Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Povídková kniha, ve které Ota Pavel vzpomíná na šťastné dětství před válkou i neradostná válečná léta. Ústřední postavou je jeho otec Leo Popper, obchodní zástupce firmy Elektrolux.
Přidat komentář
Moje první a určitě ne poslední knížka od Oty Pavla. Autorův styl vyprávění mě naprosto uchvátil. Některé povídky se mi líbily více, některé méně, ale všechny byly úžasné. Autor dokáže čtivě a s lehkostí vylíčit humorné i smutné a tragické příběhy své rodiny. Válečné příhody vypráví bez příkras svým zvláštním osobitým stylem. Kromě epických pasáží, které většinou vyprávějí o autorově tatínkovi, v povídkách nalezneme také líčení krásné české krajiny a povídání o rybách. Ani jedno nepůsobí rušivě. Naopak to krásně dokresluje atmosféru děje.
Dobře a rychle se to četlo, jen podobně jako u Hrabala vytýkám nedostatečné členění textu u všech příběhů. Většina povídek na mě byla až příliš depresivní nebo rovnou o ničem. Nejvíc mě zaujaly povídky Smrt krásných srnců a Ve Službách Švédska, které měly zajímavý děj a byly docela napínavě napsány.
Dobře se čte a hlavně rozumím autorově motivaci tyto povídky psát. Přestože se odehrává v dobách naprosto šílených, Ota Pavel je podává s nebývalou lehkostí a neskrývaným obdivem ke svému tatínkovi, který dokáže přechytračit vesničany, co nemají elektřinu a přesto si koupí vysavač, anebo německé vojáky. Přestože se tu dost věnuje činnosti (rybaření) a krajině (Křivoklátsko), k nimž já žádný vztah nemám a Jak jsem potkal ryby jsem tudíž nedočetla, Smrt krásných srnců je hezká a milá knížka. Akorát se bojím, že nic, kromě toho hezká a milá, mi za chvíli v hlavě nezůstane.
Jedna z těch lepších knih z našeho seznamu maturitních děl. Sáhla jsem po ní jen díky doporučení učitelky a rozhodně nelituji. Kniha není nijak tlustá, četla se opravdu jedním dechem a rozhodně bych byla ráda, kdybych si ji u maturity vytáhla. Je to krásně napsané, určitě si od Oty Pavla ještě něco dalšího přečtu, ale to až bude čas a maturita bude za mnou.
Jsem ráda, že jsem na ni natrefila a určitě se k ní ještě někdy vrátím. Taková ta klasika, kterou by si měl přečíst každý.
Moc pekne, az jsem mela sevrene srdce, kdyz jsem cetla kapitolu o poslednim Holanovu honu, cekala jsem, ze to spatne dopadne s tatinkem i psem, ale nastesti se tak nestalo. Kniha mi pripomnela Dedu od Jana Novaka.
Mam radost, ze jsem si knihu precetla a doporucuji.
Skutečně krásné, velmi záživně napsané a krátké dílo. Vtipné i smutné zároveň. Každý by měl věnovat čas této knize.
I v dobách válečných si jde uchovat naději v lepší zítřky a zachovat si lidský přístup k druhým i k sobě samému a radost ze života v každé minutě, kterou prožíváme.
Celá knížka se dá popsat jako jedna velká nuda s challengí neusnout.Nakonec to však zachraňuje konec, který je jakž takž čtivý a vykouzlí radostný pocit, že utrpení je u konce.
Kniha se četla jedním dechem!
Nádherně napsané povídky, které ve vás něco zanechají (ve mě příjemný pocit).
Rozhodně jsem knihu nečetla naposledy, protože to by byla veliká škoda! Dokonce bych si jí klidně vytáhla i u maturity!
Doporučuji!
Při dočtení knihy se ve mně mísily různé pocity a dojmy. Především se mi líbilo, jak autor popsal krajinu, kde byl s tatínkem Leem rybařit, už jenom to je zamyšlení hodné uvědomění, že naše země je krásná. Úsměv na tváři mi i vykouzlily situace, do kterých se hlavně tatínek dostával, a jak s humorem a vztyčenou hlavou, je obstál. Kniha popisuje i náročné situace, jako odchod do koncentračního tábora, kdy tatínek musel sehnat jídlo pro své syny, ve čtení v těchto částech jsem nacházela velkou naději a velkou ochotu, obětování tatínka Lea udržet svoji rodinu naživu.
Další kniha z povinné četby, která určitě stojí za přečtení! Já to zvládla za jedno odpoledne. Je krásně vidět, jak hrdí byli lidé na svou zemi v minulosti. V téhle knize je od každého něco; smích, nespravedlnost, bolest, štěstí, rodinný život,... Líbí se mi jak autor míchal válečné hrůzy, podávané mírnou až vtipnou formou a pěkné okamžiky. Že i přes ty špatné věci, se občas stane něco dobrého.
Kniha je "naprosto" stejná jako film a přestože jsem věděl co se stane, tak mě bavila a četla se mi velmi příjemně. Děkuju za skvělou knihu skvělému autorovi! Film jsem v mládí nechápal, ale je krásné co Leo udělal pro svou milovanou rodinu a člověku se z knihy nechce brečet naopak, má radost z toho, jaký skvělý otec Leo je, čeho je schopný a jak dokáže milovat.
Příběh Leo Poppera zvěčněn rukou jeho syna, brilantního vypravěče skutečných lidských příběhů Oty Pavla, příběh povětšinou tiše tragický, a přitom stále poeticky krásný a melancholický – chytání ryb s dětmi a Leovým jediným opravdovým přítelem Proškem, unikající život srnce pod tesáky vlčáka Holana – život krásného zvířete za životy chlapců hladovějících v lágru… Obraz židovské rodiny zasažené válkou – její pudovosti a snahy uchránit sebe sama před devastací nacistů, kteří seberou dva starší autorovy bratry do pracovního tábora, odkud by se nevrátili nebýt otcovy odvahy – a obrovského sebezapření.
Smrt krásných srnců je symbolem zlomu člověka - představuje konec charismatického prodejce vysavačů Electrolux, vášnivého milovníka svůdných žen, obdivovatele krásy srnců, který vložil veškerou naději v jedinou bytost, která by mohla zachránit jeho děti – ve psa, jenž vraždí srnce, Leovy oblíbence, přičemž on říká: Holane, běž!
Kniha přečtená za jedno odpoledne. Myslím, že předešlá věta mluví za vše! :) Opravdu velmi doporučuji. Zařadila bych ji mezi knihy, které by si měl přečíst každý. Díky za ni! :)
Krásné příběhy, i když by mi stačilo přečíst jenom povídku, podle které je celá kniha pojmenovaná, nemohla jsem si nechat ujít i ostatní příběhy, dojemné, smutné a krásné.
Krásná kniha, dojemné a osobité příběhy. Jedna z věcí, kterou by si měl přečíst každý...
Štítky knihy
Židé zfilmováno řeky, říčky, potoky rybolov, rybářství, rybaření české povídky klasická literatura
Část díla
- Běh Prahou 1971
- Jak jsme se střetli s Vlky 1971
- Kapři pro wehrmacht 1971
- Králíci s moudrýma očima 1971
- Nejdražší ve střední Evropě 1971
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Povídky jsou tak krásně napsané, že je kolikrát snadné zapomenout o jak temnou dobu šlo. Ota Pavel dokázal do příběhů promítnout všechnu radost i veselí z dětství a to i v povídkách, které jsou spíše bolestné.