Terror
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/309670/bmid_terror-ANk-309670.jpg
4
1135
1135
Kniha Dana Simmonse, Terror, je ve všech smyslech toho slova „mrazivý“ horor, vycházející z historických událostí. Simmons jako kulisu svého příběhu použil výpravu sira Franklina, která se roku 1845 vydala hledat tzv. „severozápadní cestu“ a jejíž osud je dodnes zahalen tajemstvím a je předmětem mnoha odborných i laických spekulací. V pestrém kaleidoskopu, proloženém četnými retrospektivními pasážemi, sledujeme osudy námořníků, kteří uvázli v ledové arktické pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a pronásleduje je tajemný a nelítostný netvor. Výprava se postupně mění v zoufalý boj o přežití. Kniha je navzdory rozsahu plná nepřetržitého napětí, nesporného vypravěčského umu a dokonale zvládnutých dobových reálií.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2016 , BB artOriginální název:
The Terror , 2007
více info...
Přidat komentář
Dan Simmons se tímto románem od sci-fi žánru zas tak úplně nevzdálil, neboť arktické prostředí, v němž se děj odehrává, má od zbytku Země dosti odlišné charakteristiky. Jen posuďte: věčná noc či věčný den, teploty tak nízké, že praskají zuby, prudké bouře, nefunkční kompasy, nekonečné sněžné pláně, aurora borealis... Jako by výprava Johna Franklina ztroskotala na cizí planetě.
Kostra příběhu vychází z nemnohých informací o osudu Franklinovy expedice. Děj je v podstatě popis (velmi nepříznivé) situace v ledu uvízlých námořníků z pohledu několika členů výpravy, do nějž Simmons navíc přidává mystický / hororový prvek - tajemnou eskymáckou dívku a nelidské monstrum, které usiluje o život námořníků stejně intenzivně, jako mráz, nedostatek jídla a kurděje. A mimochodem, kurděje jsou opravdu nechutné svinstvo.
Z textu je znát, že autor má historické pozadí události i dobové reálie obdivuhodně pečlivě nastudovány. Simmons píše tak živě a detailně, že jsem společně s osudem zkoušenými námořníky mrznul a trpěl i já, přestože zabalený v teplé peřině. Knihou prostupuje skutečně mrazivá atmosféra strachu - strachu z bezvýchodnosti situace, v níž se expedice ocitla a strachu z monstra, které číhá tam někde venku. Ona stvůra však není po celou dobu spatřena, a jestli ano, vždy jen nejasně. Zlo knihy není fyzicky hmatatelné, ale je plíživé a všudypřítomné. A o to je horší.
V Terroru se však objevilo několik věcí, kvůli kterým mu srážím z plného hodnocení: Mimo někdy až příliš zdlouhavé popisy mám na mysli hlavně retrospektivy, které autor čas od času využívá. To by bylo v pořádku, kdyby pohledy do minulosti měly vliv na aktuálně probíhající děj anebo na jednání postav. Nic z toho se však nekoná, retrospektivy jsou zcela bez užitku a jako takové se dají považovat za vatu. Další věcí, kterou shledávám pouze potenciálně závadnou, je finále, respektive jeho neexistence. Řekl bych, že se zde vyskytuje něco jako před-finále, ale není to skutečné velkolepé vyvrcholení, kdy by mělo dojít k nějaké osudové konfrontaci. A samotné – pozvolné - vyústění příběhu je něco, co asi málokdo čekal, nicméně dalo odpovědi na otázky, které během četby vyvstaly.
VERDIKT: Kniha, po jejímž přečtení si již nikdy nebudete stěžovat chlad a stravu.
Kniha zajímavá snad jenom díky prostředí, kde se nachází a taky tím, že tam jsou hezky popsány problémy expedice k polárnímu kruhu. Hlavní strašidlo bylo ve všem neskutečně "overpower" a jakákoliv pasáž s ním byla v podstatě nezáživná. Příběhy postav ze začátku byly neuvěřitelně nudné, to se nakonec v pulce knize zlomí, bohužel to je až po 300 přečtených stránek. Ke konci byla kniha až neuvěřitelně zábavná, jenom škoda trošku podivnému závěru, který jsem ani číst neměl protože mě strašně sral a zkazil pocit z knihy. Snad slouží jenom k vysvětlení jednoho prvku, který provází celý děj. Ale i tak..
