Válka s mloky

Námořník českého původu objeví v Tichém oceánu zvláštní druh učenlivého, obřího mloka. Lidé zneužijí schopností těchto tvorů a zotročí celý mločí druh. Jsou využíváni k podmořskému lovu, k vodním stavbám, dokonce jsou i vyzbrojeni proti žralokům. Mloci se však přiučí i špatným lidským stránkám a začnou mít dobyvatelské choutky. Vzbouří se (podobně jako zotročení roboti) proti lidem a vyhlásí jim válku s cílem proměnit Zemi ve vodní planetu. Aby autor dodal románu na působnosti, zakončil jej nejasným, ale nepříliš optimistickým závěrem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/21_/21457/valka-s-mloky-21457.jpg 4.32472
Žánr:
Romány, Literatura česká, Sci-fi
Vydáno:, SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (241)

Přidat komentář
Vera Silent
11. srpna

Říkala jsem si, že si přečtu to české povídání se zvířátky, ale dostalo se mi napínavé a originální četby světové úrovně. Jedinečný je především jemně ironický humor, kterým je prodchnuto celé dílo a ne např. účelově jedna postava. Prostřední část předcházející válce je nejdelší tj. pro mnohé asi nejnudnejsi, ale to odpovídá reálnému vývoji. Je mnoho varovnych signálu, dlouhá léta opakovaných chyb, až teprve po této části se svět efektivně a totálně zmasakruje v kratickem čase. Čapkova kniha je zkrátka plná nadčasové moudrosti, holt ještě napsaná za doby, kdy spisovatele chtěli lidi vzdělat a psali knihy s vyšším významem než je prodani milionů kusu paperbacku a laciná hollywoodská sláva.

Jen škoda, že kromě o mlocich taky nepsal o ženských, snad by ho býval dodnes četl celý svět.

harena
09. srpna

Válka s mloky byla napsána téměř před sto lety, ale pořád ji můžeme vztáhnout k dnešní době. Některé pasáže se hůř čtou, ale v nadčasovém díle se neodráží jen ohrožení nacismem.

“Tak co je v těch novinách?” ptá se otec s oteckou strohostí. “Celkem nic, tatínku,” povídá syn. “Tadyhle jenom čtu, že se ti Mloci už propracovávají až po Drážďany.”
“Tak vida, Německo už taky zmizelo z mapy světa,” přemítal pan Povondra. “A jaký fofr dřív dělalo! To ti byla hrůza: samá armáda a samá vojna .Kdepak, na Mloky nestačí ani Němec. To víš, já ty Mloky znám. Pamatuješ, jak jsem ti je ukazoval, když jsi byl ještě takhle malý?”

„Halo, vy lidé! Zachovejte klid. Nemáme vůči vám nepřátelských úmyslů. Potřebujeme jenom víc vody, víc břehů, víc mělčin pro svůj život. Je nás příliš mnoho. Už pro nás není místa na vašich březích. Proto musíme odbourat vaše pevniny. Uděláme z nich samé zálivy a ostrovy.Tím se dá délka světových břehů zpětinásobit. Budeme stavět nové mělčiny. Nemůžeme žít v hlubokém moři. Budeme potřebovat vašich pevnin jako materiálu k zasypání hlubin. Nemáme proti vám nic, ale je nás příliš mnoho. Můžete se zatím odstěhovat do vnitrozemí. Můžete se uchýlit do hor. Hory se budou bourat až nakonec.Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé. Chief Salamander vám jménem všech mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám. “

Chajda69
06. srpna

Styl, který nesedne každému, mně ale sedl naprosto dokonale. Perfektní, místy až antiutopistické dílo, výstižná metafora světového politického dění ve 30. letech 20. století.

Janika2013
01. srpna

Tak prostě Čapek je, byl a bude vždycky nejvíc. A tenhle kousek je jeden z nejlepších. Naprosto dokonale vykresluje charaktery všech postav a na každé stránce vás čeká skrytý humor. Jednoduše to není knížka pro blbce :D:D

Abnička
20. července

Klasika.. Dílo od úžasného českého autora, které by si měl přečíst každý.

