Smršť
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452205/bmid_smrst-rsU-452205.jpg
3
753
753
Nočná jazda autom, naokolo tma a ľudoprázdna pustina. Za tebou prízrak stareny v pohrebných šatách, ktorý je bližšie zakaždým, keď čo i len na chvíľu zastaneš... Fenomén halného vetra je v Poľsku dobre známy a zdokumentovaný. Keď fúka, stúpa počet násilností, nehôd, vrážd aj samovrážd. Ako však tento vietor súvisí s prekliatym cestným úsekom pri Západných Tatrách a prízrakom stareny v čiernom, ktorý sa tam zjavuje? Hrdinovia nového Karikovho mysteriózneho trileru zažívajú tú najhoršiu nočnú moru. V pustom regióne poľsko-slovenského pohraničia ich prenasleduje veterný démon, pred ktorým niet úniku.... celý text
Přidat komentář
Ráda se bojím a s knihou od pana autora se nemusím strachovat, že by se mi snad toto přání nesplnilo. V rámci bezpečnosti a zachování duševního zdraví jsem knihu četla pouze za bílého dne a myslím, že jsem dobře udělala, protože i tak mě při čtení mrazilo. Začátek je hodně podobný Trhlině, což mě rozhodně potěšilo, stejně tak charakter hlavního hrdiny. Žádné výrazné sympatie zde u postav nehledejte. Neoblíbila jsem si nikoho, a to ani vypravěče, záchranářku Ninu nebo jejího přítele policistu Gabea. Obdivuji autora, že umí vytvořit tísnivou atmosféru, která s každou další stránkou houstne. Líbí se mi, že se autor ničeho nebojí a ani s postavami se příliš nepáře. Jejich osud je v jistou chvíli zpečetěn, což nejspíš i samy tuší. Očekávání, jak příběh skončí, je veliké, o to větší pak může nastat zklamání. Pokud jste však do jisté míry filozoficky zaměřený člověk, závěr vás může naopak velmi mile překvapit. Rozhodně je nad čím přemýšlet.
Je to tak, v něčem to opravdu Trhlinu připomínalo.
Karikovo spojení temného folklóru (povídaček, báchorek pověstí - říkejte si tomu, jak chcete) s lidskou psychikou mně na tomhle hodně baví!
Škoda jen, že cca na posledních pěti stránkách mě autor málem odrovnal náporem filozofických výlevů...
Proto snižuju o jednu hvězdičku
Smršť v sobě nese pro mě některé společné prvky s Trhlinou, nemůžu si pomoci, ale jsou tam podobnosti. Ale při čtení Smršti jsem se místy fakt bála. V podstatě celou dobu čtení jsem měla hoooodně nepříjemný pocit v zádech, což já velice oceňuji, a proto řadím Smršť na krásné druhé místo za Strach. Kniha má nějakých 192 stran, takže ji slupnete jako malinu a prakticky se od ní nedá odejít. Pan Karika umí skvěle vybudovat tíživou atmosféru, ze které je vám opravdu nepříjemně. A co jsem si všimla u jeho knih, které jsem tedy zatím přečetla, má úžasný dar vymyslet hlavní hrdiny, kteří vám jsou nesympatičtí, v žádném případě mi ani v jedné knize žádný z hrdinů nepřirostl k srdci, což vůbec neberu jako výtku, naopak mě to fascinuje a oceňuji to, protože se s tím málokdy setkám. Jedinou výhradu mám asi k tomu konci, úplně jsem s ním nesouzněla, ale za tu předchozí psycho jízdu, je to drobný detail. V souhrnu jsem spokojená – bála jsem se, kniha má neskutečný spád, tím že je krátká, jde se rovnou na věc, za mě jedno velký dobrý.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Čtvrtá kniha od pana Kariky a opět jsem se bála. Svůj účel tedy splnila.
Jedna hvězda dolů za tu filozofickou linku na konci. Na to není můj mozek trénovaný.
Tohle je moje první kniha od Kariky.. A jsem možná spíše i zklamaná.. Atmosféru ta kniha měla super, od půlky knihy jsem se i chvíli bála. Ale já na to nadpřirozeno prostě nejsem. Já vždy se v tom snažím hledat logiku a to prostě nejde.. Pak jsem se s tím smířila a vzdala to. Kousek příběhu byl podle mně za mě úplná slátanina ale i s tím bych se smířila a hodnotila bych docela dobře ale ten konec? Dalo mi zabrat ho přečíst, půlku konce jsem stejně moc nevnímala. Nebavil mě.