Ač je kniha obsáhlá a nepojednává o ničem jiném než o tom, jak dvě lodě zkysnou v ledu, četla se jedním dechem. Příšera byla příjemným zpestřením ubohého osudu posádek, ale ke konci už vadila a kdyby tam ten mystický prvek nebyl, také by se nic nedělo.
[115/11] (ebook) Já se vážně snažila! Dokonce jsem i prvních sto stran byla hrozně nadšená. Chtěla jsem vědět, jak si autor dokáže pohrát s událostí, o které nás učili už na základní škole. A tak jsem v hrubých rysech věděla do čeho asi jdu a těšila jsem se. Jenže... nějak to prostě nefungovalo a já se smutkem konstatuji, že mě Simmons nijak na pedel neposadil. Ani předtím, ani teď a do budoucích let to také světle nevidím. Takže nejspíš čau a šáteček.
Nejdříve se dostavil pocit, že jsem určité události a slovní obraty už někdy někde četla. O to horší bylo zjištění, že to bylo ve stejné knize a jen o pár řádků blíže začátku. Jak to? Autor se jednoduše opakuje. Zbytečně rozvádí nedůležité a nepodstatné věci, kterými se snaží přiblížit postavy čtenářům a vyplnit prázdná místa. Jenže, sotva se o někom něco dozvíte, najednou z děje zmizí tím či oním smrtelným způsobem. Takže je vám následně předvedena další postava, která o dalších pár stran zařve takřka úplně stejně. A tak to jde celou knihou. Smrt si nikoho nevybírá a vy už předem víte, že v okamžiku, kdy vám blýskne hlavou něco jako: ,Čéče, s tebó by mohla bét docela bugerpárty', můžete se rovnou obléct na funus. Zkrátka nudný stereotyp, který je nastavovaný neslanou a nemastnou kaší, do které by ani toulavý, zbídačelý a parazity prolezlý werewolf raťafák nestrčil.
Dokud v příběhu figurovaly tři postavy (Mlčenlivá dáma, Irving a Goodsir), měla jsem alespoň někoho, na koho se mohu těšit a spolehnout. Jenže v první polovině knihy se všichni tři vyskytovali jen opravdu poskrovnu a když už se začali podezřele hemžit bylo jasné, že to nebude mít dlouhého trvání a mně se zase pokřiví obličej nesympatickou křečí vůči autorově stylu. To jeho přeletování z postavy na postavu bez větší psychologie a procítěnosti. Ta jeho plochost, absence snahy vyvolat úzkost z omezeného prostoru a ponorkové nemoci. Občasná nelogičnost a neuvěřitelnost, že všiváci se projeví až po dvou letech.
Pokud chtěl ovšem napsat pouze gore hadrmaso s jakýms takýms historickým podkladem, měl tu směšnou parodii na vyvražďovačku alespoň pořádně osolit. Ten přerostlý bubák se špatnou manikúrou byl naprosto nemožný. Nebylo se čeho bát, protože ho autor vystavěl za hranice lidské představivosti. Navíc jsem celou knihu postrádala nějakou mytologii, která by to krásně podtrhla a která se, jako nějaký výsměch, ukázala až na posledních stránkách. Jediný silný zážitek, který si z toho celého tedy nakonec odnáším je ten, že umřít na kurděje je k******y hrozná smrt a každý “moderní“ člověk, který kdy vztáhl ruku na domorodé obyvatelstvo v neprávu by zasloužil vykuchat a za koule pověsit na ráhno. A právě pro to všechno a přitom tak málo se nedokážu donutit dát nadprůměrnou známku.
Když teď s osmiměsíčním odstupem od přečtení vzpomínám na tuto knihu, vybaví se mi jen, že byla úžasná a rozšířila velice můj okruh zájmů. Najednou jsem začala hledat knihy, filmy a dokumenty o námořních a polárních výpravách, eskymácích, typech lodí, hledání severozápadní cesty, hned jsem hledala na mapě sopky Terror a Erebus a, kdykoli se v knihách setkám s Crozierem, Rossem nebo Franklinem, mám takový pocit, že to jsou moji staří dobří známí. Nepřemýšlím o tom, jestli je to "vymyšlený nesmysl", nebo to tak skutečně bylo. To, jak podal celý příběh, kolik zajímavostí mi přinesl, to mělo pro mě hlavní váhu. Jistě brzy sáhnu po další knize od tohoto autora!
