Tahle země není pro starý
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1765/bmid_tahle-zeme-neni-pro-stary-dzh-1765.jpg
4
776
114
Po „existenciálních westernech“ Všichni krásní koně (č. 1995) a Hranice (č. 1997) vydal sedmdesátiletý, cenami ověnčený americký spisovatel Cormac McCarthy v r. 2005 své další románové dílo – Tahle země není pro starý, žánrově označované za „morální thriller“. Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. Cormac McCarthy bývá označován za jednoho z nejtemnějších žalobců současného stavu americké společnosti.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
No Country for Old Men , 2005
více info...
Přidat komentář
Nejdříve jsem viděl film, takže četba této knihy byla něco jako četba první verze scénáře k filmu, což se moc často nestává. I přes zvolenou zbytečně nepřehlednou formu to ale byla zdařilá kniha. Navíc o něco více vysvětluje poslední třetinu filmu, ve kterém se už v závěru hodně krátí.
perfektní záležitost. humor černý jako noc bez měsíce. děj skvělý má spád a záporák naprosto výborný. co víc si přát?
Viděl jsem nejprve film, takže kniha (ale u mne to tak je) se mi líbila méně. Vadili mi monology šerifa, překáželi mi tam. Kniha má spád, dobře se čte. Štvalo mne, že tomu padouchovi co hlavního hrdinu pronásledoval pořád všechno vycházelo.
Já nevím, zkrátka McCarthyho můžu. Násilí, deprese, beznaděj, to vše se na nás valí z jeho knih. Tahle země není pro starý se tomu sice trochu vymyká, není to takové to typické negativní čtení – na konci knihy jsem dokonce snad zažíval pocit radosti a satisfakce, že ne všechno se v literárním světě (opět) posralo. Taky mi oproti jiným knihám amerického spisovatele přijde, že se více zaměřil na samotný děj, což je všeobecně dobře :)
Jednu hvězdu ubírám za nepřehlednost při dialozích – kvůli oné všemi zmiňované absenci přímé řeči se čtenář skutečně někdy zbytečně v textu ztrácí, hledá, kdo co vlastně řekl... a podobně. Vždyť ty pitomé uvozovky není tak těžké udělat. Ale chápu, umělecký záměr :D Tak jo.
--
"Protože většinou dyž někde vykládám, jak se svět řítí do pekla, tak se lidi jen usmívaj a říkaj mi, že už sem starej. A že starý lidi to takle viděj dycky. Já si ale říkám, že dyž někdo nevidí rozdíl mezi znásilňovánim a vražděnim a mezi žvejkánim žvejkačky, tak má teda mnohem větší problém, než mám já."
P.S. – Mám rád šerifovy promluvy.
Kniha se mi líbila, měla spád, byla čtivá. Moc se mi líbily šerifovy monology, ale to tu bylo řečeno už mnohokrát, tak to nebudu rozvádět. Hodně mi vadila absence přímé řeči, těším se, až vezmu do ruky knihu, kde přímá řeč bude.
Ňuňu, Cormac je zlobidlo, ale já toho barda stejně ráda, sic se zatím známe jen letmo z téhle knihy, a pak ještě z Krvavého poledníku, kterej je snad na četbu ještě o fous z vydří tlamičky těžší. Tak citlivější dušinky, co maj doma kompilaci Hanny Montany a na stěně jim visí plakát Justina Bibera, ať se do toho ani nepouštěj, že. Ale já jsem naštěstí jinčího zrna, prostě drsné děvče ze západu, ehm Čech. Je to tedy plné krve a násilí, jak taky jinak, když jde vo prachy a drogy, ni. A z Chigurha budete mít paranoiu, to je bestie numero uno in Mexico, ale stejně mu teď spolu ukradnem tašku plnou prachů a budem sledovat, co to s ním jako udělá. No jasně, nejspíš ho to příšerně nasere (smí se tu psát sprostě, nevíte?) a vydá se nám podříznout naše líbezné krčky, whuhůů, ale bude to jízda teda. Snad to dobře dopadne?!
Kniha mě hrozně zklamala, ač jsem doufala, že bude opravdu dobrá. Styl psaní mi vůbec neseděl - šel sem, udělal tamto, odešel. Žádné popsání pocitů u postav. Skoro jsem se pak bála přečíst si Cestu. Naštěstí mě to ale tolik neodradilo. U mě tedy vede film.
Přečteno až po Cestě, takže názor zjevný - čtivá, depresivní (neuvěřitelně tíživě na mě působí, jak McCarthy naprosto nepoužívá přímou řeč), náměty k zamyšlení, ale zároveň je mi jasné, že za pár let nebudu vědět, o čem přesně byla. Řadím do skupiny knih, ano, přečíst, ale rozhodně ne nutně, rozhodně nepřečtu podruhé. Možná je to i celým dějem knihy a tím jak prostě (naivně) nesnáším násilí...
Pro mě trochu zklamání. Docela slušně se děj rozjel, ale postupně všechno tak nějak uvadalo. Ani šerifova zpověď - třeba o té medaili - mě nechytla za srdce. Při psaní autor určitě klimbal a pospával a bylo třeba ho polít ledovou vodou a trochu nabudit. Kromě Chigurha pak pospávaly všechny postavy. Občas i já.
Skvělá kniha od skvělého autora. Styl pana McCarthyho mně sedí se vším všudy. Strohé rozhovory, akce, napětí, filozofování. Příjemné čtení...