SedllY
01. července

První třetina výborná, pak to přešlo z děje do encyklopedie.. :/ škoda.
Každopádně tuhle knihu by si měl každý přečíst.

mahdal
01. července

Čapek opět nezklamal! Ne nadarmo se řadí mezi mé oblíbené autory. Válka s mloky - antiutopicko-filosofické dílo - ve mně vzbudila mnoho myšlenek. Především je impozantní varovný signál Čapkův, jeho schopnosti až mrazivě předvídat. Z úvodní části knihy jsem byl však maličko v rozpacích - první stránky mě příliš neoslovily, ale zhruba od poloviny knihy jsem se od příběhu nemohl odtrhnout. Maličko rušivým dojmem na mě působily poznámky, kterých, dle mého názoru, bylo přespříliš. Dílo mělo bezpochyby velký dopad na tehdejší meziválečnou společnost, ale jsem si jist, že i dnešní čtenář si najde v příběhu to své, především díky nadčasovosti příběhu. Čapek mě však znovu oslovil, a tak bez váhání sahám po jeho další knize!

Eaa
13. června

"Dělal jsem, co jsem mohl; varoval jsem lidi včas; ten X, to jsem byl částečně já. Kázal jsem, nedávejte Mlokům zbraně a třaskaviny, zastavte ten ohavný kšeft se Salamandry a tak - víš, jak to dopadlo. Všichni měli tisíc naprosto správných hospodářských a politických námitek, proč to nejde. Já nejsem politik ani hospodář: já je přece nemohu přesvědčovat. Co dělat, svět se snad propadne a potopí; ale aspoň se to stane z obecně uznávaných důvodů politických a hospodářských, aspoň se to provede za pomoci vědy, techniky a veřejného mínění, s vynaložením veškerého lidského důmyslu! Žádná kosmická katastrofa, ale jenom samé státní, mocenské, hospodářské a jiné důvody - Proti tomu se nedá nic dělat."

nadčasová kniha

aardvarka
05. června

„Vždyť, upřímně řečeno, normální člověk instinktivně Salamandry nenávidí, štítí se jich – a bojí se jich. Na celé člověčenstvo padá cosi jako mrazivý stín hrůzy. Co jiného je ta frenetická požívačnost, ta neúkojná žízeň po zábavě a rozkoši, to orgiastické rozpoutání, které se zmocnilo dnešních lidí? Nebylo podobného úpadku mravů od dob, kdy se na Římskou říši užuž sesouval vpád barbarů. To není jen ovoce nebývalého hmotného blahobytu, nýbrž zoufale přehlušovaná úzkost z rozvratu a zániku.“
Má smysl vůbec něco dodávat? Geniální, nadčasové, hravě kritické a přitom tak trefné. První část je záměrně čajíček a pak už to jede. Dovolím si malé srovnání těch dvou světů, o jejichž střetu je tato kniha:
Lidé jsou slabí, unavení blahobytem, který jim vydobyl někdo jiný. Jejich zájem se dělí podle nátury na a) Mloky co nejvíce vykořisťovat, b) starat o to, aby Mloci měli práva, vzdělání, aby chodili oblečení a aby se naše civilizace vzájemně kulturně obohatily. Hrabivost první skupiny pak neutuchá ani ve chvíli, kdy už lidstvo s Mloky válčí – „Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze, víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“ “Vím. Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.”
Mloci jsou uniformní, žijí v uzavřeném světě obehnaném dřevěnými ohradami, mají tajemné nábožensko-rozmnožovací rituály, které příslušníci vznešené západní civilizace napodobují při dekadentních orgiích v bazénech. Mločí duševní život sahá pouze tam, kde je to praktické. Také jazyk zjednodušují a osekávají. Jsou možná nositeli života, ale nebudou nositeli kultury.
Vůbec se nedivím, že Mloci Čapkovi přišli odpudiví a že byl rád, že je nenechal vyhrát.

sx19
01. června

Fakt super, celý čas to na mňa posobilo strašne depresívne.
Vďaka tejto knihe som sa musel nad sebou zamyslieť. Nerád by som musel na konci života predniesť:


„Já bych jenom chtěl,“ vydechl starý pán, „já bych jenom

chtěl, aby mně to ty děti odpustily.“

zanetkov77
30. května

"Tu partii jsem prohrál. Připadalo mi najednou, že každý tah na šachovnici je starý a byl už kdysi někým hrán. Snad i naše dějiny už byly kdysi hrány, a my taháme své figurky stejnými tahy k stejným porážkám jako kdysi."