Četl jsem, ale nedočetl. Vůbec mě to nechytilo. Nevím, jestli to bylo příběhem, nebo stylem.
Kdyby ke konci Simmons nezměnil survival horror na fantasy slátaninu s eskymákama, jednalo by se o perfektní dílo.
Horor to není, spíš popis útrap jedné polární expedice-plavby. Fantaskní zvíře je sice příjemnou perličkou i ta se ale po čase okouká a pak už se to celé jenom vleče a vleče a .......když člověk dojde konečně na konec, tak se nestačí divit jak hloupě to celé končí.....
Často sa mi stáva, a myslím, že nielen mne, že keď čítam v komentároch samé superlatívy na knihu som ostražitý a nenechám sa hneď strhnúť a pridať sa do víru nadšenia.
Práve preto som k tejto knihe pristupoval opatrne a s odstupom.
Ale hneď som zistil, že superlatívy a chvály sú úplne na mieste.
Hneď od začiatku ma čítanie posunulo o mnoho rokov naspäť, do obdobia, keď neexistovali atómove ľadoborce a plávalo sa pomocou vetra, prípadne pary.
Neexistovali ani navigačné systémy a sieť družíc okolo zemegule, pomocou ktorej sa môže ktokoľvek spojiť s kýmkoľvek v priebehu sekúnd.
A práve v takomto prostredí sa odohráva celý dej.
Posádky obidvoch lodí sú vo svete, kde si musia vystačiť len s tým čo si priviezli so sebou či už v srdciach alebo v lodiach.
Pod tlakom okolností, s postupným uvedomovaním si beznádejnej situácie sa jeden o druhom dozvedia čo sú zač a dozvedia sa to hlavne o sebe.
Ako keby námorníci nemali dosť celodennej driny, tmy a zimy, hladu a chorôb, straší ich ešte k tomu tajomná VEC z ľadu. Čerešňou na torte je podľa mňa dobre zvládnutý záver.
Ak hľadám čo by som mohol vytknúť knihe, tak snáď len to, že mi troška vadilo označenie HOROR, ale to sa dá prepáčiť, pretože akési prvky hororu tam nájdete.
Kniha je perfektnou výpravou do minulosti a čias objavovania ďalekého severu, určite všetkým doporučujem.
Převelice sugestivní vyprávění o poslední polární výpravě sira Johna Franklina.
Nádherně provedenou, příjemně tlustou knížku jsem přelouskal během pěti dnů jedním dechem.
Finále pro mě bylo překvapující tečkou za fantastickým a místy docela dost drsným zážitkem.
Simmons je výborný vypravěč a při čtení máte pocit, že se díváte na špičkově natočený film.
- doplněno: seriál se nijak zvlášť nepovedl. Ne, že by se na něj nedalo dívat, ale vůbec nedokázal vystihnout bezútěšnou atmosféru knihy. Raději si sežeňte audioknihu. Ta je namluvená famózně.
Tenhle román nelze jinak než DOPORUČIT !!!
Velmi dobrá kniha, popisující hledání severozápadní cesty Johnem Franklinem. Na dvou lodích, Erebu a Terroru, které pak na několik let zamrznou v ledu, se začnou odehrávat velice zajímavé věci a tajemná nestvůra nedá žádnému z námořníků spát. Poutavé a velice čtivě. Poněkud zdlouhavý začátek, ale o to lepší závěr. Dělení do zajímavých kapitol dle očitých svědků daných událostí. Velmi se mi líbila a nemohu jinak než doporučit. Vskutku skvělá kniha. 95%
Je to moja prvá kniha od Simmonsa a ako som zistil určite nie posledná, autor má veľký talent ako zviazať suché fakty a atmosféru do pútavého príbehu ... v tomto prípade do veľmi nehostinnej Arktídy. Sledujeme márnu snahu posádok dvoch lodí EREBUS a TERROR.
