Kosení: Příběhy ze světa smrtek

12.02.2024

Ze série mě nejvíc bavil první díl a ten si také nejvíce pamatuji. Povídky byly fajn, ale bohužel jsem si často nevybavovala podrobnosti ze série, ke kterým odkazují. Asi by mi vyhovovalo, přečíst nejprve sérii znovu. Kvalita příběhů je proměnlivá, což už tak u antologií bývá. Každému se může líbit jiná povídka. Přes všechna "ale" to bylo překvapivě dobré a návrat do světa Smrtek mě bavil. Doporučuji!

09.02.2024

Příjemný návrat do světa smrtek, poznání nových postav, míst, ale i setkání se starými známými. Nemám moc ráda povídky, ale tyto mě mě bavily. Některé více, některé méně, ale rozhodně to byla jedna z nejlepších povídkových knih, které jsem četla. Většina příběhů mě držela v napětí a mnohdy jsem se i pobavila. Těžko se mi Shustermanovo universum opouští, ale musím uznat, že to bylo super :-)

25.01.2024

Séria Žatva smrti v podstate patrí medzi moje obľúbené, všetky tri knihy sa mi veľmi páčili, aj keď posledná kniha sa mi páčila zo všetkých najmenej. Na poviedky som bola zvedavá, ale mala som aj trochu obavy, pretože to naozaj nie je môj obľúbený žáner. Ale kniha sa mi čítala dobre, nebola tam jedna jediná poviedka, ktorá by mi prišla vyložene slabá, aj keď niektoré ma bavili menej. Najviac oceňujem rôznorodosť poviedok, ktoré sa odohrávajú všade možne - v Španielsku, na Marse, na Antarktíde... Niektoré sú o koscoch, o tých, ktorých poznáme, ale aj o nových a niektoré nie, je tam aj jedna napríklad o podivínoch alebo o ľuďoch, ktorí často majú smrteľné nehody (ktoré v danom svete až tak smrteľné nie sú). Čo ma akurát mrzí je to, že si trilógiu a hlavne jej postavy nepamätám lepšie :D. A taktiež viem, že aj keď sa mi kniha páčila, tak si čoskoro z nej veľa pamätať nebudem, už teraz sa mi niektoré poviedky pletú. Ale najviac sa mi asi páčila práve Romantika a smrť (o nehodách), prišla mi najvtipnejšia, najmenej zas Spať, azda snívať, tá ma bavila úplne málinko, celkovo námet snívania veľmi nemusím. A ešte veľmi podarená mi prišla Nikdy sa nezahrávaj so zvieratami, tá ma dosť prekvapila. Ale prekvapilo ma ich viac, v mnohých boli zvraty či odhalenia, ktoré som vôbec nečakala. Rozhodne je to skvelá doplňujúca kniha k sérii a niekedy sa k nej určite vrátim.

Další úžasná kniha ze světa smrtek,bylo super dozvědět se něco z předchozího života některých smrtek,bylo to super a je pravda že u jedné povídky jsem trochu brečela,ale jinak se mi vážně líbila,ale trochu jsem se pak ztrácela která postava je která protože když byly lidmi tak měly jiná jména než se stali smrtkami ale to je můj problém tím tu knihu samozřejmě vůbec neodcuzuji.

17.01.2024

Čekala jsem ai něco trochu jinýho, nebudu lhát, kniha trošku zklamala. Nějak mi nenapadlo, že "Příběhy ze světa smrtek" nebudou výhradně přímo o jednotlivých smrtkách, ale spíš tak jako "okolo".
Nejlepší povídky jsou za mě Anastasiin stín, Cirrové (i přes to, že zrovna tahle se smrtek moc netýká) a nakonec i Marsovská minuta, která mi odpuzovala svojí délkou, ale konečný "plot twist" a zjištění o koho se vlastně jedná bylo fajn.

Osobně bych ocenila kdyby někde byla nakreslená nějaká časová osa, pro snadnější pochopení kdy se daná povídka děla (např. před Pádem Trvalky, 20 let po začátku nesmrtelného věku a podobně).

