Stroj času
Herbert George Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8216/mid_stroj-casu-X20-8216.jpg
4
491
81
Stroj času vyšel v roce 1895, v témže roce, kdy vzniklo několik převratných technických vynálezů – například bezdrátový telegraf, film či elektrifikovaná železnice. Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb – krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na troskách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morloci a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál. Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušeném optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné.... celý text
Literatura světová Novely Sci-fi
Vydáno: 1992 , Lika klubOriginální název:
The Time Machine , 1895
více info...
Přidat komentář
Moje nejoblíbenější kniha. Velmi nadčasová. Wells se pohybuje v naprosto odlišné budoucnosti než v té “fádní”, kde jsou na denním pořádku létající auta a paprskomety. Vzal v poraz i evoluční a sociální dopad. Také nám ukazuje, že někdy je cesta vpřed falešná, tedy že pohodlnost lidské rasy vede k jejímu zakrnění.
„Zarmoutilo mě, když jsem si uvědomil, jak krátký byl sen o lidském intelektu. Ten spáchal sebevraždu. Hnal se vytrvale za pohodlím a blahobytem, za vyváženou společností, řídící se heslem o trvalém uspokojování potřeb. Dosáhl naplnění svých tužeb – a takhle to nakonec dopadlo.“
„Nedoceňujeme jeden významný přírodní zákon, totiž mnohostrannost lidského intelektu se projevuje hlavně při změnách, v nebezpečí a v nesnázích. Zvíře žijící v dokonalé harmonii se svým prostředím je dokonalý mechanismus. Příroda nepotřebuje inteligenci, dokud může využívat zvyk a instinkt. Když neexistuje změna a potřeba změny, neexistuje inteligence.“
Vážně je tato kniha sci-fi? A co když nejlépe už opravdu bylo?
Moje tretie stretnutie s Wellsovým dielom opäť nedopadlo dobre. Beriem do úvahy to, že je kniha veľmi stará, z konca 19teho storočia - teda archaizmy a štýl, akým je dielko napísané, hoci cez zuby, ale beriem. Vadí mi však štýl písania v prvej osobe, ktorý (teda z môjho pohľadu) príbehu veľmi ubližuje. Osobne som sa chcel zoznámiť s týmto dielom, ktorý sa radí medzi zásadné diela sci-fi a je akýmsi medzníkom na tomto poli, avšak mňa neoslovilo. Škoda, že ani po štvrtý raz u mňa Wells nebodoval - možno nabudúce, zostáva mi ešte Ostrov Dr. Moreaua.
Knížka figurovala na mém seznamu "k přečtení" hodně dlouho a díky letošní výzvě jsem po ní sáhla. Žánr sci-fi nemusím, takže jsem uvítala její útlost :-) Nicméně, četla se mi velice dobře.
Ako samotný dej, alebo skôr rozprávanie nie je až také napínavé......ale to napínavé je v tom, až keď si uvedomíme, kedy kniha vyšla prvý krát....takže pre mňa veľmi dobré....
Tato kniha mě jako kluka naprosto pohltila a v té době jsem ji přečetl jedním dechem. Světy stvořené H. G. Wellsem byly uvěřitelné a trochu depresivní. Kniha nestárne a i dnes se čte naprosto skvěle. Autor byl prostě nadčasoví a jeho styl vyprávění mám prostě raději než ten Vernův. Toto je prostě naprostá klasika světové Sci-fi.
Také jsem viděl film s Guyem Pearcem. Ačkoli bych to dnes asi tak lehce nestrávil, tehdy se mi film líbil a rád na něj vzpomínám. I přesto, že s Wellsovou předlohou má společnou jen hrubou kostru. To ale jen k prvnímu seznámení se Strojem času před dlouhými lety.
Wellsova povídka samotná je znovu výborná záležitost. Ačkoli nevím, proč si vybral tak dalekou budoucnost a kde vyhrabal rok 802 701, obsah Stroje času je velmi silný a nutí k přemýšlení. Navíc scénář, kdy se honba za dokonalostí lidské společnosti změní v její úpadek, je velice dobře uvěřitelný. Už jen proto, že spoustu Wellsem zmíněných znaků můžeme pozorovat již dnes, po 120 letech od vydání povídky.
Je pak otázkou, do jaké míry jsou jeho knihy pouhou sci-fi. Nebudu tu prozrazovat detaily, já se u četby bavil a děsil zároveň. I dalším doporučuju, aby sedli do sedadla a pomocí pák se přenesli daleko v čase, jež se i přes tu vzdálenost od obsahu i vzniku dokáže čtenáře dotknout jako pracka morloka.