Druhá šance pro Kariku dopadla ještě hůř než první...do třetice už to riskovat nebudu...pro mě jediný plus,že to je krátká kniha a netrápil jsem se dlouho...
Karika nezklamal, ano asi tentokrát nebyl tak strašidelný, jako u "Strachu" ale mě to stačilo. Byla jsem napnuta od začátku do konce, mělo to dynamiku, spád, Karikovo tajemno. Už se těším na další.
Přečteno téměř na jeden zátah. Zpočátku napínavé a tajuplné, dobré. Konec (jako mnohým čtenářům níže) mě trochu zklamal. Taky jsem to nějak moc nepochopila. Ale jinak Karika jak ho známe a jeho postavy také - nenajdete si k nim sympatie. A jejich jednání nedávalo smysl. Že by halný vítr? ;-)
Kniha má velmi příhodný název, byla to opravdu Smršť. Karika mi umí prostě vlézt do hlavy, ovládat, pohltit moji čtenářskou duši. Skvěle napsané, všechny jeho myšlenkové pochody, je to opravdu síla. Dost mi to připomínalo Trhlinu a to bylo super. Při čtení nemůžete zůstat v klidu a musíte knihu přečíst hned....
Jsem ráda, že jsem nejdřív navštívila Liptovskou Maru a okolí a až potom si knihu přečetla.
No.. příběh je vlastně parádní, mám ráda tohle nadpřirozeno, věřila jsem tomu, vcítila se do postav. Ale pak ke konci už to na mě bylo moc, moc filozofování, to není na mě, bohužel tomu vůbec nerozumím a asi ani nechci, nezajímá mě to. Takže konec mě zklamal
Smršť slovenského autora Jozefa Kariky je jeho poslední hororový počin a musím uznat, že je to jízda. Doslova. Ústřední trojice se dostane blízko jedné záhadě, kdy je s přehledným úsekem cesty spojena velmi tragická nehodovost, aniž by to dávalo větší smysl. Vypravěč příběhu se však dostane mnohem blíže rozluštění záhady, než všechny záchranné složky před ním a spolu se dvěma svými přáteli nasednou do auta a rozhodnou se vyzkoušet sílu pověry na vlastní kůži.
Příliš pozdě jim však dojde, že lidové zkazky mohou mít mnohem větší sílu než vyvolání úšklebku při strašení babičkou na vesnici. Že je to může všechny stát mnohem více…
Je to dobré, je to skvělé. Příběh, vyprávěný v první osobě, příjemně odsýpá, ústřední trojice se pohybuje ve svižném tempu (kniha nemá ani 200 stran, takže musí) a dostává se tak k jádru záhady. Sice si sem tam odskočí k vlastním emocionálním trablům, ty však dostanou v druhé části knihy úplně jiný rozměr, než jen jako trapné sdělování pocitů hysterických myslí pod tlakem. Autor rozjíždí roadtrip ve slovenské krajině s nadpřirozenou hrůzou v zádech nejenom ústředních postav v knize, ale i u čtenáře samotného. Pokud se tedy chcete bát, rozjeďte se za větru jednou lesní silnicí a hlavně, nehleďte příliš zpříma…
Karika si mě získal především dílem Na smrt a Černá hra, ale i jeho knihy z ranku nadpřirozeno mám také velmi rád. Zápletka a samotný děj je to co si mi líbilo na knize nejvíc, prostě žeru jak Karika dokáže ty postavy vykreslit (ego, přemýšlení). Vlastně jsem chtěl, aby v tom autě jel pořád dál a dál a furt se něco dělo, ale bohužel přišel konec a ten už byl trochu béčkový a vybájený. I tak je Karika můj oblíbený spisovatel.
Od jednoduché duchařiny po filozofii ala Ladislav Klíma. Bavilo, závěr obzvláště.
Bohužel, námět zajímavý, ale provedení uspěchané, něco jako "rychle něco napiš", už dlouho se mi nestalo, že by mi bylo jedno, jak všechno dopadne, dočítala jsem jen abych to dočetla. Mám jeho knihy ráda, ale tahle (pro mě) se nepovedla.
