Spát v moři hvězd. Kniha I.
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452511/bmid_spat-v-mori-hvezd-5fq-452511.jpg
4
473
109
Spát v moři hvězd série
1. díl >
Měl to být rutinní průzkum neobydlené planety. Ale když pod povrchem neznámého světa narazí xenobioložka Kira Navárezová na pozůstatek mimozemské stavby, změní to navždy nejen ji, ale i chod lidských dějin. Hrůzy i zázraky prvního setkání s novým druhem, monumentální bitvy o osud lidstva a nejvzdálenější kouty galaxie – to je budoucnost, která Kiru čeká, když se rozhodne odhalit pravdu o tajemné mimozemské civilizaci. *Kniha 1 není první díl série, ale jen první část samostané knihy (originál byl vydán jako jedna kniha).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Fragment (ČR)Originální název:
To Sleep in a Sea of Stars. Part One , 2020
více info...
Přidat komentář
K tomuhle krátké vyjádření ale mě kniha nechytla. Všechno se hrozně vlezlo ačkoliv oceňuji originální nápad a zajímavé téma znám z žánru pusobivejsi knihy.
Scifi opravdu nemám ráda, ale jelikož se jedná o Paoliniho a Eragon je moje srdcovka, knihu jsem si chtěla přečíst. A potvrdilo se mi, že tento žánr není nic pro mě. Fantasy zbožňuji, ale scifi mi nic neříká. Nebylo to vůbec špatné - skvěle vykreslené sympatické postavy, mnoho kreativních nápadů (názvy lodí, technologie, mimozemské organismy, ...). Věřím, že se jedná o povedený příběh, ze kterého budou fanoušci žánru nadšeni, i mě to vlastně celkem bavilo. Jenom bych si přála, aby zde bylo více interakce mezi postavami - například bych ocenila více prostoru pro Falconiho s Kirou, ti dva mě spolu bavili. Zatím jsem se nerozhodla, zda se pustím do druhé části, možná až za nějakou dobu a po několika dalších přečtených knihách. Hodnotím kladně, ačkoliv nejsem a nebudu skalní fanoušek mezigalaktických dobrodružství.
Ak milujete sci-fi, prídete si na svoje. Spočiatku mi to neprišlo veľmi originálne , ale nakoniec si to sadlo. Príbeh dostal smer a postavy charakter, i keď ten záver mi prišiel trochu rozvláčny a zmätočný určite sa pustím do pokračovania.
PS: som jediný komu tam nesedí časová postupnosť .......???
Setkání s neznámou cizí inteligencí na vzdálené exoplanetě je vždycky švanda :).
Ale moje první kniha od tohoto autora mě v mnoha ohledech zklamala. Styl psaní mi připomíná sledování akčního filmu - děj bez popisů, v knize nutnost, tady mnohdy chybí.
Některé náměty silně připomínají a lehce kopírují známější žánrové perličky. ALE jakého stupně jinakosti by muselo dosáhnout jakékoli dílo "jenom člověka," aby dalšího "jenom člověka" uspokojilo? Jak můžu chtít víc u dokola se omílajících podobných scénářů? Kdyby představivost přesáhla schopnost chápat, mělo by smysl se obtěžovat popisy?
To už by se rovnalo komunikaci s jiným druhem :).
