Válka s Mloky

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332098/big_valka-s-mloky-Mao-332098.jpg 4.33371
Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi

Vydáno: , František Borový
Originální název:

Válka s Mloky, 1935


více info...
Nahrávám...

Komentáře (383)

Kniha Válka s Mloky

DzordanoChruno
27. září

Okrem inými recenzentami uvedených kvalít knihy sa akosi zabúda na humor, dobre som sa zasmial pri pasážach ako:
"Jeho inteligenci (mloka) není naprosto třeba přeceňovat, nebo v žžád­ném ohledu nepřekračuje inteligenci průměrného člověka naššich dnů."

Ginosaji
06. září

Velice zajímavá alegorie. Ke knize se s odstupem času jistě vrátím. Uvidíme, jak se s přibývajícím rozhledem změní pohled na některá témata a myšlenky obsažené v díle.


tom.v
31. srpna

Skvěle různorodě (klasická výprava, novinové články...) napsaná nadčasová znepokojivá kniha. Je až neuvěřitelné, jak její poselství lze aplikovat na současnou migrační invazi...

ArkAngel
15. srpna

Válka s Mloky je jednou z těch knih, kterou budete chtít přečíst ještě téhož dne, co začnete s první stránkou. Možná je to oním specifickým stylem vyprávění, kdy se střídají klasické kapitoly s novinovými výstřižky či odbornými články, případně onou tradiční Čapkovskou nadčasovostí, která varuje před hamižností lidí, případně i rasismem. Mloci se z otroků vypracují na vlastní pány (nebo ne?) a svět začne patřit jim. Závěrečná kapitola je pak specifickou třešničkou na dortu, která mnohé myšlenky vyhání do jiných výšin.

Marie022
08. srpna

Knihu jsem měla v povinné četbě, a musím se přiznat, četla jsem ji až teď. Ale byla jsem příjemně překvapená. Na to, jak nemám moc v oblibě díla českých spisovatelů, jsem knížku dočetla až do konce a dozajista si koupím ještě další díla tohohle autora. Příběh je podle mě naprosto geniální jen si myslím že konec příběhu byl, jakmile pan Povondra spatřil mloka v Labi, poslední kapitola mi spíše připadá jako autorovy dodatečné myšlenky.

theale
18. července

Příběh zajímavý, i když úplný závěr mi ho trošku zkazil. Co mi ale příběh zkazilo víc, bylo zpracování, které mi tedy bohužel vůbec nesedělo..

Jrsnbl
01. července

Komentář pod mou recenzí od Set123 sepisuje veškeré mé pocity z díla lépe, než bych já sám dokázal. Válku s mloky zde proto hodnotit nijak jinak nebudu. Dovolím si však jednu myšlenku, kterou jsem po dobu čtení závěrečných kapitol ve své hlavě oplýval.

Jedná se o lidství. Vzhledem k tomu, že je román společenskokritický, nelze si tohoto aspektu nevšimnout. Čapek proti sobě dává Mloky a lidi. Ve všech možných případech Mloci lidstvo porazí. Jsou Mloci výjimeční? Nikoliv. Mloci by mohli být lehce nahraditelní třeba roboty, přírodou nebo klimatickou krizí. Proč tedy lidstvo nedokáže v těch nejsložitějších krizích krizi ustát? Rozdíl mezi silou Mloků nebo robotů a lidmi tvoří právě rozdílnost. Lidi jsou chamtiví, politicky rozdělení a snaží se hájit své zájmy. Nemohou dělat věci, které jim jsou proti srsti. Nejdou do obchodu, na kterém by prodělali. Ať už kapitalismus, ekonomika, politika, rasová rozdělenost a bůhvíco činí lidi porazitelnými a slabými. Co se týče mé teze ohledně zmíněné klimatické krize, dovedu si ji označit za takové Mloky. Ač si lidstvo problém, snad, dostatečně uvědomuje, nebojuje proti němu se vší silou. Proč? Proč by velkofirmy dělaly opatření, které jim zisky složí o enormní procenta? Proč by člověk měl přestat jíst maso nebo už nikdy v životě nelétat? To je přeci zasahování do lidských práv a svobod! Ne, reálně tomu tak není. Reálně to je jen představa jakési utlačovanosti a lidské chamtivosti, která i v tomto případě, pokud nezačneme ihned jednat, dovede Mloky k drtivému vítězství. Snad jsem nikoho nepohoršil. Jen pro zamyšlení.