Autor pracoval na základe skutočných udalostí ale pridal tam netradičný prvok...ako keby mali ťažko skúšané posádky dvoch lodí málo starostí tak ich stavy okrem zimy, chorôb a depresie nivočí a decimuje "VEC"
Celý čas je "VEC " opradená tajomstvom a budeme svedkami jej krvavého "susedstva " námorníkov ktorý podobne ako čitateľ nebudú vedieť čo je zač.
Myslím si,že zima, skorbut, beznádej , vraždiace monštrum je len jedna strana zla ktoré postretlo mužov expedície....autor správne zapracoval do deja aj starodávneho nepriateľa a to je...človek.......človek zlý..zákerný...túžiaci po moci...človek nestabilný v podobných podmienkach ktorým sú vystavený námorníci ..ruka v ruke s ponorkovou chorobou je nám ukázaná pravdivá tvár spoločenstva ľudí ktorý strácajú ľudskosť a sami uvidíte čo všetko zanechali v prístave...nejedná sa len o rodinných príslušníkov.
Kniha je dlhá ako samotné putovanie hrdinov....smutná...depresívna..studená..temná...beznádejná....nikdy však nenudiaca a samotný príbeh nemá hluché miestá ani logika nám nikde nekolabuje.....samotný koniec je podľa mňa asi jediný rozumný ktorý sa priam pýtal aby takto vedený príbeh vyvrcholil. Zima priam sála z každej stránky tejto krásnej knihy.
Dobrý a napínavý příběh v nevšedním prostředí arktického prázdna....
Přebal knihy je opačně- hřbet knihy je k přečtení, že se musí naklonit hlava na druhou stranu...myslím jediná závažná chyba u téhle knihy :-)
Ďakujem za inšpiratívne referencie na tejto stránke, bez ktorých by som o tomto spisovateľovi asi netušila (A Ježiškovi za to, že mi knihu priniesol.. :-))
K samotnej knihe by som dodala len toľko (ostatné tu bolo povedané), že "VĚC Z LEDU" mi neprišla ako žiadny extra brutálny hororový prvok, aj keď sa o to autor zrejme snažl, skôr som to vnímala ako zaujímavý moment, ktorým ešte viac zdramatizoval nezávideniahodnú situáciu expedície a zvýšil pútavosť deja. Skutočne hororové bolo práve počínanie konkrétnych záporných postáv z expedície a nečakané dejové zvraty. Osobne sa mi záver nepáčil.... a to vidím ako jediné negatívum knihy, samozrejme je to vec názoru a napriek tomu si myslím, že 5hviezd je na mieste.
Ke klasickým hororům bych tuhle knihu neřadil, strachu jsem si neužil ani trochu. Ale vypravěčské nadání se autorovi nedá upřít. Z počátku jsem se do knihy nemohl nějak začíst a chtěl jsem ji odložit jako vychvalovaný Hyperion, ke kterému se možná někdy vrátím a zkusím ho dočíst, ale protože nesnáším nedočtené knihy, kterých poslední dobou bylo nějak moc po sobě, tak jsem se zapřel a vydržel. Nelituji. Postupem jsem tomu přicházel na chuť díky realisticky popsané arktické atmosféře a děsivě vykreslenému páchnoucímu podpalubí lodí Erebus a Terroru. Pár věcí mě na příběhu ale vadilo, např, jak netvor zpívá do úst Mlčenlivé apod. Toho netvora si mohl Simmons odpustit a možná bych dal plný počet. Je to dobrá kniha, ale zas tak unešený z ní nejsem, nesedl mě styl psaní.
"Kniha TERROR je navzdory rozsahu plná nepřetržitého napětí, nesporného vypravěčského umu a dokonale zvládnutých dobových reálií." Málokdy anotace na zadní straně obálky mluví tak pravdivě. Terror je zkrátka plnohodnotnou zábavou pro podzimní večery. Po těžkém a sychravém dni si můžete být aspoň něčím jistí - tím, že vás tato kniha nezklame a zaručeně pobaví. Každá další kapitola přináší další nezapomenutelný zážitek, další součást velkolepé, gigantické skládačky. Ale bohužel, když je osud všech postav definitivně vyjeven, přijde mírné zklamaní. Konec se drží standardu celé knihy, ale přesto bych čekal něco víc, něco, co vyrazí dech, jako například konec Hyperionu. To je však jen drobná(no možná ne tak drobná) vada jinak bezchybné práce. Simmons si to zkrátka dává, řečeno slovy dnešní generace.
