Světatvůrci
Robert Jackson Bennett
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493270/bmid_svetatvurci-aJ0-493270.jpg
4
134
28
Magická revoluce přetváří město a dávné zlo se probouzí. Ještě před několika lety by Sancie Gradová s radostí nechala Tevanne lehnout popelem. Nyní doufá, že své město přemění v něco lepšího. Přichází ale děsivé varování: Krasedés Magnus, první z legendárních hierofantů, se chystá vstát z mrtvých. A pokud se vrátí, Tevanne bude prvním místem na světě, jež pocítí jeho hněv. Před tisíci lety byl Krasedés prostým mužem, který dokázal nemožné: pomocí skribování — magického umění propůjčujícího neživým předmětům vědomí — přesvědčil realitu, že je něčím víc než člověkem. Celá staletí kráčel po světě jako bůh, osobně rozhodoval o vině a trestu, bořil celá impéria, očišťoval svět ohněm a mečem — a dokonce porazil i samu smrt. Ať se to Sancii líbí, nebo ne, nyní je na ní, aby ho zastavila. Má-li mít v nadcházející bitvě alespoň nějakou šanci, musí otevřít dveře skribovací technologii, která může změnit lidskou podstatu. Nehledě na to, kdo zvítězí, nic už nebude jako dřív…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2022
,
Host
Originální název:
Shorefall , 2020
více info...
Přidat komentář
Opět super jízda.
Autor sice dává hlavním hrdinům skoro skribovací superschopnosti, což by normální knihu zabilo na nudu, jenže tato kniha má něco, co to vyvažuje. Superzlouna.
A navíc superzlouna, který není úplně tak černobílý, takže až do konce nebudete vědět, komu z prastarých věřit. Teda kromě Klefa. Mé nejoblíbenější postavy. Ten je samozřejmě pořád ten cool týpek co byl v prvním dílu.
První řádky mě trochu zklamaly, protože jsem čekala, že bude kniha pokračovat přesně tam, kde předchozí skončila. Že půjde o přímou návaznost. Jenže jsem se dozvěděla, že uplynuly už asi tři roky a byla jsem vhozena do 'nového' prostředí a dynamiky postav, které se zde za to dobu staly. I když je pravda, že na vývoji vztahů hlavní čtveřice ty tři roky moc poznat nejsou...
Většina knihy je taková vysvětlovací. Do hlavních rolí se nyní hlásí nové postavy, významné a velké, které ovlivňovaly chod světa před spoustou století. Jenže jejich příchod znamená nové problémy a ne zrovna malé. Sice se stanou nějaké ty větší zvraty a nechci říkat, že nejsou důležité, ale při čtení ihned cítíte, že jsou takové vycpávkové. Nutí čtenáře číst dál a zjišťovat následující dění, ale všem musí být jasné, že jde jen o přípravu na třetí dějství.
Postupně to přechází i v takové malé filozofování, které se dá uplatnit kdekoli, i v našem světě. Lidé mají zlo a zkaženost v sobě. Nedá se tomu utéct ani tomu předejít. Má tedy smysl se snažit o lepší svět? Bojovat? Skládat oběti? Je to zbytečné nebo to naopak znamená, že s každým velkým činem přijde zlepšení, i když jen časově omezené, ale které znamená alespoň na chvíli krok vpřed? A je možné dosáhnout dobrého zlem?
O zvraty není rozhodně nouze. Neustále se něco děje, většina událostí se však točí stále kolem skribování, což časem jednak začne nudit a jednak není vždy jednoduché sledovat všechny ty myšlenkové pochody. Jako bych byla zase ve škole a nechápala probírané učivo. Hrdinové mají velkolepé nápady a když spojí síly, jsou z nich téměř géniové. Nicméně i tak někdy vznikne problém pochopit, jak se k nějakému tomu postupu vlastně dopracovali nebo proč ho takto provedli.
