Strach
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223435/bmid_strach-sJR-223435.jpg
4
1505
485
Vyhorený tridsiatnik sa po rokoch vracia do prímestskej štvrte na úpätí hory ukrývajúcej mrazivé tajomstvo – vo výnimočne studených zimách sa tam strácajú deti. Spolu s bývalou láskou a kamarátmi musí čeliť nielen zlomyseľnej sile, ale aj tieňom vlastnej minulosti. Všetky pády a sklamania, ktoré dovtedy zažil, sú ničím oproti peklu striehnucemu na miestach, kde vyrastal.... celý text
Přidat komentář
Až taký strach som pri čítaní tejto knihy nemala. Nebyť záveru, tak to považujem za lacný horor.
Príbeh sa čítal jedným dychom, skvelo napísané, to sa musí Karikovi uznať. Avšak, u mňa dosť ovplyvnilo hodnotenie knihy zakončenie príbehu, ktoré bolo nečakané a osobne mi nesadlo.
Ze začátku jsem byla dost zklamaná, pak jsem se nemohla odtrhnout a konec? No tak ten mohl být propracovanější jako prostředek! :D Je to dobré, ale … Kniha by měla mít jiný formát. Má to sice 272 stran, ale je to psané velkým písmem a dost stran je prázdných. Kdyby to byl menší formát, který se na takovéhle minihorory hodí více, neiritovalo by mě to a možná bych uvažovala i o další hvězdičce. Ale ten začátek byl i tak fakt slabý.
Keďže som priamo z Ružomberka, a konkrétne poznám miesta ktoré autor používa tak je jasné že ma to strašne chytilo. Čítal som to vždy vo vlaku zo Žiliny do Ružomberka a bál som sa pozrieť na ten prekliaty Čebrať. Neskutočná atmosféra. Čítal som pár hororov pred touto knihou, ale nikdy som nepochopil, čo na tom tý ľudia vlastne majú. Až táto kniha (majstrovsky napísaná) mi otvorila oči. Horory sú o tom spomenúť si na vlastné strachy a o uspokojení, keď ich prekonáte
Pokud máte chuť se trochu bát, zkuste tenhle horor slovenského spisovatele Jozefa Kariky. Je to takové Kingovo It z Ružomberku, ale tuhle inspiraci autor v knize poctivě přiznává, takže to ani nenaštve.
V mrazivých zimách mizí děti, nějaké nelidské „it“ je unáší, zabíjí a zotročuje jako neživé pomocníčky pro další lov. Autor v knize také zmiňuje proslulou Djatlovovu výpravu na Ural v lednu 1959, kdo neví, o co jde, doporučuji najít a prostudovat, je to skutečná a plnokrevná záhada, ze které doopravdy mrazí.
Kniha Strach je trochu kostrbatě těžkopádná (může to být i překladem), ale čte se dobře a za jeden, dva večery máte přečteno. Četla jsem ji v době, kdy panovaly velké mrazy, stejně jako v knize, a o to to bylo lepší. Kdo se rád bojí, knížku doporučuji, i když ji mezi oblíbené nezařadím.
Tohle cist v noci sama v byte....masakr.nejdriv jsem se nemohla zbavit dojmu,ze jde o lacine napodobeni Kinga,ale cim vic jsem cetla,tim vic jsem se od predsudku odpoutavala,desila se a cekala na rozuzleni.a to stalo za to.
Samotnou mě překvapuje, že po přečtení knihy ve mně přetrvalo spíše pozitivní mínění a (ne)příjemné mrazení v útrobách (a to jsem četla ve 30 stupňových vedrech).
První, co mě napadlo, bylo, že mi děj hrozně připomíná Kingovo To (a „to“ jsem přitom nikdy nečetla, jen zhruba znám základní dějovou linku). I když má Strach zajímavý námět, často ujíždí na okoukaných klišé a bohužel nevyužitém potenciálu. Příběh se ke konci slušně rozjel, ale problém byl, že místo, aby do sebe vše logicky a propracovaně zapadlo, spíše se to na sebe jen bezmyšlenkovitě a uspěchaně vršilo (archeologické vykopávky, Ďatlovova výprava, Eskymáci,…) a moc to nedávalo smysl. Zasazení děje na Slovensko je sympatické, což se ovšem o hlavní hrdinovi, jeho činech a myšlenkových pochodech říct nedá. Podobně je na tom i parta jeho (ne)myslících (ne)kamarádů. Konec mě překvapil, ne že ne, ale čekal jsem, že se o tom „strašidle“ při finální konfrontaci dozvím mnohem víc.