Set123
22. června

Roky jsem tuto knihu odkládal, ale nyní, po složení maturity, při které jsem se musel učitelce přiznat, že jsem Válku posud nečetl a ona mi ji naléhavě doporučila, jsem se na to vrhnul. (Maturoval jsem z Bílé nemoci.) Inu, Čapek byl autor experimentální a to se ukazovalo již na způsobu vyprávění Továrny na absolutno, i na samé existenci „noetické trilogie“. Válka s mloky je jednoznačným vrcholem nikoliv jen tohoto experimentování, ale zároveň celé autorovy tvorby. Komentář dost dobře možná bude obsahovat spoiler.

Co do obsahu, nemá myslím cenu snažit se postihnout co všechno zde Karel Čapek kritizuje, či před čím vším varuje. Dílo je, nehledě na rozsah, neuvěřitelně zaplněné spoustou úvah, postřehů a zajímavostí. Dovoluji si říci, že se zde nevyskytla jediná kapitola, která by neobsahovala něco zajímavého. A čím je toto dílo? Varováním před fašismem? Varováním před nacismem (němečtí nadmloci… wow)? Kritikou kapitalismu? Kritikou komunismu? Kritikou konzumu? Ne. Válka s mloky je jednou z mála povedených celospolečenských kritik. Čapek toho zde stihl opravdu mnoho a řídil se tím demokratickým heslem „Všichni dostanou stejnou nakládačku.“. To je mi sympatické. A o to pozoruhodnější je, jakou dávkou humoru autor tuto kritiku obalil. Mše za tovární ceny a podobné výroky mne doháněly málem k slzám.

Každopádně nelze tvrdit, že by kniha byla vtipná celá. Inu, dostaňme se k dělení Války. Sestává se ze tří knih. Vtipná je právě ta první, která zabírá dobrou polovinu textu. Nikoliv nekritická, ale velice vtipná. Inu a pak je tam kniha druhá. A druhá kniha je jedním z klenotů české literatury. Hordubal je zajímavý proto, že obsahuje několik vypravěčů, kteří nám nabízejí rozdílné pohledy. Ti vypravěči jsou čtyři. Ve válce s mloky je jich tuším ke třiceti. Druhá kniha je totiž autorem skládána jako kronika zániku lidstva. A tato kronika se skládá z více či méně zajímavých článků. Právě tyto články jsou zdrojem humoru, ale také zdrojem mrazení při čtení druhé části. Přečtěte si Bukanýry XX. Století, nebo záznamy vědeckých pokusů na mlocích. Přečtěte si, jak zjevně myslící bytosti amputovali všechny končetiny (a přihoďte k tomu ocas), či jak snědli svého vědeckého kolegu. Jistá míra odporu se ve vás prostě zvednout musí, stejně tak, jako zjevně naplnila autora při psaní. Třetí část je… Inu, je rychlá. Je zatraceně rychlá. A nezvratná.

Na Válce je zajímavá jedna další věc. Končí optimisticky. Tedy, jakž takž. Autor připouští, že lidstvo možná přežije. To je myslím hlavní rozdíl ve vyznění právě Bílé nemoci a Mloků. A je to zajímavý rozdíl, který nám může prozradit opravdu mnoho o rozpoložení autora.

Doufám, že jsem neopomenul nic důležitého, co jsem tu chtěl sdělit. Snad jenom ještě podotknu, že Válka s mloky je možná opravdu nejlepším Čapkovým dílem.

1 ...