Tess z d'Urbervillů
Thomas Hardy
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296615/bmid_tess-z-d-ubervillu-kOf-296615.jpg
4
385
89
Román Thomase Hardyho Tess z D’Urbervillů patří k nejslavnějším viktoriánským románům a na čtenářské oblibě neztratil dodnes. Ve své době vzbudil obrovský rozruch a náležitě bouřlivou odezvu, zvláště díky autorově vášnivé obžalobě puritánské viktoriánské morálky. Podobně jako většina Hardyho ostatních románů se i Tess z D’Urbervillů odehrává ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex; jeho hlavní hrdinkou je venkovská dívka Tess, jejíž upřímnost, citlivost a mravní nesmlouvavost naráží na pokrytecké konvence okolí a postupně vede k hrdinčině tragédii. Baladický příběh navíc působivě dokresluje časový rámec knihy: do poklidných venkovských končin začínají doléhat ozvěny společenských změn vyvolaných industrializací; lidé začínají ztrácet staré jistoty a mají před sebou náhle budoucnost zbavenou opor – ale zároveň i nové možnosti. Tato situace dává autorovi podnět k filosofickému zamyšlení nad osudovými silami, ovlivňujícími úděl člověka.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Tess of the d'Urbervilles , 1891
více info...
Přidat komentář
(O ději jsem předem nic nevěděla a film neviděla, takže jsem si mohla knihu užít úplně bez přípravy...)
První část se mi hodně líbila, jazyk, styl i samotný příběh se rozvinul zajímavě.
V druhé části to začalo nudit - Angel Clare, jeho postavení, vystupování a hlavně (ne)únavné nadbíhání Tess a dožadování se její ruky bylo až absurdní. A právě proto se možná nechala Tess udolat, neposlechla matčinu selskou (dobrou) radu, ale ani vlastní přesvědčení, takže tu nejpodstatnější informaci si nechala pro sebe, až už bylo pozdě - a manžel se zachoval tak, jak se u něj asi dalo čekat.
A v další části to celé nějak začínalo obzvlášť drhnout až se rozpadat: "prozřevší" hříšník zase kříží Tess cesty, když ta si se sebou navíc vůbec neví rady. Přitom právě zde mi připadaly mnohé repliky konečně věrohodné a přesné:
"Nevěřím na takové prudké obraty! Protiví se mi, že se mnou takhle mluvíte, když víte - když víte, jak jste mi ublížil! Vy a takoví jako vy si na světě užijete radosti do syta, podobným, jako jsem já, ztrpčíte život a uvrhnete je v zoufalství, a pak, když už máte všeho dost, je báječné se napravit a myslet na zabezpečení svých radostí i na nebesích! Pryč s takovými - nevěřím ve vás - nenávidím to!" - za tato slova bych Tess zatleskala, a to nejen kvůli obsahu, ale hlavně že konečně něco uviděla v pravých barvách a byla schopna to i nahlas zhodnotit.
"Ten jí neublíží. Ta duchem uvízla na jednom místě a nic s ní nehne, tak jako nic nehne s vozem, když zapadne do jámy. Bože na nebesích, jak jednou ženskou něco posedne, tak na ni neplatí ani dvoření, ani kázání, ani sedm svatých hromů" - takto ji však velice trefně ovšem ve stejnou chvíli hodnotí její nejbližší kamarádka, takže se nic s Tess nemění.
Tess byla po celou dobu pro mě hodně neuchopitelná, na jednu stranu selský rozum, šikovná a schopná, nakonec i s tím největším trápením si poradila jako hodně mladá, ale s přibývajícími roky jakoby ne a ne dospět a dostát svým zásadám a nenechat sebou lomcovat tím jediným, dokonalým a pravým (jak ho viděla), který ji vlastně odvrhl (čemuž zákonitě nemohla porozumět). Oba si prostě usmysleli, jaký je ten druhý, a když se obraz upravil podle skutečnosti, už nevěděli, co s tím. Teprve později vlastně vyšlo najevo, jak Tess načerpala spoustu "myšlenek" z Angelova odpadlického světonázoru, kterým ale nemohla rozumět (jen je papouškovat), a tudíž je vzít opravdu za své. A pak je citovala ("polemické sylogismy"!) svému ďábelskému pokušiteli.
A závěr jejího příběhu? Ten mi připadal úplně nevěrohodný: možná sice jen dotvrdil její neukotvenost, neschopnost se správně rozhodnout, věci vyřešit, a hlavně žít, ale takové jednání (v afektu?) se čekat nedalo, ani to, co ještě natahovaně následovalo.
Ve mně tedy kniha vyvolala jen pocit nedůvěry k celému osudu hlavní hrdinky, a tedy pocit zklamání nad stráveným časem nad knihou. Ani hlavní hrdinové, ani jejich prostřednictvím mírně zobecněný pohled na ženy a muže mi neseděl, byť ta všeprostupující zásadní prohlášení "Vy jste způsobila, že jsem sešel na scestí..." a "Všechno zlo na vaši půvabnou hlavu" na světě bylo, je a asi ještě dlouho bude, protože do vztahů a chápání světa vstupuje nejen psýché, ale fyzično.
