Sítě
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278849/bmid_site-UIS-278849.jpg
4
1247
1247
Tři příběhy o tom, jak nízké sebevědomí ovlivňuje náš život. Jste ohroženi jen do té míry, do jaké sami sobě nevěříte. Kde je nízké sebevědomí, stojí nablízku i manipulátor. A hledá, jak by vás využil ve svůj prospěch. Tři současné ženy, tři příběhy, které se zdaleka netýkají jen jich. Kristýna se svým malým synem konečně zakotví ve vztahu s charismatickým a movitým Jáchymem. Jediným jejich problémem je, že Kristýna si „trochu nevěří“. Začíná tedy navštěvovat psychoterapii, která ji však velmi rychle přivádí k dramatickému poznání i změně života. Karolína čeká čtvrté dítě a definitivně si přiznává, že opakuje nenáviděné chyby své matky. Touha vymanit se z vlivu nábožensky fanatického manžela, který striktně odmítá antikoncepci, ji přiměje oslovit starého kněze Ambrože. Dokáže ale vystoupit z bludného kruhu? Stačilo by mít jen o trochu větší prsa a život by byl mnohem lepší. Nadinu touhu po dokonalosti neumenšuje ani fakt, že jako zdravotní sestra se denně setkává s opravdovým utrpením a smrtí. Postupně se stává cynickou obchodnicí s důvěrou a před čtenářem se na pozadí příběhu rozkrývá i zákulisí kontroverzního obchodu s ukládáním pupečníkové krve. Není lhostejné, zda budete vně, nebo uvnitř sítí. Rybolov začíná!... celý text
Přidat komentář
Vůbec to nebylo špatné! Každý příběh úplně jiný a přitom k sobě skvěle pasují. Občas trochu přitažené do zbytečného extrému.
Všechny tři příběhy se mi líbily. Nejvíce mě zaujal ten poslední, nemůžu říct, že by se mi nejvíc líbil, ale zajímavý popis lékařského prostředí a uvažování sestřičky.
Opět skvělá kniha od mé oblíbené autorky. Na jejich knihách mi přijde neuvěřitelně fascinující, že se člověk vždy s nějakou postavou zaručeně ztotožní, a vidí tak chyby, omyly, štěstí, vítězství nebo průšvih i svého života...
Velmi zábavné, dobře napsané i poučné příběhy ze tří různých světů. Nejméně mě oslovil ten poslední, možná proto,že zdravotnické prostředí tolik neznám. Prostřední příběh naopak, fascinoval mě, přišel mi velmi reálný a moc se mi líbila ta korespondenční forma. První příběh -taky dobrý!
Každý žijeme v určité síti. Někdo je do ní zamotaný méně, za to naopak druhý více. Nejdůležitějším tématem je určitě nízké sebevědomí. S tím taky souvisí charakterové vlastnosti, postavení ve společnosti a mnoho dalších faktorů. Pokud ho máme příliš vysoké nebo naopak příliš nízké stane se z toho problém, který nám dokáže ublížit, vzít nám kus našeho života. V dnešní době hraje proti každému tolik karet (černých petrů), které jsme si nevytáhli dobrovolně, ale musíme se s tím naučit žít tak jako to zvládly tři dámy každá ve svém světě a vpletená do velké pavučiny.
Kniha tří silných příběhů, kde je v hlavní roli (ne) sebevědomí ženských hrdinek. Kristýna, Karolína a Naďa, rozdílné osudy, všechny zajímavě zpracované. Hodně k zamyšlení, autorčino pojetí celé knihy se mi líbí.
Petra Dvořáková sa definitívne stáva mojou ďalšou českou obľúbenou autorkou. Sítě bolo skvelé čítanie o troch ženách, z toho každá je v inej životnej sieti do ktorej sa "vplietla" tak trochu sama a tak trochu jej do toho pomohli životné okolnosti. Sieťami v knihe boli pre mňa znázornené cez náboženský fanatizmus, poruchu osobnosti a komplexy menejcennosti kompenzované mocou. Pri čítaní každého príbehu ma dvíhalo zo stoličky a čítala som kým som nezistila ako to celé dopadne. Chvíľku som mala obavy, že príbehy budú šablónovité a tým pádom druhý a tretí nudné ale to tedy nehrozilo. Skvelé to bolo a ja si idem kúpiť čo najskôr ďalšiu knihu od autorky!!!
Velice poutavě napsané příběhy 3 žen. Každá má nějaký reálný problém, řeší jej po svém. Člověk tak nějak při čtení pořád přemýšlí, jak by v dané věci postupoval sám. V prvním případě Kristýna a vyprávění psychologa o velice toxickém vztahu. Druhý příběh o víře ve zdravé a nezdravé podobě formou dopisů mezi hlavní postavou a knězem. Třetí příběh o nízkém sebevědomí a následcích. Sítě mi celou dobu evokovaly díla Delphine de Vigan, která se ve svých dílech rozebírá podobná témata.