Odkaz dračích jezdců s hobity, elfy a trpaslíky se stal mou srdeční záležitostí. Z dospělé sci-fi dospělého Paoliniho jsem proto měla trochu obavy. Zbytečné. Paolinimu zůstala hravost, přestože nás jeho fantazie posílá do smrtících bitev pozemšťanů s vesmířany. Hned zpočátku jsem nabyla dojmu, že čtu apoteózu filmového Vetřelce s Ripleyovou - tady Kirou Alvarez - v hlavní roli. Nijak mě to ovšem neodradilo, protože kdekdo psal variace na slavné skladby slavnějších skladatelů, tak proč ne variaci na Vetřelce? A to velmi vydařenou, dle mého. Rozpracovanou a poznenáhlu převedenou do plně samostatného příběhu jdoucího vlastní cestou. Paolini, jak již ostatně prokázal u své dračí ságy, svůj nový hvězdný příběh o mimozemských civilizacích do detailů promyslel, a já se zájmem sledovala, jak se vyvíjí symbióza Kiry s Měkkým ostřím a. její další cesta, soužití a souboje s dalšími živočišnými druhy. A že se jich v Paolinim vesmíru objevuje. Ocenila jsem i hru s názvy vesmírných lodí, jako Šnek, Polehčující okolnosti nebo Přemíra úcty a stejně tak si Paolini pohrál s mimozemšťany. Člověk by ve vesmíru asi nečekal humanoidní Noční můry, Medúzáky nebo Entropisty... člověk to taky ale pěkně schytal s označením Dvoutvarec. Po dočtení jsem musela konstatovat, že přece jenom jde tak trochu o YA literaturu, nebo asi přesněji Younger adult. Pokračování bojů Dvoutvarců s mimozemšťany a různými vesmírnými nestvůrami o záchranu Země a jejích kolonií si ale určitě nenechám ujít.
Přemýšlela jsem, zda hodnotit knihu 2 nebo 3*, nakonec dávám tři. Důvodem je hlavně to, že knížka je velmi čtivá a nápad zajímavý. Navíc v originále je kniha opravdu vcelku, u nás je rozdělena na dva díly. Začátek příběhu jsem si popravdě velmi užívala a vtáhlo mě to do děje, až jsem byla překvapená. Většinou se setkávám s tím, že na začátku se příběh spíše vleče a není čtivý. Knížka byla ale přesným opakem. Čím více jsem četla a snažila se pochopit zápletku, tím to pro mě bylo horší orientovat se v postavách, jejich charakterech i motivech. Knížka má převážně více dlouhé dialogy než nějaký popis, ale popravdě bych více uvítala toho popisu a představení, kde se nacházíme, proč se zde nacházíme a v jaké době se příběh vlastně odehrává. Je to pěkné sci-fi, jak píšu výše - dost čtivé, ale trochu náročné a v porovnání s jinými sci-fi určitě průměrné. Jelikož jsem si půjčila s prvním dílem i druhou část, začnu číst i tu, nicméně kdybych ji u sebe neměla, dost bych váhala, zda se na ni skutečně vrhnout či nikoliv.
Na knížku jsem se těšila - Paolini, krásná obálka a mám ráda sci-fi.
Bohužel, je pro mě zklamáním.
Na začátku to vypadalo slibně, ale pak už jsem si stále říkala: "Kde jsem tohle viděla, tohle už jsem někde četla...." Připadalo mi to hodně uhnané a krom pár atypických postav, jsem tu nenašla nic nového.
Člověku, který je v této tématice zběhlý, toto dílo moc nic nepřinese, ale někoho, kdo teprve začíná nebo je mladší generace kniha určitě osloví.
Druhému dílu dám také šanci, jen po malé pauze.
Obálka moc pěkná. Ale ten zbytek... hHh...
Kira mě tak vytáčela!
Konec byl hrozně rychlý!
Těch hluchých míst kolik tam bylo!
Čekala jsem něco víc. Ale abych tu neházela jen kritiku, zbožňuju posádku Šneka.
Kdyby radši Paolini napsal další díl Eragona... Tahle kniha mi přišla jako parodie na kultovní sci-fi příběhy. Parodie s místy velice bizarním dějem. Třeba hned čtvrtá kapitola je... taková netradiční. Ačkoli bylo v knize pár zajímavých motivů, přijde mi, že se jim Paolini většinou ani nestihl věnovat a nějak je rozvinout, protože už tam házel další - nebo třeba někomu sekal ruku. Achjo. Tenhle díl jsem zvládla, do dalšího se ale určitě pouštět nebudu.
Upřímně pořádně nevím jak knížku hodnotit, protože byla dobrá,ale mně bohužel moc nesedla...