McCarthyho knihy jsou náročné na pozornost, kvůli stručným dialogům (stačí chvilka nepozornosti a už nevíte, o co jde nebo kdo s kým vlastně mluvil) a absencí úvozovek u přímých řečí. Tentokrát ale jsem byla tak zvědavá, jak se dějová linie bude vyvíjet, že jsem četla i za chůze, což dělám jen v nouzi největší. Zatímco "akční" část příběhu ve mně vyvolávala spíš spoustu otázek (Proč se ten Moss na kufřík prostě nevykašle? Čeho chce vůbec dosáhnout? Byla náhoda, že Moss skončil tak, jak skončil? Jak to vlastně dopadlo s Chigurghem?), v šerifově vzpomínkové části padne opravdu hodně moudrého. Kladnou postavu aby člověk hledal mezi řádky lupou, každý má nějaký ten vroubek - snad jen šerifova manželka je čistá a paradoxně je v úzkém kontaktu s kriminálníky ve vězení a prostřednictvím svého muže i s mnohým horším. Škoda jen, že po dočtení knihy zůstává tolik nezodpovězených otázek.
Četl jsem až po vidění filmu, ale zážitek to není o nic menší. Pasáže s Bellem jsou v knize mnohem lepší, naháněčka Mosse a Antona je (to doceňuji zpětně) převedená bezchybně. McCarthy je se svou novější tvorbou přece jen čtivější a to je jedině dobře.
''Každej okamžik vašeho života je otočení mince a každej je nějaký rozhodnutí.''
Čerstvo dočítaná a veľmi váham nad tým, ako ju ohodnotiť, aby som ju neprávom neznehodnotila, alebo možno precenila viac než si zaslúži. Samozrejme čisto z môjho pohľadu.
Pri McCarthyho Ceste som bola nadšená a práve vďaka nej mám akýsi rešpekt voči autorovi, ktorý sa odráža aj na mojom názore na túto knihu. Nebolo to zlé čítanie, ale bolo iné, než som očakávala. Možno je to obsahom knihy, akčnosťou, či chladnokrvnosťou, ktorá číha v celom príbehu a nie je zrovna mojou silnou šálkou kávy, ale nebavilo ma to tak, ako by som si priala.
Hlavne absencia úvodzoviek si vyžaduje pozornosť a u mňa aj opakované sa vracanie už k prečítaným vetám, aby som si ujasnila, kto zrovna hovorí, nie je to pravé orechové.
Možno ma v čítaní ubíjal McCarthyho štýl a taktiež mi dosť vadilo čítať slová písané foneticky, ale ako uspávadlo to každý večer fungovalo dokonale.
Príbeh sám o sebe je slušný, občas zaujme viac, občas menej, ale určite nespadá do nejakého zabudnuteľného priemeru.
Najviac by som vyzdvihla šerifove monológy, ako samostatné kapitoly, ktoré McCarthy podal naozaj skovstne a práve, a asi len vďaka nim, mu za túto knihu dávam štyri hviezdičky. Aj keď úplne na štyri to nie je, ale tri by boli podľa mňa veľmi málo.
Novodobý western, tak by se tato kniha dala nazvat nebo ji tak nazvu alespoň já. Začínají se mi líbit McCarthyovky, jeho styl a jeho nenáročnost. Zamotaný příběh a spousta zajímavých myšlenek dělá toto dílo skutečným skvostem.
Pro mě má tato kniha dvě části. První část je příběh, který vtáhne, ale vzhledem k malému obsahu a délky je maximálně lehce nadprůměrný. Je to pro mě vlastně jen taková povídka. Nevím proč, ale hodně jsem fandil postavě Chigurgha. Jeho zásadovost mi prostě imponovala i když je to záporná postava se vším všudy. Druhá část, jestli to tak mohu nazvat je úvaha šerifa Bella před každou kapitolou. Četl jsem ji vždy velice pozorně, protože jeho názory a myšlenkové pochody mě vždy přinutily hodně přemýšlet. Podával je tak nějak lidsky, prostě jako obyčejný člověk, nemoralizoval a v tom byla moudrost sama...
Trochu mrtvejch s trochou toho filozofování, v dávce dosti vyvážené, co pěkně vodsejpá.
Z Chigurgha šla ve filmu větší hrůza, v knížce si o něm člověk mohl chvílema skoro i myslet, že je to celkem sympaťák. Ale jinak paráda, i když Všichni krásní koně mě chytla víc..
Štítky knihy
drogy zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) Mexiko Texas kriminalita nájemní vrazi šerifové
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Kniha Tahle země není pro starý je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 017x |
| Čtenářské výzvě | 88x |
| Doporučených | 65x |
| Knihotéce | 310x |
| Chystám se číst | 310x |
| Chci si koupit | 80x |
| dalších seznamech | 5x |
Tahle kniha je docela slušně ostrá, a to nejen díky jednomu z nejdivnějších zabijáků, s jakými jsem se v literatuře setkal. Anton Chigurh je totiž stejně divný jako jeho jméno, ale do očí bych mu to nikdy neřekl, a radši ani někde v doslechu nebo poblíž někoho, kdo by mu to donesl. McCarthy nás protáhl vyprahlou zemí tam někde na jihu USA a byl to výlet vskutku neveselý, zcela korespondující s více méně skeptickými promluvami tamějšího šerifa, co už je v letech. Stejnojmenný film mých oblíbenců bratrů Coenových mě až tak nezaujal, ale kniha se mi dost líbila. A jelikož jsem viděl film dřív, nebylo vůbec k zahození vidět při čtení v představě Antona Chigurha coby Javiera Bardema se vskutku úchylným účesem.