Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491347/bmid_tiche-roky-Kg8-491347.jpg
5
6580
6580
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Zoufale mi tam chybí aspoň pár dalších stránek...dovést ten příběh ještě o pár chvil dál... i když vím, že to byl záměr, nechat čtenáře po té poslední otázce rozervaného a lačného. Zase se skláním před uměním spisovatelky psát tak lehce o tak těžkých tématech a stále čtenáře překvapovat náhlými zvraty, kdy všechno, co jste si do té doby přečetli, začne v jednu chvíli dávat smysl a vše do sebe zapadne jak ozubená kolečka švýcarských hodinek. Víc už ani nevím, co napsat...snad jen, že doufám, že paní Mornštajnová svou studnu nápadů ještě zdaleka nevyčerpala.
Jsou knihy, co pomalu dočítám, abych oddálil konec. Tuto jsem ze stejného důvodu nechtěl několik dní otevřít. Není to Hana, ale ani Hotýlek nebo Slepá mapa. Tiché roky nejsou lepší ani horší. Je to jiný příběh psaný s jiným záměrem. A pořád je to Alena Mornštajnová, to je samo o sobě zárukou kvality.
Výborne spracovaný život jednej rodiny z pohľadu otca a dcéry s nedokonalým vzťahom...postupne sa odkrývajú udalosti, ktoré rodinné vzťahy ovplyvňujú, menia a miestami ničia...čítate a vidíte ako to, čo človek povie prípadne nepovie vplýva na chod rodiny, na vzťahy... problémy niektoré "známe", niektoré menej, ale vždy reálne...a v závere vám všetko dokonale zapadne..odporúčam..
Další skvělá kniha od Aleny Mornštajnové. Přečetla jsem už všechny a všechny jsou vynikající, ze žádné jsem nebyla zklamaná...Tiché roky jsou zase něco úplně jiného. Líbí se mi, jak dokonale vykresluje vnitřní svět a pocity hlavních postav a v pozadí jen tak mimoděk popisuje důležité dějinné události.
Skvělá stejně tak, jak o ní čtenáři básní :) Líbilo se mi to napětí až téměř do konce a ta protkaná mlčenlivost. Vůbec bych to u dcery nečekala a docela mě to vlastně i z pohledu otce překvapilo :)
Moje první kniha od autorky. A zaujala mě hodně. Kniha je psána moc pěkným jazykem psychologické vykreslení postav je dokonalé - jako by to byli mi příbuzní. Kniha se četla docela sama... Super.
Nádherná studie toho, co z nás dělá chování lidí okolo nás. Trochu mě mrazilo z celé atmosféry... Bohdany mi bylo upřímně líto, ale rozuměla jsem i Svatoplukovi a Běle. Úplně mi nesedělo chování Svatoplukovy maminky...
Co mi trochu vadilo byl uspěchaný konec.
Vřele doporučuji.. výborné čtení..opět moc povedený příběh paní Mornštajnová, za který moc děkuju.. je zvláštní, jak jedno "nešťastné" rozhodnutí (osudová chyba), ovlivní nejeden život a to navždy..
moje první kniha od této autorky a rozhodně nejsem zklamaná. Osud dcery i otce jsem prožívala s nimi a chápala je. Konec byl pro mne překvapením a určitě bych pár stránek navíc ještě přidala.
Autorka opravdu umí psát mimořádně zajímavé knihy. U této mi chvíli trvalo, než jsem se v ději zorientovala, ale pak už jsem si čtení užívala. Pro čtenáře snad může být nějakou dobu problém pochopit, v čem vlastně spočívá jinakost Bohdany, která je často zmíněna, ale teprve až téměř v závěru vysvětlena. Možná bych také uvítala, kdyby autorka věnovala v závěru trochu víc prostoru Blance a tomu, co všechno prožila. Ale i přes to všechno to byla velmi zajímavá kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem.
Opět skvělá kniha. Chvilku jsem se obával, že to nebude tak silné. Příběh se poté ale pořádně rozjel. Trochu mi to připomínalo Hanu, kde je rovněž ústřední postava podivínská a poté je vysvětleno co se jí v životě stalo. Zase musím dát plný počet. Přečteno za čtyři dny.
Na knihu jsem se velmi těšila a ačkoli se četla jedním dechem, nijak mě nenadchla. O nefunkčních rodinných vztazích už bylo mnohokrát vyprávěno jinde a lépe, ty překvapivé zvraty tady nefungovaly a nudil mě i jazyk - místy mi připadalo, že čtu slohovou práci nadané septimánky a ne vyzrálou českou autorku. Škoda, jinak mám Mornštajnovou docela ráda.
Příběh otce poznamenaného životní ztrátou, zklamáním a společenskou deziluzí a dcery bojující s nezájmem a lhostejností své rodiny. Až po dlouhých letech si uvědomí, že pocit osamělosti, se kterým bojují každý zvlášť, mají společný. Autorka nám opět předkládá příběh, který je ve své podstatě neuvěřitelně prostý i zatraceně složitý, jak jen rodinné vztahy mohou být. Síla vyprávění Aleny Mornštajnové vyplývá z jejího vcítění do postav a jazyku, který je lidský a citlivý, a u Tichých roků tomu není jinak.
Další knihy této autorky, hodně jsem se na ni těšila.
Jak jeden okamžik zničí život celé rodině...
Líbilo se mi, jak autorka skvěle popsala postup smýšlení Svatopluka. Nadšení, elán, zamilovanost, těšení, ale také obavy, strach, vztek atd.
Opět hodně povedená knížka mojí oblíbené spisovatelky. Je to vyprávění dvou pohledů, dcery a otce. Popis stejných situací ze dvou pohledů mnohé vysvětluje. Přesto musím říct, že ačkoliv jsem Svatopluka v některých situacích chápala, patřil k těm záporným, kteří hledají chybu v jiných a jen těžko si přiznávají, že vše zavinili právě oni. Samozřejmě Bohdance jsem fandila od začátku a byla bych ráda, kdyby poslední slovo, které bylo vysloveno v knížce patřilo právě Bohdance. A proč vlastně ne?
Paní Mornštajnová mě vtáhne do děje vždy hned od první stránky. Její hrdinové jsou lidé, kteří žijí kolem nás. Poznamenaní dobou a podmínkami, které ta doba pro ně vytvářela. Byl to silný příběh.
Další z knih od Aleny Mornštajnové, která opět nezklamala. Silný příběh, který se četl jedním dechem.
Alena Mornštajnová snad nikdy nezklame. Na tuto knihu jsem se dlouho těšila a když konečně vyšla přečetla jsem ji jedním dechem. Opět velice silný a krásný příběh.
Knížka je velmi čtivá, přečetla jsem ji jedním dechem. Příběh je skvěle rozepsaný a při čtení mrazí. Jen jsem celou dobu čekala na nějaký zásadnější zvrat.... holt jsem rozmazlená výbornou Hanou a pro mě ještě skvělejší Slepou mapou. Laťka je a bude pro paní Mornštajnovou nastavena už navždy velmi vysoko....
Během jednoho dne přečteno, nešlo se odtrhnout.
Slova řečená i nevyřčená nás ovlivní na celý život. To je případ Bohdany, která mi nesmírně přirostla k srdci. Moc jsem si přála, aby rozluštila rodinné tajemství, které ji poznamenalo na celý život připravilo a možnost snazší komunikace s okolím.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Autorka opět nezkamala, ale ouhlasíms tím , že závěr mohl být rozsáhlejší.