Velmi nadčasové, stále aktuální dílo. Právě tento fragment mi přijde značně vystihující naši aktuální situaci v naší zemi.

Válka s mloky je skvělým dílem, třebaže jsem ze začátku byla trochu rozpačitá a zdálo se mi, že se stále nic neděje, všechno se táhne... Až když jsem začala dospívat k tomu, kde všechno začalo nabírat na vážnosti, tak jsem si zpětně uvědomovala ten pomalý, ale neúprosný konec, který se nezadržitelně blížil od samého začátku. První intenzivnější pocity ve mně vyvolal už popis pokusů na Mlocích, zacházení s nimi a jejich hanebné využívání jako levné pracovní síly. Postupně se vše ale začne obracet, a najednou jsou to právě Mloci, kdo napadají pobřeží a souše. Z poslední části - války - jsem měla husí kůži, když jsem si něco takového představila reálně.

A přece... právě takové věci se dějí. Nejsou Mloci, ale jsou Lidi. Lidi, co vedou zbytečné války se zbytečnými oběťmi a obrovskými škodami. My hubíme nejen ostatní, ale zároveň i sami sebe. Každý by se měl nad touto knihou zamyslet a možná zjistí, že přestože je to sci-fi, tak náš svět vystihuje mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát.

"Mučila mne pochybnost, máme-li (v přísně vědeckém smyslu) právo mluvit o svém (míním lidském) duševním životě, pokud jsme jeden druhému nevykuchali mozkové laloky a nepřeťali senzorické dráhy. Měli bychom se vlastně na sebe vrhnout se skalpely v rukou, abychom navzájem studovali svůj duševní život."

"Otázka zní: Je a byl vůbec kdy člověk schopen štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor; ale lidstvo nikoliv. Celé neštěstí člověka je v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo že se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené."

Jarmila97
28. května

Tohle byl můj první Čapek a jsem naprosto okomentovala začátek mě moc nebral ale nakonec jsem se do. Knížky, zabrala a super dle mě by si každej měl přečíst alespoň něco od Čapka :)

hmmichal
13. května

Karel Čapek byl zkrátka vizionář. Kniha, ač je napsaná celkem zvláštní formou, má svou hloubkou pořád co nabídnou.

salamandrina
12. května

Geniální!

E.lisabeth
12. května

Prostredni cast knihy se necetla vubec dobre, vzhledem k odkazum na novinove vystrisky, jinak ale skvele dilo se spoustou skrytych narazek a myslenek.

MorriconeTheGod
10. května

Taková příšerná hovadina! Dialogy jsou naprosto otřesné a celé je to obsahem i formou neskutečně dětinské -a to i na svou dobu... moje první a poslední setkání s mistrem čapkem, tímto mu mávám čapkou a zdarec...

Aleydis
08. května

Naprosto úžasná!

Pazúzu96
03. května

Úžasné Čapkovo dílo, natolik známé, že asi ani není třeba blíže představovat.
Jen bych snad poznamenal, že Čapek má velmi svérázný styl, který si mi však v této knize líbil.
Dílo je celé protkáno různými novinovými články, úryvky a spoustou grafickými doplňky, což samotný text nádherně oživilo :-).

caroline.aiko
29. dubna

Zase další knížka z povinné četby. Obecně nemám ráda, když mi někdo říká co mám číst, ale za doporučení téhle knihy jsem ráda. Čekala jsem sbírku povídek, ale byla jsem mile překvapena, že to byl souvislý příběh. Hodně se mi líbil nápad z Němců udělat mloky a podat tu situaci trochu více zábavněji.

Kyta
26. dubna

Jsem ráda, že jsem se rozhodla pro přečtení právě této knihy, protože je to podle mě přímo geniální dílo, které rozhodně stojí za přečtení, protože v sobě skrývá mnoho důležitých myšlenek. Líbil se mi autorův styl vyprávění a jeho smysl pro detail. Nejednou jsem se také zasmála, K. Čapek má velmi osobitý humor.

