Kráľovstvo podvodníkov

14.05.2018

Prohnilé město bylo rozhodně napínavější než Šest vran. Zvraty jsem nečekala a při vypjatých scénách jsem zadržovala dech spolu s hrdiny. Ty jsem si zde velmi zamilovala a zdá se mi, že je nemohu přirovnat k jakýmkoli jiným postavám, protože každá je tak osobitá. Velká škoda, že není další díl.

14.05.2018

Od přečtení Šesti vran jsem čekal, kdy vyjde a zároveň jsem se trochu bál, že už to nebude takové... Pak jsem začal číst a měl vnitřní boj. Číst pořád protože mě zajímá jak to dopadne a nebo si aspoň trochu knihu šetřit? Příběh je zamotaný stejně jako v předešlém díle . Moc se mi to líbilo. I zakončení je dobré, pokud by nebyl další díl tak to nevadí, ale pokud by další díl měl být jako dva předešlé... tak sem s ním hned :-)

10.05.2018

Parádní pokračování! Knihu jsem si po přečtení musela nechat trochu uležet v hlavě, protože jsem se nemohla smířit se skutečností, že jsem ji dočetla. (A pořád jsem se s tím tak úplně nesmířila...)
Už první díl byl naprosto úžasný, oblíbila jsem si Kazovo plánování, Jesperovu zálibu v hazardních hrách... a všechno ostatní ❤. A v tomto díle, kde Jesper metal jednu vtipnou hlášku za druhou a vždy když se něco totálně pokazilo se nakonec ukázalo, že to šlo přesně Kazova plánu... Vyrazilo mi to dech a připomnělo, proč jsem si Šest vran tak oblíbila.

Mimochodem... Když už jsem se zmínila o těch hláškách:

Kuwej: "Proč se na mě tak kouká?"
Jesper: "Přemýšlí, jestli tě nechá naživu. Je to nervy drásající. Doporučuju zhluboka dýchat..."

Kaz: "Víte co je Van Eckův problém?"
Matthias: "Že nemá žádnou čest?"
Nina: "Že je mizerný otec?"
Jesper: "Že začíná plešatět?"

Nina: "Jsi lepší než vafle, Matthiasi Helvare."

Jan Van Eck: "Jednoho dne budeš své drzosti litovat."
Kaz: "Až ten den přijde, označte si ho v kalendáři. Protože hodně lidí to bude chtít oslavit."

...

POZOR SPOILER!

1) V této sérii jsou dvě postavy, které sice mám ráda, ale ne nějak hodně a to jsou Nina a Matthias... Proto mi ani tolik nevadila Matthiasova smrt, jen by mě velmi zajímalo, jestli Nina zvládne změnit pohled drüskellů na griši.
2) Wylan a Jesper... Jsem NADŠENÁ. (I když Jesper to napoprvé trošku pokazil... Ale za to může hlavně Kuwej viďte :P.)

KONEC SPOILERU

Teď bych se chtěla velmi zdlouhavě rozplývat nad nádhernou, božskou, okouzlující... obálkou a červeným zbarvením stránek. Ale místo toho prostě řeknu, že obálka prvního dílu se mi líbila o trošku více a vyjádřím svoje nadšení záplavou srdíček :D - ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤...

Tato kniha by si zasloužila víc než pět hvězdiček...

08.05.2018

Konec a já jsem spokojená. Žádné příšerné natahování na další díl, ale pěkně všechno poslat do horoucích pekel a pěkně pomalu, elegantně se z toho zase vyhrabat. Kaz přece jen nezná všechny plány všech bohů, co jich je. I jemu se občas něco nepodaří a stane se, s čím nepočítal. Důležité ale je umět se z průšvihu zase vyhrabat a být tím, kdo zasadí poslední ránu.
Bavila mě politika, intriky byly jaksi elegantnější, jemnější, preciznější. Nešlo jen o jednu extrémně šílenou vloupačku, ale o elementární spravedlnost i pro ty nejposlednější.
Také jsem ocenila návrat některých postav z Ravky, zajímavě se tím oba příběhy propojují.
PS:Kdo čtete zároveň i Grišu nebo to máte v plánu, nepouštějte se do Prohnilého města před přečtením Zkázy a naděje ;-)