15.01.2024

Bylo to celkem zajímavé čtení.. Některé povídky byly skvělým doplněním celé série, jako třeba se smrtkou Marii C. a příběh Carsona. O těch bych si přečetla klidně celou jejich sérii. Naopak některé povídky jak už tu bylo několikrát napsáno byly úplně zbytečné. Tak na zaplnění stránek, ať to nevypadá jenom jako brožurka.
Nejvtipnější byla asi Od zvířat raději dál, u toho jsem se zasmála jak až to bylo stupidní, jinak to napsat ani nemohu. Ale aspoň jsem se pobavila..
Nejhůře hodnotím Spát, snad i kosit. Tohle bylo úplně mimo celého světa, je tam plno nových informací, které si myslím nebyly dobře vysvětleny ani napsány. Celé mi to tam absolutně nezapadalo.
Povídku o Citřinu bratrovi jsem hltala a čekala od toho nějaký impozantní konec. Něco, stále jsem čekala a asi čekám do teď. :D
Rozhodla jsem se hodnotit jen asi 3 povídky a ty jsem si užila, zbytek nemusí existovat.

14.01.2024

2,25/5*

Hodně nevyvážené a naprosto zbytečné. Sosání zelených papírků, dokud lze ještě něco vytěžit z veleúspěšné série.

Výsledek působí spíše rozpačitě.

Jsem si vědoma toho, že se jedná o soubor povídek s rozličnými autory, ale celé dílo jakoby nemělo skoro nic společného s původní trilogií, snad krom kousků, které se zaměřují na staré známé postavy z původních knih (Impozantní, Marsovská minuta, Anastasiin stín, Temná opona se zvedá)- Susan AKA smrtka Marie Curie, Michael AKA smrtka Faraday, Rowan AKA smrtka Lucifer, Citra AKA smrtka Anastasie a její rodina, Carson AKA smrtka Robert Goddard. Celkem zajímavě se jevila i povídka Vytrvalost paměti ohledně způsobu samotného kosení - umělecké pojetí vs. umírněnost a důstojnost.

Některé povídky jsou vyloženě hloupé, byť mají poukazovat na neduhy dané společnosti a nadřazenost cechu smrtek a jejich výstřelky - viz povídka Od zvířat raději dál - jediné plus toho textu bylo chvilkové objevení smrtky Lucifera. Jedněmi z nejhorších povídek byly Smrtelné plátno, Spát, snad i kosit a Cirrové. Jiné jsou zdařilejší, přesto jsem knihu odkládala a ke čtení jsem se musela vyloženě nutit. Čekala jsem v obohacení původního příběhu a v pokračování cest protagonistů z trilogie. Tohle byla ale jen sbírka nahodilých povídek, které na sebe nijak nenavazovaly a neposkytly čtenářům původních děl prakticky nic navíc, když už, tak spíš jen pokažení celého dojmu z Žatvy smrti .

10.01.2024

Jako doplněk ke světu Smrtek mě to docela dost bavilo, i když tradičně mám problém s povídkovým formátem. Málokdy mě povídková kniha nadchne od prvního do posledního písmenka, většinou bývají mezi jednotlivými kousky rozdíly, kdy některé válcují další, takže soubor je nevyvážený. Mezi nejlepší povídky řadím Marsovskou minutu (i kvůli jistému napojení na svět, který už známe z předchozích knih), Spát, snad i kosit (toto je naopak vcelku jiné a zavádí nás někam, kam jsme se neměli tu čest podívat), Smrtelné plátno (pro ten počátek smrtkovských dob) a Vytrvalost vzpomínky (tam pro tu atmosféru). Naopak nevadilo by mi vynechat povídky Od zvířat raději dál a Nezvedenecká ulička, které mi připadaly, jako by se se zatoulaly z úplně jiného světa (to první) a žánru (to druhé). Nicméně jako první knihu roku 2024 hodnotím pozitivně, bavilo mě to.

06.01.2024

Přidávám se k hodnocení těch čtenářů,kteří nejsou tímto souborem povídek nadšení. Prodalo se jméno autora a to,že vydal úžasnou třídílnou serii. Kosení přidám do knihovny k předcházejícím třem knihám. Hezky tam zapadne. Ale už ho číst nebudu.
Chci jen upřesnit mé hodnocení. Dávám dvě hvězdy i když u příspěvku je označená jen jedna. Ale to moc velkou roli nehraje. ;-)

12.12.2023

Některé příběhy byly skvělé, jiné méně, jak už to u povídek bývá. Každopádně fajn doplnění ze světa smrtek.