(SPOILER)
Moje prvni kniha od Kariky a urcite ne posledni. Byla to vazne smrst ????
*SPOILER*
Jedine, za co davam hvezdu dolu, je ten podivny zaver. Za me by klidne kniha mohla skoncit tim, ze to napalil do stromu a konec. Posledni stranky jsem pak docetla uz jen z nutnosti. Uprimne priznavam, ze jsem tomu filozofovani nerozumela.
Kniha nebyla špatná ale ani strašidelná .. Čekala jsem od knihy víc obzvlášť po skvělém kousku TRHLINA. Škoda že je tak krátká. Určitě by si zasloužila delší a propracovanější děj.
(SPOILER)
Nemůžu si pomoct, ale u mě má pan Karika zase za 5.
SPOILER
Našroubování černé díry nebo chyby v matrixu, trhliny ve vnímání světa, který jsme schopni vidět jen omezeně a upraveně pomocí našich smyslů a mozku na pověsti o Halném větru a Větrnici, mně přišlo nejdříve kostrbaté, ale později vlastně velmi elegantní a hlavně zábavné. Už začínám být asi lehce schizofrení přeci jenom 3 knížky za sebou Trhlina, Tma, Smršť nemůžou nechat člověka bez následků. Co se zbytku obsahu týče, je to taková slušná jízda, poměrně vyhrocená, sympatie k hlavním hrdinům bych hledal marně, možná jen k Ninušce a to nejspíš jen pro její aktuální stav. Jo bylo mi jí trochu líto. Jsem zvědav jak to nakonec vlastně bude. Snad se okamžik smrti neprotáhne na eony a snad se NĚCO vyklube ven a rozprostře vesmírem, až schránka praskne.
Toto byla skutečně svižná, dynamická a místy dost dech beroucí záležitost. Autor přišel se zajímavým námětem, který se mu podařilo sepsat vskutku solidně. Na malém prostoru rozepsal dost psycho atmosféru a realisticky popsané postavy, kterým postupně "hrabe" z toho, co zažívají. Jestli jsou podobné jevy, kterými se Karika ve Smršti zabývá, skutečné nebo ne, to nechává na posouzení každého čtenáře.
Faktem ale je, že postavy věří všemu, co zažívají, a považují to za skutečnost. Jejich strach, propadání se do stavů úzkosti, paranoie - to vše mi v knize připadalo popsané neuvěřitelně realisticky, že jsem i já sama při čtení místy skoro nedýchala a pociťovala neklid, úzkost až strach. Ani ne tak ty jevy samotné, ale ta syrovost emocí, co prožívaly postavy - to na mne dost doléhalo. Přiznám se, že v tomto ohledu mi to hodně připomnělo Karikovy další romány - Strach a Trhlinu - při kterých jsem cítila obdobné pocity. A Strach doteď považuji za tu nejděsivější a nejstrašidelnější knihu, co jsem kdy četla.
Ačkoliv Smršť měla dobře našlápnuto, bohužel však nedokážu hodnotit naplno, neboť mi neseděl ten konec - asi posledních 20-30 stran. Nevím, jestli je to mnou nebo knihou, ale faktem je, že jsem ten konec asi úplně nepobrala. Nemůžu úplně detailně popsat, co přesně mi na tom vadilo, protože by to byl asi spoiler, kterým bych nerada kazila ostatním zážitek ze čtení. Ale ten konec to prostě pro mne poněkud zazdil.
Každopádně 4 hvězdy - možná trošku slabší, ale v rámci žánru to byla zajímavá četba.
Já nějak nevím, autor mi asi moc nesedl. Neříkám, že napětí nebylo vykreslené dobře. Určitě mi chvíli i běhal mráz po zádech. Ale absolutně nesympatické postavy, občas nudné dialogy a konec poněkud zvláštní. Po pár stránkách s hlavními "hrdiny" jsem začala Větrnici docela fandit.
Štítky knihy
zfilmováno Slovensko, Slovenská republika horory paranormální jevy slovenské horory nadpřirozené jevy
Jsem v půlce a odkládám. Vůbec, ale vůbec mě to nezaujalo. Podobný problém jsem měla i se Tmou a nakonec jsem litovala času, který jsem s ní ztratila, takže odkládám. Karika má vskutku dar do svých knih dávat tak nepříjemné postavy, až je to k nevíře.