Tři ženy, tři příběhy, tři různé způsoby podání a společné téma nízkého sebevědomí, které ovlivňuje životy. Prvním jsem se trochu prokousávala, ale brzy nabral na obrátkách. Druhý zaujal formou dopisů a postavou chápavého kněze Ambrože. Třetí byl nejsilnější, člověk si uvědomí, jak je zranitelný a vśechno je relativní. Zajímavé pro mě bylo i nahlédnutí do zákulisí obchodu s ukládáním pupečníkové krve.
K Petře Dvořákové jsem se dostala díky rozhovoru v časopisu HOST 01/2019, kde jsem zjistila, mj. že její vlastní životní příběh by vydal sám o sobě na několik dramat a všechny tyto její zkušenosti pak možná nasměrovaly její autorskou dráhu směrem k emocím, a k jejich prožívání. Ke knížce Sítě sama autorka říká, že jsou čistou beletrií, samozřejmě, že se jí problem „nesebevědomí“ přirozeně nějak vnitřně dotýká, ale příběhy, jako takové si kompletně vymyslela, nepíše proto, aby se s něčím vyrovnávala, ale proto, že se potkala s tématem, které ji nějak zasáhlo, a to pak domýšlí prostřednictvím příběhu, protože to je místo, kde ho může nahlížet z různých perspektiv, skrze postavy, může tak být někým jiným a zakoušet emoce někoho jiného.
To mě zaujalo, a tak jsem se opatrně pustila po té umně utkané pavučině a nechala se zlákat do sítí tří příběhů, ve kterých se hlavní hrdinky zapletou do nastražených „pastí“ – sítí zaběhnutých vzorců chování.
“Teprve teď vám dojde, jak se věci mají. A kde v tom všem stojíte vy sami. Jenže to už je pozdě. … Jestli tomu celému chcete porozumět, zapomeňte na jakoukoliv logiku. Zapomeňte na všechny zákonitosti, podle kterých jste se až dosud v každodenním životě orientovali. Zapomeňte I na svou …mimořádně vyvinutou schopnost odhadnout chování druhého člověka několik kroků dopředu.”
Tři příběhy, a v každém, jako diváci filmu, můžete sledovat, jak se hlavní hrdinka ocitne pořádně zamotaná v životní situaci do které ji dostalo její /ne/sebevědomí.
„Kristýnu samotnou rozčilovalo, že se nedokáže skoro nikdy uvolnit. Její dny byly jeden vedle druhého napjaté jako struny, aniž k tomu měla vážnější důvod, a co chvíli se propadala do nejistoty a váhání.”
V příbězích Petry Dvořákové tak zjistíte, jaké to je, když některá z emocí, např. ostych, navzdory všem předsevzetím, vždy zvítězí. Hrdinky těchto příběhů ale nejsou pasivní, vědí, že je něco špatně a sbírají sílu s tím něco provést, jejich metou je něco, co je pro mnohé běžnou součástí jejich životů, ovšem ne tak pro hrdinky těchto příběhů, “víc si věřit” – to je pro ně cíl, naštěstí jen skoro nedosažitelný.
Každopádně se milí čtenáři připravte na poměrně komplikovanou pouť … sítě, které Petra Dvořáková upletla jsou pořádně pevné, budete tápat v indiciích, pochybovat o jejich smyslu a snažit se pochopit, a přitom k vyřešení téhle hádanky stačí jen … “zbavit se všech stereotypů” a podívat se na svět z různých úhlů pohledu …
„To právě nevím. Řekla bych, že se mi víc líbí, když zůstává nějaké tajemství a naděje. Ale stejně mi to nikdy nedá a nakonec vždycky nasvítím scénu i seshora, abych poznala pravdu.”
Druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. První byl Chirurg, ten se mi líbil ještě o něco více. Nicméně k Sítím, všechny tři příběhy byly zajímavé a poutavě psane. Nejvice me zaujal prvni a nejdelsi pribeh zeny, zijici s psychopatem, zazila jsem si neco velmi podobneho, a tak jsem hlavni postave neskutecne rozumela, az jsem si rikala, jak se to asi cte lidem, kteri takovou zkusenost nemaji - nezda se jim to absurdni, vymyslene, ze to neni mozne???.. Druhy pribeh byl take zajimavy, zase z uplne jineho soudku - nabozenstvi, pro me jako ateistu opet velmi zajimavy namet.. Nejmene na me zapusobil treti pribeh, kdy mi hlavni postava byla nesmirne nesympaticka, coz ale nejspis bylo ucelem..
Autorka si opět vybrala až patologické vztahy, tentokrát rovnou tří postav s nízkým sebevědomím, které se sebou nechávají manipulovat. Každá z žen je úplně jiná, žijí v různém prostředí a řeší velmi rozdílné situace a nešlo nesrovnávat, jak bych dané situace řešila sama. Jediná druhá povídka mi přišla ne úplně uvěřitelná a reálná.