Líbí se mi, jak kniha postupně graduje; začátek představuje takové nevinné seznámení s divokými mloky, kteří nepředstavují žádnou hrozbu, následuje obchod s mloky, jejich rozvoj, podpora od lidí, začlenění do společnosti…, až to vygraduje jejich úplným osamostatněním, možná až zrovnoprávněním s lidmi, a nakonec přijde válka s mloky a jejich nadvláda.

Líbilo se mi, že autor přemýšlel skutečně nad všemi oblastmi - otázka jazyka mloků, náboženství, jejich duševní stránku,… opravdu všechno, co mohlo čtenáře zajímat. Celá druhá část je skvělá v tom, jak je propracovaná a autor nám předkládá opravdu veškeré možné informace z dějin mloků.

Při čtení jsem cítila stále větší bezmoc nad událostmi v knize, jak se vlastně lidstvo postupně řítilo do záhuby a lidé nedělali pomalu nic pro svou záchranu, naopak jen přispívali ke své zkáze (i po mločím napadení pevnin je lidé zásobovali zbraněmi). Autor se zabývá otázkami lidstva - hlavně toho, jak to s ním dopadne. Možná kritizuje rozlišování lidí podle rasy, kultury, víry, majetku apod. Zmiňuje se o pokusech o sjednocení společnosti tak, že bude jeden národ nebo jedna třída - jenže tento systém u lidí na rozdíl o mloků nefunguje, protože lidé budou vždy mít různé zájmy a budou chtít něco víc. Proto vznikají válečné konflikty a rozpad společnosti. Jedině až když přijde válka s mloky, lidstvo se konečně spojí a bude jako jeden celek. Je tu kontrast společnosti mloků a lidí, kdy mezi mloky nejsou žádné rozdíly, žijí na stejné úrovni, jsou jednotní, neválčí mezi sebou a možná tak představují ideální společnost. Jenže mloci postrádají city. Jednu z myšlenek knihy vidím v tom uvědomit si význam společnosti a tu nadřazenost lidí nad zvířaty. My si určujeme, kdo jsme a jací jsme. Nejdůležitější u lidí je schopnost milovat, a tu mloci v knize postrádali, a podle toho by ten jejich svět také vypadal. Autor kritizuje lidstvo, které se nedokáže poučit z chyb z minulosti a neustále se řítí do válek. Není proto divu, že je de facto přemohli mloci, které sami "vytvořili", takže se spolupodíleli na své záhubě. Znamená to, že lidstvo je schopné se vyhubit vlastní příčinou. Na konci knihy byla poznámka o tom, že i mloci se ve svém světě jednou postaví proti sobě - to si také vykládám tak, že se lidstvo vyhubí samo.

Nebezpečí mloků spočívalo v tom, že byli úplně jiní a lidé tedy nemohli vědět, co od nich čekat, jak se zachovají, jak se bránit. Jen zasévali v lidech strach a ti byli potom zranitelnější a slabší - převzali tak kontrolu nad světem, třebaže ne úmyslně. Mloci je takto svým způsobem ovládali.

Musím tedy říct, že se mi kniha vážně líbila a určitě se k ní v budoucnu vrátím.

A235711
19. dubna

Už dlouho se mi nestalo, že by se mé očekávání u knihy tak lišilo od skutečnosti.
Asi jsem nečekala, že může být nějaká fantasy kniha napsaná skoro před sto lety tak dobrá.
Největším plusem knihy je její poutavý námět, jehož problematika se řeší dodnes, i když namísto Mloků zde vystupují dnes spíše roboti. Dalším plusem byl styl psaní. Vůbec mi nedělalo problém se do knihy začíst a přečíst 20, 30 stránek, aniž bych si uvědomovala jak rychle to uteklo.
Je tedy pravda, že v 2.části jsem se občas mezi různými novinovými články o Mlocích trochu ztrácela, ale jinak knize nejde nic vyčíst.
Jsem strašně ráda, že jsme tuto knihu měli jako povinnou četbu, neboť bych se k ní asi nikdy nedostala a to by byla nesmírná škoda.

postoran-CZ
18. dubna

Tu knihu jsem chtěl přečíst. Ale ten styl, jakým je napsána, kdy se skáče od prózy, přes dokumentární popis až k "novinovým útržkům" mi přišel divný a vůbec mi to nesedlo. Byl to spíše boj to dočíst, vzhledem k tomu, že konec jsem znal již z učení na maturitu.

