Tíživá láska
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387065/bmid_tiziva-laska-UAa-387065.jpg
3
333
90
V prvním románu Eleny Ferrante, autorky celosvětového bestselleru Geniální přítelkyně, se hlavní hrdinka Delia vrací do rodné Neapole, aby dala do pořádku záležitosti své zesnulé matky Amalie. Autorka v próze tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer, které musí ustupovat do pozadí před svými otci a bratry. Delia se po nejasné smrti matky, nalezené spoře oděné na pobřeží, snaží posbírat poslední střípky jejího života a rekonstruovat nejasné vzpomínky na své dětství. Ferrante svým románem otevírá svět symbolů, svět, v němž hlavní roli hraje hledání a nalézání – ztraceného vztahu s matkou i k sobě samé.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , ProstorOriginální název:
Ľamore molesto , 1992
více info...
Přidat komentář
Tíživé čtení o tíživém dětství a tíživých vztazích v Neapoli vyprávěné drsným, ale působivým stylem E. Ferrante. Dost depresivní.
Dopředu je bohužel jasné, že se čtenář nevyhne srovnání Tíživé lásky s Geniální přítelkyní. Ačkoliv mi knížka nepřišla špatná, na Geniální přítelkyni určitě nemá. Na rozdíl od slavné tetralogie, kde je rovnoměrně zastoupen vnitřní dialog hlavní hrdinky a popis tehdejší doby v kontextu spletitých mezilidských vztahů, zde čtenář spíše zůstává uvnitř hlavy hlavní hrdinky. Zajímavé čtení to rozhodně je, ale obávám se, že na obsah zanedlouho zapomenu.
Knížce dávám 4 hvězdy; určitě pod vlivem úžasné Neapolské ságy, kterou toto dílko nepřekoná. Ale jedná se o autorčinu prvotinu a sama o sobě je výborně napsaná. A ano, Neapol...
Nejdříve jsem se nemohla začít a dala jsem si dva týdny pauzu. Pak přišla ta správná nálada a knihu jsem přečetla za večer. Syrová a tíživá.
Opat vztahy matiek a dcer, ako nekonecny a stale sa tociaci kruh. Mozno trochu pridavam na hodnoteni, ale ako prvotinu musim takto hodnotit. Zapletka nie je zlozita, avsak styl pisania ju komplikuje, zvnutornuje, spochybnuje. Moze byt, velmi moze byt.
Z přebalu knihy (lépe to snad ani vyjádřit nelze):
"V temném příběhu postupně vyplývá na povrch vypravěččino dětské trauma, které negativně ovlivnilo její vztah k matce, rodnému městu, mateřštině, jíž je dialekt, a také k mužům, k sexu. Delia nás v reminiscencích nechává nahlížet do prostředí plného násilí, patologické žárlivosti, frustrace a lží, kterému se konvenčně říká rodina."
Nevim nevim co si o obsahu knihy vlastne myslet. Je to "predskokan" uzasne tetralogie, kde uz Ferrante mela svuj styl skvele vytribeny. Tady to bohuzel zpusobilo velkou zmet vet preskakujicich z jednoho na duhe az si clovek vazne neni jisty co tim bylo mineno.
Kniha mě zklamala. Ostatní knihy od autorky jsou velmi čtivé a dobrodružné (jako Geniální přítelkyně), ale tato je příliš vulgární, zdlouhavá a zmatená. Příběh provází čtenáře pocitem dospělé dvery nad ztrátou stařičké matky.
Není to příběh, který by se četl rychle (alespoň mně to nešlo), ale dává nahlédnout do hlavy a duše hlavní hrdinky. Silný, neveselý prožitek.
Tíživá láska se nečte lehce. Je to ponurý příběh, v němž Delie vzpomíná na své dětství plné traumat a snaží se vyjasnit si svůj vztah k matce. Vyrůstala v rodině s násilnickým otcem, v prostředí plném frustrací, žárlivosti a lží. Delie si ujasňuje svůj vztah k matce, stále hledá odpovědi a částečně si uvědomuje, že některé vzpomínky ani nejsou pravdivé. Díky vypravěčskému umění Eleny Ferrante je příběh emotivní, pochmurný a proto bych ho už po druhé nečetla. Ale děkuji jí za Neapolskou ságu, tu si určitě přečtu vícekrát.
