Válka s Mloky

1 předevčírem

milovaný spisovatel, maturitní otázka + rozbor Války s mloky

2 29. dubna

(+ SPOILER) Množství novinových článků bylo ubíjející. Některé bohužel až moc přípomínaly věci, které se skutečně děly v době 2.sv. války. Opět můžeme vidět, že lidstvo je nenapravitelné a dojíždí na svůj chtíč - namnoží si mloky, aby je mohli zotročit, ale obrátí se to celé proti nim, stále jim dodávají zbraně, aby měli prachy a nakonec se nechají sami zotročit. Nesedl mi Čapkův styl psaní, rozdělování na části, absence hlavní postavy. V knize bylo ale hodně zajímavých myšlenek.

1 27. dubna

Četla jsem jako povinnost četbu a nic moc. Určitě je to nadčasové a mrazí z toho, ale víc mi vzala dech Bílá nemoc nebo RUR.

6 11. dubna

(+ SPOILER) Z téhle knihy vyloženě mrazí. Příběh o univerzální lidské povaze, která dokáže všechno využít a zneužít a pak na to sama zajde. Asi nejmrazivější okamžik pro mě byl, když přišli mločí zástupci vyjednávat o míru a ukázalo se, že jsou to lidé.

10 31. března

Je zarážející jak je příběh univerzální a trefný. Dá se v něm najít kritika nacismu i liberalismu, rasismu i progresivismu, kolonialismu i izolacionismu, militarismu i pacifismu, kapitalismu i komunismu. Kupodivu je aktuální i dnes, protože z řetězu osvobozená umělá inteligence se může snadno stát Mlokem budoucnosti. Sice nebude potřebovat náš životní prostor, jenže život v jejím stínu to snesitelnějším neučiní. Bez výhrad plný počet.

3 27. března

I po skoro sto letech je Válka s Mloky silně aktuální a při čtení není časový rozdíl moc znát. To je samozřejmě z literárního hlediska výborné, z lidského a historického ale zoufale smutné. Je sice znát, že Čapek byl spíš novinář, protože román jako takový nemá celistvý děj a hodně místa v něm zabírají "výstřižky" z novin a různé zprávy a reportáže, ty jsou ale na druhou stranu působivé, protože jsou psány věcně a objektivně, a tím pádem mají silnou vypovídací hodnotu. O hrdinech jako takových se taky nedá moc mluvit, protože jediný propracovanější je kapitán J. Van Toch, který ale velmi brzy zmizí. Je ale nefér to Čapkovi vytýkat, protože jeho záměrem rozhodně nebyly nějaké propracované lidské postavy. Drtivá většina románu je věnována mločí civilizaci, v čemž je asi ten největší kámen úrazu, protože ta je naopak tak detailní (včetně sexuálního života, který je popisován taky dost široce), až je trochu monotónní a ubíjející a mohla být klidně o něco kratší. To je ale opravdu to jediné, co ubírá body, protože ačkoli jde o alegorii na tehdy nastupující nacismus, je dílo poplatné v jakékoli době a je z něj znát, že lidstvo se od té doby vůbec nezměnilo, což dobře věděl i sám Čapek vzhledem k alarmujícímu konci. 85 %

77 16. března

UCHOKNIHA. Lidstvo je stále stejné... Skoro by jeden zaplakal - nějaké poučení z předchozího vývoje nám zjevně nic neříká. Karel Čapek to viděl a měl dar všechno trefně popsat - v tomto případě není z mého pohledu úplně nejsilnější poselství jeho protiválečné naladění (to je z mého pohledu ještě mnohem silnější v Bílé nemoci), ale spíš kritika neustálého opakování velkých lidských omylů - lhostejnosti vůči okolním dějům, fanatismu a lidskému chtíči. Aneb kdo chce víc, nakonec nemá nic...