MartinaP1984
11. dubna

Geniální a nadčasové dílo.

Terez67
08. dubna

Přemýšlela jsem, jak to budu hodnotit. Jako není to úplně můj styl ale četla jsem ji kvůli povinné četbě. Ale musím říct, že mě zaujala a něco ve mě zanechala. Bylo to čtivé a zajímavé :) Chvilkami mě nudila a pak zas hodně pohltila takže pocity u toho byly hodně proměnlivé. Ale jsem ráda, že jsem si ji nakonec přečetla :)

ThePep
05. dubna

Dost aktuální v určitých směrech, dá se říct.

Atlantis
31. března

Válka s mloky není klasický román. Nečekejte hlavního hrdinu, ani konzistentní děj. Kniha je spíše jakousi reportáží o imaginárním konci světa. Na konci je dokonce vidět, že samotný Čapek si nebyl jistý, jak by podobnou linku zakončil.
Ve škole jste se určitě učili, že Válka s mloky je plná narážek na nacistické Německo a nebezpečí fašismu. Já jsem asi jediný člověk, který tam toto poselství neviděl.
Kniha je spíše o krátkozrakosti člověka, jeho potřebě hromadit statky a nedbat přitom na dění kolem sebe. A ano, samozřejmě, podobnou situaci tu máme i dnes. Což ale není nic nového, podobným způsobem funguje lidstvo od svého vzniku.
Musím důrazně upozornit na to, abyste si před započetím četby důkladně prohlédli vaše vydání, protože to moje byl jakýsi starý výtisk ve zmenšeném formátu a kvůli tomu se některé kapitoly (ty s poznámkami pod čarou) četly velmi nepohodlně.

Lodja
27. března

Chápu Čapka, proč Válku s mloky napsal, a vážím si ho za to. Ale v tom upozorňování na agresi Německa se podle mě snažil být tak hrozně přímočarý a okatý, že je to na mě až trošičku křečovitě a trošku mi uniká důvod, proč ji máme v seznamech povinné literatury ještě 70 let po WW2. Opět ji nechci nijak shazovat, jenom si prostě myslím, že svou nezpochybnitelnou aktuálností pro člověka roku 1935 už trošku ztrácí význam pro mě v roce 2018.

Taky mě štvala její totální necelistvost - ať už v podobě novinových článků nebo "námořnického" úvodu, kdy v jednom okamžiku k nám promlouvá prostinká herečka Lu a v dalším už je na ni zase zapomenuto a hlavím hybatelem děje je o nic méně prostý kapitán Van Toch. Asi mě moc nebavilo číst o lidstvu jako celku a ráda bych si našla nějakou ústřední postavu, jež ale tento formát úplně vylučuje.

Líbil se mi jeden point tady na databázi a to, že v době, kdy už lidé o nebezpečí mloků věděli moc dobře, bylo fakt šikovně znázorněno, jak to jenom zakecávají ekonomikou a nechce se jim to řešit. Tahle myšlenka za to stojí, zbytek mě moc neoslovil a nebavil...

Novanova
25. března

Zvládla jsem v rámci četby - nemůžu říct, že by s mně to nelíbilo, ale znova číst nebudu. R

Jarushka9
24. března

Poslechla jsem si to jako audioknihu a jsem za to opravdu ráda. Neumím si představit, že bych musela číst ten námořnický začátek. Bylo celkem úmorné ho jen poslouchat. Pointa knihy je pěkná, ovšem Čapek má i lepší dílka... :-)

Carra
20. března

Nikdy nepřestanu žasnout nad tím, jak dokázal svými díly upozorňovat na předválečnou atmosféru. I v dnešní době aktuální.