Stroj času jsem nejdřív viděl jako film a to byla hrozná kravina. Když srovnám knihu a film, tak jediní Morlocové svým vzhledem a chováním se podobají Morlocům z knihy.
Pátral jsem a zjistil, že Román H. G. Wellse poprvé vyšel v roce 1895 a většina literárních historiků považuje tento rok za zrod nové éry ve fantastické literatuře. Český čtenář se s ním mohl seznámit v roce 1905, ale další generace si na příští vydání musela počkat více než 90 let, což je tedy odvaz! On v tom nejspíš byl i nějaký politický úmysl, protože po přečtení knihy jsem začal pochybovat o tom, že Wells patřil k zastáncům socialismu, ale to už jsem odbočil... Přínos tohoto díla pro další autory je nezměrný. Pro ty, kteří hledají kořeny klasických sci-fi námětů, je toto dílo povinností :-)
Celý příběh započal na sklonku 19. století v Anglii v salónku pro gentlemany, kde Poutník (autor hlavního hrdinu nepojmenoval, vystupuje zde pouze jako Poutník v čase) vysvětluje přítomným svůj nový neuvěřitelný objev. Zde se mi obsah četl chvilku špatně, takže jsem si prvních několik stran musel přečíst znova. Dál už to šlo jak na drátkach.
Kniha je vyprávěním o cestě do velmi vzdálené budoucnosti. Hrdina se po svém pokusu ocitá v daleké budoucnosti a to v roce 802 701 (Tento letopočet se mi moc nezdá, ale proč ne. Myslim si, že Zemi dřív zničíme, ale to tenkrát nemohl autor vědět.). Poutník se setkává s upadající civilizací plnou prostomyslných a bezstarostných bytůstek - Eloiů. Pídí se po vzniku zdejších lidí, při čemž narazí na Morlocky. Z nich mi šel mráz po zádech. Šla z nich hrůza a nejvíc to platilo v lese :-). Wells měl opravdu skvělý vypravěčcký talent a uměl se dostat člověku pod kůži. Svět kolem nich vypadá depresivně a budete s ním hluboce soucítit, nebo takhle jsem to aspoň cítil já.
Konec knihy jsem díky filmu nečekal, byl jinačí a taky o mnoho lepší.
Knižní vydání z 1992 má skvěle udělanou obálku, uvniř je text krásně orámovaný a místy doplněný ilustracemi.
Uvažoval jsem jestli dát plný počet nebo čtyři hvězdy a nakonec jsem se rozhodl pro ty čtyři a to z důvodu, že kniha mohla být dáleko obsáhlejší. Autor se mohl víc rozepsat o zdejších obyvatelích a o světě všude kolem nich. Těch cca 160 stran mi na tak skvělé nápady vůbec nestačilo. Úplně mě to neuspokojilo, ale rozhodně si přečtu jeho další díla. Těším se na další jízdu...
Moje hodnocení 8/10
Krasne nadcasove a pritom lehke, ale presne. Pres vic jak stolety rozdil se to cte samo. Mel sem trochu dojem, ze tam byl celou dobu citit jakysi nevyuzity potencial, ale vzhledem k roku vydani nemam asi na takovou vytku narok :)
Velmi kratinké, ale neuvěřitelně dechberoucí! Popis i idea jsou natolik nadčasové, že nelze vytknout jedinou věc. A fakt, že se jedná o autorovu prvotinu snad podněcuje i přemítání nad tím, zda-li skutečně Poutníka v čase sám autor neznal. ... ;)
Dílo je z devatenáctého století a bez problémů čtivé je i dnes, což je asi jeho největší pozitivum. Dobu vzniku ale musí mít čtenář pořád na paměti, protože Stroj času je roztomile naivní sci-fi, v němž se vlastně nic moc neděje a jde spíš o jakousi autorovu vizi a úvahu nad tím, kde skončí lidstvo někdy v roce 800 000 a nutno asi říct, že současný vývoj mu trochu dává za pravdu a je možné, že za tisíc let to tady tak bude vypadat. Vzhledem k tomu, že jde vlastně o novelu, tak tady postavy nemají moc šanci na vývoj, ale jde opravdu jen o popis prostředí, vylíčení několika událostí a celkovou atmosféru, která je hodně zvláštní a jak už jsem psal naivní, což je vlastně dáno i tím, že celý příběh je vlastně vyprávěn nadšeným vynálezcem, čili mu můžeme věřit a nemusíme, ačkoli samotný konec to trošku posouvá do té reálnější roviny, čili že se vše opravdu stalo. Fanoušci sci-fi dílo určitě ocení víc, ale vzhledem ke krátkému rozsahu, čtivému stylu i zajímavým myšlenkám ho dočtou i ti, kteří žánru nijak neholdují. 70%
Knihu jsem četla na základě Čtenářské výzvy 2017. Co mě na ní zaujalo a lákalo je, že se jí inspiroval Karel Čapek a zajímalo mě, jak před 125 lety viděl autor budoucnost. Kniha se dala číst i pro mě jako nečtenáře sci-fi žánru.