P.S.: Kniha má zároveň i praktické využití. Deset stupňů Celsia vám po přečtení této knihy nepřijde jako nějaká zvláštní zima.
Znepokojivý, čtivý, mrazivý .. takový je Terror.
Dan Simmons je zručný vypravěč. Jeho styl vyprávění, kdy je příběh podáván očima různých postav, mi výborně sedl a dovolil mi ponořit se do dění až po mrznoucí nos.
Tísnivá atmosféra Bohem zapomenutého kusu země čiší z každé stránky. Všudypřítomný lezavý chlad cítíme i když se s některou z postav odebereme ve vzpomínkách do minulosti kdy člověk nepřemýšlel nad tím jestli zítra bude ještě žít. Touha přežít je to co táhne celý příběh kupředu, co nutí námořníky odhazovat zmrzlý sníh z paluby, opravovat poničený trupy lodí, hledat potravu a starat se o zraněné, přestože se zdá, že všechno kolem nich se proti nim spiklo, všechny pokusy o záchranu budou marné a smrt je jediná jistota.
Co mě trochu zklamalo (zklamalo je asi silné slovo, řekněme překvapilo) je závěr. Nejde ani tak o to co se stalo, ale jak to bylo podáno. Přislo mi, že fantastická dějová linka (a s ní celá kniha) vyvrcholila příliš rychle, uspěchaně, kdy jsem měl pocit, že ne vše bylo adekvátně vysvětleno a popsáno. To se může zdát u knihy o 650 stranách jako odvážné tvrzení, ale v porovnání s pečlivě budouvanými a opatrně dávkovanými prvními třemi čtvrtinami jsem ze závěru měl tento pocit.
To ale nemění nic na skutečnosti, že Terror je výborná kniha a věřím, že jsem ji neměl v rukách naposled.
Nadchlo mě to stejně! A okamžitě nalákalo na "další" výpravu k severnímu polu. Tedy alespoň knižně. Vypravěčské umění - absolutní špička a po skoro sedmi stech stránkách věčná škoda, že příběh končí.
Štítky knihy
Anglie námořnictvo mořeplavba boj o přežití 19. století Eskymáci, Inuité severní pól příšery, monstra polární expedice zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2010 | Hladové hry |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
To, že ma táto kniha sklamala je asi čiastočne aj moja chyba, pretože som si dopredu nezistila, že sa v nej budú nachádzať mysteriózne prvky, inak by som ju asi ani nezačala čítať. Avšak stalo sa. Pozitívum je ale to, že sú len vedľajšie, teda ak by tam neboli, vôbec by to podľa mňa dej nijak nenarušilo. Je to ale škoda, táto kniha si určite zaslúžila byť v rámci možností reálna, aspoň podľa mňa. Je to príbeh napínavý a relatívne čtivý, to však najmä až v poslednej tretine. Dej sa stupňuje skutočne veľmi pomaly a pozvoľna. Trochu ma unavovalo, hlavne pri prvých niekoľko sto stranách, množstvo zdĺhavých a veľmi detailných opisov ku všetkému, čo sa len opisovať dá cez minulosť námorníkov, veškerého fungovania a vybavenia na lodiach, jedla, oblečenia, až po opisy zbraní, lodných mechanizmov... Myslím si, že kniha sa dala napísať stručnejšie. To však zas naopak niekto môže vnímať opačne, pretože takto z toho skutočne vzniklo jedno veľmi rozsiahle, detailné a impozantné dielo. Za najväčšie negatívum knihy však považujem jej výraznú neosobnosť. Absenciu emócií. Nedokázala som sa ani dostatočne zžiť s jednotlivými postavami. Najbližší, aj keď tiež len okrajovo, mi prišiel Goodsir, možno práve preto, že bol civilista. Zima, brutálne scény a detailné opisy mi akosi nestačili. Naviac záver by som určite rozšírila aj o načrtnutie putovania Des Voeux-ovej skupiny.