Všechny knihy skvělé autorky Petry Dvořákové mě tak nějak zasáhly niterně. Její knihy nejde odložit a čtou se tak zlehka. Pro mě nejlepší současná česká spisovatelka. Tleskám. I když mi je ze všech tří příběhů této knihy úzko, jsou velmi reálné. A pro mě víc strašidelné, než všechny thrillery bestsellery.
Sítě jsou opět velmi zdrařilým pohledem do světa poruch osobnosti a možností jak takové až extrémně nesymetrické vztahy řešit s pomocí psychoterapie v různé podobě. Vyhrocenost mezilidských vztahů je zde posílena vztahem mezi (ne)sebevědomými. Čtěnář si musí nutně klást otázky ohledně svých kompetencí při svém vlastním působení v mezilidských sítích. Mnoho dospívajících si zjevně intuitivně uvědomuje, že zde existuje řada odborných poznatků v oblasti psychologie a dalších neruověd. Vlastní osobní vstupy do mezilidské reality se však odehrávají velice rychle, aniž by kdo stihnul se připravit, zorientovat se v diagnostice poruch osobnosti, teoriích osobnosti, emočních problémech osobnosti, sociální psychologii. Autorka se formou „kazuistik“ věnuje okruhům možných příčin. S podobnými případy se můžeme setkat v učebnicích psychiatrie, monografiích zaměřených na diagnostiku a léčbu hraničních poruch osobnosti. Jak se ale v praxi mohou dostat tyto poznatky k těm, kterým by mohly pomoci ještě jako prevence? Některá nakladatelství se naštestí specializují na popularizaci v této oblasti a mohou tak pomoci i v případech již prožitých problémů v „sítích“. Kniha sítě tak nepochybně oslovuje poměrně široké spektrum čtenářů. Nejde o žádnou komerční produkci, i když by se dalo uvažovat o blízkosti kriminálnímu žánru. Pro mne osobně zůstává určitým paradoxem čtenářská oblíbenost různých kriminálních příběhů a thrillerů. Hledají snad čtenáři této literatury prakticky využitelné poznatky o působení v sítích nebo se jen baví? Mohli by se však také v oblasti (ne)sebevědomí inspirovat. Jak snadno se zde lze dostat do oblasti relativizujícího postmodernismu, jestliže nezohledníme hodnoty našich životů. Kam se tedy jako lidé ubíráme a jaké jsou přitom naše šance? Jakou část čtenářů zajímá vůbec kam jdeme? Pokud bych se chtěl podělit s některými jinými zde uvedenými komentáři, pak z mého hlediska mne v dosavadní sérii knih Petry Dvořákové nic nepřekvapuje. Zvláště když jsem věnoval pozornost vztahu mezi životem autorky a její literární tvorbou. Vše do sebe velmi logicky zapadá. Mám samozřejmě řadu neobjasněných otázek o tomto vztahu život-tvorba. Se zájmem čekám co dalšího by se mohlo objevit? Čím se autorka nechá inspirovat. Předpokládám, že by mohlo jít opět o oblasti osobního vývoje.
Nedá se tomu vytknout nic...a možná to je právě to, co je vytknutí hodné. Dokonalý, promyšlený oblouk; jako podle příručky. Ano, příběhy jsou velmi upřímné, bezcitné, hojivé, kruté a zatraceně čtivé, leč o žádnou postavu jsem se nebála...neožily pro mě:).
"Možná že blízkost mezi lidmi se nezrodila díky hodinovým debatám a rozhovorům, ale právě ve chvílích společného ztišení."
Pokud byste dali vedle sebe anonymně deset různých knih a zamíchali do nich tři od Dvořákové, myslím, že hodně čtenářů by mělo po jejich přečtení problém je určit. U většiny autorů poznáte jejich rukopis. Dvořáková je spisovatelka mnoha tváří a hlavně svými posledními třemi vydanými knihami ( Vrány, Chirurg, Dědina) dokázala překvapit.
Sítě jsem si vychutnala. U žádné z povídek nemůžete zůstat lhostejní, ať chcete, nebo ne, postavy vás přimějí vytvořit si k nim vztah. Jaký, to už záleží na vás. Nějakou vnitřní síť, ve které jsme lapeni a nevíme, neumíme nebo nechceme z ní ven, má v sobě skrytou téměř každý z nás.
U první a druhé povídky mě mrzel přišel uspěchaný konec. Proto necelých pět hvězd.
Štítky knihy
ženy psychoterapie zdravotnictví poruchy osobnosti manipulace (psychologie) sebedůvěra, sebevědomí církev osudy žen křesťanské manželství plastická chirurgie
Tak tohle byl mazec! Všechny tři příběhy mě naprosto odrovnaly... Vypravění je syrové, bolí, nikdy tohle nechcete prožít, doufáte, že tohle se vám nikdy nestane.
Styl psaní Petry Dvořákové mě bavil, i když jsem si na něj chvíli zvykala (právě jsem dočetla Soukupovou). Všechny tři příběhy byly drsné, knihu jsem přečetla jedním dechem a mooooc se mi líbila! Rozhodně si přečtu autorčina další díla.