Druhý díl pospojoval zase spoustu momentů a lidí, už je to i mnohem temnější a dramatičtější, ale to hlavní čtenáře teprve čeká. Proto hodnotím tuto knihu o něco slaběji, i přestože se na závěr moc těším... 3.5*
Prvá časť ma neskutočne bavila, bavilo ma to postupné odhaľovanie sveta, v ktorom vládnu skriby, bavilo ma sledovať Sanciu ako sa zo zlodejky stáva niečím viac a celkovo som si ten príbeh užívala. V tejto časti sa to ale nejak zlomilo a veru nie v dobrom. Nebavilo ma to. Ja mám rada, keď sa hlavným postavám, ktoré sú kladné, darí a tu sa mi toho zdalo nejak veľa. Zrodenie akéhosi boha, ktorý je stále o krok pred nimi a aj keď oni majú na svojej strane tiež istú entitu, tak nevedia pri nej, či jej môžu teda veriť a neviem, stratilo to pre mňa to čaro. Mnohým veciam som chápala ešte menej ako v prvej časti. Akože je to čtivé, akčné, ale nie až tak ako tá prvá časť, tu mi to miestami prišlo až rozťahané. Záporák mi vážne nesadol. Ani hlavné postavy mi až tak k srdcu neprirástli, aj keď som im držala palce, aby sa im Kraséda podarilo zastaviť. Najviac zaujímavý mi prišiel Orso, škoda, že ho tam bolo pomenej. No, som zvedavá na tretiu časť a prečítam si ju, ale táto bola pre mňa miernym sklamaním.
10/2022
Druhej díl byl rozhodně slabší než ten první, nápad asi dobrej, ale bylo to takový plytký a zdlouhavý, prostě jen most tam, kam se autor potřebuje ke třetímu dílu dostat (vyjde už v říjnu, mrk mrk!).
Nic to ale nemění na tom, že se to skvěle čte a atmosféra je skvělá!
První díl přecejen lepší. Z mého pohledu větší spád a asi i ten samotný nápad byl v prvním díle to novum, co tady chybělo. Ale jinak určitě doporučuji a už se těším na závěrečný díl.
Čaropisci mi doslova učarovali. Ideou a svou neotřelostí. Světatvůrci pro mě ztratili nejen onen pel objevnosti v jednom z nejrozšířenějších literárních žánrů, ale i na překvapivosti, zajímavosti, a především na tempu. Do popředí tak vystoupilo jazykové a stylistické zpracování. Vždy mě fascinuje, jak je čeština oproti angličtině barvitá. Dvojnásob to platí v případě, kdy chce člověk upustit páru a zanadávat si. Z toho důvodu bych ráda nahlédla do originálu, protože nejenom Sancie, ale i další kámoši z její partičky poměrně pubertálně, hlavně však kontinuálně sakrují a skrundují. A ani nevím kolikrát si bere do úst zadní část těla. U teenagera a bývalé zlodějky Sancie je to vcelku pochopitelné, ale u těch ostatních mi to šlo s každou další stránkou víc a víc na nervy. Současně Bennett do povah všech hlavních hrdinů, kteří nejednou zůstávají stát s otevřenou pusou a údivem malého lachtana, vložil přehnané, vysoce emocionálně zabarvené, až naivní reakce. Pro mě nepochopitelný nesoulad mezi pečlivě demonstrovanou drsňáckou polohou Sancie a spol. a jejich až dětskou přecitlivělostí, na takové s prominutím zkrunděnce. Co skvěle začalo, rozplynulo se v mračnu zbytečných slov, přepálených emocí a prázdných dialogů. Veliká škoda.
Druhý díl série Světatvůrci navazuje na události v první knize, akorát s 3 ročním zpožděním. K městu se řítí obrovské nebezpečí, jehož cílem je přetvořit svět (čtěte zlikvidovat svět), tak jak jej obyvatele Tevanne znali. Více z děje nebudu prozrazovat. Příběh je napsán velmi čtivě a musím pochválit překladatele z Nakladatelství Host, za to že mě nebolely oči ze zjevných překladatelských nesmyslů. Příběh je poměrně přímočarý, stejně jako v prvním díle ho sledujeme z více pohledů, v pokračování se však některé postavy přidali. Autor má zápletku vymyšlenou poměrně dobře, do poslední chvíle si myslíte, že víte jak to bylo, ale Bennett vás malinko vyvede s omylu, s tím, že čtenářova verze je napůl relevantním řešením. I když celá série nepracuje s velkým světem a kdoví jak propracovanou historií jsou Světatvůrci titulem, který by neměl chybět v knihovničce žádného fanouška fantastiky.
Jsem z knihy poněkud rozpolcený. Je čtivá, akční, hrozba visící ve vzduchu (haha) je o pár řádů temnější než v prvním díle... ale je to zároveň celé uspěchané, zmatené a nedomyšlené.
