedokážu představit co k tomu její rodiče vedlo.
Příběh Izzy byl více pro mě takový román, ale pěkně napsaný. Neměla to holka snadné, ale nakonec to s ní dopadlo, jak nejlépe mohlo.
Silný příběh a mrazivé téma,ať už krutost rodičů či praktiky psychiatrické léčebny.Velmi čtivé,knihu jsem nedokázala téměř odložit a přečetla ji během jednoho dne.
Úžasná kniha, ze začátku mi vadil příběh Clary, ale po pár kapitolách to nabralo velmi zajímavý směr a nemohla jsem se odtrhnout. Celkově se kniha velmi dobře četla a chvilkama byla fascinující.
Naprosto strhující příběh, ze kterého někdy běhá až mráz po zádech a člověk nechápe, jak mohou být někteří lidé tak zlí... Několikrát mi ukápla slzička dojetím. Baví mě knihy z prostředí psychiatrických léčeben a tohle dílo je opravdu povedené! Drsný, mrazivý a napínavý příběh plný lásky, smutku a radosti. Doporučuji!
Všechno mi přišlo moc přehnané - špatní a nepřející rodiče, nedůvěra ve svou matku, nepřečtené dopisy, chování Shannon, chování lékaře a závěr ze všeho nejvíc.
Co nelze upřít, je čtivost. Děj odsýpá, osudy se rychle střídají, až se nakonec prolnou. Oddechová kniha, rychle přečtená.
Po dlouhé době kniha, kterou hodnotím plným počtem hvězdiček.
V životě se mi nestalo abych knihu odložila, protože jsem potřebovala rozdýchat právě přečtené řádky.
Atmosféra a emoce z Willardu na mne neskutečně působily, bezmoc, beznaděj, nespravedlnost.
Příběh Izzy mi proti příběhu Clary přišel jako oddechové kapitoly oproti hrůzám z Willardu.
V jistou chvíli mne kniha přestala bavit, protože člověk pořád doufá...
Silné a smutné příběhy Clary a Izzy mají kořeny v nefungujících vztazích a komunikaci v rodinách. Děsí mě, kam až vše může vést.
Dva příběhy v dvou časových rovinách.Nechápu rodiče Clary,kteří ji nechají vědomě zavřenou na psychiatrické klinice a nezajímají se o ni ani o vnouče.Izzy se alespoň podaří svůj osud přijmout a pochopit matčiny pohnutky k činu.
Velmi silný příběh, ze kterého mi běhal mráz po zádech. Autorka dokonale vykreslila atmosféru a emoce v této knize. Ponurost, bezmocnost, strach, láska to vše mi bralo dech, tak skvěle to bylo v knize zpracováno. Příběh je sice smyšlený, ale s vědomím, že takový životní osud zakusilo nespočet lidí i ve skutečnosti, je pocit beznaděje ještě větší.
Ke konci knihy jsem plakala tak, že jsem měla co dělat, abych ji dočetla, písmenka jsem viděla úplně rozmazaně. Knihu rozhodně doporučuji a jsem zvědavá na další tvorbu této autorky. :oD
Zajímavá kniha se dvěma příběhy. Napsaná natolik čtivě, že jsem byla asi v jedné čtvrtině a nešla jsem spát, dokud jsem nedočetla. Emotivně mě hodně zasáhla.
Dlouho mi trvalo, než jsem se ke knize dostala. Věděla jsem, že bude jedinečná a nezapomenutelná. A vskutku je. Praktiky z psychiatrických léčeben z dob minulých, i když bohužel ne tak dávných, jsou šílené. Je toho hodně, co bych chtěla napsat, ale nechci spoilerovat. CLARA Cartwrightová je další z hrdinek, na kterou nikdy nezapomenu.
Namlsala jsem se skvělým hodnocením na databázi knih a byla jsem trochu zklamaná. Ale jako oddechovka to fungovalo dobře. Zajímavější linka byla ta v minulosti s Carou. Příběh Izzy byl jak z dívčích románů, ale dalo se to číst.
Čtivé, emotivní , mrazivé. Dvě dějové linky pro mě trochu nezvyklé, ale obě perfektní. Ke knize se ještě určitě vrátím :-)
Kniha byla hodně napínavá, alespoň historická linka s Clarou. To, že by rodiče dali zavřít dítě do psychiatrické léčebny nevidím jako úplně nepravděpodobné. Vždyť ze stejných důvodů posílali v dřívějších dobách rodiče nepřizpůsobivé dcery do kláštera, odkud taky nebyla cesta ven. Takže i když obojí je kruté, tak bohužel nic nového pod sluncem. I když romány pro ženy běžně nečtu, tak jsem ráda, že jsem udělala výjimku a Tmavé stěny Willardu jsem si přečetla.
Kniha patří v mé knihovně mezi ty, jejíž příběh si vybavím i za X let. Velice zajímavé téma odhalující praktiky psychiatrie z dob minulých, určitě v každém zanechá zvláštní pocit. Jediné co bych vytkla je, že jsem očekávala něco, co by spojilo příběh obou hlavních hrdinek, např. příbuzenský vztah.
Tak jsem ji dočetla a musím napsat perfektní, čtivý, úžasný příběh. Smutný, krutý leč pravdivý. Tvrdé zacházení v psychiatrické léčebně. Příběh Clary a Izzy Vás vtáhne do děje, že musíte pořád číst a číst. Závěr mě teda dostal aj na slzy došlo. Přečteno opravdu jedním dechem. Ještě dlouho si budu knížku pamatovat.
Uf - tak práve som dočítala. Netušila som, že ma to tak zasiahne. Nedokázala som sa od toho odtrhnúť - na jednej strane to bolo tak mrazivé a smutné, no na druhej tak ľudsky realistické. Ako môžu byť ľudia tak krutí a vlastní rodičia už tobôž?! To vykreslenie postáv a prostredia ma vážne dostalo. Úbohá Clara, úbohá Izzy, ale hlavne úbohý Bruno... O hrôzach blázinca, pardon, liečebného sanatória sa radšej nebudem zmieňovať.
Skvelá kniha - napínavá a pritom som sa v mnohom poučila. Taktiež dokáže poriadne zamávať nervami, takže to nie je tá pravá šálka kafé pre každého, ale kto sa predsa odhodlá, myslím, že určite neoľutuje.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
Kniha Tmavé stěny Willardu je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 1 313x |
| Čtenářské výzvě | 180x |
| Doporučených | 143x |
| Knihotéce | 436x |
| Chystám se číst | 704x |
| Chci si koupit | 139x |
| dalších seznamech | 11x |
Velmi silný osudový příběh, který jsem četla se zatajeným dechem, husí kůží a slzami z utrpení a dojetí. Kdyby všechny knihy byly takové, skončím nejspíš na kardiologii s bolavým srdcem.
“Svět je plný zlomených lidí a žádné špitály, ústavy ani žaláře nedokážou spravit jejich těžce zkoušená srdce, poraněné mysli a utrápené duše.”