Proč jsem si tuhle knihu koupila? Protože Ferrante...protože Geniální přítelkyně...První polovinu by se můj dál můj výraz popsat slovem "cože?". Ztrácela jsem se v jednotlivých rovinách, moc jsem hlavní hrdince nerozuměla a bojovala jsem s tím, že knihu nedočtu. Po polovině se to ale to ale zlomilo a poznávala jsem starou (vlastně mladou) dobrou Ferrante a nebylo až tak špatné. Takže celkový dojem z knihy rozpačitost, ale nějake kouzlo tam také bylo.
Stylem, kterým píše EF se dá přečíst jedním dechem i tak smutný příběh z kruté Neapole - naprosto dokonalé - při čtení pocit velkého smutku, husí kůže a radost, že žiji zde a v této době.
Nejsem si jistá, zda bych se s takovou chutí pustila do trilogie Geniální přítelkyně, pokud bych tuto prvotinu četla opravdu jako první. Opět tu dýchá atmosféra té chudší Neapole. Ta snaha o pochopení matky po její smrti s návraty do dětství. Rozhodně se to nedá číst rychle.
Nevim co si mam myslet, dost tizivy a zmateny pribeh. Jedna z tech knizek, o ktere byste se mohly dlouho bavit a kazdy by ji pochopil jinak
Trochu som sa obávala tejto knihy vzhľadom na tie hodnotenia na knižných portáloch, ale v konečnom dôsledku sa tým len zriedka nechám ovplyvniť. Môžeme to zhrnúť nasledovne: po nenáročnej, ľahko čitateľnej mainstremovej Neapolskej ságe, zrazu ponúkajú fanúšikom Ferrante jej rané diela a všetci sú v šoku. Naozaj všetci od nich očakávali, že dostanú to isté, čo v NS?
Mne sa Ferrante pre náročnejšieho čitateľa páčila, mám celkom blízko k takýmto podivnostiam. Každý z nás sa istým spôsobom vyrovnáva so svojím vzťahom k blízkym, so spomienkami (nielen na detstvo), ktoré sa nám neustále vedome či nevedome premietajú do nášho života a defilujú nám pred očami. Kniha je pocitovka, nie je to žiadny tuctový príbeh, ktorý má začiatok a koniec.
Buď je divný překlad nebo originál, ale kolikrát jsou ty věty tak krkolomné, že si to musím 3 krát číst, abych pochopila smysl a ani děj mě nezaujal. Odkládám.
Milovala jsem úžasnou Neapolskou ságu a tak nějak předpokládala, že budu zbožňovat všechno, co autorka napíše. A ono ouha. Tíživou lásku jsem pracně zvládla do třetiny a velmi zklamaně a otráveně odložila. Za mě bohužel příliš zmatené, zvláštně propletené a ani trochu sympatické.
Ač prvotina, tak se k nám tato novela dostala až po skvostné tetralogii, což možná ovlivňuje moje hodnocení. Očekávání bylo značné a bohužel nebylo zcela naplněno. Tíživá láska se mi nečetla úplně snadno, trvalo mi, než jsme se do ní zakousla, prolíná se zde hodně realita, útržky vzpomínek, myšlenky a celý příběh na mě běžel strašně moc rychle. Nemohu se ubránit srovnání s Geniální přítelkyní, kdy čtenář dostal prostor a čas, seznámit se s prostředím, postavami, situací a alespoň já jsem měla až hmatatelný pocit, že jsem v Neapoli 50. let Tady naopak děj strašně chvátá, mnohé jen naznačuje a ačkoli Elena Ferrante opět mnohé líčila do detailů, dokázala do textu vložit "živelnost", tak stejně mi děj unikal mezi prsty a měla jsem pocit, že jsem jakoby krok pozadu. Možná číst nejprve tuto novelu, dopadlo by pro ni hodnocení lépe.
Štítky knihy
zfilmováno italská literatura rodinné vztahy rozhlasové zpracování matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Kniha Tíživá láska je v
| Právě čtených | 24x |
| Přečtených | 490x |
| Čtenářské výzvě | 34x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 174x |
| Chystám se číst | 86x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 2x |
Po Geniálních přítelkyních jsem dočetla jen horko těžko. Příběh mě nevtáhl, s postavou jsem se neztotožnila, prostě mě to nebavilo.