Tajemný plamen královny Loany
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/608/bmid_tajemny-plamen-kralovny-loany-2rS-608.jpg
4
216
26
Jako každý z Ecových románů, ani Tajemný plamen královny Loany nemá „klasickou“ stavbu. Je vystavěn ze tří částí. Část první – NEHODA V nemocnici se po těžkém úrazu a dlouhém kómatu probouzí starý antikvář Yambo (skutečným jménem Giambattista Bodoni, stejně jako slavný typograf Giambattista Bodoni). Zjišťuje, že ztratil paměť, i když poněkud „netradičně“. Pamatuje si veškeré objektivní informace, které jsou učebnicového nebo encyklopedického charakteru a jsou oproštěny jakéhokoliv citového náboje. Naproti tomu si nepamatuje nic ze svého vlastního života, nemá osobní vzpomínky – tedy takové, které jsou emocionálně zabarvené. V praxi to znamená, že zná například jména a díla většiny světových literátů, má stále perfektní znalosti z oblasti historie a geografie atd., ale nepoznává vlastní manželku, děti, dům... Po mnoha neúspěšných pokusech o znovuvyvolání ztracené části paměti navrhne Yambovi jeho žena, shodou okolností psycholožka, aby odjel na venkov, do rodného domu, ve kterém strávil valnou část dětství a mládí. Důvěrně známé prostředí mu údajně může pomoci. Yambo poslechne a do Solary odjíždí. Nutno ještě poznamenat, že během dospělého života, před úrazem, měl Yambo k rodnému domu v Solaře z neznámých důvodu velmi zvláštní, spíše negativní, vztah. Část druhá – PAMĚT Z PAPÍRU Druhá a nejobjemnější část knihy se odehrává přímo v Solaře, zejména na půdách a ve starých nepoužívaných pokojích domu. Yambo se zde čtením svých starých knih, školních učebnic a sešitů, časopisů (zejména komiksů), dobových novin a vůbec zkoumáním všech předmětů z dětství (vyrůstal ve fašistické Itálii) snaží rekonstruovat svou poškozenou paměť. „Objevy“ často telefonicky konzultuje s přítelem z dětství, který mu pomáhá vyvozené závěry poněkud korigovat s pomocí své vlastní, správně fungující, paměti. V této části knihy není podstatný děj, ale spíš o Yambovy úvahy, sledování jeho myšlenkových pochodů, popis dobové situace atp.(Viz důležité myšlenky a interpretace díla). Nejpodstatnější jsou pro Yamba dvě zjištění. První z nich je, že se jako dítě účastnil partyzánské akce (protože dokonale znal terén) a byl svědkem smrti několika lidí. Proto měl později na Solaru špatné vzpomínky a snažil se je z mysli vytěsnit. Pomyslným vrcholem poznání byla informace o témeř fanatické Yambově zamilovanosti do spolužačky. Tento platonický vztah Yamba ovlivňoval v podstatě celý další život... Část třetí – "OI NOΣTOI" ([hoi nostoi] – jdi domů – viz "literární odkazy"; z řečtiny) Poslední část knihy se týká Yambovy smrti a rekapitulace celého jeho dosavadního života. Yambo se nachází ve stavu, který sám popisuje jako zvláštní fyzickou neexistenci, stav bytí pouze ve formě jakési čisté energetické substance. Tento oddíl pomůže vysvětlit poslední nejasnosti a zaplnit prázdná místa předchozího vyprávění. Po skončení této reflexe Yambo dojde určitého smíření se světem, s Vesmírem, s Bohem a umírá...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , ArgoOriginální název:
La misteriosa fiamma della regina Loana , 2004
více info...
Přidat komentář
Jako celek velmi zajímavá kniha, na které mě opravdu zaujalo to Yambovo putování do minulosti a hledání sebe sama, 5* nedávám jen kvůli citacím dobové tvorby a písniček, kterých dle mého bylo až zbytečně moc
Znovupoznánie krásy kultúry od predvojnových rokov. Hlavná punkcia na literatúru, s úprimnou láskou na talianský spôsob -nežne a hravo s obrazovou dokumentáciou. Vytknúť možno len snové blúznenia ku koncu knihy, čo si mohol Umberto odpustiť, ale ten uchvacujúci výklad vtedajšej literatúry, hudby ba i známok - priceless. PS: psychologický aspekt v dedukcií o sekretárke (milenky?) a ich zabudnutej minulosti by bol námet, ktorý by si zaslúžil aj viac stránok.
Tentokráte autor čtenáře seznamuje s reáliemi Itálie 2. světové války a obdobími těsně před i po ní. Využívá k tomu velmi netradiční záminku: hlavní hrdina - uznávaný antikvář (narozen ve stejném roce jako autor) se po mozkové příhodě probudí s částečnou ztrátou paměti, která postihuje jen osobní prožitky, nikoliv naučené znalosti. Na doporučení rodiny se posléze rozhodne zjistit něco o sobě tím, že se vrací do domu svého dětství na venkově, kde se snaží vžít do svého předchozího života zejména studiemi oblíbených komiksů ze svého mládí i jiné dobové literatury, což mu umožňuje prožít si mládí své generace a čtenáři tak něco říci o Itálii té doby. Osobní vzpomínková paměť se mu ale vrací až v další části knihy po další prodělané mrtvici, kdy se ale už nalézá v předsmrtném bdělém komatu a rekapituluje si klíčové příhody svého mládí a dospívání, aby odešel ze světa smířen. Autor využívá tuto sekci i k různým filosofujícím úvahám (např. proč je Desatero božích přikázání fašistické, Bůh zlý a Ježíš hodný) a samozřejmě glorifikaci nenaplněné první lásky, která je věčná ....
Kniha zcela určitě není oddechovým čtením pro každého. Čtenář by měl mít rád komiksy a literaturu, zajímat se o moderní dějiny Itálie a být zvyklý na autorův styl, kdy se prolíná mnoho úvah a je třeba číst mezi řádky. Pak bude odměněn velmi originálním námětem a myšlenkově bohatým čtením. Bez toho však kniha nebude čtenáře bavit.
Do poloviny knihy se mi nedařilo se pořádně začíst, potom jsem ale obětovala celou noc, abych zjistila, jak skončí.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
Kniha Tajemný plamen královny Loany je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 274x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 168x |
| Chystám se číst | 57x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 2x |
Eco experimentuje ďalej v tej svojej semiotike, či čo to je... veď na to sa dal, tak ide, jeho vzorom je nielen Hugo, našla som analógiu, v jednej vete Hugo a Eco spomínajú Ježiša a Sokrata :D Určite to nie je kniha taká prínosná, akou je F. kyvadlo, alebo taká napínavá, akou je Meno ruže, pričom všetky tri majú jedno a to isté spoločné: hranie sa so slovami a znakmi. Kniha je nabitá príhodami, slovami, pesničkami, obrázkami, smiechom, odporom atď... Eco je a musí byť v tomto hroznom literárnom svete mojím absolútnym jediným žijúcim favoritom a kráľom literatúry, posledný z posledných, predposledným bol MArquéz a predpredposledným Solženicyn. Eco, ži a píš! Stále ťa potrebuje súčasnosť!