Chci tím říct, že ten děj je sice poutavý, ale nepříliš uvěřitelný. Postavy správně dedukují a následně provádějí absolutně nemožné věci, když to děj potřebuje, ale přehlíží nebo neřeší očividné hrozby, které je zcela předvídatelně doženou ve chvíli, kdy kniha potřebuje další zvrat. Pravidla toho, co je a není v hackování (pardon, skribování) dovoleno, se mění za pochodu, jak děj potřebuje. Padouch je sice prakticky všemocný, ale i tak ho Sancie & spol dokážou pokaždé nějak přechytračit.
Přečetl jsem to docela rychle, ale podobným tempem se vytrácí i můj dojem z knihy.
Jelikož jsem první díl četla víc jak před rokem, měla jsem trošku problém se zpětně zorientovat v příběhu, protože začátek knihy čtenáře opravdu nešetří a hned se na to "vrhne".
Ale sakra, to co se v tý knize stalo. Jeden zvrat za druhým a jedno šokující odhalení střídá jiné. A co je na tom to skvělé, že vás většina těch věcí ani nenapadne, ale když jsou řečené, dávají naprostý smysl.
Co se týká postav, je skvělé, jak se musejí rychle přizpůsobovat situacím, někdy vymýšlejí opravdu zoufalé plány a autor se s nimi nemaže a nechává je řádně trpět. A s koncem ani nevíte, jestli je možné některé zachránit, takže teď budu netrpělivě vyhlížet další díl.
Jediné, na co bych chtěla upozornit je, že kniha si zaslouží vaší stoprocentní pozornost, jinak vám mohou nějaké detaily unikat. Já jí těch 100% dát nemohla a cítím to na pocitu z knihy, kdy mi všechno nesedlo tak, jak mělo, i když vím, že všechny dílky mám.
V první řadě musím vyzdvihnout svižné navázání na první díl, jehož pokračování v podobě Světatvůrců rozhodně s akcí a zvraty nešetří. Děj byl velice živý a proměnlivý jako písek prolínající se mezi prsty. Myslíte si, že už víte, kdo je kdo a jak to vše dopadne, ale nakonec se ukáže něco nového, co vás donutí pochybovat. Stránky se čtou jedna radost, ale až vlastně před samotným koncem vám dojde, jak se postupně hlavní postavy změnily. A není divu poté, co mají za sebou. Nicméně všechno to dobré i špatné se strhlo tak rychle, až se mi zdálo, že moc prostoru pro samotný konec nezbylo, jakoby po té vší námaze literárních postav došla síla i samotnému autorovi. Možná se ale jedná jen o taktiku, jak donutit čtenáře netrpělivě čekat na pokračování, protože takhle se věci přece nemohou nechat.
Do zkrunděný nohy, to byla jízda. Bezmoc, svoboda jako poznaná nutnost, láska, přátelství až za hrob, neustálé tápání v historii, ve tmě, v symbech, skribování do zblbnutí a nic z toho, protože nepřítel je o krok před vámi.
Zatímco první díl obstál i sám o sobě, tady je vidět, že se navazuje a bude navazováno.
V tomhle mi přišli zajímavější Prachmistři, kde obstojí až celek, žádná kniha sama o sobě nedává úplně celý náhled na svět.
Jak tu někdo poznamenal, že Orso, Berenika, Sancie a Georg nemají jasno v tom, co chtějí - ono je to v pořádku: nechtějí být bohy, nechtějí lidem vnucovat svou vůli, chtějí ukázat příklad a doufají, že je dostatečně silný a lákavý, aby se ujal. Rozhodně se snaží vzdorovat jak Krasedesovi, tak Valerii, snad se v posledním díle ukáže, jakou roli ve všem hraje Klavides, Klef, který se zdá být něčím jiným, než se jevil v prvním i druhém díle.
Po prečítaní druhého dielu si myslím, že to nebol taký ten klasický "vypchávkový" diel, ktorý by ma mal pripraviť na dychberúce finále - i keď to dychberúce finále bude, o tom nepochybujem!