06.12.2023

Po velkém očekávání a namlsání cenou trilogií, jsem nedočkavostí otevřel pro mne čerstvou novinku - Kosení. Trochu jsem byl na vážkách, co očekávat od podtitulu „Příběhy za světa smrtek“. Po předčtení celé knihy, jsem velice zklamán samotnými příběhy a celkovou koncepcí knihy. Mé očekávání bylo úplně jiné, než v podání N. Shustermana a jeho přátel. Celkově mi kniha připadá, jako směs náhodných povídek, od zcela nezáživných, nudných, nechtěných – Anastasiin stín, až po „originální“ kousky. Které narychlo sepíšeme a vydáme ve stylu: „kuj železo, dokud je horké“, ono se to prodá, máme přece Vynikající trilogii. Nejzajímavější je asi jen povídka: „Temná opona se zvedá“, u které se dozvím opravdu něco zajímavého ze světa smrtek. Přečíst si komentář od tatjana1737 nebo jiných, určitě bych knihu nekupoval.

05.12.2023

(SPOILER) Když jsem se dozvěděla, že Shusterman napsal další knihu, naplnilo mě to velkým nadšením. Když jsem zjistila, že ji bude prezentovat v Praze, dokoupila jsem si všechny jeho knihy, které jsem předtím četla z veřejné knihovny, a vypravila se na autogramiádu. Jak z té akce doteď mám velmi rozporuplné pocity, ani z Kosení nejsem kdovíjak odvařená. Asi se budu ve zdejších hodnoceních vymykat, ale jak Shustermanovy knihy miluji, když jsem Kosení dočetla, smutně jsem konstatovala, že bych se bez něj i obešla a že kdyby nevyšlo, až taková škoda by to nebyla.

Před samotným čtením jsem si dala re-reading celé Smrtky, abych si oživila postavy i události, a ač jsem si příběh pamatovala velmi dobře, stejně mě to zase celé dostalo. Musím však konstatovat, že pro čtení Kosení není znalost série nezbytná. Pro čtenáře je dobrá tím, že ví, do jakého světa se vydává a jaké jsou jeho zákonitosti. Ve většině povídek však vystupují postavy neznámé a důvěrná znalost Citry, Farradaye či Rowana není nutná. Kdo však trilogii zná, ten se lépe zorientuje, ocení osudy C. s. Currieové a vychutná si i různé více či méně skryté narážky v textu.

!!! POZOR SPOILERY !!!

PRVNÍ ŠVIH: Nejsem na poezii, takže tohle mě hned v úvodu úplně nedostalo :-). Obsahově to není zlé a když to byl jediný text, do kterého hlavní autor nezasahoval, tak na tom něco bude, jen já se asi úplně nedokážu vžít do pocitů Smrtky - ostatně při čtení knížek jsem ani nikdy neměla potřebu se do Smrtky stylizovat.

IMPOZANTNÍ: Za mne trošku zklamání, čekala jsem tak nějak víc. Vyznění povídky na mě působilo tak, že Currieová vlastně bývalou vládu pokosila jen proto, aby se jí „zasloužilé“ Smrtky přestaly posmívat. Velkým zklamáním pro mě byla i informace s obarvením copu, žila jsem v bludu, že Marie měla stříbrné vlasy od přírody.

OD ZVÍŘAT RADĚJI DÁL: Řadím se k těm, kteří by tuhle povídku klidně vypustili. Ne, že by byla napsaná blbě, to ne, ba dokonce jsem stále čekala, co se z toho vyvrbí a byla napjatá. Ale ústřední Smrtka zde není příliš ctihodná, spíše pro smích, a závěr celé povídky to jen potvrdil.

NEZVEDENECKÁ ULIČKA: Ač mě povídka v průběhu moc nebavila, samotný závěr a odhalení Mámy se mi líbil moc. Přestože v textu vůbec nefiguroval, já toho Nimba prostě miluju.

MARSOVSKÁ MINUTA: Asi jsem trapně přízemní a od Kosení, i když jsem věděla, že je to něco nového a jiného, jsem očekávala hlavně shledání s postavami, které mi jsou známé - tahle povídka se mi líbila nejvíc. Možná i proto, že hlavní aktér zde není jednoznačně a prvoplánově záporný, a že to, co udělal, bylo sice masové a zdrcující, ale rozhodně to tak nezamýšlel. (Anti)Hrdina je tady komplexnější, trochu zneuznaný frustrát, ale rozhodně lidštější než karikatura ze třetího dílu. (Kdo z nás někdy nežárlil na oblíbenějšího spolužáka, který je flink a úspěchy k němu přichází samy?) V textu také hodně narážek na trilogii, třeba Xenokratova zmínka o tom, že se ve své róbě nehodlá koupat aj.