Děj byl zajímavý a postavy byly také fajn, i když jsem se v nich někdy trochu ztrácela, protože jsem knihu četla dlouho, nedokázala jsem se začíst a do čtení jsem se někdy musela trochu nutit...
Nemyslím si, že by kniha byla špatná to vůbec,ale naopak si myslím, že v tomto případě je to mnou, a tím že tento žánr tolik nemusím.
Do dalšího dílu se nepustím, ale i tak knížku mohu doporučit.
Překvapivý pohled na člověka jako vesmírného kolonizátora.
Komplexně vymyšlený svět, který lidi staví do role dobyvatelů a technicky velmi zručných cestovatelů vesmírem. Tento svět není ani perfektní, ani přívětivý a přesto je velmi uvěřitelný.
Autor má skvělý vypravěčský talent, takže ať už sedláte draka nebo vesmírnou loď, příběh vás pohltí.
Já jsem z Paoliniho nadšená, vůbec jsem nečekala, že by mohl napsat takto komplexní sci-fi, které bude zajímavé, relativně nápadité a hlavně řekla bych laicky technicky dobře zpracované! Opravdu kvituji jeho rozhodnutí přesunout se do jiného žánru a hlavně tak moc odlišně pojmout novou sérii od jeho největšího úspěchu Eragona!
Děj a zápletka jsou super, styl spaní již známe, ten se nevleče, je zde relativně dost kratší i delší akce vystřídané nahlížením do hlavy hlavní hrdinky. Já se začetla a po pár dnech bylo dočteno bez nějakého násilí, opravdu na to, kolik stránek kniha má, to odsýpá velmi dobře a záživně, stále se dozvídáme něco nového...
Hlavní hrdinka relativně sympatická, ale na to, co vše si prožila, se chová vcelku dospěle, hrdinsky a řekla bych, že v reálu by se složila více a častěji.
Budoucnost Paolini vykreslil řekla bych realisticky. Jediné, co mi úplně nesedlo, bylo stvoření hlavního záporáka série. Ano, velmi nápadité, ale trochu zvláštní...
Solidní sci-fi. Od autora dračích historek pro děti vysloveně nečekaná. Všechno funguje dobře, jen ty "předěly" mezi akčními pasážemi (někam se letí, tak se věnujeme mudrování a vhledům do minulosti a nitra postav) jsou trochu suché. Jinak pohoda, důvod číst dál.
Do knihy jsem se začetla a už mě nepustila. Musela jsem číst, dokud bylo co. Bylo to napínavé, děj šlapal, člověk byl zvědavý co bude dál. Celý příběh mě nadchl, ačkoliv jsem měla pocit, že něco podobného už možná šlo i v tv. Přesto se mi to líbilo, ale.. Nejsem vůbec nadšená z posledního děje, který je nedokončený a následnou představou z recenzí na druhý a poslední díl.. Zatím můžu doufat, že se dozvím z druhé knihy aspoň nějaký náznak dobrého konce. I tak dávám 5*.
Minulý rok mě to zaujalo v knihkupectví, nicméně nakonec jsem se k románu dostal dost překvapivě ze zcela jiné strany. Každopádně - velmi čtivé, hlavně krátkostí kapitol. Jinak jsem to popravdě čekal mnohem temnější, už podle textu na obálce. I prvních pár desítek stránek tomu nahrávalo, no docela jsem se na to těšil. Pak s narůstajícím počtem stránek došlo k poměrně solidnímu vystřízlivění. Je to taková standardní scifárna, ale že by mě to kdoví jak uchvátilo...nejpodivnější mi přišla ta až přílišná vyrovnanost mezi výzbrojí emzáků a lidí, když už člověk odhlédne od způsobu cestování vesmírem. A vůbec... přijetí emzáků lidmi, to je taky takové zvláštní. Ale jako celkově asi spokojenost. 3,5/5
Autor je srdcař, je to z něj cítít každým coulem, sci-fi a fantasy miluje, má toho spoustu načteno, spoustu shlédnuto a má nepřebernou fanzatii. A tady přichází problém, sází toho do knihy příliš.