Pri prvom dieli som mal trochu problém si zvyknúť na ten zvláštny svet plný skribov a skrytých súvislostí, v tomto dieli som si už na to zvykol a samozrejme s pozdvihnutým obočím som sledoval osudy všetkých postáv, či kladných či záporných a veruže to autor zauzlil naozaj majstrovsky, stránky pri čítaní odsýpali rýchlo ako vyrývanie symbov na skribovaný plát a záver teda skutočne nebol vôbec klišovitý a hlavne predvídateľný.... o to viac sa teším, ako sa autor popasuje s tými zkrundenými nástrahami, ktoré si pre svojich hrdinov pripravil... Kto sa teší so mnou?
Plnohodnotné štyri hviezdy!
Spousta šokujících odhalení, spousta nečekaných zvratů a akce, ale přesto mi to přišlo a trošičku slabší než první díl. Zřejmě to bude takový ten klid před bouří, která na nás čeká v podobě třetího dílu, který dychtivě očekávám, jelikož chci opravdu moc vědět, jak to všechno bude pokračovat.
Kniha mne bavila, líbí se mi jak prostředí tak postavy. Vše mi přijde dobře vymyšlené a svět je vytvořen opravdu dobře.
Vážně se moc těším na další díl, akutně potřebuji zjistit, jak se vše vyvrbí.
Jsem spokojená, čtení mne bavilo.
Boží pokračování, i když trošku slabší než předchozí díl. Prvních pár kapitol se táhlo a připadaly mi tak trochu o ničem. Pak se to ale rozjelo a já se nemohla od knihy odtrhnout. Sancie a Berenika mi přirostly k srdci ještě víc, zato u Gregora pořád nevím, co si o něm myslet. Už v prvním díle jsem ho moc nemusela a tady se to nezměnilo. Co se mi na knize hodně líbilo, bylo to, že jsem si celou dobu nebyla pořádně jistá, kdo je vlastně záporák - a to u knih miluju. Doufám, že bude pokračování co nejdříve, protože potřebuju vědět, co se stane dál.
Souhlasím s komentáři, že kniha měla trochu menší kouzlo než první díl. Stále to však bylo skvělé a čtivé pokračování, z některých scén mě opravdu pořádně mrazilo (temnota na lodi). Konec byl opravdu překvapivý a hodně dramatický, chci hned další díl! Asi to nevydržím a koupím si ho v angličtině.
Ze začátku to mělo menší "kouzlo" než první díl, protože hlavní už nebyla jen Sancie a její schopnosti. Ale líbilo se mi, že se to v poslední třetině pěkně a zajímavě rozvinulo.
(SPOILER)
Kniha trochu doplácí na to, že je pokračováním série. Jak už to tak bývá, první kniha se může chlubit nadšením z objevování nového světa. Poslední kniha bere dech jak to celé dopadne (mluvím samozřejmě o dobrých sériích). Ale prostřední kniha/knihy musí udržet čtenáře v zájmu, rozvinout dříve řečené, posunout děj dál, ale vlastně nic neprozradit...
Bennett ale zkrátka umí. Pravda, některé "převratné" změny v ději nebyly až tak hrozně převratné a trochu mě štvalo to přešlapování "možná je to tak, možná jinak, hádej čtenáři", a technika skribování už v některých momentech přesahovala mé schopnosti chápání. Ale i tak je to pořád ten perfektní příběh, jaký od tohoto autora očekávám. Rozhodně se těším na další díl, zejména na Valerii. A doufám, že Krasedés předvede ještě o něco víc a teď to byl jen rozjezd.
Velice silné tři hvězdičky, procentuálně 70%, ale stále to nestačí na čtyři hvězdy. Je to druhý díl a tak je tu, jako u většiny druhých dílů, úpadek. Nebo možná ne úpadek, ale nedostatečné rozvedení jak postav, děje tak i samotného světa.
Nejdříve však pozitiva. Bezpochyby hlavní záporák/záporáci jsou jednoznačnými tahouny příběhu, a je docela smutné zjištění, že jejich pohled a příběh jsem si užíval násobně více než ten „hlavní”. Dále bezpochyby se musí vyzdvyhnout vedlejší dějové linky jak s Gregorem a jeho minulostí tak i Klefem/Kresadem a Viktorií. Bez poznámky nemůže ani zůstat vyvrcholení dílu. Po předešlých částech knihy se jsem konečně dočkal něčeho co jsem nečekal, co mě vytrhlo z letargie a ukázalo mi, že se pan autor nebojí a nechce psát nudní a všednou fantasy, tak jak to nakonec nastínil v prvním dílu. Ano, možná dozajista klišovitý konec, ale jednoznačně desetrkát lepší to, než k čemu po celou dobu příběh směřoval.