SMRTELNÉ PLÁTNO: Velmi pěkná povídka a zajímavý námět. Čtenář se stává svědkem konce jedné éry a nástupu nové.

CIRROVÉ: Protože mojí nejoblíbenější postavou je Nimbus, a jelikož jsem čekala návrat ke známému, další povídka, která mě potěšila. Včetně nenápadné narážky na Lorianu a Joela. Smrtka Morrison konečně jednou udělal něco pořádně :-).

ANASTASSIN STÍN: Pro mě trochu zbytečný příběh, včetně informace o tom, jaký typ se líbí Citřinu bratrovi.

VYTRVALOST PAMĚTI: Jako příběh zajímavé, nicméně Smrtka Dalí mi byl vyloženě protivný. Jak padlo i v jiném z komentářů, povídkový formát má ten nešvar, že na takhle malém prostoru si člověk nevytvoří k postavám takovou citovou vazbu. A ty způsoby jeho kosení??!

SEZNÁMENÍ A SMRT: Smrtka Boo se v této knize zařadila mezi další, které v cechu považuji za naprosto malicherné, zbytečné a rozhodně neodpovídající vznešenému obrazu Smrtek tak, jak ho Shusterman budoval v původní sérii. Pro tetičku muselo být velmi zdrcující zjistit, že i hlavní sekáč zarytě trval na tom, že šlo o sebepokosení, a že ji vlastně nikdo nemá rád. Přesto jsem si z povídky neodnesla nějaký hlubší prožitek.

SPÁT, SNAD I KOSIT: Tento příběh řadím mezi ty v knize nejlepší. Zajímavý námět, který umožňuje zapojit velké množství nápadů a těžit z něj víc a víc, aniž by se vyčerpal.

TEMNÁ OPONA ZVEDÁ: Pro některé fanoušky asi světýlko na konci tunelu, pro mě spíše frustrace. Jednak se nikdy nesetká se svou láskou, a pak to vlastně technicky není ona

Jak jsem si myslela, že Shusterman nemá slabou knihu, tahle mě nenadchla. Možná časem a při dalším čtení změním názor, ale po dočtení jsem spíš zklamaná než nadšená. Nápady mnoha povídek mě zaujaly, ale jak chyběl nějaký jednotící prvek (pominu-li, že jím je zasazení do universa Smrtky), nijak zvlášť ve mně nerezonovaly. Pro skalní fanoušky zřejmě must have, ale já sama ale vím, že se velmi pravděpodobně ke Kosení nebudu vracet tak často jako k románům. Tam Shusterman vynikl v celé své síle a možnostech, za mne mu povídkový formát příliš nesvědčí.

30.11.2023

Nejsem úplně fanouškem doplňkových povídkových knih, ale tato mě bavila. Bylo skvělé, že jsme se dozvěděli úplně novinky, ale i nám bylo poodhaleno něco navíc z původní série.

27.11.2023

Povídková kniha ze světa Smrtek a za mě ještě lepší zakončení celé série než závěrečný díl Zvon. Neříkám, že konec, který jsme dostali ve Zvonu, byl špatný, právě naopak. Ale až po přečtení Kosení mám pocit, že byl potenciál světa Smrtek využitý opravdu naplno.

A návrat k téhle sérii to byl opravdu povedený. Povídky mě neskutečně bavily, každá byla nějakým způsobem originální a těch námětů, ze kterých mi spadla brada, tu bylo zase požehnaně. Tohle Neal Shusterman prostě umí!

Z celé knížky byly asi jen dvě povídky, které mi přišly maličko slabší, ale jinak to byla jízda. Nejvíc se mi samozřejmě líbily příběhy, ve kterých se objevily postavy z předchozích dílů série, ty byly prostě perfektní. Takže za mě Kosení určitě stojí za přečtení!

24.11.2023

Jedná se o soubor čtivých povídek, které rozšiřují příběh smrtek z troligie, tak i obyčejných nesmrtelníků. Škoda, že některé povídky nebyly delší (např. Umělecká soutěž či o Smrtce Boo), takže se zdali uspěchané a člověk si k postávám nevytvoří citovou vazbu.