Při čtení spousta námětu působí povedomě. Bohužel sám nepřichází s ničím extra průlomovým. Nemyslím to ovšem jako výtku, vše funguje, jen nebudete zrovna okouzleni originalitou...
Paolini už dávno není jen ten mladý cápek, který napsal Eragona, vykvetl z něj poměrně slušný vyprávěč, s rozsáhlými znalostmi, bohužel jsem při čtení měla často pocit, že některé věci byly repetetivní, jindy zase příliš zacházel do zbytečných popisů a technických vysvětlovaček, tak trochu na úkor děje.
I když to tak možná nezní, tak jsem si knihu vychutnala. Jedno vím jistě, rozhodně dám i příště Paolinimu šanci, jen doufám, že v další knize bude o něco méně oné popisné omáčky. :)
Nikdy jsem nebyla velký Eragonofil, ale hodně mě zajímalo, jestli se Paolini po těch letech jako spisovatel někam posunul. A navíc změnil žánr. Takže po knize jsem sáhla.
Začátek mě moc nebavil, přišlo mi to zdlouhavé popisování něčeho ne moc zajímavého (byť jde o vesmír, mimozemské artefakty a xenobiologii), ale pak se kniha rozjela a nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Takže za mě milé překvapení a ve tvorbě autora je vidět výrazný posun k lepšímu.
Trvalo mi poměrně dlouho se do knihy začíst, ale nakonec se mi příběh poměrně líbil. Jazyk mi přišel trochu složitější a mnoho nových vymyšlených pojmů mi občas dělalo problém, když jsem knihu na chvíli odložila. Ovšem nápad velmi zajímavý a určitě si přečtu i knihu II.
Mám se sci-fi pramalou zkušenost a není teda moc s čím srovnávat, ale něco mi říká, že kniha je v tomto žánru kvalitní čtení. Většině technických informací jsem za mák nerozuměla, což je vzhledem k mé chemicko-fyzikální demenci absolutně normální a autor je v tom nevinně. Jen mi malinko chyběl vhled do psychiky hlavní postavy. Hrne se na ni jedna katastrofální událost za druhou a její reakce se zdají být asi tak stejně procítěné, jako když Loki vzpomíná na zničení Asgardu (spoiler alert?). Hrdinka je ale výtvorem autora, který dříve tvořil příběhy podávané očima dětského krotitele draků, i tuhle záležitost mu teda úplně odpouštím.
Štítky knihy
vesmír mimozemské civilizace mimozemšťané záchrana planety sci-fi kolonizace vesmíru
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Kniha Spát v moři hvězd. Kniha I. je v
| Právě čtených | 41x |
| Přečtených | 608x |
| Čtenářské výzvě | 134x |
| Doporučených | 29x |
| Knihotéce | 358x |
| Chystám se číst | 464x |
| Chci si koupit | 132x |
| dalších seznamech | 8x |
No já moc ve sci-fi žánru zběhlá nejsem, a moc ho ani nevyhledávám, ale i já jsem velká fanynka Eragorna, takže mi tato kniha nemohla uniknout.
Pauliniho Spát v moři hvězd, je zajímavá a čtivá kniha, plnná překvapivých momentů a odhalení.
Je pravda, že v některých částech jsem se ztrácela, jak v místech, tak lidech a mimozemských odvětví. Občas jsem se musela moc snažit, abych z toho nějak vybruslila a dopídila se kdo je kdo a na jaké straně bojuje.
A upřímně, ty popisy těch vymožeností a cestování, byly tak dokonale popsány a vysvětleny, a i kdyby to byl nereálný nesmysl, tak já mu to sežrala.
Zajímavé bylo i sledování Kiri a Měkkého ostří, jejich vývoj a dorozumívání. Posádku Šneka jsem si také oblíbila, jak většina ostatních čtenářů.
2. díl nezaostával za 1. dílem, a byl akční, zajímavý a působivý čtenárský zážitek.
Takže jsem byla s celou sérií mile překvapena a spokojena. :)