Jsem moc ráda, že pan Thomas Hardy ve své době napsal takovou knihu. Už jen to, že ji napsal muž je úžasné a jen doufám, že aspoň pár lidem své doby otevřel oči a donutil je se zamyslet. Z tohoto pohledu je to určitě nedocenitelné dílo.
A teď k tomu, proč jen tři hvězdy. Bohužel se mi nečetlo dobře. Bylo zde na mě až moc popisů pro mě nezáživných věcí. Kdyby jich polovina odpadla, byla bych šťastná a vracela bych se ke knize raději.
Ale i když jsem se vlastně těšila, až dočtu, tak mi i přesto na konci slza ukápla.
Po dvou letech shánění této knihy jsem byla natěšená... Příběh mě upoutal, často mi bylo Tess líto, přece nemůže mít jeden člověk tolik smůly, ale na druhou stranu i hrdosti kvůli které to zřejmě dopadlo jak to dopadlo. Jsem ráda, že nakonec strávila s Angelem pěkné chvíle, ikdyž za jakou cenu, že?
Každopádně to byla krásná knížka. Doufám, že ne poslední od Hardyho.
Silný příběh s pro mě překvapivým koncem. Čekala jsem všechno možné, jen toto ne. Při čtení mě často napadlo, v jak moc jiné době teď žijeme.
Popravdě jsem do téhle knihy šla s pocitem, že od ní nemůžu nic moc očekávat, ale šeredně jsem se zmýlila. Kniha mě naprosto uchvátila a natolik mě pohltila, že jsem se od ní nemohla odtrhnout. Smutný příběh Tess, která si za svůj tak krátký mladý život vytrpěla tak mnoho... Kolikrát jsem se plácala do čela, jak je možné, že jeden člověk může mít tolik smůly a přesto si povětšinou zachovávat takový přístup, takové odhodlání. Občas jsem ji proklínala, jak hloupá je, že sebou nechá tak jednat, jak flegmatická občas byla. A Angel Clare... Toho jsem upřímně chtěla trefit kamenem do hlavy za to, jak špatně se zachoval. Téměř za stejný čin mu bylo odpuštěno, ale on to nedokázal oplatit. Bylo to hrozně nespravedlivé a nesnažil se ji ani pochopit. K Alekovi se vyjadřovat nebudu, ten mi pil krev od začátku. Každopádně kniha skvělá, moje první čtení od Hardyho a určitě ne poslední. A poslední řádky jsem dočítala s husí kůží.
Veskrze smutná kniha o statečném boji mladé ženy se svým údělem. Mladá dívka svedená proutníkem, ke které štěstí bylo velice skoupé. Líbí se mi vyvrcholení příběhu- happyend jsem snad od takto laděné knihy ani nečekala. Nejvíc mě zklamal Angel, který svým chováním po odhalení toho, co se mu Tess celou dobu snažila říct dosti napomohl tomu, jak hořkosladce celý příběh skončil. První kniha od Hardyho, kterou jsem četla- určitě však ne poslední. Opravdu mistrovské dílo.
Téhle klasiky jsem se trochu bála, říkala jsem si, zda to nebude příliš nudné. Ale knížka byla skvělá. Jedná se o úžasnou sondu do viktoriánské morálky, která bez povšimnutí přešla hříchy muže a za stejný hřích ženu navždy odsoudila.
Thomas Hardy + stará dobrá Anglie = nádherně hořko sladce chutnající skvělý román. Není třeba psát více, stačí si přečíst všechny skvělé komentáře níže.
Člověk si říká, že něco jako naturalismus, co už všichni znají jako své boty, a navíc něco, co nám cpali brutálně nudní učitelé češtiny jako povinnou četbu, nám v dnešní post-postmoderní době nemá co nabídnout. Opak je pravdou a ti z vás, pro koho je Tess prvním setkáním s naturalismem (nebo ti, kdo hledají informace do referátu z češtiny) vězte, že krev a dekadentní popisy opilých lidí fakt nenajdete. Jakože alkoholismus a znásilnění to jo, ale ne popsané do nějakých velkých detailů. Hardy to spíš nechává ve vás vydusit a vám to všechno připadá podivně přirozené, ještě když to Tess nějak zvlášť neprožívá. Největší znak naturalismu je ovšem sama Tess, která je neschopná, nebo možná ani spíš nechce, změnit svůj osud a všechno to nakonec skončí, jak jinak než ve s**čkách. Možná že se naturalismus vyznačuje tím, že máte chuť hlavní postavy (Tess a Angela, Angela ale značně víc) počastovat tupým úderem do hlavy, aby se konečně vzpamatovali. Cože? Že to mám u každé druhé přečtené knížky? Oops.
Som veľmi rada, že som si túto knihu prečítala. Je to príbeh, ktorý ma chytil za srdce. Tess predstavuje vytrvalú, ale nežnú bytosť, ktorá dokáže pretrpieť nejedno úskalie. Odporúčam prečítať, pretože by sa príbeh dal preniesť i do súčasného života.