14.11.2023

Tato kniha povídek byl velmi příjemný návrat do mé oblíbené série. Povídky jsou z doby "před sérií" , "během sérii" i "po sérii" . Jaké byly začátky našich známých smrtek? Co se dělo pak?
Bylo to velmi příjemné a nenásilné vložení bonusových příběhů. Zřejmě by se nic nestalo, kdyby povídky nebyly vydané - přestože do hlavního příběhu skvěle pasují, nemají na něj žádný vliv.
Samozřejmě jako každý soubor povídek, i zde jsou některé zdařilejší, než jiné. Ale kniha jako celek mě velmi potěšila a jsem ráda za tento návrat do světa Smrtek a Nimba.

13.11.2023

Velmi jsem si oblíbila sérii Žatva smrti a proto jsem se těšila i na povídky o některých Smrtkách. Zajímavé příběhy ze světa Smrtek i (ne)obyčejných lidí se mi četly skvěle a s potěšením jsem se do tohoto Shustermanova světa vrátila. Příběhy jsou rozmanité a každý má něco do sebe. Musím přiznat, že i když jde o literaturu spíše pro mladé, tato řada si mě opravdu získala. Určitě si přečtu i další autorovy počiny.

08.11.2023

Od Shustermana bych si nakonec stejně pravděpodobně přečetla i nákupní seznam, přesto jsem měla mírné obavy z povídek, protože mnohem více mi vyhovuje románová forma a povídky vlastně jinak vůbec nečtu. Můžu ale s klidným srdcem říct, že k obavám nebyl důvod. Ano, některé mě zaujaly více, jiné méně, ale tak to zkrátka bývá. Autor si nicméně pořád drží vysokou úroveň.
Líbilo se mi, že zprvu jsem vlastně vůbec nevěděla, kam se daná povídka bude ubírat, což mě nutilo číst stále dál a dál. Maličko jsme mohli nahlédnout pod pokličku postav nám již známých, ke kterým jsem se ráda vrátila, ale objevily se tu i postavy nové a neméně zajímavé.
Nejvíc se mi líbila Marsovská minuta, která se zabývá mládím a, dá se říci, zrodem jednoho z největších záporáků, což vlastně zjistíte až v úplném závěru, Vytrvalost paměti, kde se špičkují smrtky Gaudí a Dalí, a potom povídka (nevybavím si teď z hlavy název) o tom, jak si musela své místo mezi smrtkami vydobýt smrtka Curieová.

02.11.2023

Pokud jste četli a zamilovali si trilogii Smrtka, tak by vám neměla uniknout ani povídková kniha z tohoto světa s názvem Kosení. Docela jsem se obávala jaké to bude se ke smrtkám vrátit a musím říct, že obavy nebyly nutné.

Přiznám se, že jsem kdysi dávno čekala po zkušenostech s Bez šance u čtení Smrky větší drasťák a přišlo mi to celé sice fakt zajímavé, ale takové klidné. Napsané v podstatě s nymbovskou věcností a odstupem. A přitom celá ta série emotivní je, stejně jako jsou i tyto povídky. Připomnělo se mi jak moc miluji styl psaní Neala Shustermana. Píše prostě velmi působivě.

Povídky na mě zapůsobily. Jsem ráda, že jsem jako čtenář mohla být svědkem příběhů jak již známých postav, tak i těch, které potkáváme poprvé. Bavilo mě zjišťovat, co se z daného příběhu vyklube, včetně právě toho o kom daná část vlastně je, jelikož to vždy není od začátku jasné. Tedy alespoň mě nebylo, protože paměť je mrcha a určité věci z trilogie se mi začaly připomínat až postupně s povídkou. Třeba jako backstory smrtky Goddarda. Jsem si jistá, že zmínky o tom v trilogii byly.

Obzvláště mě zaujaly následující příběhy: Vytrvalost paměti, Od zvířat raději dál, Cirrové, Impozantní a Temná opona se zvedá (jojo, mám oblíbenou postavu).

Nejvíc na sbírce oceňuji, že jsme se mohli podívat do různých oblastí postmortálního věku. K různým smrtkám, mezi nezvedence, mezi běžné lidi a tak. Celkově se mi už dříve moc líbilo, jak Shuterman staví a zvětšuje svoje světy pomocí úhlů pohledu různých postav, ústřižků z deníků, novinových článků, oficiálních prohlášení a podobně.

Abych to shrnula Kosení rozhodně stojí za to. Tak hurá do čtení!

Přečteno ve spolupráci s knihkupectvím Luxor a společností Euromedia.