Teď k tomu co se nepovedlo
První věcí je nedostatečný popis okolního světa (wordbuiling). Tohoto pocitu jsem nabyl již v prvním díle, bohužel až nyní, kdy autor stále popošlapuje na místě je to velký kámen úrazu. Po celou dobu jsem si připadal, že příběh je stále uzavřen v jakési bublině a okolní svět neexistuje. Co jsme poznali z prvního dílu tak o nic víc jsme se neobohatili. Známe město, pár otrockých kolonií, které jsou zmíněny jednou větou a zbytek světa jak kdyby neexistoval. Jako kdyby celé lidstvo bylo jen Tennevare a za jeho hranicemi nic než pustina a divočina neexistovalo. Ano dostane se nám trochu nového prostředí ze vzpomínek, ale je to značně nedostačující.
Druhá věc, která mi velice vadila, ale možná, že tomu přikládám až moc významu, je rychlost děje. Respektive za jak dlouho se vše seběhlo. Od začátku první stránky po tu poslední vše trvá jen tři dny! To co by se mělo dít týdny neřku-li měsíce, tu je hotovo za hodinku a to včetně změny v charakteru některých postav. Možná, že tomu přikládám převeliký význam, ovšem nedokázal jsem se po celou dobu zbavit myšlenky, že takle ryche jak se věci dějí prostě není uvěřitelné.
Poslední chybkou, kterou jsem spatřil je ústřední skupina hlavních postav. Gregorge, Sancie, Berenika a Orso mi vůbec nesedli. Jejich způsob uvažování, způsob řešení problémů a zvláště pak u Sancie její neustálá snaha o vtip a přechytračení všech i když je jasné, že na to nemá (Zkrunděná je odnynějška slovo ze které mi skáče vyrážka). Gregor strašně nevyužitá postava, stejně jako Orso. Obě tyto postavy jsou upozaděny a ve skutečnosti, jsou po celou dobu jednotvárné jak papír. O to víc mi vadí, že na posledních 50 stránkách se tento status kopletně obrací vzhůru nohama. Během těchto několika desítek posledních stran jejich postavy zvládají předčít Sancii s Berenikou o míle a to bezpochyby ve všech ohledech.
--------------------------------------------------------------------
PS: popřemýšlení nad samotným motivem knihy: Co mi taktéž po dlouhou dobu vadilo byl fakt, že jak záporáci tak naše hlavní parta se v podstatě snaží všichni o totéž jen každý jinými prostředky a to zbavení svobody/vůle lidí. Jen s tím rozdílem, že Krasedus a Victoria to vědí a netají se tím, že jsou zlý a sami o sobě to vědí. Když se čtenář zapřemýšlí nad důsledky jaké by mohlo přinést Sanciino a Bereniččino (svého času i Gregorovo) jednání a způsob uvažování tak zjistí, že tyto dvě postavy be se klidně mohli stát příštími záporáky, protože to nad čím uvažovali mi nahánělo až hrůzu. A nejhorší je to, že postavy se vůbec nepozastaví a nepřemýšlí jaké následky by přinesly světu kdyby provedli to nad čím poloviny knížky „sní”. Zvláště pak, když stejně jak Krasedus a Victoria si myslí, že by tím dokázali lidem pomoci, když ve své podstatě by ho tím zotročili a zničili.
PSS: přišel jsem na přesné popsání toho, co mi nejvíce na knížce vadilo, respektive na příběhu a na hlavníchích postavách. Je to nehorázná naivita bez špetky reflexe z okolí a uvažování v souvislostech.
Štítky knihy
magie pro dospívající mládež (young adult) LGBT, queer, LGBT+ artefakty
Autorovy další knížky
| 2020 |  Čaropisci |
| 2015 | Město schodů |
| 2017 | Město mečů |
| 2018 | Město zázraků |
| 2021 | Světatvůrci |
Kniha Světatvůrci je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 174x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 8x |
| Knihotéce | 134x |
| Chystám se číst | 103x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 3x |
Opet poslechnuto jako audio kniha. Tento dil se mi libil vic hez prvni, uz to nebylo tak extremne popisne a nechybelo hodne akce. A ted rychle na treti...