Tak túto knihu som prečítala naozaj iba kvôli Výzve 2017. Dej (ak sa dá povedať, že kniha mala nejaký) ma vôbec nebavil, celá kniha sa vliekla v podstate jediným vyrozprávanym príbehom - jednou cestou, ktorú cestovateľ v čase prešiel. Príbeh vypovedany bez jediného prerušenia rozprávania jeho poslucháčmi.. Pre mňa veľmi slabé..
Mé první setkání s legendárním autorem - útlá knížečka se čte sama, i po jednom a čtvrt století od napsání je až na pár dnes už neplatných a úsměvných myšlenek je to pořád zajímavé počteníčko, především námětem, o kterém nebudu zastírat, že jsem jeho velkým fanouškem. Jedno je ale jisté, jsem přesvědčen, že lidstvo se rozhodně 800 set tisíc let nemá šanci dožít :-) - těším se na další setkání s "Herbiem" - 70 %
Vlivem několika filmů, které jsem viděla (based on Time Machine), jsem čekala trochu více děje. Hrdina postavil stroj, párkrát někam odcestoval, ale nic závratného se nedělo. Kniha mě nijak neuchvátila, i když očividně položila dobrý základ pro filmová zpracování.
Osobní důkaz, že sledování soudobých amerických sitcomů nemusí být bezduchou kratochvílí křeslové rozvalenosti. Ano, právě Big Bang Theory může za můj další sci-fi "zářez". Doslova jsem žasla nad fascinujícím vyprávěním, které upoutá i současného čtenáře zvyklého na největší senzace. Senzace!
Štítky knihy
zfilmováno cestování časem budoucnost utopie novely viktoriánská fantastika sci-fi
Autorovy další knížky
| 2005 |  Válka světů |
| 1992 | Stroj času |
| 1990 |  Neviditelný |
| 1928 | Ostrov doktora Moreaua |
| 1927 | První lidé na Měsíci |
Kniha Stroj času je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 671x |
| Čtenářské výzvě | 106x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 185x |
| Chystám se číst | 289x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 18x |
Každá kniha je svojím spôsobom stroj času. Aj preto ich čítame, nechať sa preniesť niekam, hocikam, úplne inam. Čím vzdialenejší je jej rok vydania, tým viac to na nej zvyčajne vidieť. Na Stroji času z roku 1895 je už zo spôsobu podania celkom jasné, že prichádza zo vzdialenejšej minulosti. Má však jednu výhodu (a preto mám rád sci-fi) - prišla z dôb pred našim moderným svetom, ale prenesie nás pekných pár tisícročí zaň.
Dlho som sa Wellsovi vyhýbal mysliac si, že to bude naivná science fiction, niečo ako nemé filmy, ktoré sú vždy chtiac, nechtiac aj trochu komické. Stroj času však spadá pod fantastiku, ktorá myšlienku cestovania v čase používa na preskúmanie sociálno-evolučných problémov ďalekej budúcnosti. Presnejšie, narába a polemizuje s vtedy aktuálnymi vedeckými výdobytkami - čas ako štvrtý rozmer, evolúcia druhov, triedny boj, kapitalizmus vs. socializmus. V tomto podhubí, prezentuje možno celkom nečakaný názor postupnej degenerácie ľudstva v hojnosti. V súčasnosti napríklad sledujeme možné zastavenie, či dokonca regres Flynnovho efektu (postupný nárast IQ skóre v populácii počas 20.storočia).
Wells nešiel do bizarných nápadov bez základu, držal sa pri zemi vedeckej špekulácie a aj preto je Stroj času klasikou; aj napriek trochu archaickému spôsobu rozprávania neuveriteľného príbehu si udržal svoje čaro aj v našom čase.
Flynnov efekt:
https://en.wikipedia.org/wiki/Flynn_effect#Possible_end_of_progression