Králíci s moudrýma očima
Povídka od:
Ota Pavel
Z knihy:
Smrt krásných srnců, Veliký vodní tulák, Zlatí úhoři
V této povídce prodali Popperovi chatu a koupili si domeček u Radotína. Byla to jejich poslední štace tady na zemi a byla to štace šťastná. Tatínek si zavedl zvláštní chov králíků šampanů a maminka zatím úspěšně chovala krocany, slepice a prodávala vajíčka. Takhle to táhli skoro deset let. Tatínek své králíky brával na výlety, jednou i na výstavu. Z té odešel dotčený, že nevyhrál, všechny je pak pustil na pasece. Domů se vrátil až ráno v tak zbědovaném stavu, že se maminka lekla a zavolala sanitku. Před odjezdem ještě pověsil na vrátka cedulku s nápisem PŘIJDU HNED, ale už nikdy nepřišel.
Komentáře (4)
Přidat komentář
Je stejně zajímavé jak člověka dokáže zasáhnout osud prosté zvěře, že? Upřímně právě králíků mi bylo nejvíce líto. Ostatně byli odsouzeni na smrt…
No, jedná se o povídku s mimořádně chmurnou atmosférou (zase), která v kontextu celé sbírky velice smutně zakončuje velice zajímavý lidský příběh. Opravdu se jedná o velice silnou povídku. Povídku o zoufalém muži v ubohém světě. Mno jo no…
A další z řady smutných a silných příběhů a osudů hlavního hrdiny. I těch králíků mi bylo hrozně líto. Celkově nádherná povídka.
Nejsilnější ze všech.