Dále připomínky spíše technického rázu: Ta hora se česky píše „Cholat Sjachyl“, jeden infinitiv na -ti „autentický“ text z dvacátých let opravdu neudělá a nepochopila jsem ten šíleně okatý a místy poněkud trapný produkt placement na elektroniku a hlavně stupidní aplikace (nejspíš to mělo evokovat „věrohodnost“ celého příběhu, ale spíše to rušilo).
Po této knize jsem sáhla v podstatě ze zvědavosti. V době vysokoškolského studia jsem v Ružomberku strávila nějaký čas prací na diplomové práci, měla jsem tam kolegyni ze školy, znám povahu města 8O. let, ale thriller není můj šálek čaje ... Zpočátku mě kniha nějak zvlášť neuchvátila, ale ocenila jsem popis člověka, který se vrací do svého rodiště a je na životní křižovatce. Pak mě ale kniha vtahovala víc a víc, i když asi ne z důvodu strachu. Změna nastala popisem minulosti a důvodů, které mohly vést k mizení dětí. A po přečtení poslední kapitoly jsem se ptala sama sebe: Sakra, o čem to vlastně bylo? O našem vlastním strachu?
Po precitani tmy, ma druhe Karikove dielo co som vzal do ruky este viac sklamalo. Koncu som vobec nepochopil a mam pocit ze sam autor nevie niekedy co pise. Je pravda ze clovek mal zimomriavky na chrbte, ale ze by sa clovek bal tak urcite nie. Jedine co ma zaujalo je ako autor spojil svoj dej s pribehom ruskych studentov, ktory umreli za zvlastnych okolnosti pri vystupe na horu Cholat Sjachyl v pohori Ural v roku 1959. :(
Za me tedy rozporuplná kniha. Moc jsem vlastně nepochopila o co mělo jít díky závěru knihy. Jelikož se to jmenuje strach předpokládala jsem se, ze se budu bát. Ano občas to bylo hruzyplne, ale nesplnilo to moje očekávání. Konec knihy me naprosto zklamal..Bohuzel
Jsem v rozpacích, jak slušně napsat, že je to volovina:) Takhle nějak si představuju laciný šestákový bububu román. Opravdu to není ani chytré, ani strašlivé ani nějak zvlášť čtivé. Dočetla jsem do konce jedině z toho důvodu, abych se dověděla, co si s tím vším autor nakonec počne. Já si myslím, že pan Karika obdivuje Kinga a jeho To ho kdysi nadchlo. Protože se ho v knize snaží zkopírovat. Jenže na Kinga by měl být jiný king, ne tento. King dokáže vytvořit atmosféru. Tohle je laciná pouťová zábava za dlouhých zimních večerů. Barbucha, medvědí strašidlo, je lepší!:)
Takže, začátek byl takový standardní, nedalo se z něj usoudit, jestli kniha bude dobrá. Pak pro mě následovala nejlepší část knihy - pátrání po informacích, to mělo atmosféru opravdu hutnou. Co se konce týče - když jsem viděl, že už zbývá tak málo stran, měl jsem obavy. A skutečně, z konce jsem v rozpacích, ale nebudu tu konkretizovat.
Celkově vzato mi kniha přijde jako mix To od Kinga a filmového hororu Sinister. Nechám s odřenýma ušima 4*, objektivně by to bylo asi kapku méně, přeci jen originalita pokulhává a konec mě nepřesvědčil, ale musím ocenit schopnost vtáhnout mě do děje a atmosféru v určitých pasážích.