Tyto romány nemám moc v oblibě, ale po přečtení Pýchy a předsudky jsem si řekla, že si přečtu i tuto knihu. Moc obdivuji Hardyho, že se tak dokonale dokázal vcítit do role Tess. Kniha je krásně napsaná, a jelikož jsem četla překlad od paní Staňkové, tak vyjímkou v textu nebyly ani transgresivy, které ovšem celému příběhu ze staré Anglie dodávají tu jedinečnost. Kniha je i přes tento překlad velice dobře čeitelná. Celý příběh není žádná romantika, ukazuje nám beznadě, zoufalství... Doporučuji.
Kdo by si myslel, že Tess z d'Urbervillů je nějaký sladkobolný románek plný nekončících sladkých řeči o nejvyšším citu, ať se připraví na syrovou brutální nálož všech lidských beznadějí, nemohoucnosti, bezvýchodnosti a tíživého smutku, které se mohou v životě člověka nakumulovat, a ať si dobře rozmyslí, jestli je ochoten tuto očistu podstoupit, protože po přečtení Tess z d'Urbervillů už nepůjde žít stejně :). Zásadní kniha! https://tomasstambera.cz/clanek/tess-z-d-urbervillu-thomas-hardy/33
Miluju Hardyho a opět nezklamal.Kralsný příběh plný emocí šťastných i smutných.Cítite se jako by jste stali vedle Tess
Krásný a silný příběh, plný citu, emocí...odehrávající se ve staré Anglii.. Obdivuji autora, že se uměl vžít do role Tess a dokázal psát,tak jako by si všemi úskalími života prošel on sám..
Jedna z mých nejoblíbenějších knih..
Příběh krásné, nevinné Tess a osud, který díky nešťastným událostem vede k životní tragédii.
Hardy nádherně popisuje život na anglickém venkově v tehdejší viktoriánské společnosti, době plné pokryteckých a nesmyslných předsudků.
Je to smutné, je to trýznivé, je to taaak krásné...
Kolem pěti set stran romantického příběhu z osmnáctého, nebo snad dokonce sedmnáctého století. Některé pasáže tím pádem odpovídaly stylu té doby a stylu žánru, ale naštěstí jich nebylo tolik, aby mi čtení otrávily. Bylo poměrně vzrušující číst o světě, který dnes už neexistuje, o vztazích v dobách, kdy spoustu věcí fungovalo jinak.
Četl jsem to v překladu Marty Staňkové, takže si člověk musí zvyknout na občasné "kročeje", ale jinak se mi zdálo, že ten použitý jazyk překladu není vůbec nečitelný, naopak se velmi hodil k příběhu. To, co mě mile překvapilo byl závěr příběhu. Vlastně jsem čekal všechno možné, jen toto ne.
Je to vlastně příběh hlavně o morálce té doby a není bez zajímavosti porovnat to s dnešním světem.
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno milostné romány anglická literatura nešťastná láska
Autorovy další knížky
| 1981 |  Daleko od hlučícího davu |
| 1956 | Tess z d'Urbervillů |
| 1975 | Neblahý Juda |
| 1975 | Starosta casterbridgeský |
| 1975 | Lesáci |
Kniha Tess z d'Urbervillů je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 560x |
| Čtenářské výzvě | 95x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 277x |
| Chystám se číst | 449x |
| Chci si koupit | 74x |
| dalších seznamech | 10x |
Nemůžu říct, že by mne kniha nezaujala, nemůžu říct ani, že by mne nadchla. Prostě jsem se jí nemohla a nemohla prokousat. Mám ráda dlouhé příběhy, ale tohle se prostě až moc vleklo. Asi mne už unavovalo čekat na nějaký zázrak, který dopřeje hlavní hrdince nějaké rozuzlení její situace...
Přestože jsem nechápala jednání hlavní postavy Tess (neuvěřitelná naivita) i jejího milého Angela (způsob, kterým ji odvrhl pro její domnělou zradu ohledně včasného nepřiznání minulosti), je mi jasné, že toto ani pochopit nemohu. Je tak jiná doba, lidé přemýšlí tolik odlišně, to co dnes je úplně normální a běžné, dříve bylo pro lidi něčím nepředstavitelným. Morálka a hodnoty jsou úplně někde jinde. Těžko zazlívat hlavním postavám jejich jednání, když jsme sami dobu neprožili.
Tess byla velkým magnetem na smůlu. Ale i přes to všechno na tom nebyla tak zle, jako spousta jiných lidí v těch dobách. Co opravdu nedokážu pochopit a co bylo podle mého největším zdrojem vší smůly, byl postoj Tessina otce, který když se dozvěděl o svém "původu", automaticky předpokládal, že je někdo lepší a že bude vnímán i svým okolí jinak. Ale to se nestalo a rodině to přineslo jen zlé časy.
Teprve na konci knihy byla Tess svým způsobem opravdu šťastná. Musím ale říct, že vzhledem k Tessině charakteru, k jejímu vystupování a až trpkému přijímání svého osudu po celou dobu příběhu nemohu věřit, že by byla schopná udělat to co udělala. Nesedí mi to, nezapadá.
Reálně bych dala asi 3 a 1/2 hvězdy, ale přece jen je to víc ke 3 než 4.