06.05.2018

Lidé se mě snad tisíckrát ptali: „Jakou knižní sérii máš vlastně nejradši?“
A já jim vždy odpovídala: „Nevím, nemám žádnou nejoblíbenější.“ Tak to dřív bylo, vážně.
Teď by ale má odpověď zněla úplně jinak. Netradičně, nepochopitelně, vůbec bych nic nespecifikovala, ale... ono by to stačilo. „Patřím ke Gaunerům.“
Všem se omlouvám za to, že svůj názor po několika letech měním. Šest vran je knižní série, která mi z plic vysála veškerý kyslík.
Když jsem se zabaleným Prohnilým městem odcházela z pošty, poskakovala jsem po chodníku jako naprostý blázen a usmívala se od ucha k ucha. Co víc říct, myslím, že se mě obyvatelé našeho sídliště budou ještě nějakou dobu bát.
Ten pocit, jakmile jsem knihu otevřela a dala se do čtení, byl naprosto neuvěřitelný. Jako kdyby mě pohltilo úplně všechno. Není tajemstvím, že jsem se před několika měsíci zamilovala do prvního dílu. Proto ani není tak překvapivé, že mě opětovné setkání se stylem Leigh Bardugo tak šíleně vyvedlo z míry.
Začínala jsem s úsměvem na rtech, pokračovala s úšklebky a pokřiky, dále se mi na tváři objevovaly výrazy strachování, ke konci jsem obličej měla zmáčený slzami… Každý, kdo mě viděl, by dokázal odhadnout, jakou emoci jsem právě prožívala.
Prohnilé město. Skvělý název, dokonalá obálka, příběh plný intrik a zvratů a já se ptám na jediné: Jak tato autorka dokázala napsat něco tak úžasného? Je to nějaká nadpřirozená bytost? Griša ze řádu Spisovatelů?
Z knihy jsem naprosto nadšená, což asi už z mého krátkého shrnutí vyplynulo. Po Šesti vranách jsem se bála, že mě Prohnilé město zklame a že nebude tak dobré, ale spletla jsem se. Mimořádně a extrémně.
Šest vran je po dnešku má nejoblíbenější série a dost pochybuji, že v nejbližší době najdu něco, co ji překoná. Tyto dvě knihy jsou mistrovská díla, můj záchranný člun, když nebudu vědět, co dělat – věřte mi, že po těchto dvou úžasných příbězích sáhnu jako po prvních.

05.05.2018

Oficiálně druhá nejlepší série, co jsem kdy četla. ♥ Šest vran bylo oproti tomuhle nepromyšlená kniha a zcela bez nečekaných zvratů. Uznávám, že často jsem byla zmatená, co se děje. Ale rozhodně jsem netušila, co se stane na další straně. Na konci mi možná ukápla slza a to je co říct, protože u knih zásadně nebrečím :D
A začala jsem mít ráda Wylana. Hodně.

03.05.2018

Možná budu trochu spoilerovat...

Jsem ráda, že jsem podlehla Šesti vranám až těsně před vydáním Prohnilého města, protože i ten jeden týden byl nesnesitelně dlouhý. První díl byl skvělý, tenhle... ještě o něco lepší. Nějak nemůžu uvěřit, že to napsala stejná spisovatelka, která napsala Grišu, protože tohle je prostě na úplně jiné úrovni.

Bavila mě už krádež v Ledovém paláci, ale tentokrát všechny lsti, krádeže a falše byly v jejich vlastním městě. Ve městě, které všichni znají jako své boty (no dobře, možná až na Matthiase), a možná právě proto se to zvrtlo ještě více než první díl.

Dynamika mezi hlavními postavami byla skvělá, konečně se více projevil i Wylan a s Jesperem jsou skvělá dvojka. Jsem ráda, že alespoň někdo dostal svůj happy end.

Celkově se mi konec líbil, i když nedopadl úplně tak, jak jsem si přála (Jsem děsná! U Griši si stěžuju, že byl epilog přeslazený, tady zase že nebyl konec úplně šťastný). Hodně mě mrzí konec pro Ninu a Matthiase. O něco lépe beru konec pro Kaze a Inej, tady mi nejspíš nejvíce vadí ten poměrně otevřený konec.

Na konec jen dodám, že potěšilo cameo Zoji, Ženi a hlavně Nikolaje. A že knížka rozhodně stojí za ty peníze.

PS: Fragment se zlepšil a přestože nebyla kniha úplně bez chyb, rozhodně se jich tam objevilo podstatně méně než ve Vranách.