A tak to hezky zacalo.U sceny s manikurnima nuzkama jsem se tetelila spokojenosti, ale ta zahy vyprchala.Autor placa pate pres devate, nevi uz, z ktere vody by uvaril.Rozhovory mezi postavami zavaneji demenci.Pro me rozlouceni s timto autorem.Srovnavat ho s Kingem, no, snad to neni mysleno vazne.
Mňa kniha chytila od prvej strany. Doslova. Nevadilo mi ani trochu, že už na druhej strane mi netečie po chrbte ľadový pot. Pre mňa je Karika majstrovský rozprávač. Strach je druhá kniha, ktorú som od neho prečítala a mám ho poznačeného ako môjho obľúbeného spisovateľa. Nad Trhlinou mi padla sánka, Strach som prečítala takmer jedným dychom. V niektorých okamihoch napätá ako struna. Kniha vás pohltí, zoberie vás preč a tam niekde vám dávkuje po kvapkách strach, až sa dostane do takého tempa, že strach na vás tečie prúdom. Šialené, to tempo je fakt neskutočné. A záver? Padnete. Presne ako v duchu strachu - bojíte sa natoľko, že to vaše telo nevydrží a umriete. Na konci tejto knihy takto zrazu umriete aj vy.
začátek knihy plynul velice pomalu a negativní nálada hlavního hrdiny mi místy připadala až otravná ale autor vytvořil parádní atmosféru, konec knihy mě překvapil .. říkal jsem si že to nemůže stihnout zakončit.. když šli na "lov" až pár stránek do konce ale autor to zvládl a byl jsem velice mile překvapený
- četl jsem knihu když byl všude sníh takže, když jsem jednou šel z autobusu potmě domů.. no musím se přiznat že jsem měl dosti nasrá** :D
Určitě jsem se nebál, ale atmosféra je skvělá! Dobře napsaná kniha, která se velmi dobře čte. Nic na co bych si stěžoval, takže 5 hvězd.
Tak tohle byla jízda!!! Nebál jsem se u toho (jako někteří), ale bylo to tak dobře napsané, že mě to nutilo číst pořád dál. Měl jsem pocit, že na každé další stránce se dozvím něco důležitého a když jsem se to dozvěděl, hned jsem potřeboval vědět něco dalšího. Prostě kniha, která vás rozruší a pak běží v šíleném tempu, které nepřestane dokud nedočtete poslední stránku. Jozef Karika umí!
Po prečítaní recenzií na túto knihu som sa tešil, ako si túto knihu na dovolenke celú prečítam, ba pohrával som sa s myšlienkou, že si vezmem na 7 dňovú dovolenku kníh viac, veď tento "horor" asi prečítam veľmi rýchlo. Ako veľmi som sa mýlil... Na tejto knihe mi vadilo asi všetko, čo sa dalo. Štýl Kariku mi absolútne nesadol, jeho umelé naťahovanie deja mi evokovalo šikovnosť stredoškolákov, ktorí sa umelo snažia navýšiť počet strán svojej práce nejakou vatou, a výsledný celok je potom síce obšírny, ale bez výpovednej hodnoty. Karika nevie navodiť správnu atmosféru, nevie (mňa, ako čitateľa) mi predniesť hlavnú postavu tak, aby mi na nej záležalo, a rovnako mi boli ukradnuté aj ostatné postavy. Čo sa týka ročného obdobia, tak autor si vybral zimu, pravdepodobne preto, pretože zima ako taká dokáže človeka deprimovať svojími krátkymi a studenými dňami, tu mi to však prišlo len ako nástroj na "topiaci sa slamky chytá" na nabudenie ako takej mrazivej atmosféry. A autorovi to aj tak vôbec nevyšlo. Príliš utáraná a deprimovaná hlavná postava, ktorá mala strach aj z otvorenia chladničky mi absolútne prekážala. Karika, moje prvé a posledné stretnutie s Vami.
Štítky knihy
tajemno Slovensko, Slovenská republika strach zima mysteriózní, mystéria slovenské horory
Levné přísady v knize, v podobě dětských nehtů a vlasů mi přišly nechutné a zbytečné. Podle mě je to "lacný horor"...A je to škoda, talent spisovatele je nesporný.