Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34610/bmid_spalovac-mrtvol-34g-34610.png
4
4556
571
Psychologický hororový román o pracovníku krematoria Karlu Kopfrkinglovi, z něhož se částečně vlivem nacistické ideologie, částečně tím, že byl ovlivněn orientální filosofií, stává maniak. Jde vidět, jak postupem děje se stává z člověka, který nadevše miluje svoji rodinu, bezcitný vrah, který propadl určité ideologii. Kniha byla zfilmována roku 1967 Jurajem Herzem v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským.... celý text
Přidat komentář
Než jsem tuto knihu přečetla, viděla jsem ji jako představení v divadle, ze kterého mi běžel mráz po zádech. Když jsem už věděla o čem ta kniha jakž takž je, tak se to dalo přečíst. Ovšem vím, že zfilmovaná verze je daleko děsivější.
Za mě paráda. Styl pana Fukse mi sedí. Pan Kopfrkingl je zvláštní figurka a já díky filmu, který jsem viděl dříve, měl stále před očima pana Hrušínského. Zajímavé počtení.
Děsivý válečný horor. Řádově jsem příběh znal, ale při poslechu vynikajícího přednesu pana Táborského (konečně jsem narazil na skvělou knihu, kterou pan Táborský načetl) jsem se stejně nestačil divit děsivě pozitivní a chladné proměně fanatika v hlavní roli. Nedivím se, že kniha je tak známá a úspěšná, je neskutečně originální a napínavá.
Leč příběh slavný,mě do teď k mé škodě míjel. Zatím nemám srovnání s filmovým zpracováním,ale brzy napravím. Karel Kopfrkingl je prapodivně zvláštní postava,která postupně prochází proměnou. Podle svého koná dobro pro své nejbližší a to se právě stávám tím děsivým. Při čtení mě provázel stísněný pocit,vůbec jsem netušila, kam příběh bude směřovat. Očekávala jsem silný konec a přesně toho se mi dostalo, tak jak to autor umí. Líbí se mi styl, jakým je kniha napsaná. Spisovná čeština,použití nezvyklých slov a jmen,opakování vět. Pobavila mě dvojice ženy v klobouku s dlouhým pérem a menší tlustý muž v tvrdém klobouku. Psychologický román plný zajímavých myšlenek. Typický Fokus.
"Nic není v životě lidském jisté. Budoucnost je nejistá,a proto se jí lidé často bojí. Jediné, co v životě je jisté,je smrt."
Na navození správné vánoční nálady jsem si letos otevřel tuto knihu. Hnus. Dlouho se mi z hlavního protagonisty tak nezvedal kufr. Jsem moc rád, že jsem tuto dobu nezažil.
Hlavní postava lehce ovlivnitelný psychopat se zaměstnáním, které mu opravdu hrálo do karet. Jak už někdo níže napsal: zvrácený příběh odehrávající se ve zvrácené době.
Přečetla jsem v rámci povinné četby. Jsem si však jistá, ze kdybych si zrovna toto nepřečetla, mé literární vzdělávání by tím neutrpělo....
Zvláštní, děsivá, zvrácená...stejně jako doba ve které se děj odehrává. Psaná stylem, který v čtenáři probouzí zlé předtuchy. Opakující se věty, opakující se motivy... Celou knížku od začátku do konce provází smrt, ale až na konci se objeví ve své skutečné podstatě. Prostě pan Kopfrkingl válí, slizák jeden psychoušskej.
A jako takovou malou radu: Při čtení si doporučuji nakoupit spousty rakviček a věnečků pro zlepšení atmosféry :D.
Poněkud mrazivý poslech.
Škoda, že hlavní hrdina neměl oponenta, jenž by ho přesvědčoval o opaku a jeho bludy mu vyvracel. Chyběl mi tam konflikt svědomí. Zároveň je možné, že on ho prostě neměl, nechal se vtáhnout a jeho stav a přesvědčení mu vyhovovali.
Konec trochu rychlý, ale pochopitelný.
Tahle kniha ve mně vzbudila silný pocit hnusu, takže jsem ji nedočetla. Rozhodně se k ní nebudu vracet, protože i ten kousek, co jsem omylem přečetla mě straší ve snech. Fuj. Nikdy více.
Také se přidávám k názoru, že se mi první polovina knihy až tolik nelíbila, ale druhá polovina je správně děsivá a děj má rychlý dějový spád.
Začátek knížky mě nebavil, ale v druhé části knihy děj skvěle a děsivě vygradoval a tak jsem pochopil, proč se knížka dostala do hodin literatury.
"Což abych tě, drahá, oběsil?"
Málo platné, Ladislav Fuks tuto atmosféru umí bravurně.
Úslužný, přátelský a rodině-submisivní Karel Kopfrkingl s mesiášskými sklony postupuje drobnými krůčky z šedé myšky přebírající okolní názory do světel reflektorů a stále aktivněji řídí (nejen) svůj život. Zvrácená doba mu poskytuje dostatek prostoru pro jeho "poslání" a tak ho s chutí a vervou uskutečňuje. Extrémní alegorie chování jednoho člověka, který ovšem i dnes není pouhou raritou....
Tak tuhle knihu jsem si vytáhla u matury... Vím, že mě v tu dobu moc nezaujala, tudíž se nechystám ji číst někdy znovu. Pro mě jen splněná povinná četba.
Tahle kniha má velkou odezvu od čtenářů, prý má velkou hloubku, není určena pro slabé povahy, je strašidelná... Ale asi ne pro mě.
Přišlo mi to nudné a nikterak záživné. Hlavní hrdina je spíš otravný tím svým neustálým opakováním všeho dokola a dokola a dokola. Až má člověk pocit, že trpí obsesí nebo autismem.
Chápu, že autor chtěl ukázat, že lidská povaha a mentalita je snadno ovlivnitelná, když je na ní vyvíjen tlak v podobě vyšších ideálů, národní hrdosti a velké dávky antisemitismu. Za mě se bohužel netrefil.
Knihu jsem původně četla jen kvůli maturitě, ale nakonec jsem nelitovala. Film jsem neviděla, tak se mi kniha četla dobře a rychle, nevěděla jsem moc, co čekat.
Spalovače mrtvol jsem si z vyprávění kamarádek představovala více morbidního, více popisových částí, ale to se nekonalo. Nakonec mi to ale nevadilo.
Asi to nebude nic pro slabé povahy, ale mně se kniha líbila.
Prostě úžasný Fuks. Pravdou je, že jsem kdysi viděla nejdříve film s úžasným výkonem pana Hrušínského a až poté četla knihu. Když jsem knihu četla, slyšela jsem pana Hrušínského, jak s mrazivým klidem říká své Lakmé, mimo jiné, že by ji oběsil. Mrazivé. Pro mě opět za plný počet.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno česká literatura kolaborace antisemitismus první republika, 1918-1938 ideologie krematoria Protektorát Čechy a Morava
Autorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
Skvělá kniha, místy jsem měla husí kůži a filmové zpracování je dle mého názoru ještě lepší. Za mě plný počet hvězdiček.